Odborné publikace hovoří často o trendech vystěhovalectví a významných jedincích, kteří se zapsali zlatým písmem do pantheonu velkých amerických Čechů. Vedle nich se většinou ztrácejí drobné příběhy našich dávných příbuzných, sousedů a přátel, zkrátka malých lidiček, bez kterých by Amerika nebyla Amerikou. O několika z nich, kteří pocházeli z kraje kolem Třebovky, bude řeč i v následujících řádcích. Společné je jim rodové jméno Renčín. Nebyli všichni příbuzní, ale navzájem se znali.
Na začátku úvah o odchodu z Čech stály často doporučující dopisy prvních osadníků, proslulé „Letters of America“, jenž kolovaly doma z ruky do ruky. Kdo byl první „Renčín“ v Americe, přesně nevíme, ale zdá se, že šlo o Františka Renčína z Velké Řetové, který přijel v roce 1856.
V osudech mnoha amerických Renčínů jsou ukryty i vazby k dalším zdejším rodům, které se po příjezdu začaly usazovat ve stejných místech a vytvořily prostřednictvím sňatků svých potomků – alespoň zpočátku, komunity podobné bývalým vesnicím a obcím v Čechách. Většina z nich si v Americe pozměnila příjmení kvůli výslovnosti na Renchin. Přesto se jeden dnešní farmář z Kansasu, potomek jistého Josefa Renčína, dodnes stále důsledně píše Rencin, i když samozřejmě bez háčku.
Hrdina od Hornet´s Nest František Renčín
Hrdina od Hornet´s Nest František Renčín
(1840 – 1913)
Jeho otec, František Renčín St., pocházel z místní usedlé řetovské rodiny. Patřil k těm venkovanům, kteří vyslyšeli volání Ameriky a vydali se v padesátých letech i s rodinou za moře. Zdá se, že mu tenkrát ani nic jiného nezbývalo. Narodil se v Řetové roku 1808 v čp.111. V roce 1848 se tento místní hospodský stal revolucionářem a na svou stranu prý získal další sousedy. Jejich garda táhnoucí ku Praze byla bohužel císařskými vojáky rozprášena. Utekli a ukryli se na poli do žita, poté se však jejich revoluční nálada obrátila ve zlobu a odnesl to řetovský rychtář. Potud kroniky. Důsledek byl pro Františka Renčína silně nemilý. Pro urážku rychtáře přišel o šenk a živobytí, tak nakonec chalupu v roce 1855 prodal a odjel s celou rodinou do Ameriky. Bojovnou krev po něm zdědil i nejstarší syn František, kterému bylo v době příjezdu do Států šestnáct let. Za krátko už si poameričtil jméno na Franka Renchina a tak jej zná historie dodnes. Jako mladý muž se proslavil ve válce Severu proti Jihu. Je veden v amerických vojenských análech jako hrdinný obránce Unie v krvavé bitvě u Shiloh v Tennesse.
Renčínovi přicestovali přes New York s lodí Elida z Hamburku. Na cestu vyrazili 15. srpna 1856, v Americe přistáli po dlouhých týdnech strádání koncem září. S Františkem přijela manželka Rosálie, rozená Stránská rovněž z Řetové, a celkem šest dětí. Několik let pobyli ve státě Illinois, pak se usadili v městečku Cedar Rapids ve státě Iowa, kde se posléze narodil ještě sedmý potomek. Existenčně si nevedli v prvních letech nijak skvěle. Rosálie s děvčaty šla sloužit a nejstarší Frank musel záhy přiložit také ruku k dílu. Šel do učení a pracoval jako pomocník v cihelně. Ostatní bratři byli ještě děti. Výroba stavebního materiálu se stala v rašícím městě Cedar Rapids dosti žádaným řemeslem, takže to alespoň u Franka vypadalo na nadějný životní start. Starý Renčín byl v té době již nemladý skoropadesátník.
