27. října 2019

Metafory

Potápění v korálovém útesu je jako návštěva luxusního obchodu. Vše chci mít doma, ale nic si nesmím odnést.
Španělské býčí zápasy jsou jako sledování zabíjačky. Je mi líto kvičícího prasete, ale už se těším na řízek.
Setkání s chudobou v Indii je jako můj první dětský tábor. Jen si pro mě tentokrát rodiče nepřijedou.
(Barbora Liška)


Eifelova věž je jako raketa připravená k odletu na Měsíc.
Pohled do Grand Canyonu mi připadá jako obrovský vykousaný karamelový dort.
Potápění v korálovém útese je jako pobývat ve snovém hračkářství.
Cesta k protinožcům je tak trošku postavená na hlavu.
(Lucie Hermanová)

Eiffelova věž je jako vznešená dáma shlížející na své poddané.
Pobřeží v Toskánsku je pestrou paletou barev, chutí a vůní.
Římské koloseum působí jako titánský ochránce věčného města.
Pohled na Himaláje je posvátná úcta trpaslíka sklánějícího se před obry.
Hora Říp je pro Čechy tím, čím je pro Turky Ararat.
Setkání s chudobou v Indii je pocit, že sytý uvěří hladovému.
Potápění v korálovém útese je jako návštěva hračkářství pro malé dítě.
Španělské býčí zápasy jsou vřava a krev, moc a sláva, bolest a smrt.
(Marie Pavlů)

Římské koloseum působí, jako kdybychom se najednou přenesli do doby gladiátorů.
Pohled na Himaláje je uvědomění si, jak jsme ve skutečnosti malí.
Potápění v korálovém útese je jako ocitnutnout se v úplně jiném světě.
(Tereza Šolcová)

Eifelova věž je jako železný obr rozkročený nad pokořeným městem.
Chorvatská pláž mi připomíná plachtu, na které se suší rybičky.
Římské Koloseum působí jako monument připomínající velikost i pád Římské říše.
Pohled do Grand kaňonu je jako pohled na jinou planetu. Jak mohla voda něco tak obrovského vytvořit?
Hora Říp je pro nás symbol domova a je dobře, že se praotec Čech zda zastavil. I když možná mohl trochu popojít, ale kam? Jen na východ.
Španělské býčí zápasy jsou pro mne jatka, nechce se mi o nich psát ani na ně myslet.
Cesta k protinožcům je plná otázek. Je tam opravdu Jižní kříž a lidé nechodí hlavou obráceně?
Úplněk nad Berounkou je krásný jako všechny úplňky a řeka je bonus navíc.
Setkání s chudobou v Indii je to nejžalostnější, co jsem kdy viděla a vyhlídky na zlepšení asi žádné.
Potápění v korálových útesech je vplutí do jiné dimenze. Nic mi známého se k tomu nedá přirovnat. Tolik druhů a množství ryb a ty se jen pomalu vznášíš s nimi, všude je ticho a pod sebou máš korály nespočetných tvarů i barev, které snad ani na suchu člověk nevidí, tedy alespoň ne na jednom místě. Necítíš tíhu, neslyšíš nic, jen pomalu plaveš a necháváš se okouzlovat něčím, cos ještě nikdy nezažil.
(Bohuslava Kopřivová)