28. prosince 2021

Zima - napsal Elliot Jačků

Jaká fascinující zima…
Jsem vděčný za chlad, ať už mě opečovává se vší opatrností, nebo bičuje svou přirozenou přírodní silou. I přes to, že se mi studivé pohlazení zamlouvá mnohem více, nepohrdnu ani jedním. V obou případech jsem totiž rád, že jej vůbec může mé bytí pocítit a vnímat kouzlo onoho sněžného období každou buňkou, každým smyslem.
Jakmile mráz zavadí byť jen o kus odhalené kůže, prostoupí mnou hřejivá vlna, pod níž se slastně otřesu a ožívám. Když procitnu, svět kolem rázem oplývá spanilostí. Leží uvolněně jak milenka v náručí milencově pod tenkou bílou peřinou, a tak to má být.



Původní:
Jak nádherně fascinující je čarovná spanilost zimy… Jsem vděčný za chlad, ať už mě jemně hladí se vší opatrností, nebo bičuje svou přirozenou přírodní silou. I přes to, že se mi studivé pohlazení zamlouvá mnohem více, nepohrdnu ani jedním. V obou případech jsem totiž rád, že jej vůbec může mé bytí cítit. Vnímat kouzlo sněžného ročního období každou buňkou, každým smyslem. 
Jakmile mráz zavadí byť jen o kus odhalené kůže, prostoupí mnou hřejivá vlna, pod kterou se jen slastně otřesu a ožívám. Svět kolem je najednou krásný. Působí něžně. Leží uvolněně jak milenka v náručí milencově pod tenkou bílou peřinou, a tak to má být.