Kliknutím na nadpis se vám dole pod fotografií zobrazí odkaz na video

Podívejte se na Všechnopárty - diskusní duel Dany a Karla Šípa

Karel Šíp prosí Danu, aby už nic neříkala, že "po čtvrté najíždí do závěru". "Čtyři konce jsou špatně!" reaguje spi...

11. prosince 2017

Osel a pávice - napsala Monika Obojková

Byl jednou jeden starý osel. Zdraví mu dobře sloužilo, a mezi zvířaty se těšil velké vážnosti. Žil sám, žádnou ženu ani děti neměl a proto si za život nastřádal veliké jmění. Říkal, že oslice nejsou nic pro něj a že by mu jen narušovaly pohodu. Pořád prý jen hýkají a jsou marnivé, hloupé a všeobecně se mu do domácnosti nehodí. Kromě toho také často nadával na politiku.
Jednou takhle šel po náměstí a potkal pávici. Elegantně se nesla prostředkem cesty a házela po oslovi očky. Osel si jí nemohl nevšimnout, zaujala ho, ale nezastavil se, aby se s ní dal do řeči. Takhle se to opakovalo pokaždé, kdy se vydal na procházku nebo na nákup. Pávici stále potkával.
Už mu to začalo být podezřelé. Asi je to osud, říkal si. A tak, když ji příště zase potkal, oslovil ji.
„Milá dámo,“ řekl, „potkávám vás tady velmi často. Odkudpak jste?“
„Dobrý den, pane. Jsem tu nová, mám domeček kousek od parku a nikoho tu neznám. Nejvíce mě štvou zdejší oslice, jsou to takové slepice. A kromě toho mě děsí politika zdejšího magistrátu. Ti vepři v radě mi nahánějí hrůzu. Přemýšlím, že se zase odstěhuji.“
„Ale to by byla veliká škoda!“ opáčil osel. „Pojďte, půjdeme ke mně na kávu a všechno to probereme.“
A tak se stali přáteli. Postupně spolu začali trávit více času. Netrvalo dlouho a městečko obletěla zpráva, že se budou brát. Osel chodil po náměstí, naparoval se, jak má krásnou a chytrou ženu, která mu rozumí a na stáří se o něj postará. Kupoval pávici krásné šaty a šperky za nastřádané peníze a všude ji vychvaloval.
Zpočátku to vypadalo na idylické manželství, přestože byla pávice o mnoho let mladší. Asi jí imponuje, říkali si ostatní obyvatelé městečka a přáli oslovi, že má konečně někoho po svém boku.
Po čase však pávice chtěla stále nějaké nové korále a náušnice, to ani nemluvím o řasenkách a očních stínech. Zkrátka osla už začaly věčné nákupy a rozhazování otravovat. I přes to to ale toleroval, jen sem tam si něco brumlal pod kopyta. Byl to starý konzervativec a představa na svém životě zase něco měnit, ho děsila víc, než marnivá a pyšná žena. A tak šly měsíce. Hlavní slovo v domě měla pávice, z osla se stal ještě větší morous, skoro nevycházel z domu a sousedé se od nich odvrátili, protože s pávicí nechtěli mít nic společného.
Jednou chtěla pávice novou lesklou tužku na oči, tak šla za oslem, aby jí dal peníze a šel s ní nakupovat. Osel řekl, že ano, ale když otevřel peněženku, byla prázdná. Všechny peníze už rozházeli. Když to pávice viděla, naštvala se, a zažádala o rozvod. Po několika dnech oslova přemlouvání odešla se slovy, že má osla plné zuby, že jí takový starouš za to nestojí. Už se nikdy nevrátila. Osel zůstal doma opět sám, tentokrát o celé své jmění chudší.
Dodatek: když se z toho osel trochu vzpamatoval, peněženka se mu zase plnila, i když střídmě, protože každý měsíc pobíral důchod, začal chodit opět ven na nákupy a na procházky po náměstí. Opět se dával s přáteli do řeči a začal být ve městě ctěným občanem. Nakonec se rozhodl kandidovat na starostu, volby vyhrál, a po třech letech ve funkci se na stará kolena oženil se svou sekretářkou, o dvacet let mladší pávicí. Ale to už je jiný příběh :).
Osel zůstane oslem i když si vezme pávici. Komu není rady, tomu není pomoci. Není všechno zlato, co se třpytí.