Píšu tohle psaní jen pár kroků od nepřítele. Každou minutu se bojím o život – ve dne i v noci. Pracuji v zákopech, kde mi voda sahá až po kolena, v některých místech je jí i více. Je nemožné podrobně popsat život pěších vojáků daleko od domova, kteří byli ponecháni svému osudu. Už skoro ani nevíme, jaké to je žít mezi lidmi, kteří se každou minutu nebojí, že budou zabiti nebo roztrháni do kusy. Už jsme dokonce zapomněli na svou bývalou existenci. Už ani nedoufáme, že by to všechno mohlo skončit, že bychom opět mohli žít jako dřív... tím starým životem v míru.
Mír po celém světě!
Pouze ten nás může udělat šťastnými, abychom cítili pouze svobodu a klid.
Nic víc nepotřebujeme.
