15. března 2018

Zase prší - napsala Kristýna Skoumalová

-Fuj, zase prší.
-Pff, ty vidíš všechno tak bledě...
-A ty zas moc jasně! Kdybych sebou neměl deštník, stojíš tu úplně promočený! Koneckonců, ty zmokneš vždycky.
-Myslíš jen na to nejhorší. Navíc, tohle se nedalo předpokládat. Bylo nádherně!
-Jo. Bylo nádherně až moc dlouho.
-Nekaž mi to. Třeba po té přeháňce vyjde i duha!

 -Jo, a třeba si na výlety začneš brát deštníky. Každý holt máme přání, co se nikdy nevyplní...
-Ty jsi ale... měl by ses začít více radovat, máš v sobě moc negativní energie. Budeš ve stresu a smutný a naštvaný a...
-Jo, jo. A dávej pozor! Právě jsi šlápl do louže! Dyť to řikám. Všude je akorát bláto a mokro...
-Alespoň mám vyprané ponožky.
-Já vás optimisty nikdy nepochopím.
-Já vás pesimisty také ne. Sice možná máte častěji pravdu, ale my si zase užijeme daleko více zábavy.
-No jo furt.