Jsem kámen v poli - napsal Josef Chlemař

Jsem kámen v poli, ale ne nějaký ledajaký. Jsem obrovský kus skály a stojím tady od nepaměti. Nikdo se mnou nehne. Nejde to. Nahoře je ze mne vidět asi polovina a druhá vězí pevně v zemi. Jsem již pěkně dolámaný a také leckterý poutník do mne vyryl či vytesal různé značky a znaky. Ale k odpočinku nejsem, nemůžete si na mne lehnut a jen tak koukat do nebes.
Ta nebesa však přece jenom potřebovali lidé, kteří přeze mne zaměřovali jaké je roční období a zda mají začít se setím či s jinými pracemi. Také u mne provozovali velké obřady a seskupení lidstva. Ne vždy to však byla hezká podívaná. Byli zde také lidé popravováni, upalováni a všelijak na zdraví poškozováni. To aby si uvědomili jejich pomíjivost.
A čas šel dál, tráva opět vzrostla a já dál stál a stál a ať chtějí nebo nechtějí jim připomínám jak jsou malincí a nedůležití proti mně.
Vím i na mne dojde. Jednou. Ale zatím ne!!!