16. února 2023

Lov - napsala Eva Svobodová

Pohladila si boky v těsných šatech. Udělala dobře, že si dnes vzala ty zlaté, vypasované. Dokonale jí sedly a ona to věděla.
Lov právě začínal. Nenápadně přejela očima přítomné muže, zda si jí všimli. Samozřejmě, její figura se prostě nedala přehlédnout. Usmála se a usedla na sedačku mezi dva mladíky. Výběr nebyl náhodný: značkové obleky, dokonale vyleštěné boty, kořeněná kolínská a drahé hodinky. Natáhla své nekonečné nohy před sebe. Uhladila si blonďatou hřívu. Z kabelky vylovila krabičku cigaret. A pak, podle osvědčeného receptu, chvíli jako by marně prohmatávala obsah tašky. 
Rezignovaně vzdychla a prohlásila: "Pánové, mohli byste mi připálit, prosím? Nemám zapalovač. Tedy jestli máte ten samý zlozvyk jako já," dodala ironicky.
Ukázalo se, že kouří jen jeden z nich. 
Vysportovaný nekuřák poprvé v životě zalitoval, že tuto neřest do svého života nepustil. 
Druhý z mužů vítězně sáhl do kapsy a naklonil se k ní. Zapalovač v dlani se mu trochu třásl, když ho přiblížil k cigaretě sevřené v těch plných rtech.
Usmála se na něj a vydechla první obláček. Zahleděla se mu do očí a měkkým hlasem se zeptala: "Myslíte, že byste mi mohl donést sklenku vína?"