Reference
Co si odnesli z kurzu jeho účastníci
 |
| Literární dílna v Kostelci nad Černými lesy 24.-27. dubna 2025 |
Kostelec nad Černými lesy má zámek, vily a kouzlo intru.
Mimo jiné se smím se víc než víkend vracet do osmdesátkového pokojíčku, ke svým nácti.
Ale i sedat pod lomené oblouky, kde dávno ržáli koně, abych i já tam mohl ržát a lomit rukama v povídce, která mě bavila, jak už dávno ne.
Objevovat, že funkce touhy je zapalovat oheň v srdcích které opraví vilu jenž ji oslavuje. Ale ten hořící chlápek chudák není.
Ani ten umělec, co strhaly ho múzy. Drtí mně ruku, v té svojí. Ta jeho umí tesat kámen.
Ta moje mi za tmy podává do pusy kousky srnky. Uhlazená divočina. Bratři lovci kolem ohně v chromu.
V sálu pro rytíře dnes lovím slova odpuštění, pochopení a naděje. Pro Elišku a pro nás pro všechny.
Je život ten poklad, co hledáme?
Ale i sedat pod lomené oblouky, kde dávno ržáli koně, abych i já tam mohl ržát a lomit rukama v povídce, která mě bavila, jak už dávno ne.
Objevovat, že funkce touhy je zapalovat oheň v srdcích které opraví vilu jenž ji oslavuje. Ale ten hořící chlápek chudák není.
Ani ten umělec, co strhaly ho múzy. Drtí mně ruku, v té svojí. Ta jeho umí tesat kámen.
Ta moje mi za tmy podává do pusy kousky srnky. Uhlazená divočina. Bratři lovci kolem ohně v chromu.
V sálu pro rytíře dnes lovím slova odpuštění, pochopení a naděje. Pro Elišku a pro nás pro všechny.
Je život ten poklad, co hledáme?
Yakeen
„Jedu do kosteleckého zámku na literární dílnu. Na čtyři dny,“ hlásím nadšeně doma. O obavách se nezmiňuji. Nikoho tam nebudu znát, a psaním teprve začínám a tam budou všichni už zkušení psavci. Snad to s pomocí Dády zvládnu. Určitě tam budou fajn lidi, když pro mě jeden z nich neváhal jet přes celou Prahu. A na bydlení na zámku se moc těším.
Ubytování je trochu šok. Společné sociálky, ručníky nikde, pokoje rozhodně zámecké nejsou. Počasí pod psa. Druhý den na mě padá deprese. Dva měsíce si hlídám složení stravy, ale hned první oběd musím obětovat. Výběr žádný. Trochu brblám. Navíc všichni účastníci se mi jeví na pokraji spisovatelské geniality. Co já tu vlastně dělám?
Je sobota a se sluníčkem přichází velký zlom. Už mám osušky, ovoce, zeleninu, moje kalorické tabulky jsou v zelených číslech. A místo trochy brblání přichází trocha studu, To, proč jsem tady nemá přece se hmotnými statky nic společného. Podstatné je, že trávím pár dní mezi skvělými lidmi, mám možnost se něco naučit, dostala jsem šanci poznat kostelecké památky zevnitř i zvenčí a na grilovanou srnu taky jen tak nezapomenu, stejně jako na rodovou linii Smiřických.
V těch čtyřech dnech jsem zažila obrovskou škálu pocitů. Tím nejsilnějším je vděk, že jsem vás mohla alespoň trochu poznat a cítit se psavcem.
Zuzana Hrušková
Ubytování je trochu šok. Společné sociálky, ručníky nikde, pokoje rozhodně zámecké nejsou. Počasí pod psa. Druhý den na mě padá deprese. Dva měsíce si hlídám složení stravy, ale hned první oběd musím obětovat. Výběr žádný. Trochu brblám. Navíc všichni účastníci se mi jeví na pokraji spisovatelské geniality. Co já tu vlastně dělám?
Je sobota a se sluníčkem přichází velký zlom. Už mám osušky, ovoce, zeleninu, moje kalorické tabulky jsou v zelených číslech. A místo trochy brblání přichází trocha studu, To, proč jsem tady nemá přece se hmotnými statky nic společného. Podstatné je, že trávím pár dní mezi skvělými lidmi, mám možnost se něco naučit, dostala jsem šanci poznat kostelecké památky zevnitř i zvenčí a na grilovanou srnu taky jen tak nezapomenu, stejně jako na rodovou linii Smiřických.
