10. května 2019

James Bond v Siamu - napsal Jan Otto Pípla

Foto: Autor
Znáte Bonda? Jamese Bonda, agenta 007?
Napoleon Bonaparte řekl, že v jeho armádě má každý pěšák ve své tornistře maršálskou hůl.
Zrovna tak každý muž, má v sobě kus Jamese Bonda.
Nejde tak o to mít oprávnění agenta „007“ s „Licence to kill“,  tedy s „Povolením zabíjet“. Kus Bonda v sobě cítí každý muž vždy, když jde o vstřícnost všech jeho filmových partnerek ve všech 25 doposud natočených filmech. Bond se vždy v závěru filmu jen tajuplně usměje, řekne nějakou banalitu a Bondgirl se již plna milostného očekávání svůdně vlní v krajkami lemovaném povlečení postele královských rozměrů!
„Mé jméno je Bond, James Bond!“
Takže, když vám v Siamu, v zemi dnes nazývané Thajsko, mezi fakultativními výlety cestovní kancelář nabídne návštěvu Ostrova Jamese Bonda, kdo by z mužů mohl odolat?

Už cesta na ostrov je zajímavým zážitkem. Dostanete se tam pouze lodí. S ohledem na přistávací podmínky pouze malou lodí. My jsme jeli moderním motorovým člunem pro 15 až 20 osob poháněným třemi závěsnými motory. Každý z nich měl sílu neuvěřitelných 225 koňských sil. Jeli jsme tedy dost rychle. Již několikrát se mi stalo, že místo které jsem navštívil ve skutečnosti vypadalo stejně nebo dokonce lépe než na propagačních fotografiích cestovních kanceláří. Při plavbě na ostrov jsem měl podobný pocit. Vše, na co jsem se těšil, jsem náhle viděl před sebou. Z ranní mlhy postupně vystupovaly homole skalnatých ostrovů porostlých bujnou zelenou vegetací. Bylo to jako v pohádce. Šeď kamene ostrovů přecházela v široké škále teplých barev od hnědé, přes oranžovou až k téměř kanárkově žluté. Barvy kamene překrývalo nekonečné množství odstínů zeleně.
Po hodinové plavbě se mlha rozestoupila a slunce rozzářilo vzduch. V dálce se objevila známá silueta ostrova Khao Phing Kan, ostrova, na kterém se natáčel film "Man with the golden gun", tedy „Muž se zlatou pistolí“.
Dva poměrně vysoké skalní zelené útvary spojené úzkým pruhem pláže ze žlutého písku. Bond ve filmu přistál se svým dvoumístným hydroplánem u části pláže, kryté vyšší skálou ostrova. Na této pláži Bond také později zahájil svůj souboj s hlavním padouchem filmu Scaramangem. Pláž při filmovém souboji byla úplně prázdná, pouze stranou omývaly mírné vlny moře zbytky Bondova hydroplánu, který Scaramango předtím zničil svou laserovou zbraní.
Když jsme my připluli k Ostrovu Jamese Bonda musel náš motorový člun čekat na volném moři než se uvolní u pláže místo pro přistání a vylodění. Lodě nejrůznějších typů i velikostí neustále přistávaly a odplouvaly. Střední pás ve filmu prázdné pláže byl do posledního místečka napěchován stánky se suvenýry a občerstvením. Nezastavěné části pláže přetékaly množstvím turistů. Mohli jsme si prohlédnou jeskyni, kterou se ve filmu vstupovalo do podzemní Scaramangovy elektrárny. Ukázalo se, že v ní není nic k vidění a že není delší něž 10m.
Doba pobytu na ostrově obvykle nepřekročila půl hodiny. Ale i pouhá půl hodina, když k ní připočteme dobu plavby na ostrov, stačí k tomu, aby jeden najednou pociťoval nutkavou, velmi nutkavou, potřebu být chvíli sám! A všude okolo davy lidí. Najednou je vám úplně jedno jestli se zde točil nějaký film a v sobě nemáte ani ten nejmenší kousek Jamese Bonda! Zoufale jsem se rozhlížel a pak jsem uviděl mezi stánky tabulku s mezinárodním označení toalet: WC!