Devatenáctiletý Frank je zachycen při federálním sčítání obyvatelstva v roce 1860 na předměstí Rapids. Žije pod jednou střechou u cihláře Steinagla a jeho ženy, Marie Anny Rauch z Virtenberska. Kromě něj tam bydlí a pracuje dalších dvanáct svobodných mužů různých národností, zkrátka slušná malá fabrička. Frank tam ale dlouho nevydržel. V roce 1861 vypukla Občanská válka Jihu proti Severu. (15. dubna 1861–2. června 1865.) Hodil slibné řemeslo za hlavu a nechal se hned téhož roku v létě zapsat jako dobrovolník do armády na straně Unie. Bylo mu dvacet jedna let. Zařadili jej do tzv. setniny „D“, složené z volontérů. Mezi pěšáky. V této době neměl ještě ani americké občanství.
Stát Iowa dal k dispozici ve válce celkem 76 000 mužů, z nichž 13 000 padlo. České obyvatelstvo Cedar Rapids nebylo v této době ještě na rozdíl od dalších desetiletí příliš četné, historici nicméně uvádějí, že se jako dobrovolníci přihlásila i v tomto městě řada mladých mužů českého původu a jeden rekrut byl dokonce jen sedmnáctiletý. Náš Frank byl vůbec mezi prvními, kdo se zaregistrovali. Sloužil u 12. pěšího pluku. V bitvě u Shiloh v jižanském státě Tennesse (5.-6. dubna 1862) se vyznamenal velkým hrdinstvím a odvahou. Zmínka o něm se nachází v řadě amerických publikací, hlavně v souvislosti s částí bitvy “The Hornet’s Nest” nazvané podle ohlušujícího ryku vojenských trubek. Zoufalou obranu unijních pozic proti dělostřelectvu Konfederace nepřežila tehdy většina jejich jednotky. V krvavé řeži padli i někteří Češi. Frank do konce života bojoval „jen“ se zraněním, pro které byl po několikaměsíčním léčení z armády v červenci 1863 vyřazen. Diagnóza zněla průstřel pravého stehna. Zda přišel o nohu úplně, ale nevíme.
Nikdy se neoženil. Zbytek života se stále o něj někdo musel starat, i když armáda jej odměnila poměrně slušnou měsíční penzí. Buďto to byli stárnoucí rodiče, asi deset let špitál pro válečné vysloužilce, po smrti otce a matky bratr Anton. Nakonec jeho nejmladší „americký“ bratříček. Všichni se v šedesátých letech přestěhovali z Iowy na farmu do státu Minnesota, okres Steele, kde otec František až do své smrti hospodařil spolu s benjamínkem Luisem. Díky novému federálnímu zákonu z roku 1862 zde dostali poté půdu prakticky za hubičku. Frank přispíval na domácnost armádním důchodem.
Frank Renchin se přes své zranění dožil poměrně vysokého věku 73 let. Zemřel v roce 1913 a byl pohřben s poctami amerického veterána v Minneapolisu. Rodiče František a Rosálie spí svůj věčný sen na Českém národním hřbitově v obci Owatona. Jediným pokračovatelem rodového jména se stal jeho synovec, potomek bratra Antona Renčína a jeho ženy Anny Stránské, Anton Joseph Renchin (1879 - 1973).
Jeho otec, František Renčín St., pocházel z místní usedlé řetovské rodiny. Patřil k těm venkovanům, kteří vyslyšeli volání Ameriky a vydali se v padesátých letech i s rodinou za moře. Zdá se, že mu tenkrát ani nic jiného nezbývalo. Narodil se v Řetové roku 1808 v čp.111. V roce 1848 se tento místní hospodský stal revolucionářem a na svou stranu prý získal další sousedy. Jejich garda táhnoucí ku Praze byla bohužel císařskými vojáky rozprášena. Utekli a ukryli se na poli do žita, poté se však jejich revoluční nálada obrátila ve zlobu a odnesl to řetovský rychtář. Potud kroniky. Důsledek byl pro Františka Renčína silně nemilý. Pro urážku rychtáře přišel o šenk a živobytí, tak nakonec chalupu v roce 1855 prodal a odjel s celou rodinou do Ameriky. Bojovnou krev po něm zdědil i nejstarší syn František, kterému bylo v době příjezdu do Států šestnáct let. Za krátko už si poameričtil jméno na Franka Renchina a tak jej zná historie dodnes. Jako mladý muž se proslavil ve válce Severu proti Jihu. Je veden v amerických vojenských análech jako hrdinný obránce Unie v krvavé bitvě u Shiloh v Tennesse.