V těch čtyřech dnech jsem zažila obrovskou škálu pocitů. Tím nejsilnějším je vděk, že jsem vás mohla alespoň trochu poznat a cítit se psavcem.
Zuzana Hrušková
Ahoj Dano,
Posílám text té písně, co se ti tak líbila. Těším se, že si ji spolu příště zazpíváme ve dvouhlasu. Poslechnout si píseň a další, taky krásný
můžeš na Spotify - Zuzana Vlčinská Satya Veribuja Helusová. Bylo mi s tebou moc hezky, děkuju.Satya
Jako vysloužilý otec a pouze dědeček teoretik oceňuji zejména to, že nikde neřvou otravný parchanti, jinako budoucnost tohoto národa.
Po příjezdu na místo zpravidla nejprve nasajeme atmošku a zjistíme historická fakta o majitelích a obyvatelích. Jsme si vědomi toho, že již několik posledních generací není naživu a ta poslední většinou podniká v Rakousku, nebo Argentině, dle toho na čí stranu se přiklonila v poslední světové válce. Proto neváháme jim pořádně - jak se u nás v Česku říká - „umejt prdele“ a historii jejich slavných rodů rozcupovat na cucky. Tyto potom složíme a inkriminovaným šlechticům stvoříme historii novou, literární. Tentokrát to odskákal Kostelec nad Černými lesy a Smiřičtí.
Míjím ceduli Kostelec nad Černými lesy a říkám si, co tady můžu zažít, vždyť to tu znám jako svoje boty, bydlím za humny.
No… Nikdy neříkej nikdy!
Parkuji na nádvoří a nějaký zřízenec mi přichází zdvořile vysvětlit, že jsem se asi posral. Po krátké rozmluvě, hodné dvou kulturních vzdělaných středoevropanů odjíždím přeparkovat. On si odplivává a kroutí hlavou. Já si odplivnout nemohu (udělal bych si v autě svinčík), tak jen kroutím hlavou.
Jdeme se ubytovat. Máme velkorysý pokoj se sedmi lůžky. Vybaví se mi známá pohádka. Trpaslíky nikde nevidím, ale Jitka dává k ústům jablko, co leželo na stole.
„Nežer to!!!“ zvolám ochranitelskoromanticky na svou Sněhurku.
„Jdi do prdele!“ odvětí má můza a celoživotní láska Jitka. Za ta léta co jsme spolu si sice rozumíme i beze slov, přesto jsem rád, že si máme co říci i v běžných okamžicích každodenního života.
„Jdu chcát!“ Počkej tu na mě!“ oznámím důvod své budoucí nepřítomnosti.
„Běž se vysrat, vychcanej seš až, až.“
„Nežer to!!!“ zvolám ochranitelskoromanticky na svou Sněhurku.
„Jdi do prdele!“ odvětí má můza a celoživotní láska Jitka. Za ta léta co jsme spolu si sice rozumíme i beze slov, přesto jsem rád, že si máme co říci i v běžných okamžicích každodenního života.
„Jdu chcát!“ Počkej tu na mě!“ oznámím důvod své budoucí nepřítomnosti.
„Běž se vysrat, vychcanej seš až, až.“
Já jí prostě miluju…
Slyším, že ve vedejší místnůstce někdo je. To, čeho se potřebuji dopustit se ovšem nedá odbýt potichu. Protože se nechci ztrapnit forte koncertem pro heligón, famfrnoch a bouřku, snažím se nejméně šikovným otvorem v mém těle o něco jako vyfukování bublin z bublifuku vichřicí.
Po půlhodině je hotovo a zpotil jsem se u toho jak bezdomovec u polívky. Využiju tedy přítomnost sprch a jdu se svlažit. Sprchy jsou taky společné. Vedle se sprchuje někdo s černými vlasy. Přes to mléčné vytlačované sklo není nic víc vidět, ale má fantazie pracuje naplno. To musí bejt Nataša!
Nejsem na to pyšný, ale vidina jednoho z posledních možných erotických pnutí v mém životě dopustí, že se zachovám jako pubertální nezdvořák. Nacházím škvírku mezi kabinkami a kouknu se.
Ty vole!!!
Ty vole!!!
Ty vole, Yakeene, tvoje namáčené vlasy jsou úplně černé. Oceňuji, že nemáš chlupatá záda, ale mé poslední erotické pnutí v životě mě asi ještě čeká.
V tom slyším Jitku bouchat na kabinku. Rychle, jdeme na prohlídku zámku pak výlet do nějaký vily.
