2. srpna 2018

O nenaplněné lásce - napsal Martin Tomášek

S tebou si píšu.
Už je to dlouho.
Teď už to bude jen
vzpomínkou pouhou.

Propojeni slovem a láskou,
propojeni větou
slova se mi pletou.

Nemůžu psát, nejde mi to,
slza stéká po tváři.
Propojeni jen tečkou
víc a víc mi slzy tečou.

Nejde zapomenout na ty měsíce,
co jsme si psali.
Bylo to tak skutečné,
jako bychom spolu dlouho byli
a ještě déle žili.

Jen není možné
v tom dále pokračovat,
není možné se nikdy potkat.

Bodá to, bodá, jako led
není to žádný med.
Když bolest v srdci cítím,
láska mě spaluje a hořím.

Není to možné dál o tom jen psát,
když není to možné
spolu a vedle sebe stát.
S bohem lásko, pálí to jako led,
už nedávám slovosled.

Žádné komentáře:

Okomentovat