11. dubna 2023

Sběratel - napsala Eva Svobodová

Auta ho fascinovala už od batolecího věku. Dokázal popojíždět autíčky po podlaze a vydávat ze sebe rádoby zvuky nabušených motorů hodiny a hodiny. Nepotřeboval nikoho kolem sebe, pokud měl alespoň dvě tři automobilové hračky. 
Jak rostl, jeho záliba se stupňovala. Popojížděl na koloběžce po chodníku vedle zaparkovaných aut a hlásil mámě všechny ty značky: "Škodovka, Fojd, Lenault, zase Škodovka – a jů, tady dokonce starý Sááb, ten už se nevylábí."
Do puberty lepil modely aut, které zaplnily celý jeho jinošský pokoj, některé dokonce musely viset od stropu, do vitrín se už nevešly. Chodil po muzeích, rodinu každé léto donutil navštívit aspoň jednu automobilku v Evropě, jezdil jako divák na všechny rallye i závody do vrchu. Kapesné za modely nejoblíbenějších značek Matchbox 1:43 začal utrácet už na základní škole. 
Tak to šlo celé dlouhé roky. 
Ke svým kulatinám v padesáti pořídil svým miláčkům v malých krabičkách, protože ty originální papírové obaly jsou pro sběratele to nejdůležitější!, celou místnost – pronajal si kočárkárnu a všechny skvosty vystavil, další trůnily v přpravkách vyštosovaných do stropu. 
Navštívil ho i Přemek Podlaha a do svého pořadu o něm natáčeli reportáž. Musel v ní přiznat, že vlastní auto ani nemá – veškeré úspory jdou do malých kovových modelů, sám jezdí hromadnou dopravou. Přemek Podlaha se ho nakonec zeptal, kolik autíček ve své sbírce vlastně má. 
„Jejda, to jste mě zaskočil, budu je muset spočítat. Nikdy jsem to nedělal – každé z nich je pro mě poklad a pamatuju si, jak jsem ho získal! Ale odhaduji tak 1500. Jenže to se pořád mění, furt jich přibývá.“












Zadání: ČÍSLO 1521
Napište příběh, ve kterém musí být v jakékoliv podobě číslo 1521. Číslo popisné, PIN, pořadník na poště nebo letopočet, jak chcete. Pojetí je čistě na vás. Číslo 1521 nemusí být v příběhu uvedeno přímo, ale musí být zřetelné, že tam někde je schované.