„Tak kde jsou ta kuřecí prsa?“„No, to jsem to teda...“
„Obloha je na talíři, omáčku mám připravenou už deset minut!“
„Dejte mi ještě chvilku.“
„Jakou chvilku? U stolu čekaj víc jak půl hodiny, a ty chceš ještě chvilku?“
„No, nemám to hotový.“
„Vždyť jsem tě viděl házet maso na pánev už před čtvrthodinou. Máš smažit, ne si s tím hrát.“
„Říkám chvilku.“
„Ukaž mi to. To snad nemyslíš vážně! Tady vedle ho máš hotový. Sem s tím a poslat na výdej.“
„Počkejte!“
„Tak a je to, konečně.“
„Ale ne.“
„Říkal jsem ti, ať děláš svoji práci pořádně, a ty si tu ze mě střílíš. Proč jsi mi, proboha, ten stejk nedal rovnou?“
„No… Upadl mi na zem.“