Prohlídka je naprosto fenomenální, průvodce je patrně zhýralý miliardář a toto činí, jen protože ho to baví.
Dál sejdeme podívat na Budilovu vilu. Po ujítí dvanácti kilometrů stojíme před starou barabiznou, kolem které létají sršni. Uvnitř je vlhko a nadšený majitel Jan Novák. Když si vzpomenu na svojí rezavou tatřičku, která čeká již šest let na renovaci, chápu ho. Koupíme ještě jednu, šeptám Jitce a ona si jen výmluvně přejede palcem pod krkem. To jsem u ní ještě neviděl, určitě se jedná o souhlas.
Večer jsme ugrilovali srnce na zámeckém nádvoří, myslím, že by byl rád, že byl sežrán partou takových nadšenců. Určitě byl raději, než kdyby ho schlamstli rusáci ve Varech.
O půlnoci jdeme do kaple, kde Satya s Danou předvedou noční duchovní koncert takového kalibru, že se v daleké Ostravě Ewě Farne ve spánku samy srolují podkolenky.
Smiřičtí, jak jsem je poznal jsou fajn rodina. Jako sposta dnešních. Pár egomaniaků, nějaký ten magor, smutná kurva, troška lásky, kousek závisti, prostě život. Žijme ho naplno, protože ti před námi nám ukazují, že dnes jsi málem králem a zítra ležíš na márách.
 |
| Dvoudenní kurz pro auditory Karlovy univerzity 28.4.2025 |
Nepřevádět dialog do uvozovacích vět a popisně psaného textu.
Držet se tématu, neodbíhat.
Vynechat zbytečná a nadbytečná slova.
Je zajímavý pohled očima jiné osoby.
Dozvěděla jsem se, co dává textu energii (dialogy, aktivní slovesa) a co mu ji bere (pasivní tvary sloves, přídavná jména, příslovce).
Musíme psát rozumitelné, jasné a jednoduché texty, aby obsah pochopil i někdo, kdo o věci nic neví.
Marcela Vápenková
Co jsem se naučila na kurzu Psaní podle Lustiga:
Dívat se očima hrdiny, necpat do příběhu jen moje oči
Padly některé předsudky: popis může být zábava a ne otrava.
Charakter postavy mohu vyjádřit dialogem. Sláva! Jak jednoduché! Ale současně: když to nevíš, tak účinku nedocílíš
Zkoušela jsem něco popsat pár slovy. He t těžké, když do sedmi slov chceš vložit příběh
Sloh, struktura, tvorba je zábava.
Helena Stuchlíková
Pravdivost a uvěřitelnost příběhu
Dialog, přímá řeč, činný tvar slovesa, která posouvají děj
Popis situace
Začátek, stať, závěr a poslání textu
Soustředit se na podstatu, vynechat nedůležité
Strukturovat, zaujmout čtenáře formou
Souvislosti
Psát tak, aby to pochopil.
Monika Jurášová
zdravím vás i všechny v kurzu. Už se těším, až dokončím disertační práci a budu se zase moct přidat. Ale proč píšu.
Můj cestopis Boj o holý život, orgie i setkání se žralokem úspěšně prošel financováním a já právě teď jsem napsal text, komu knihu věnuji:
Rád bych vyjádřil poděkování Daně Emingerové Pravdové, jejíž inspirace byla nenahraditelná při vzniku tohoto cestopisu. Bez ní by tato kniha nikdy nespatřila světlo světa.
Děkuji ti ze srdce.
Petr Janša
Petr Janša
1. Postavy jsou srdcem příběhu
Vaši čtenáři musí k postavám něco cítit. Je úplně v pořádku, když je budou milovat, nebo naopak nenávidět – ale nesmí jim být lhostejné. Prázdné, „neviditelné“ postavy nezaujmou. U hlavního hrdiny si proto promyslete, co chce, co ho pohání, o čem sní. Pomáhá i krátce nahlédnout do jeho minulosti – například jaké měl dětství a co ho ovlivnilo.
2. Kdo nebo co stojí proti hrdinovi?
Protiklad hrdiny, tedy jeho „protivník“, nemusí být jen záporák. Může to být třeba drsné prostředí, ve kterém žije, předsudky společnosti, trauma z minulosti… Zkrátka jakákoli překážka, kterou musí hrdina překonat. Právě tento konflikt dává příběhu sílu.
3. Spouštěč děje
Zamyslete se nad tím, co váš příběh rozhýbe. Kdy si hrdina uvědomí, že má problém, který už nemůže ignorovat? Tohle je klíčový moment – díky němu se z klidného života stává příběh.
