9. května 2018

Poslední sklenička - napsal Tomáš Pánek

Zvuk vybrujícího telefonu mi tříští lebku na tisíc kousků. Zase jsem včera moc chlastal. Po slepu jsem nahmatal zdroj mé mrzutosti a zvednul jsem ho. Asi to bude Danny, včera v baru mi řekl, že se ozve ráno a půjdeme spolu do kina. Už se na ten film těšíme hodně dlouho ale možná jsme měli včera ubrat na alkoholu, protože nám naše kocovina trochu ovlivní zážitek.
Hlas z telefonu je jiný než jsem čekal. Místo chraptivého hlasu, který máte, když jste vykouřili 3 krabičky za večer a vypili půlku baru, na mě mluví ubrečený hlas jiného kamaráda.

Místo pozvání do kina, dostanu oznámení, že mého nejlepšího kamaráda schodil v baru ožralý boxer na zem a dupal mu na hlavu tak dlouho, dokud se mu hlava nerozkřupla jako vajíčko a obsah se rozlil po lepkavé dřevěné podlaze.

Žádné komentáře:

Okomentovat