Foto: Autor
Rychle jsem se davem prodíral k spásné tabulce. Naštěstí nebylo obsazeno. Tak konečně budu chvíli sám! A teď přišlo to největší překvapení! Objekt WC neměl střechu, jen boční stěny a byl přistavěn přímo ke skále. S obrovským údivem jsem zíral na vybavení toalety. Pisoár mezinárodního standardu podobný výrobkům jihočeské JIKA byl ukotven přímo na přírodní skálu, ze které bylo také vyvedeno tyrkysové umělohmotné vodovodní potrubí. Hlavice uzavíracího ventilu nad pisoárem měla barvu rudou. Nad pisoárem, v malé díře ve skále, byl improvizovaný popelníček s několika nedopalky cigaret značky Marlboro. Syrové setkání Matky přírody s civilizačními vymoženostmi konce 20. století.
Nemám to ve zvyku, ale tenkrát jsem neodolal a místo svého největšího překvapení, ale i své záchrany, vděčně zdokumentoval.
Častý mlžný opar u Ostrova Jamese Bonda prohlubuje vrásky na čele fotografů. Jste-li však na ostrově ve správném čase pořízené záběry budou patřit k těm, ke kterým se budete vždy rádi vracet. nezapomenutelným. Pohled z pláže na zátoku s ostrůvkem Ko Tapu, z kterého ve filmu vysouval Scaramango teleskopické zrcadlo na zachycování slunečních paprsků, je opravdu překrásný. Musíte se však dívat pouze dopředu na zátoku, ne do stran. Tam je ve filmu zachycený přírodní půvab ostrova převálcován mraky zážitků chtivých turistů a monotónní symfonií cvakajících spouští fotoaparátů. V té chvíli jsem si uvědomil, že i kdyby byla Bondgirl sebekrásnější a měla sebeuhračivější oči 26. Bondovka natáčená na tomto ostrově by byla propadák!
JOP, Praha 08.05.2019 V té chvíli jsem si uvědomil, že to tady nezachrání ani James Bond!












































































































Původní
Můj nejzajímavější zážitek z cest
Nejzajímavější zážitek z cest?
Toulavé boty mi obul tatínek. Byl jsem tak malý, že si již nepamatuji, kdy to vlastně bylo. I dnes a to jsem více než před dvěma roky oslavil sedmdesáté narozeniny, je dost často nesundávám když pozdě v noci či časně ráno upadnu do postele. Rád se, před tím než konečně usnu, vracím na chvilku tam, kde to bylo prima nebo promýšlím detaily cest, na které se teprve chystám.
Cest a zážitků bylo za ty roky hodně a vybrat ten nejzajímavější není vůbec lehké a možná, že ani tak podstatné. Nejdůležitější pro mě je, že ty cesty a zážitky jsem vůbec mohl uskutečnit a zažít. Takže tatínku, za ty boty, děkuji! Nedávno jsem kontroloval podrážky. Prošlapané ještě nejsou!
Nejzajímavější, nejzajímavější, nej-zají-ma-věj-ší zážitek??? Nejpřekvapivější!!! Tím bych možná mohl posloužit!
