6. února 2020

Plavba před úsvitem - napsala Lenka Konopásková

V1: „Už svítá dřív, prodlužuje se den! Normálně vlastně neznám nic krásnějšího… než jezdit touhle dobou za rozbřesku lodí!“
V2: „Musíš víc řvát!! Já tě neslyším! To moře je dneska šíleně nahlas.“
V1: „Že normálně mám rozbřesk na moři ukrutně rád, ale dnes bych si to rááád nechal ujít!!!“
V2: „Jasnýýý! Já bych v takových vlnách nikam nejel a to byla jízda do Francie po moři vždycky můj sen.“

V1: „To já taky ne, z postele by mě nevytáhla ani mamči míchaná vejce a domácí toust…… a takhle brzy jsme na ryby s tátou nikdy nejeli ani jednou za celejch těch 10 let.“
V2: „Jo to máš recht z přístavu jsme nikdy nevyjeli před třetí ráno.“
V1: „Hele!  Bob už zase zvrací, jsem rád, že máme z rybolovu trénink, se nám to teď rentuje!“
V2: „Před válkou to moře bylo snad i to moře klidnější, člověče!!!!“
V1:  „Na Bobovi je navíc vidět, že je to kancelářská krysa, snaží se tím krmit ryby, já bych se neobtěžoval hodil bych nám to tu rovnou pod nohy.“
V2: „Jau, nemáchej rukama, Ty troubo… zas ti spadla přilba, přímo mě na nohu. Na!  Tady jí máš a víš co říkal poručík Danny, hlavně si chraňte hlavu , holomci!!“
V1: „Jo jasně… Dík!!“
V2: „Koukej! Támhle už jsou obrysy pobřeží. Konec výletu, brácho!!!“
V1: „Máš recht , Normadie  - jsem si ten splněnej sen představoval trochu jinak.“
V2: „Bokem k sobě !! Jako vždycky!!!!“
V1:„Jasně, brácho! Tumáš kvér! Kreju tě!!“
V2: „A já tebe!!“

Žádné komentáře:

Okomentovat