Renčínovi přicestovali přes New York s lodí Elida z Hamburku. Na cestu vyrazili 15. srpna 1856, v Americe přistáli po dlouhých týdnech strádání koncem září. S Františkem přijela manželka Rosálie, rozená Stránská rovněž z Řetové, a celkem šest dětí. Několik let pobyli ve státě Illinois, pak se usadili v městečku Cedar Rapids ve státě Iowa, kde se posléze narodil ještě sedmý potomek. Existenčně si nevedli v prvních letech nijak skvěle. Rosálie s děvčaty šla sloužit a nejstarší Frank musel záhy přiložit také ruku k dílu. Šel do učení a pracoval jako pomocník v cihelně. Ostatní bratři byli ještě děti. Výroba stavebního materiálu se stala v rašícím městě Cedar Rapids dosti žádaným řemeslem, takže to alespoň u Franka vypadalo na nadějný životní start. Starý Renčín byl v té době již nemladý skoropadesátník.
Devatenáctiletý Frank je zachycen při federálním sčítání obyvatelstva v roce 1860 na předměstí Rapids. Žije pod jednou střechou u cihláře Steinagla a jeho ženy, Marie Anny Rauch z Virtenberska. Kromě něj tam bydlí a pracuje dalších dvanáct svobodných mužů různých národností, zkrátka slušná malá fabrička. Frank tam ale dlouho nevydržel. V roce 1861 vypukla Občanská válka Jihu proti Severu. (15. dubna 1861–2. června 1865.) Hodil slibné řemeslo za hlavu a nechal se hned téhož roku v létě zapsat jako dobrovolník do armády na straně Unie. Bylo mu dvacet jedna let. Zařadili jej do tzv. setniny „D“, složené z volontérů. Mezi pěšáky. V této době neměl ještě ani americké občanství.
Stát Iowa dal k dispozici ve válce celkem 76 000 mužů, z nichž 13 000 padlo. České obyvatelstvo Cedar Rapids nebylo v této době ještě na rozdíl od dalších desetiletí příliš četné, historici nicméně uvádějí, že se jako dobrovolníci přihlásila i v tomto městě řada mladých mužů českého původu a jeden rekrut byl dokonce jen sedmnáctiletý. Náš Frank byl vůbec mezi prvními, kdo se zaregistrovali. Sloužil u 12. pěšího pluku. V bitvě u Shiloh v jižanském státě Tennesse (5.-6. dubna 1862) se vyznamenal velkým hrdinstvím a odvahou. Zmínka o něm se nachází v řadě amerických publikací, hlavně v souvislosti s částí bitvy “The Hornet’s Nest” nazvané podle ohlušujícího ryku vojenských trubek. Zoufalou obranu unijních pozic proti dělostřelectvu Konfederace nepřežila tehdy většina jejich jednotky. V krvavé řeži padli i někteří Češi. Frank do konce života bojoval „jen“ se zraněním, pro které byl po několikaměsíčním léčení z armády v červenci 1863 vyřazen. Diagnóza zněla průstřel pravého stehna. Zda přišel o nohu úplně, ale nevíme.
Nikdy se neoženil. Zbytek života se stále o něj někdo musel starat, i když armáda jej odměnila poměrně slušnou měsíční penzí. Buďto to byli stárnoucí rodiče, asi deset let špitál pro válečné vysloužilce, po smrti otce a matky bratr Anton. Nakonec jeho nejmladší „americký“ bratříček. Všichni se v šedesátých letech přestěhovali z Iowy na farmu do státu Minnesota, okres Steele, kde otec František až do své smrti hospodařil spolu s benjamínkem Luisem. Díky novému federálnímu zákonu z roku 1862 zde dostali poté půdu prakticky za hubičku. Frank přispíval na domácnost armádním důchodem.
Frank Renchin se přes své zranění dožil poměrně vysokého věku 73 let. Zemřel v roce 1913 a byl pohřben s poctami amerického veterána v Minneapolisu. Rodiče František a Rosálie spí svůj věčný sen na Českém národním hřbitově v obci Owatona. Jediným pokračovatelem rodového jména se stal jeho synovec, potomek bratra Antona Renčína a jeho ženy Anny Stránské, Anton Joseph Renchin (1879 - 1973).
Vyšlo v lednovém Českotřebovském zpravodaji na str. 20:
