5. dubna 2019

Metafory


Jeho chůze zní jako slon valící se savanou.
Hašlerka vypadá jako malý černý ztvrdlý bobek.
Podzimní vítr zní jako jemná symfonie. 
Sebepoznání je jako otevřená kniha plná možností, inspirací a překvapení.
Bolest zubů je jako kladivo neustále tepající do kovadliny.
Ranní slunce chutná jako čerstvě upečený chleba.
Noční bouřka je hořká jako celý jeho život.
Hudba zněla těžce jako dramatické finále jeho velké životní symfonie.
Její hlas voní sladce jako čerstvě uvařená horká čokoláda.
Přivonět si benzínu je jako propadnout Formuli 1.
Radka H.

Jeho chůze zní jako klapot kopýtek rozjařeného telete.
Hašlerka vypadá jako opracovaný onyx.
Podzimní vítr zní jako kvílející siréna bez milence.
Sebepoznání je jako sebepoškozování. Přináší vám to jistou úlevu, ale zároveň to děsí.
Bolest zubů je jako plná nádrž dynamitu ve skladu se střelným prachem.
Ranní slunce chutná jako orgasmická vůně milence.
Noční bouřka je jako nejlepší belgická čokoláda.
Hudba zněla těžce jako tlukot umírajícího srdce.
Přivonět si benzínu je jako ostrá rána do nosu.
Její hlas voní jako nejjemnější čokoláda, jako ta nejlepší sladkost světa.
Markéta Eszenyiová

Jeho chůze zní alá Pejrak.
Hašlerka vypadá jako bombónek prohnaný modrotiskovou manufakturou.
Podzimní vítr zní jako pláč odloženého dítěte.
Sebepoznání je jako našlapování po roztávajícím ledu.
Bolest zubů je jako život s despotou, z bolesti jen tak nevyjdeš.
Ranní slunce chutná jako doušek mateřského mléka.
Noční bouřka je hořká jako hlt teplého Fernetu.
Hudba zněla těžce, jako kdyby se hudebník právě loučil se životem.
Přivonět si benzínu je jako olíznout šmirgl, vícekrát to neuděláš.
Její hlas voní jako maminčina ostružinová marmeláda.
Jana Faitová

Jeho chůze zní jako bubnování při výměně stráží u Buckinghamského paláce.
Hašlerka vypadá jako temný diamant, vonící silou hlubin.
Podzimní vítr zní jako umíráček u zvoničky času.
Sebepoznání je jako výbuch hvězdy, který pomáhá vzniku nové galaxie.
Bolest zubů je jako nekonečné mačkání ruky ve svěráku.
Ranní slunce chutná jako začátek nového života. Dnešek může být lepší než dny minulé.
Hudba zněla těžce jako úprk divokých koní nekonečnou krajinou.
Její hlas voní sladce jako první konvalinky mezi zbytky sněhu.
Noční bouřka je hořká jako silná čokoláda, bystřící naše smysly.
Přivonět si k benzínu je jako cítit včerejší jídlo v krku.
Martina Švecová

Jeho chůze zní jako břeskná hudba pochodového marše.
Hašlerka vypadá jako nepovedený „Woerters originál“.
Podzimní vítr zní jako hudba ve větvích stromů.
Sebepoznání je jako stálé objevování nových světů.
Bolest zubů je jako tlak tunového lisu.
Ranní slunce chutná jako croissant na Riviéře.
Hudba zněla těžce jako zvuk „Zikmunda“ za temné noci.
Její hlas voní sladce jako jarní vánek po ránu
Noční bouřka je hořká jako nasekaný pelyněk, který nechutná, ale chceme ho.
Přivonět si k benzínu je jako povznést se nad všechny strasti světa
Jiří Jelen


Žádné komentáře:

Okomentovat