10. května 2021

Jednadvacet pro štěstí – napsala Anna Vocelová

Poslední úpravy a můžeš do světa, šeptám právě dokončenému dortu. Povídám si s ním od samého začátku příprav, aby věděl, jak moc mi záleží na tom, aby se povedl. Nestačí jen šup šup smíchat sypké suroviny s tekutými, šoupnout ho do trouby a čekat. Všechno má svůj čas.
„Hlavně nebouchni s formou, aby se piškot nelekl a nespadl,“ kladla mi na srdce babička, od které jsem lásku k pečení zdědila. „A nedávej ho chladnout do průvanu, to by se mu taky nelíbilo.“ Její rady si opakuji pokaždé, když se nořím do svého sladkého tvoření.
Právě dodělávám dort k jednomu pětadvacetiletému výročí svatby. Zadání zákaznice znělo: „Aby chutnal stejně sladce jako život se mnou,“ říkala s nadsázkou. „Manžel miluje čokoládu a ořechy, jinak máte úplně volnou ruku.“
Výzvy, kdy mohu popustit uzdu své fantazii, mám nejradši. Často na začátku ani přesně nevím, jak bude finální produkt vypadat, o to víc bývám sama překvapená, co ze sebe vymáčknu. Dnes je to kakaový korpus, krém z mascarpone, doplněný malinami, praženými pistáciemi a politý hladkou čokoládovou polevou. Hned bych ho zakrojila sama.
„Ten je nádherný, paní Kroupová.“
„Děkuji. Hlavně aby manželovi chutnal.“
„Karel je sice vybíravej, ale vás mi doporučila sousedka, které jen tak něco nechutná, takže se nemusíte bát. Kolik vám za něj dám?“
„Prosím vás o 1521 korun.“
„1521? To je zvláštní částka,“ pousmála se paní Slavíková.
„To víte, 1500 je za výtvor a jednadvacet pro štěstí. Dělám to tak pokaždé a vidíte, noví zákazníci se jen hrnou.“

Zadání:
Číslo… Číslo popisné, PIN, pořadník na poště, anebo letopočet, jak chcete. Pojetí je čistě na vás. Číslo 1521 nemusí být v příběhu uvedeno přímo, ale musí být zřetelné, že tam někde je schované.