4. Konec rozhoduje
Závěr je mnohem důležitější, než se zdá. Může celý příběh pozvednout a zanechat v čtenáři silný dojem. Ale také ho může pokazit. Proto si ho dobře rozmyslete. Nemusí být nutně šťastný – ale měl by být uvěřitelný, pravdivý vůči tomu, co jste během příběhu vystavěli.
Vaši čtenáři musí k postavám něco cítit. Je úplně v pořádku, když je budou milovat, nebo naopak nenávidět – ale nesmí jim být lhostejné. Prázdné, „neviditelné“ postavy nezaujmou. U hlavního hrdiny si proto promyslete, co chce, co ho pohání, o čem sní. Pomáhá i krátce nahlédnout do jeho minulosti – například jaké měl dětství a co ho ovlivnilo.
2. Kdo nebo co stojí proti hrdinovi?
Protiklad hrdiny, tedy jeho „protivník“, nemusí být jen záporák. Může to být třeba drsné prostředí, ve kterém žije, předsudky společnosti, trauma z minulosti… Zkrátka jakákoli překážka, kterou musí hrdina překonat. Právě tento konflikt dává příběhu sílu.
3. Spouštěč děje
Zamyslete se nad tím, co váš příběh rozhýbe. Kdy si hrdina uvědomí, že má problém, který už nemůže ignorovat? Tohle je klíčový moment – díky němu se z klidného života stává příběh.
4. Konec rozhoduje
Závěr je mnohem důležitější, než se zdá. Může celý příběh pozvednout a zanechat v čtenáři silný dojem. Ale také ho může pokazit. Proto si ho dobře rozmyslete. Nemusí být nutně šťastný – ale měl by být uvěřitelný, pravdivý vůči tomu, co jste během příběhu vystavěli.
Dagmar Kokešová
 |
| Jarmí zámecká dílna se poprvé koná v Kostelci nad Černými lesy 24.-27. dubna |
Milá Dano,
jaká náhoda. Reaguji na Zpravodaj, kde se píše o dubnové zámecké dílně. V Kostelci nad Černými lesy jsem jako doma. Už jako pětiletá jsem sem na malém kole z blízké vesnice drandila s tátou na zmrzlinu. Tehdy nevěřil, že ujedu pět kilometrů. Byla jsem na sebe pyšná. Nebo později jsme sem ke známým jeli pod zámek česat rybíz. To naopak byla pěkná otrava.
No, vzpomínek je více, i z těch pubertálních let.
Ráda bych se po delší době k Psavcům přidala , mimo jiné i kvůli místu. I když jsem poslední dobou moc toho nepsala kloudného, nepočítaje podání k soudu. Píšeš, že je to i pro začátečníky. Stále se mezi ně počítám. Ráda bych jela.
Radka Vodičková
Ráda bych se po delší době k Psavcům přidala , mimo jiné i kvůli místu. I když jsem poslední dobou moc toho nepsala kloudného, nepočítaje podání k soudu. Píšeš, že je to i pro začátečníky. Stále se mezi ně počítám. Ráda bych jela.
Radka Vodičková
 |
| CNN Prima NEWS: Zámek v Kostelci nad Černými lesy ukrývá tajný poklad. Stačí rozluštit šifru na obraze. |
Tesím se na priste. Pracuju na tom literárním víkendu na zámku v Kostelci, přesunuji plany, co uz mame.
Urcite chci jet.
Takze zatim dikes, jsi uzasna!!
Zuznana Hrušková
Zuznana Hrušková
"Tak především se v tom tvém textu úplně ztrácím, Martino. Máš tam nahozených několik dějových linek, vyber si nějakou."
"No, víš, Dani, ale ony tam mají všechny nějakou funkci. Že bych fakt musela obětovat jednoho miláčka? Když já je mám ráda! Psala jsem se s tím týden!"
"No, víš, Dani, ale ony tam mají všechny nějakou funkci. Že bych fakt musela obětovat jednoho miláčka? Když já je mám ráda! Psala jsem se s tím týden!"
"A pak ta disproporčnost textu! Všimni si, jak máš dlouhý ten úvod. Všichni: Není to žádná astrofyzika – jde jen o proporce těch částí textu - úvod do problematiky, hyperbola a poselství na závěr. Tadyhle než se dostaneš k samotnému jádru sdělení, tak ti čtenář usne."
"Myslíš, Dano? A kde bych měla krátit?"
