Jsou to prchavé prožitky, kdy člověk a svět kolem něj spolu rezonují.
Máme pocit, že se nás
svět určitým způsobem dotýká. Cítíme zvědavost a vášeň. Vnímáme, že naše existence a
konání mají nějakou odezvu v našem okolí. Nemáme nad tím plnou kontrolu, nejčastěji to
přijde, když to nečekáme.
Podle německého sociologa Hartmuta Rosy podobné zážitky - ostrůvky rezonance - bytostně potřebujeme. Ale najdeme je, jen pokud zpomalíme – v životě, v práci, ve vztazích. Když totiž nerezonujeme, tvrdí Rosa, můžeme skončit s depresí či syndromem vyhoření.
Dobrý autor by na rezonanci - tuto prchavou esenci - měl myslet. Myslete při psaní na čtenáře! Rezonance přichází nejčastěji na konci příběhu. Umožní čtenáři, aby se zorientoval v tom, co bylo řečeno. Kdy pochopí, co četl. Je to jako čas na přemyšlení a pochopení celého příběhu. I když ta konkrétní slova či věty s příběhem nemají vůbec nic společného. Čtenář během rezonance dopisuje příběh, dostává čas, aby se vžil do jiného života. V tom je kouzlo. A mistr spisovatel v povídce resonanci vždycky má.
Podle německého sociologa Hartmuta Rosy podobné zážitky - ostrůvky rezonance - bytostně potřebujeme. Ale najdeme je, jen pokud zpomalíme – v životě, v práci, ve vztazích. Když totiž nerezonujeme, tvrdí Rosa, můžeme skončit s depresí či syndromem vyhoření.
Dobrý autor by na rezonanci - tuto prchavou esenci - měl myslet. Myslete při psaní na čtenáře! Rezonance přichází nejčastěji na konci příběhu. Umožní čtenáři, aby se zorientoval v tom, co bylo řečeno. Kdy pochopí, co četl. Je to jako čas na přemyšlení a pochopení celého příběhu. I když ta konkrétní slova či věty s příběhem nemají vůbec nic společného. Čtenář během rezonance dopisuje příběh, dostává čas, aby se vžil do jiného života. V tom je kouzlo. A mistr spisovatel v povídce resonanci vždycky má.
Ten ve své sbírce Dublinané má povídku Mrtvý. (Uč. Str 13 )
Joyce popisuje, jak sněží nad Irskem, zatímco čtenář přemýšlí o ženě, která se rozplakala,
proč je mokrý polštář a proč její chlap na začátku zuřivý a pak najednou projeví porozumění.
Další příklady:
Mario Puzzo, Kmotr:
Omilostněná prosebnice, očištěná od hříchu, sklonila hlavu a sepjala ruce nad zábradlím oltáře... Pak s hlubokou a z hloubi duše pramenící touhou uvěřit, být vyslyšena, odříkávala modlitby za spásu duše Michaela Corleona...
Francis Scott Fitzgerald, Velký Gatsby:
Gatsby věřil v to zelené světlo, vzrušující budoucnost, která před námi rok od roku ustupuje. Dnes nám unikla, ale nevadí - zítra doběhneme rychleji, rozpřáhneme paže dále... A jednoho krásného rána- A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti.
Úkol: Prolistujte své oblíbené knížky a podívejte se, zda na jejich konci objevíte nějaké krásné rezonance...
Další příklady:
Mario Puzzo, Kmotr:
Omilostněná prosebnice, očištěná od hříchu, sklonila hlavu a sepjala ruce nad zábradlím oltáře... Pak s hlubokou a z hloubi duše pramenící touhou uvěřit, být vyslyšena, odříkávala modlitby za spásu duše Michaela Corleona...
Francis Scott Fitzgerald, Velký Gatsby:
Gatsby věřil v to zelené světlo, vzrušující budoucnost, která před námi rok od roku ustupuje. Dnes nám unikla, ale nevadí - zítra doběhneme rychleji, rozpřáhneme paže dále... A jednoho krásného rána- A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti.
Úkol: Prolistujte své oblíbené knížky a podívejte se, zda na jejich konci objevíte nějaké krásné rezonance...