Na druhou stranu, Michal ví, že nejde o nic fatálního. Stačí si najít vhodnou partnerku a onoho stigmatu se zbaví raz dva. Filmů na tohle téma viděl spoustu a cítí se být připraven. Nakonec příslušné kroky již učinil.
Dnes přijde ten den, sbalí Roxi a bude po starostech. Roxi – barmanka z pláže se Michalovi velice líbí a dnes se s ní uvidí na plážové diskotéce. Vše má dokonale promyšlené. Popovídají si a Michal ji pak pozve k sobě na pokoj na lahev vína.
* * *
„Ahoj, Roxi. Mohu si přisednout?“ začal anglicky.
Posunula se, aby mu vedle sebe udělala místo.
Michal přemýšlel, jak v konverzaci pokračovat. Anglicky uměl z práce výborně, ale o čem se bavit na plážové diskotéce s dívkou, s níž se chce už několik dní vyspat, neměl potuchy.
„Jsi tu sama?“ zeptal se, přestože znal odpověď.
„Jsem tu s přáteli,“ pokynula hlavou směrem k tančícímu davu. „Musela jsem si dát přestávku,“ otočila hlavu k Michalovi: „Kde máš Honzu?“
„Má rande,“ odtušil Michal a v duchu pomyslel na kamaráda a lehkost, s jakou polapí téměř každou dívku, na kterou ukáže. I tuhle schůzku domluvil tak trochu za Michala.
Přestože se na pláži u jejího baru vídali již několik dní, bez Honzy konverzace vázla.
Po nějaké chvíli Roxi sáhla Michalovi na nohu: „Nechceš si zatancovat?“
Právě začali hrát ploužáky. Jenže Michal netančí. Nikdy. Váhá.
Roxi si toho všimne a tak přijde s dalším návrhem: „Nebo se půjdeme radši projít?“
Michal má pocit, že špatně slyší. Tohle větu si přece připravil on! Ale nedostal moc času nad tím přemýšlet. Roxi ho popadla za ruku a táhne ho pláží směrem do tmy. Konečně našli místo, kde již nikdo není a hudba zní jen z dálky. Vlnky tu omývají patu nízké skály ukončující pláž a moře příjemně šumí.
„Moc se mi líbíš,“ řekne Roxi a pohladí Michala po hrudníku a téměř zvědavě mu rozepne první knoflíček u košile.
„Ty mně taky.“
Michal je zaskočen. Sice už vypil dvě piva, což mu, při jeho celoroční abstinenci, stačí na docela slušnou špičku, ale i tak si uvědomuje, že nic není tak, jak si plánoval. On měl být tím, kdo bude celou situaci řídit. Roxi, zdá se, nic podobného neřeší. Její ruce už bez jakéhokoliv váhání hladí Michalův hrudník a sjíždí níže na břicho a pak dolů na zadek.
Michal se rozhodl se neprotestovat. Přišla jeho chvíle. Zhluboka se nadechl a odhodlaně začal Roxi její něžnosti oplácet. Sklouzl jí nesměle rukama po ramenech k loktům a cestou se jakoby nedopatřením dotkl palci prsou, i když jen přes látku těsného trička. Viděl to v nějakém filmu. Teď by se na ni měl lačně vrhnout a začít s rozepínáním nebo na ní tričko rovnou roztrhnout, jenže to Michalovi nepřipadalo vůbec vhodné.
Roxi si jeho pokusů jakoby nevšímala. Knoflíčky Michalovy košile už měla rozepnuté a její ruce se přiblížily dolů k pásku kalhot. Michal náhle vystřízlivěl. Přece to nebudou dělat tady! Je tu jen písek, moře a kameny. Dobře si z předchozích dnů pamatoval, jak nepříjemná dokáže ta směs namletých mušlí a korálů být, když se dostane do plavek. Ale zase riskovat, že si to Roxi rozmyslí, také nechtěl. Nedokázal už tok svých myšlenek zastavit.
Díval se v měsíčním svitu na tu nádhernou dívku, její překvapivě hladkou kůži a štíhlé prsty, které mu rozepínaly kalhoty, a nemohl přestat myslet na to, jaké by mohla mít, při svých jistě bohatých zkušenostech, pohlavní choroby, a jestli ho dokáže kondom ochránit. Kondom! Ruka mu slétla na zadní kapsu kalhot. Ano, má ho. Ale určitě se dá něco chytit i s kondomem. Navíc je tu všude ten písek. Při svých četných přípravách viděl, že se to dá dělat i ve stoje. Ale jak?! Ve filmech to vypadalo tak jednoduše. Všichni věděli, co mají dělat. Jenže Michal neví ani co s rukama a ke všemu cítí, jak mu opadá erekce.
„Ty mě nechceš?“ zeptala se udiveně Roxi.
„Chci, chci. Strašně moc! Jsi nádherná,“ vzpamatoval se Michal. „Jen – nepůjdeme raději do hotelu?“
„Do hotelu? Ten je daleko. Tak dlouho to nevydržím,“ zašeptala mu do ucha Roxi. „Vem si mě tady.“
Roxi mu přejela po poklopci, ale Michal cítí, že je to marné. Ale přece to teď nevzdá!
