Byl jsem roztomilým prasatkem. Ale začnu od začátku dnešního rána.
Žiju já v velkem, ne, počkejte, v obrovském chlévů. Tam teplo a příjemné. V tom chlévů mám blat, ve kterém neustále ležím a.. ležím!! Ale je to jedno, nejdůležitější věc v mém chlévů je koryto.. ach, koryto pro jídlo! A pořád když závrim oči a znovu otevřím tam mám jídlo-jid-JIDLO! Miluji jídlo. Opravdu! Můžu jíst pořád a všude. aha, podívejte se. Jde Páv.. povel nebo? A, chroctam na to, ale důležité je to co má ve svých ruky! Nevím opravdu co jím, ale skoro v mém chlévů bude krásně vonět. Jo-jo, možná já prase ale zvedněte nožičku ten, který nemá rád jidlo! Ach, super. Ležím nic nedělám a jim, víc nepotřebuju. O, Pavel, zase? Zase jist? Jo, děláš ze mě radost ale před chvilkou už jsem snědl všechno. Počkej, proč potřebuješ ten provaz? Co, nechápu! Pavlo, co děláš tvg! Kam jdeme? Je to NŮŽ?.. NE-NE-NE! PŮST MĚ!
Byl jsem roztomilým prasatkem. Žil jsem v tom chlévů jako v ráji.
