Kliknutím na nadpis se vám dole pod fotografií zobrazí odkaz na video

Podívejte se na Všechnopárty - diskusní duel Dany a Karla Šípa

Karel Šíp prosí Danu, aby už nic neříkala, že "po čtvrté najíždí do závěru". "Čtyři konce jsou špatně!" reaguje spi...

21. března 2018

Žena a křeček - napsala Hana Kavalová

Dívala se do otevřené lednice a přemýšlela, co si dá k snídani. To je tak těžké. Rybičky nebo chleba s marmeládou. Dobrá, dá si rybičky. S máslem a chlebem. Začala jíst a v tu ránu ji napadlo, jestli nebylo lepší dát si tu marmeládu. Rádio na okně vyhrávalo zrovna písničky na přání.
„To by bylo super, kdyby mi tak někdo nechal zahrát,“ pomyslela si. „Ale co já vím, jakou oblíbenou píseň bych si přála. To je jedno, stejně mi to nikdo nezahraje. To ne, jak Jiřce. Té minulý týden nechal zahrát ten nový kolík, co ho poznala na seznamce. Jakže se jmenuje? Pavel? Pavel nebo Petr?  Pak mi to tady líčila celou návštěvu, jako by mě to snad zajímalo.

Jo, Jiřka. Klidně si odjede na dovolenou a ještě mě zaúkoluje, ať ji chodí do bytu zalévat kytky. No nic, zajde tam hned. Ať má klid.“
Venku se ochladilo. Vzala si kabát. „Mám si vzít kabelku? Ale ne, není třeba. No jo, ale kam dá mobil, klíče a kapesník? Vezmu si tu novou, co jsem si nedávno koupila“.
Málem už vyšla z domu, když zjistila, že ta modrá kabelka ji k hnědému kabátu nejde. Už tak má malé neforemné tělo a v té šílené kombinaci bude vypadat fakt blbě. Kabelku schovala zpátky do skříně. Mobil a klíče dala do kapsy a konečně vyšla.
Tak nerada chodila k někomu domů bez jeho přítomnosti. Bez zájmu otevírala dveře do bytu.
„Pane Bože, ta Jiřka se fakt zbláznila. Copak je normální nechat tady takový nepořádek a odjet pryč? A to ještě říkala, že tu občas zajde její máma, no tak ta z toho asi taky musí mít radost.  No nic, mám tady zalít kytky a o ostatní se starat nebudu.“
Sotva naplnila konvičku vodou, zazvonil ji v kapse telefon.  Máma od Jiřky. Co asi chce?
„Nooo“ odpověděla svým monotónním hlasem.
„Jejda, Markétko. Prosím Tě, až zase někdy půjdeš k Jiřince…“
„Už jsem tady.“
… „no právě, trochu jsem to tam překopala“…
„Vy, paní Mrázková?“
„Hlavně to neříkej, Jiřce. Ten její nový přítel ji koupil z recese křečka. Šla jsem ho nakrmit, a jakmile jsem otevřela klícku, stačila jsem se na chvíli jen vzdálit a křeček nikde. Prohledala jsem co se dalo, prostě není.“
„To nic, paní Mrázková. Já zaleju ty kytky a půjdu domů.“
„Jsi hodná, Markétko, tak se měj.“
Začala zalévat kytky.
„ Jiřka, má všechno, co chce. Byt, přítele, príma mámu, křečka…. I tu halenku, kterou jsem původně chtěla já. Já se pořád nemohla rozhodnout, až mi Jiřka vzala poslední kousek.“
Naklonila se, že ji zvedne ze země. Dívala se do vyhaslých očí Jerryho, kterému se jeho útěk ošklivě vymstil. Položila halenku zpátky na místo.
Když zamykala dveře bytu, bručela si pro sebe: „dobře ji tak“.






Zadání: vytvořte postavu, o které musíte vědět vše.

Vaše postava vstoupí do pokoje s mrtvolou, kde je vše přeházené a zvoní telefon.
V příběhu musí v této situaci na sebe vaše postava prozradit:
Co dnes snídala?
Má ráda ryby?
Co má v kapse?
Oblíbená píseň?
Co nenávidí na svém těle?

Žádné komentáře:

Okomentovat