"No, proškrtej celý tady to „jak jsme tam jeli“, pak by to mohlo získat malinko odpich. Málem bych zapomněla... a co ta flinta na zdi, ze který jsi ani nevystřelila? Ta musí, holka, pryč."
"Myslíš, Dano? A kde bych měla krátit?"
"No, proškrtej celý tady to „jak jsme tam jeli“, pak by to mohlo získat malinko odpich. Málem bych zapomněla... a co ta flinta na zdi, ze který jsi ani nevystřelila? Ta musí, holka, pryč."
"Musí? Ach jo!"
"A co jinak?""
"Jo, jinak to máš moc hezký!"
"A co jinak?""
"Jo, jinak to máš moc hezký!"
Martina Křížková
Zase ji to vyhnalo z postele. Ta slova, věty. Přesně formulované. Od Pána Boha. Dar-nedar. Jedenácté přikázání. Když odoláš tomu ohni, tomu pokušení, do rána všechno zapomeneš! Jen rychle najít tužku
a papír.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo
a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm. „Piš! A drž tu tužku rovně!“ Mámu, co by si ji vycvičila.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo
a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm. „Piš! A drž tu tužku rovně!“ Mámu, co by si ji vycvičila.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Lenka Holcová
 |
| 4. lekce on-line kurzu 17. dubna 2025 s Danou |
1. Ze mam posilat ukoly emailem.
2. I kdyz samozrejme nevim, zda jsem to spravne udelala, naucila jsem se o literarni esenci.
3. Ze ctenych prispevku jsem pochopila, ze urcita strucnost a spise hloubka je pro me dulezitejsi nez mnoho slov na povrchu.
4. Ze je dulezite poslechnout si nazory ostatnich, ale ze umeni a tvorivost jsou take o urcite unikatnosti a schopnosti byt svuj.
5. Ze me to opravdu bavi a jsem rada, ze jsem se psanim a s kurzy zacala.
Lada Bartošová
 |
| 5. seminář se studenty v Plzni 16. 4. s Natašou |
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část, a to vědomí, proč jsme to psali. My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno. Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání…
Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách. Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh. V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ! Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno. Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh.
Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
 |
| 15. dubna 2025 |
Do kurzů Psaní podle Lustiga přišla jako jedenáctiletá holčička se sešitem příběhů o zvířátkách. Dnes je Jasmin skoro devatenáct, studuje žurnalistiku na Obchodní akademii v Českých Budějovicích a dokončuje vlastní knihu. Se svými spolužačkami Annanou a Tamarou přijela za mnou do Prahy, protože si jako ročníkovou práci vybrala, že se mnou udělá jako se svou dlouholetou lektorkou interview o tom, co kurzy tvůrčího psaní účastníkům dávají. Je radost sledovat, jak je z malé autorky krásná slečna s pořád stejným zápalem pro psaní. A jak roste nejen v tvorbě, ale i v životě – a přitom zůstává součástí příběhu komunity našich kurzů.
Dana Emingerová
Literární oblouk (anglicky story arc nebo narrative arc) je pojem, který popisuje strukturu vyprávění – tedy to, jak se příběh vyvíjí od začátku do konce. Je to způsob, jakým příběh roste, vrcholí a uzavírá se. Často se znázorňuje jako křivka nebo oblouk – od klidného začátku, přes konflikty a vrcholné momenty až po rozuzlení.
Úplně prvním „vynálezcem“ literárního oblouku byl už Aristotelés ve 4. století př. n. l. Ve své Poetice popsal třífázovou strukturu tragédie: začátek, prostředek a konec – čili základní kostru příběhu, jak ji známe dodnes.
V moderní době se struktura příběhu dál rozpracovala, nejznámější verzi znázornil Gustav Freytag, německý dramatik a teoretik z 19. století. Vytvořil tzv. Freytagovu pyramidu, která odpovídá pěti fázím příběhu.
Úplně prvním „vynálezcem“ literárního oblouku byl už Aristotelés ve 4. století př. n. l. Ve své Poetice popsal třífázovou strukturu tragédie: začátek, prostředek a konec – čili základní kostru příběhu, jak ji známe dodnes.
V moderní době se struktura příběhu dál rozpracovala, nejznámější verzi znázornil Gustav Freytag, německý dramatik a teoretik z 19. století. Vytvořil tzv. Freytagovu pyramidu, která odpovídá pěti fázím příběhu.
Klasické drama 19. století pak má šest částí:
Expozice (úvod): Seznámíme se s hlavními postavami, prostředím a výchozí situací.
Kolize (zauzlení): Objevují se první problémy, napětí roste, děj se zahušťuje.
