Kliknutím na nadpis se vám dole pod fotografií zobrazí odkaz na video

Podívejte se na Všechnopárty - diskusní duel Dany a Karla Šípa

Karel Šíp prosí Danu, aby už nic neříkala, že "po čtvrté najíždí do závěru". "Čtyři konce jsou špatně!" reaguje spisov...

24. února 2018

Tak trochu jinak - napsala Berta Černá

Tak trochu jinak Jako každý všední den seděla Laura ve čtvrté lavici v jakési třídě.
Svýma očima hypnotizovala ručičky hodin, které byly pověšeny na bílé stěně. Snažila se je přimět k rychlejšímu tempu, avšak její pokus nevyšel stejně jako v ostatních hodinách. Ručičky hodin nebyly sto se pohybovat ani o píď rychleji. Laura potichu zasténala. Poté se naklonila ke své sousedce: ,,Ještě deset minut!“
Sousedka znaveně přivřela oči, ale neustále se věnovala svému sešitu. Lauru tahle hodina ani trochu nebavila. Ostatně ji nebavila žádná z hodin ve škole. Na co jí v životě budou odmocniny? Na to, aby přišla do obchodu a na tázavý pohled prodavačky, která chce vědět, kolik je těch rohlíků, odpověděla: „Odmocnina ze sta?“
To je hloupost. Prodavačka by se na Lauru jen podrážděně osopila. Laura nad otázkou užitku vědomostí v praxi tápala pokaždé, když se nudila. Je to záhada, stejně jako vznik vesmíru. Když se konečně ozval zvuk zvonku ohlašující přestávku, Laura málem brečela radostí. Čekala ji poslední hodina. Podívala se na svůj rozvrh.
Dějepis z celého srdce nesnášela. Znovu se ozval zvuk zvonku.
Laura vytřeštila oči. Zdálo se jí nemožné, že přestávka tak rychle skončila. Do třídy vešel vysoký hnědovlasý muž. Ani v nejmenším se nepodobal učiteli dějepisu. Třeba se na ni konečně usmálo štěstí a teď bude mít volnou hodinu.
 „Dobrý den, jmenuji se Zdeněk Gešichta a supluji zde dějepis. Prosím, aby jste si rychle vyrobili ceduličky se jmény,“ řekl pan učitel.
 Laura si vytrhla papír z jednoho sešitu a spěšně na něj načmárala: Laura Vaněčková. Nehodlala se s tím patlat jako její spolužáci z předních lavic, kteří si svá jména podtrhávali a kdo ví, co ještě připisovali. „Takže máme hotovo,“ řekl pan učitel. Pár žáků nesouhlasně zabručelo, avšak na to učitel nebral ohledy. „Berete antiku, pokud se nepletu. Takže, antika se nám...“
Učitel začal něco vyprávět. Laura se ho ani nesnažila poslouchat. Zas se zadívala na ty hodiny. Dívala se na vteřinovou ručičku, dokud ji učitelův hlas nevrátil zpět do reality: „Lauro?“ „Ano?“ zareagovala ihned dívka.
„Ty neumíš hodiny?“ zeptal se.
„Co prosím?“
„Ptal jsem se, jestli umíš hodiny, když je studuješ už pět minut.“
Pár dětí se zasmálo a Lauře se po tvářích rozlil ruměnec. Nevěděla, co má odpovědět. Hodiny samozřejmě uměla, ale bála se přiznat, jak málo ji tato hodina baví. Naštěstí nemusela říkat nic.
„Víš, antika není nudná, ba naopak, je velice zajímavá.“
„Možná tak pro vás,“ zamumlala potichu Laura, která doufala, že ji učitel neslyšel.
„Víš, že i v antice třeba bohové pořádali soutěž MISS?“
„Cože?“ Laura nechápala, o čem to učitel mluví. „Vždyť MISS je novodobá soutěž, ne?“
„Vlastně ne tak úplně. Víš, jak začala trojská válka?“ zeptal se.
Laura protočila oči: „Tím, že Paris unesl Helenu.“
„Víš, proč ji unesl?“
„Protože vyhrála MISS?“ zkusila odpověď uhádnout. Odpověď zřejmě nebyla správná, protože jí učitel neodpověděl přímo: „Paris byl pastýř, který nikdy neviděl ženu. Jak tedy mohl vědět, že Helena je ta nejkrásnější?“
„Já nevim!“ zlobila se Laura, která zjistila, že ji to ve skutečnosti zajímá.
„Vezmeme to úplně od začátku. Jednou se bohyně Thetis vdávala za člověka. Na tuto svatbu bylo pozváno mnoho bohů, až na bohyni Eris.“
„To byla nějaká zlá sudička podobná té v Růžence, ne?“ zeptala se Laura.
„Také ji tak můžeme nazvat. Byla to bohyně sváru a samozřejmě byla pořádně naštvaná, když to zjistila.“
„A proklela někoho?“ zeptala se Laura. Ten příběh ji začínal opravdu bavit.
„Ne, ona ukradla zlaté jablko ze zahrad Hesperidek. K němu napsala vzkaz: „Té nejkrásnější“ a vhodila ho mezi Athénu, Héru a Afroditu. Athéna je bohyně moudrosti, Héra je bohyně manželství a Afrodité je bohyně lásky. O jablko se málem popraly. Tak se Zeus rozhodl, že rozhodnutí nechá na odborné porotě, tedy na Paridovi. Ten dosud neviděl ženu, proto rozhodne nejlépe. Takhle vznikla MISS. Všechny bohyně se přemístily za Paridem a žádaly ho, ať rozhodne. Divte se nebo ne, ale už v téhle době existovaly úplatky. Všechny bohyně mu nabízely skvělé věci. Paridovi se však nejvíce zalíbila nabídka od Afrodité. Nabízela mu nejkrásnější ženu světa. Když jí předával jablko, svěřila mu tajemství, že onou nejkrásnější je Helena a poradila mu, kde ji najít. Zároveň mu prozradila, že je ve skutečnosti princ. Paris si přijel pro Helenu, ale protože už byla provdána, unesl ji .Tak začala trojská válka.“
 Učitelův monolog přeťal zvuk zvonku. Byl konec hodiny.
„Tak někdy příště, nashledanou!“ rozloučil se učitel.
Až teď Laura zjistila, že si z dnešní hodiny pamatuje snad všechno. Opravdu se podařilo učiteli Gešichtovi ji něčemu naučit z dějepisu?

Žádné komentáře:

Okomentovat