"Děkuji," řekl jsem a usmál jsem se na ni.
To milé děvče mi úsměv opětovalo a pak kráčelo zpátky za bar.
Venku už zase pršelo. Tmavý pochmurný den.
V tomto momentu se naproti mě zvedl muž v klobouku a v dlouhém kabátě. Směřoval do rohu bistra. Z kapsy vytáhl pětník a vhodil ho do djuboxu, který tam v přítmí stál. Lokálem se rozezněly zvučné tóny saxofonů a úžasný hlas Elly Fitzgeraldové.
Vzpomínám si na to, když jsem poprvé uslyšel její hlas v zapadlém baru ve sklepních prostorách. Ženy ve večerních róbách a pánové v stylových smokingzích. Příjemné přítmí a atmosféra.
Posadil jsem se ke stolu a vytáhl cigaretu z krabičky. Půvabná dáma v lesklých modrých šatech mi podala zapalovač a přisedla si ke mně. V jejich očích se odrážrl plamen svíce stojící na stole. Je nádherná, pomyslel jsem si. Poděkoval jsem jí za oheň a ona jen poklonila hlavou na souhlas. Zvedla se a mířila směrem k pódiu.
Kapela začala hrát. Geniální jazzové tóny se rozléhaly po celém baru, ale když ona začala zpívat, tak jsem byl najednou v ráji.