Krize (vrchol): Klíčový moment příběhu, vyvrchlení rozporu, kdy dojde k zásadní konfrontaci.
Kolize (zauzlení): Objevují se první problémy, napětí roste, děj se zahušťuje.
Krize (vrchol): Klíčový moment příběhu, vyvrchlení rozporu, kdy dojde k zásadní konfrontaci.
Peripetie (zvrat): Neočekávaná změna
Katastrofa (konečný obrat v ději): Důsledky vrcholu, napětí pomalu opadá.
Katarze (rozuzlení): Příběh se uzavírá, postavy dojdou k nějakému závěru nebo proměně.
Katastrofa (konečný obrat v ději): Důsledky vrcholu, napětí pomalu opadá.
Katarze (rozuzlení): Příběh se uzavírá, postavy dojdou k nějakému závěru nebo proměně.
Marie Ráčková
 |
| 4. lekce prezenčního kurzu 10. dubna s Danou |
z hodiny jsem se dozvěděla velmi důležitozu věc: Nemusím na ničem lpět.
Všechna pravidla se dají porušit, když to funguje.
Pomáhá se ztotožnit se čtenáři. Vtáhnout do děje tak může být snazší.
Co se týká Pepiho, tak nemyslím, že se scénář dá naučit či pochopit během pár setkání. Raději se budu věnovat nauce o psaní a jednotlivým cihlám:-)
Děkuji a těším se na příště s dialogem a "českou hrdostí".
Iveta Kořínková
Všechna pravidla se dají porušit, když to funguje.
Pomáhá se ztotožnit se čtenáři. Vtáhnout do děje tak může být snazší.
Co se týká Pepiho, tak nemyslím, že se scénář dá naučit či pochopit během pár setkání. Raději se budu věnovat nauce o psaní a jednotlivým cihlám:-)
Děkuji a těším se na příště s dialogem a "českou hrdostí".
Iveta Kořínková
Síla literárních příběhů spočívá v živých detailech, které čtenáře vtáhnou přímo do děje. Díky nim situace působí opravdově a scény získávají na přesvědčivosti. Právě drobný detail dokáže probudit naši představivost – stačí pár vět a už nevidíme písmena na papíře, ale rozvrzanou židli v zapadlém hostinci, dítě běžící bosky po prašné cestě nebo šumící les zalitý ranním sluncem.
A tak čteme – a přitom pracuje naše fantazie.
Krásná literatura není jen prostředkem k odpočinku a zábavě – pomáhá nám lépe chápat, čemu věříme, podporuje v nás to dobré a vede nás k uvědomění si vlastních omylů. Silné příběhy oslovují nejen naši mysl, ale i srdce. Na výjevy, zvuky a vůně, které nám text předkládá, reagujeme, jako by byly skutečné. V duchu slyšíme tiché kroky za zavřenými dveřmi, prožíváme napětí z rozhodnutí, která musí hrdinové učinit, máme radost z jejich vítězství a je nám smutno, když ztroskotají. Učíme se z jejich příběhů stejně jako ze skutečných událostí.
Dagmar Kokešová
 |
| 9. lekce kurzu psaní cestopisů 9. dubna 2025 |
Kurzy psaní cestopisů vedené Danou Emingerovou nabízejí účastníkům jedinečnou příležitost zdokonalit své dovednosti v oblasti cestopisné literatury. Některé z klíčových aspektů těchto kurzů zahrnují:
1. Spolupráce s renomovanými médii: Kurzy zahrnují spolupráci s významnými cestovatelskými médii, jako jsou magazíny National Geographic, Koktejl, Novinky.cz a iDNES.cz. Tato spolupráce poskytuje účastníkům reálnou možnost publikovat své práce v prestižních médiích.
2. Interakce s odborníky z praxe: Během kurzů jsou zváni hosté z redakcí cestovatelských časopisů a webů, jako jsou Barbora Literová z Koktejlu, Jakub Kynčl z Novinky.cz, Tomáš Tureček a Pavel Stöckl z National Geographic a Jaroslav Halamka z iDNES.cz. Tito odborníci poskytují účastníkům cenné rady a vhled do publikačních standardů a očekávání jednotlivých médií.
3. Praktické zaměření na média: Kurzy se zaměřují na psaní pro různá média, přičemž účastníci se učí, jak přizpůsobit své texty specifickým požadavkům jednotlivých publikací. To zvyšuje jejich šance na úspěšné publikování a rozšiřuje jejich autorský záběr.
