Čekání - napsala Barbora Mixová

I když je chodba prostorná, míst, kam si sednout, moc není. Jsem ráda, že jsem přišla mezi prvními. Usedám na šedou židli z plastu. Takovou, jakou mívají v ordinacích u doktora. Začínám být trošku nervózní. Je nás tu teprve šest a navzájem se prohlížíme. Jsem tu zatím jediná holka. Včera jsem řešila, co si vzít na sebe. Nakonec jsem zvolila kožené kalhoty. Je mi v nich trochu horko, ale nevadí. Hlavně, že se v nich cítím dobře, navíc v čekací chodbě je o několik stupňů méně než venku a díky dvojitým vstupním dveřím se sem vedro červnového dne prakticky nedostane.