22. září 2019

O sprostých slovech - napsala Nina Zemanová

Karel Čapek doporučuje psát sprostá slova v poměru 1:1000, protože jakmile začnete používat sprostá slova příliš často, čtenář si zvykne a ztratí se efekt šoku, který má sprosté slovo navodit.
Výjimkou jsou popisy drsného prostředí, kde jsou sprostá slova normou. Vzpomeňme si na seriál Most!, kde se to sprostými slovy jen hemží, ale nikdo toto nerozporuje, protože jsou v daném kontextu běžná.
Naopak například v cimrmanovských hrách sice sprostá slova sem tam zazní, ale pouze jedno či dvě na jednu divadelní hru. Kdyby zaznívala častěji, hry by nám přišly vulgární a prvoplánové.

A aby nezůstala jen u teorie 😊, tak na závěr si jmenujme některé příklady slavných cimrmanovských hlášek, které sice obsahují sprostá slova, ale protože jsou sama v celé divadelní hře, fungují spíše jako šrapnel na diváky, kteří zpozorňují a zasmějí se:
- „Tos mě tenkrát nasral, kamaráde“ z divadelní hry Akt
- Upozornění herce Prácheňského kolegům ze Záskoku: „Tady vždycky seděj blbci.“
- Zvolání lékárníka z Dobytí severního pólu: „Do Prahy! Do Podolí! Do lékárny! Do prdele, to je mi smutno.“

Žádné komentáře:

Okomentovat