Kolem díry stály plechovky od barvy, aby rodiče slyšeli, když někdo bude padat. Letos má dům už vyměněná všechna okna. Venkovní omítka ještě není konečná. Ale všude kolem jsou kytky. V jezírku žabka pod lopuchem. Je tu klid. Chápu, že rodiče nechtěli dům prodat, když jsme „my mladí“ skončili v Praze. A říkali jsme si, že by mohli jít do menšího. Rozumím i tomu, když je máma nespokojená, neboť stále není vše hotovo. Ale souzním s tátou, který jí opakuje: Máme krásný domov a je náš. Vezmu za kliku. Vejdu do útulné chodby a slibuji si: Budu jezdit častěji.
