Břečťan, túje a okrasné betonové sloupky. Tomu tady říkají zahrada a já vyhrál tu skvělou možnost sekat tady trávu. Jakou trávu? To jako ty zbytky uprostřed džungle? 
Už od branky mě doprovází lem okrasných květin, na které si musím dávat pozor.  No a pak taky na zeleninový záhon, na vysoké trávy, na vzácné keře a když se dostanu konečně do hlavní části, čeká mě slalom mezi ovocnými stromy. 
Mezi celou alejí ovocných stromů. Mám pocit, že tohle budu sekat celý život a nikdy to nenabere konce. A k čemu vlastně tahle práce je?  
Poznal by vůbec někdo, kdybych tu vůbec nebyl? 
No nic, nadechnu se vůně benzínu, opráším staré kožené rukavice a pokusím se to tady prokličkovat, ať můžu vyrazit na kolo.  Až budu mít jednou vlastní zahradu, tak ji zaliju betonem. 
 

 
 
