polničkou tančí malá tornáda
povívá, dere se trávou hadí
a pod košili, pod blůzku a na záda
Ten vítr nese kousek tebe
hlavu mou roztáčí oblačné nebe
ten vítr s vůní máty, jahod
vítr, plný nadějí a náhod
Povívá, tichý je a už se zvedá
polničkou až na půdu lesa
točí se, tančí, cosi hledá
dívá se až kamsi za nebesa.
Povívá a lehkost touhy nese
polničkou tornáda skotačí
hrst kamínků upustí pak v lese
a všechno stejný je a jinačí
Jen vítr upustil i tebe
obláčky se snesly jako peřina
tiché je, tiché náhle nebe
a nejtišší je tahle vteřina.