S novým odhodláním pohladil Roxi prsa a sjel rukama k jejímu pasu. Rozepnul knoflík a zip u jejích šortek. Neměla kalhotky. Michal zalapal po dechu. Poprvé v životě viděl ženský klín jinak než na počítači, ve filmu či při nakukování dírkou do sprch spolužaček. Je to tady a děje se to jemu a právě teď. Bude se milovat se ženou! Roxi mu stáhla rozepnuté kalhoty ke kotníkům. Michal je s velkým sebezapřením odkopl někam stranou. Budou zmuchlané a špinavé. „Nemysli na to, Michale,“ káral se v duchu.
„To dáš,“ povzbuzoval se. Stál tam ve svých pečlivě vybraných značkových trenkách a rozepnuté košili. Na nohou měl ponožky. „Ponožky!“
Z časopisů věděl, že to je to největší faux pas. Ohnul se a začal si ponožky svlékat. Roxi měla ruce v bok a nechápavě jej sledovala, jak skáče po jedné noze, snažíc se udržet rovnováhu a sundat si i druhou ponožku. Michal se cítil trapně. Byl zvyklý být pánem situace a teď si připadal ponížený. Nevěděl, jestli má vůbec chuť v čemkoliv pokračovat.
„Ty jsi takový ťunťa,“ pronesla Roxi mazlivě a naznačila, že si má lehnout.
„Do písku?“ zeptal se.
Zvedla oči v sloup, svlékla si tričko a podala mu je: „Na. Můžeš si lehnout na tohle.“
Díval se na ten kousek látky. Pak se vzpamatoval a položil tričko na písek. Pečlivě ho uhladil a teprve pak si sedl.
„A ty trenky si nesundáš?“ zeptala se Roxi už mírně netrpělivě.
Michal si začal stahovat prádlo. Byl zpocený a šlo to špatně. Cítil jak jeho rozpaky pod Roxiným pohledem rostou. Nadzvedl se v bocích a trenýrky jedním mocným škubnutím přetáhl přes obě své půlky. Ucítil pod zadkem písek. Nechápavě se podíval do své ruky. Držel trenýrky i Roxiino tričko. Vztekle obojí odhodil.
Roxi už se nepokrytě se smála. Rozhodil rukama a ukázal na svůj ochablý penis. „Je to v pr….i!“
„S tím něco uděláme!“ Roxi si klekla mezi Michalovy nohy. A než stačil cokoliv říci, vzala penis do ruky. Chvíli po něm dlaní přejížděla a pak jej vzala do úst. Michal zalapal po dechu. Cítil vlhké teplo a pak její jazyk přejíždějící po žaludu. Pak začal přemýšlet, kolikrát byl po večerní sprše čůrat a jestli je to cítit. Erekce byla znovu pryč.
„Co je s tebou?“ Podivila se Roxi.
„Nic, ale tamhle jdou nějaký lidi,“ Michal ukázal směrem k diskotéce.
„Ty něco slyšíš…? Já nic neslyším..“
„Necháme to na jindy. Jo?“
„Jak na jindy? Proč?“
„No, na jindy. Tomu bys nerozuměla.“ Michal hledá na pláži své oblečení. Trenýrkami si otírá zadek. Zůstal mu mezi půlkami písek. „Já to věděl,“ sykne Michal naštvaně a snaží se najít kalhoty. Nikde je nevidí.
„Co to děláš?“ zeptá se Roxi.
„Hledám kalhoty.“ Michal šeptá.
„Proč šeptáš?“
„Aby nás neslyšeli.“
„Kdo?“
„Ty lidi.“
„Nikdo sem nejde. Co to na mě hraješ?“ Roxi je naštvaná.
„Já nic nehraju.“
„Hraješ!“
Michal rezignuje: „Prostě jsem to ještě nikdy nedělal..“
„Jak nedělal? Cos nikdy nedělal? Sex na pláži?“
„To taky.“
„Ale to je úplně stejný jako jinde…“
„…já to nedělal ani jinde..“
„…si děláš srandu. Tomu nevěřím. Kolik ti je? Dvacet sedm?“
„Třicet.“ Michal krčí rameny a vypadá odevzdaně. „Je to trapný, já vím. Nic, co bys vykládala na prvním rande. Prostě jsem na holky neměl čas.“
Roxi se zamyslí a oblékne se: „Víš co? Dneska už to evidentně nepůjde, dojdi si na pokoj, vyspi se, já za tebou zítra přijdu a něco s tím uděláme,“ povzbudivě se usměje: „A kamarádovi vyřiď, že to zítra bude bez příplatku,“ ještě se otočí, zamává a odchází do tmy.
Michal ztuhne. Jak to myslela? Bez příplatku? Honza tohle rande nedomluvil, ale zaplatil? Zítra si to s ním vyřídí, ale teď Michal potřebuje sprchu, nutně, protože ten písek má fakt všude.
Další povídky této autorky najdete na blogu Olívie Úžasné.