Znáte Bonda? Jamese Bonda, agenta 007? Napoleon Bonaparte řekl, že v jeho armádě má každý pěšák ve své tornistře maršálskou hůl. Zrovna tak každý muž, má v sobě kus Jamese Bonda. Tedy každý muž, který není součástí 4%, dnes se již také vedou diskuze, že i o více procentní, menšiny. Nejde tak o to mít kategorii agenta „007“ s „Licence to kill“ tedy s „Povolením zabíjet“ a už ani náhodou žádný muž nemá zájem se dostat do situace, do které se Bond v roce 2006 dostal ve filmu Casino Royale, kde Le Chiffre, bankéř světového terorismu, ztělesněný dánským hercem Mads Dittmannem Mikkelsenem, přiváže úplně nahého Bonda k dřevěné židli, ze které byl předtím vyříznut celý ratanový sedák. V této scéně Le Chiffre rozhoupá opravdu tlusté lano s obrovským uzlem na volném konci a pak s neuvěřitelnou přesností rafinovaně zasáhne Bonda uzlem ze spodní strany židle v místě sedáku, který tam však není. Le Chiffre předpokládá, že s přispěním tohoto postupu získá od Bonda informace, které potřebuje. Bond mu je samozřejmě neposkytne. Nemá to ve scénáři. Po spodním úderu uzlem se Bondova tvář zkřiví bolestí, pak se uvolní a jako by měl koule z ocele se Bond svého mučitele zeptá: Nic lepšího neumíš, nebo neumíte?“ V angličtině se to nepozná. Hůůůůů, do této situace či za těchto okolností by žádný muž, ani příslušník 4% menšiny, Bondem být vůbec nechtěl.
Kus Bonda naopak ale každý muž v sobě cítí když jde o vstřícnost všech jeho filmových partnerek ve všech 25 doposud natočených filmech. Bond se vždy v závěru filmu jen tajuplně usměje, řekne nějakou banalitu a bond girl se již plna milostného očekávání svůdně vlní v krajkami lemovaném povlečení postele královských rozměrů!
„Mé jméno je Bond, James Bond!“
Takže, když vám v Thajsku mezi fakultativními výlety cestovní kancelář nabídne návštěvu Ostrova Jamese Bonda, kdo by z mužů mohl odolat? Už cesta na ostrov je zajímavým zážitkem. Dostanete se tam pouze lodí. S ohledem na přistávací podmínky pouze malou lodí. My jsme jeli moderním motorovým člunem pro 15 až 20 osob poháněným třemi závěsnými motory, z nichž každý měl sílu 225 koňských sil. Jeli jsme tedy dost rychle. Již několikrát se mi stalo, že místo které jsem navštívil ve skutečnosti vypadalo stejně nebo dokonce lépe než na propagačních fotografiích cestovních kanceláří. Při plavbě na ostrov jsem měl podobný pocit. Z ranní mlhy postupně vystupovaly homole skalnatých ostrovů porostlých bujnou zelenou vegetací. Bylo to jako v pohádce. Po hodinové plavbě se mlha rozestoupila a slunce rozzářilo vzduch. V dálce se objevila známá silueta ostrova Khao Phing Kan, ostrova, na kterém se natáčel film "Man with the golden gun", tedy „Muž se zlatou pistolí“. Dva poměrně vysoké skalní zelené útvary spojené úzkým pruhem pláže ze žlutého písku. Bond, kterého v tomto filmu ztělesnil anglický herec Sir Roger George Moore, ve filmu přistál se svým dvoumístným hydroplánem u části pláže, kryté vyšší skálou ostrova. Na této pláži Bond také později zahájil svůj souboj s hlavním padouchem filmu Scaramangem, kterého hrál také anglický herec, Sir Christopher Frank Carandini Lee, komandér Řádu britského impéria a komandér Řádu sv. Jana. Pláž při filmovém souboji byla úplně prázdná, pouze stranou omývaly mírné vlny moře zbytky Bondova hydroplánu, který Scaramango předtím zničil svou zatím tajnou laserovou zbraní. Když jsme my připluli k Ostrovu Jamese Bonda musel náš motorový člun čekat na volném moři než se uvolní u pláže místo pro přistání a vylodění. Lodě nejrůznějších typů i velikostí