29. září 2018

Pět veverčích ocásků - napsala Ludmia Trojanová

Na starém dubu žilo 5 malých veverek. Měly se moc rády, všechno podnikaly spolu a byly úplně nerozlučné a nikdy se od sebe nehnuly ani na krok – spolu hledaly oříšky, spolu si stavěly hnízdo, spolu se každý večer stulily do hnízda, spolu prováděly lumpárny.
Jednoho dne se tak moc zabraly do hry, až se jim přitom zamotaly ocásky do jednoho velkého uzlu, který jim za žádnou cenu nešlo rozplést.
A i když byly do té doby nerozlučná parta kamarádů, teď se začaly dohadovat, kdo tu lapálii způsobil, kdo za to může víc, kdo míň a kdo nejmíň a vůbec jak to tohle mohlo stát. Hádka byla čím dál hlasitější, takže je naštěstí za chvíli uslyšel lesník, který šel kolem a ocásky jim opatrně rozmotal od sebe.
Veverky se šťastně rozeskákaly do všech stran a postupně se naučily hrát si, hledat oříšky a stavět hnízda nejen spolu, ale i každá sama.

A od té doby si pamatovaly, že když je něčeho moc – a to i přátelství – může se to celé pěkně zamotat…