Jednoho dne, když odpočíval na zahradě, zaslechl slabé kňučení. Šel se podívat k plotu a za ním uviděl vyhublé, hladové a zanedbané štěně.
"Co tady děláš tak samo? A kde máš maminku?"
"Já nevím, bylo jsem v nějakém pytli a jelo jsem v autě. Nějaký hlas povídal: "Je jich moc, tak se nějakých zbavíme." Moc tomu ale nerozumím."
"Hm, to já tomu teda rozumím," pomyslel si Hugo.
"Tak víš co? Já ti otevřu branku a můžeš tady bydlet se mnou. Pojď se honem najíst a napít. Až tě uvidí moji lidé, tak se i o tebe postarají."
A to se také stalo. Ze štěněte se po vykoupání a učesání stal krásný pejsek a společně s Hugem se dělili o hračky, jídlo i lidskou lásku.
Poučení: Když můžeš pomoci někomu v nouzi, neváhej a udělej to.