4. Inspirativní komunita a sdílení zkušeností: Kurzy vytvářejí prostředí, kde účastníci mohou sdílet své zážitky a učit se jeden od druhého. Například Yakeen J. Helus, který se vydal na 28 000 kilometrů dlouhou cestu do Himálaje, sdílel své zkušenosti s ostatními účastníky, čímž obohatil jejich pohled na cestopisnou tvorbu.
1. Spolupráce s renomovanými médii: Kurzy zahrnují spolupráci s významnými cestovatelskými médii, jako jsou magazíny National Geographic, Koktejl, Novinky.cz a iDNES.cz. Tato spolupráce poskytuje účastníkům reálnou možnost publikovat své práce v prestižních médiích.
2. Interakce s odborníky z praxe: Během kurzů jsou zváni hosté z redakcí cestovatelských časopisů a webů, jako jsou Barbora Literová z Koktejlu, Jakub Kynčl z Novinky.cz, Tomáš Tureček a Pavel Stöckl z National Geographic a Jaroslav Halamka z iDNES.cz. Tito odborníci poskytují účastníkům cenné rady a vhled do publikačních standardů a očekávání jednotlivých médií.
3. Praktické zaměření na média: Kurzy se zaměřují na psaní pro různá média, přičemž účastníci se učí, jak přizpůsobit své texty specifickým požadavkům jednotlivých publikací. To zvyšuje jejich šance na úspěšné publikování a rozšiřuje jejich autorský záběr.
4. Inspirativní komunita a sdílení zkušeností: Kurzy vytvářejí prostředí, kde účastníci mohou sdílet své zážitky a učit se jeden od druhého. Například Yakeen J. Helus, který se vydal na 28 000 kilometrů dlouhou cestu do Himálaje, sdílel své zkušenosti s ostatními účastníky, čímž obohatil jejich pohled na cestopisnou tvorbu.
5. Publikační úspěchy absolventů: Mnozí účastníci kurzů dosáhli významných úspěchů v publikování svých prací. Například Martin Paruch publikoval reportáž o dobrodružství na řece v Ekvádoru, Michal Hejna psal o jeskyních na jemenském ostrově Sokotra, a Petr Janša se zaměřil na masku senegalského čaroděje.
Tyto prvky činí kurzy psaní cestopisů pod vedením Dany Emingerové výjimečnými a poskytují účastníkům komplexní nástroje a příležitosti pro rozvoj jejich cestopisné tvorby.
Tyto prvky činí kurzy psaní cestopisů pod vedením Dany Emingerové výjimečnými a poskytují účastníkům komplexní nástroje a příležitosti pro rozvoj jejich cestopisné tvorby.
Jana V.
 |
| Úterý 8. dubna 2025 v Hlinsku |
Nataša Richterová
Povídka, novela a román se liší hlavně rozsahem, hloubkou vykreslení postav a komplexností děje.
Povídka
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy - Zločin na poště:
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Novela
Délka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Franz Kafka – ProměnaDélka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
Nejobšírnější žánr – od stovek po tisíce stran.
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
„Myslela jsem si, že jsem na Bohyně zapomněla. Ale ony se mi připomněly samy. Nejdřív nenápadně, jako šepot v uších.“
Dagmar Kokešová
 |
| 4. seminář se studenty v Plzni 2. dubna |
Pak napište krátkou povídku (pohádku), kdy zásah shůry změní děj či nastane nečekaný konec. Zásah shůry může být autonehoda, vražda, ale klidně i kouzelný skřítek, zlatá rybka, přistání UFO, zjevení svatého či podivné vnuknutí nebo předtucha. Příběh se díky zásahu shůry začne ubírat jinam, než bychom čekali.
Pokročilí mají téma Zoufalí lidé dělají zoufalé věci... Napište příběh o tom, jak člověk v zoufalé situaci improvizuje, kličkuje, hledá řešení či únik. Bude to komedie nebo tragédie? Je to jen na vás!
😉 Nataša Richterová
Komu a k čemu slouží stránky PSANÍ PODLE LUSTIGA:
1. účastníci mají platformu, kde mohou pulikovat, a pak se veřejně pochlubit přátelém, co píší
2. je to výukový web, takže na něj často z lekcí odkazujeme: "Podívejte se tam a tam, jak to zvládli jiní." Někdy jsou tam dokonce texty v podobě PŘED a PO.