neustále přistávaly a odplouvaly. Střední pás ve filmu prázdné pláže byl do posledního místečka napěchován stánky se suvenýry a občerstvením. Nezastavěné části pláže přetékaly množstvím turistů. Mohli jsme si prohlédnou jeskyni, kterou se ve filmu vstupovalo do podzemní Scaramangovy elektrárny. Ukázalo se, že v ní není nic k vidění a že není delší něž 10m. Doba pobytu na ostrově obvykle nepřekročila půl hodiny. Ale i pouhá půl hodina, když k ní připočteme dobu plavby na ostrov, stačí k tomu, aby jeden najednou pociťoval nutkavou, velmi nutkavou, potřebu být chvíli sám! A všude okolo davy lidí. Najednou je vám úplně jedno jestli se zde točil nějaký film a v sobě nemáte ani ten nejmenší kousek Jamese Bonda! Zoufale jsem se rozhlížel a pak jsem uviděl mezi stánky tabulku s mezinárodním označení toalet: WC! Rychle jsem se davem prodíral k spásné tabulce. Naštěstí nebylo obsazeno. Tak konečně budu chvíli sám! A teď přišlo to největší překvapení! Objekt WC neměl střechu, jen boční stěny a byl přistavěn přímo ke skále. S obrovským údivem jsem zíral na vybavení toalety. Pisoár mezinárodního standardu podobný výrobkům jihočeské JIKA byl ukotven přímo na přírodní skálu, ze které bylo také vyvedeno tyrkysové umělohmotné vodovodní potrubí. Hlavice uzavíracího ventilu nad pisoárem měla barvu rudou. Nad pisoárem, v malé díře ve skále, byl improvizovaný popelníček s několika nedopalky cigaret značky Marlboro. Syrové setkání matky přírody s civilizačními vymoženostmi konce 20. století.
Nemám to ve zvyku, ale tenkrát jsem neodolal a místo svého největšího překvapení, ale i své záchrany, vděčně zdokumentoval.
Častý mlžný opar u Ostrova Jamese Bonda prohlubuje vrásky na čele fotografů. Jste-li však na ostrově ve správném čase pořízené záběry budou patřit k těm nezapomenutelným. Pohled z pláže na zátoku s ostrůvkem Ko Tapu, z kterého ve filmu vysouval Scaramango teleskopické zrcadlo na zachycování slunečních paprsků, je opravdu překrásný. Musíte se však dívat pouze dopředu na zátoku, ne do stran. Tam je ve filmu zachycený přírodní půvab ostrova převálcován mraky zážitků chtivých turistů a monotónní symfonií cvakajících spouští fotoaparátů.
Nedávno jsem viděl film Ztracené město, Ciudad Perdida, jehož autorem je David Surý, které leží hluboko v džungli na severu Kolumbie v Jižní Americe. V závěru filmu s neskutečně krásnými přírodními sceneriemi nedotčenými civilizačním vývojem, polonahý místní indián v prohlášení do kamery žádá svého mladšího bratra, tedy všechny obyvatele civilizované části naší planety Země, aby se s nimi, tedy místními Indiány, všichni spojili a žili, stejně jako tito místní Indiáni, v souladu se zákony naší Matky Země a naší Matce Zemi neškodili svými civilizačními vynálezy. Polonahý kolumbijský Indián asi nikdy neviděl žádný film a nějaký kus vymyšleného Jamese Bonda v sobě ani nemohl mít, protože neví, že nějaké knihy nebo filmy o Bondovi existují. V jednom se ale asi nemýlil, protože protékající voda v pisoáru na Ostrově Jamese Bonda byla čirá. Mořská tyrkysová voda kolem ostrova mírně zakalená s jemným okrovým nádechem. O tom, jestli jsou odpadní vody ostrova nějak čištěné bychom proto měli hodně rychle začít přemýšlet. . . Někde v podvědomí si ale stále intenzivněji uvědomuji, že množství lidských jedinců žijících na naší Matce Zemi bude jednou limitní pro budoucnost lidského rodu na naší planetě. Konstruktivní řešení tohoto problému však neznám a obávám se, že ho dnes stále ještě nezná ani nikdo jiný...
JOP, Praha 05.05.2019