7. března 2014

Taková normální cesta tramvají - napsala Jitka Bláhová

Ježiši ahoj!
Dobrý den.
Ale prosimtě jaký dobrý den, dyť sme si tenkrát potykali né!
Noo..
A kam jedeš prosim tě?
No, já jedu domů.
Ahá no a ty bydlíš pořád na tom kulaťáku? Nebo už jste si s manželkou našli něco většího?
Stále bydlím na kulaťáku, jak jste řekl.
Ale no tak! Co ty na mě furt s těma zdvořilostma, dyť se dobře známe.
No tak jo no.
A co ten tvůj job? Jak to jede?
Pořád stejně.
A už tě ten váš páprďa aspoň povýšil?

Od kdy myslíte? Vlastně myslíš.
No tak asi vod tý doby, co jsme se naposled viděli né?
A to bylo přesně kdy, prosím?
Hej co je s tebou dneska?!
Já se omlouvám, ale já si prostě nemůžu…
Nemůžeš si co? Vzpomenout? Si děláš…
Prosím, prosím, mohl byste, by si, mluvit slušně, alespoň tady před lidmi?
No jo, se vomlouvám.
Děkuji vám, teda ti.
Přestaň mi aspoň furt vykat, dyť je to děsný! Víš, Franto, mě je to líto tohleto!
Co vám, teda ti, je líto?
Ále dej tu ruku pryč! Víš, já už se s tebou nebudu bavit. Ty si na mě, jak si na mě, proč si na mě nevzpomínáš.
Prosím vás nedělejte, teda vlastně nedělej mi tady scény, to víš že si vzpomínám, ty si přece ee....
No? Jak se jmenuju co? Nevíš! Ty necito. Ty si zradil, chápeš?! To je absolutně neodpustitelný!
Ha! Ty si Tomáš.
Ne.
Tak Jirka!
Ne.
Tak počkej ještě chvilku, ty si... no jasně ty si Roman!
Ne nejsem žádnej tvůj Tomáš ani Jirka a ani Roman! Ale vím kdo si ty! Jsi František Malý. A byl si se mnou na tom firemním večírku! Jak to můžeš nevědět, vždyť tam byla taková pr..

Mlč prosim tě! Takový slova tady tramvaji! Na jakém večírku přesně myslíš?
No před rokem! Na tom firemním večírku.
Jaká to byla firma?
No jaká, asi ta tvoje né?
A víte vy vůbec, v jaké firmě pracuji?

Franto? Děláš si...ehm...zadní východ?
Ne nedělám si zadní východ, já si totiž myslím, že jste si mě jenom s někým spletl, pane.
Ne nespletl, pracuješ v Solventu, děláš jim účetnictví, to já náhodou moc dobře vim.
No to je sice pravda, ale já vás prostě neznám! Neznám vás a vy byste měl okamžitě vystoupit a nechat mě napokoji, protože já vás neznám!
A co kdybys vystoupil ty? Coo? To se ti nechce coo? Coo?
Pane, prosím vás, nechte si tyhle –cooo- pro sebe a laskavě mě přestaňte obtěžovat!

Dobrý den!
No dobrý den, mohl byste prosím vás vyvést tohoto pána, obtěžuje mě.
Ne pane, většina cestujících si stěžovala právě na vás.
Na mě?
Ano, mohl byste jít prosím se mnou?
A jako kam?
No ven z tramvaje, pane.
To si děláte srandu né?
Mohl byste přestat být nepříjemný a spořádaně si vystoupit?
Hele víš ty, že ne? Hej nechte mě! Nedotýkejte se mě! Co to děláte?! To on mě tady obtěžoval! Héj pane! Nechte mě, pusťte mě!

Dobrý den pane,
No dobrej!
Já jsem Jan Kovář z televize Gorno a vy ste ve skryté kameře! Zamávejte divákům!
Já vám se-píp-u na nějaký mávání. Víte co? Já vám dám do držky?
Aničko? Pomooooooooc!
Poď sem ty malej, nechutnej... bože! Vy to natáčíte?
Vždyť sem to.....pane? Pane, kde jste?

Na kurzu Tvůrčí psaní podle Lustiga napsala Jitka Bláhová

Líbil se vám příspěvek? Řekněte o něm přátelům a sdílejte jej! Stačí kliknout na ikonku níže.

Žádné komentáře:

Okomentovat