Kliknutím na nadpis se vám dole pod fotografií zobrazí odkaz na video

Podívejte se na Všechnopárty - diskusní duel Dany a Karla Šípa

Karel Šíp prosí Danu, aby už nic neříkala, že "po čtvrté najíždí do závěru". "Čtyři konce jsou špatně!" reaguje spi...

5. listopadu 2016

O papírovém drakovi - napsala Monika M.

Lesní ticho náhle vyrušily dětské hlasy. „Podívejte, tamhle je něco na stromě!“ A opravdu. Vysoko ve větvích cosi viselo. Byla to kostra. Kostra papírového draka. Jeho tělo rozmočil déšť, potrhal a odvál vítr. Smrkové větve svíraly poslední zbytky ocasu.
Ještě před nedávnem si dráček poletoval se svými kamarády nad loukou za městem. Hráli si na honěnou a na kličkovanou, a když byli unavení, začetli se do barevných psaníček, a potom si šeptem sdělovali jejich tajemství.
„Dneska si zase pořádně zalítám!“ zavolal dráček na svého nejlepšího kamaráda - lesklého nylonového motýla. „A užiju si to!“
„Nedělej to, je to nebezpečné!“ zrazoval ho motýl. „Zůstaň tu se mnou, budeme si zase hrát!“ prosil. Věděl moc dobře, na co se totiž dráček chystá.
Prostor nad loukou všichni nazývali „létací hřiště“ a byli tu v bezpečí. Za jeho pomyslným plotem však z jedné strany vrčel zuřivý les a cvakal při tom zubatými větvemi. Z druhé strany zase pronikavě bzučely dráty elektrického vedení a vysílaly do okolí jedovaté jiskry.
Dráček se ale vůbec nebál a často si vyrážel zalétat nad nebezpečná území. Vychutnával si totiž volnou oblohu, kde mohl bez omezení provádět všelijaké prvky letecké akrobacie. Už několikrát se mu podařilo vyhnout se číhajícím nástrahám, zalétat si a bez úhony se vrátit zpátky. Také tentokrát se těšil, až si vyzkouší dvojitý loping a trojitou vývrtku.
„Neboj se, zvládnu to,“ zavolal proto bezstarostně, zamával ocasem a zmizel nad lesem.
Zpočátku šlo všechno hladce. Několik kotoulů a jednoduchých salt na rozcvičení a už se může pustit do náročnějších prvků. Rozlet a nádherné dvojité salto, následuje loping, vývrtka – ale ouha. Silný boční vítr srazil dráčka uprostřed vývrtky a ten se neodvratně řítil vstříc ostrým zubům smrkových větví. Náraz vyrazil dráčkovi dech a zbavil ho vědomí. Jeho tělo uvízlo přímo mezi špičáky, které ho smrtelně probodly.
Praskot kostí, trhání papíru, a pak už jen tma. Konec. V lese zafoukal vítr a zbytky dračí kostry se pomalu snesly k zemi. Děti je zvedly a pomyslely si: „Chudák, asi neměl štěstí.“
Poučení: Štěstí se nikoho se nedrží věčně.

Žádné komentáře:

Okomentovat