16. srpna 2018

Nezvaným hostem ve vlastním domě - napsala Irena Lahodná

„V sobotu přespím na Dolanech, počítej s tím,“ pravila s úsměvem Zuzana, ale nemyslela tím nic dalšího. Jen tak informovala. Dlouho už tam spolu nebyli, tak aby se nelekl.
Posledně, když jela okolo, tak se v oknech svítilo a Radek byl v Praze.
Radek nic. On tím ale na rozdíl od Zuzany něco myslel.
„Jsou tam zedníci,“ prohodil po chvíli.
No, důvod by byl, pomyslela si Zuzana a dál to neřešila.

Sobota.
Zuzana dorazila na chatu. Zavolala Radkovi: „Vvaruj zedníky, už jsem tu.“
„Já jsem na procházce,“ pravil Radek.
V bytě se linula vůně připáleného masa.
Co to má být?
Na pánvičce škvarek.
Zuzana vypne sporák, odstaví škvarek a jde dál.
V prvním pokoji nic, v druhém všecko jinak a v Zuzanině posteli cizí bába. Oblečená. Je poledne a ona má půlnoc. Nos jí žilkovitě prosvítá a celkově vypadá dost děsně. Radek se dal na charitu? To stvoření budí soucit.
Taktní Zuzana se otočí na patě a jde pryč.
V kuchyni se zastaví.
Nemůžeš odejít jen tak. V tvý posteli je cizí baba a podle všeho se tu už zabydlela. Tak zabojuj.
Hergot, jak se bojuje, když člověk nic necejtí.
Vrať se a něco řekni!!!
Zuzana se vrátí.
Troska posteli se probrala. Ještě třímá telefon, Radek ji asi probudil. Třeští němě na Zuzanu oči v prázdném obličeji. Teď. Jednej.
„To maso v kuchyni máte spálený,“ praví Zuzana a odejde středem.
Nezvaný host ve vlastním domě.

Žádné komentáře:

Okomentovat