3. Máme přehled, jaké úkoly kdo už dělal, zvláště u těch, kteří nechodí pravidelně, ale navštěvují třeba jen občas víkendové kurzy. Tento systém pak zajišťuje, že mohou být začátečníci spolu s pokročilými, ale dostávají jiné úkoly podle naší metodiky: Můj nejzajímavější zážitek, popis, dialog, akce - představení charakteru v akci, bajka, literární esence, posunutí děje podle Aristotela (popisnost, zásah shůry, vzpomínka, rozpoznání, akce), úhel pohledu (ich, er a du-forma).
2. je to výukový web, takže na něj často z lekcí odkazujeme: "Podívejte se tam a tam, jak to zvládli jiní." Někdy jsou tam dokonce texty v podobě PŘED a PO.
3. Máme přehled, jaké úkoly kdo už dělal, zvláště u těch, kteří nechodí pravidelně, ale navštěvují třeba jen občas víkendové kurzy. Tento systém pak zajišťuje, že mohou být začátečníci spolu s pokročilými, ale dostávají jiné úkoly podle naší metodiky: Můj nejzajímavější zážitek, popis, dialog, akce - představení charakteru v akci, bajka, literární esence, posunutí děje podle Aristotela (popisnost, zásah shůry, vzpomínka, rozpoznání, akce), úhel pohledu (ich, er a du-forma).
4. Jednoduše zjistíme, jaké příběhy vznikly k projektům společně vydávaných knih. Když jsou texty na webu, nezapomeneme je pak zařadit do každoročních povídkových sbírek, které si vydáváme před Vánocemi.
Dana
 |
| On-line kurz 3. lekce 3. dubna s Klárou |
Cítím se v tom asi 100x lépe než v jakémkoliv civilním zaměstnání před tím, trochu paradox.
Posílám úkol - bajku.
Zdeněk Hejda
Háček je poutavý úvod k libovolné kapitole nebo ke knize (těžší varianta). Háček je něco, co má čtenáře strhnout a nalákat ke čtení. Vtáhnout do děje. Často to bývá rovnou dialog nebo text vyvolávající otázky. I kapitoly v knize by měly mít, stejně jako povídka, začátek, prostředek a konec. A ideálně na konci háček, který nás naláká na čtení další kapitoly.
Musíme znát dobře svého hrdinu i jeho motivaci k tomu, jak se chová. Musíme o něm vědět všechno, byť v příběhu použijeme třeba jen 10 %.
Je dobré si vytvořit časovou osu příběhu. Co se stane na začátku, uprostřed a na konci. Vymyslet peripetii (už to vypadá, že to dobře dopadne, ale ono se to zvrhne a najednou to vypadá, že je vše ještě horší, než bylo).
Klára Dvořáková
Musíme znát dobře svého hrdinu i jeho motivaci k tomu, jak se chová. Musíme o něm vědět všechno, byť v příběhu použijeme třeba jen 10 %.
Je dobré si vytvořit časovou osu příběhu. Co se stane na začátku, uprostřed a na konci. Vymyslet peripetii (už to vypadá, že to dobře dopadne, ale ono se to zvrhne a najednou to vypadá, že je vše ještě horší, než bylo).
Klára Dvořáková
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
Milá paní Emingerová,
ještě jednou vám mockrát děkuji za dnešek. Přiznám se, že jsem vaše knížky četla protože jsem vás chtěla trošku”poznat” dřív než se setkáme.
Tak mně dnes fascinovalo jak jste mluvila o panu Lustigovi a já věděla o čem to je. Musím vám říct, že knížka Jak se píše kniha nesmírně dobře člověka na váš kurz připraví.
A realita je stejně skvělá. Moc se teším na zítřek.
Posílám tu tvorbu z dneška a budu pracovat na přepsanání zážitku. Děkuji za rady a nápady.
Naučila jsem se dnes:
Můžu začínat i od konce
Kdo se brání neposlouchá
Dej prostor perlám
Flinta na zdi má střílet
Dialog oživuje
Dabel se skryva v detailech
ICH, ER, DU FORMA jak se v tom vyznat
Posunuti textu dle Aristotela a teorie postav
Bajka se da psat i o vecech a lidech, ne jenom o zviratkach
Mockrát ti děkuji za šprtí odměnu v podobě zámecké dílny, strašně ráda bych jela. Zkoušela jsem to nějak vymyslet, ale bohužel se mi nedá změnit zahraniční služebka. Budu tedy v té době ještě pořád v Korei ☹ ☹
A koukala jsem na další víkend, co máš v květnu, a to jsem taky bohužel pryč.
Tak budu sledovat další termíny a tešit se znovu na viděnou. Klidně bych takhle s váma trávila každý víkend.
Lucie Strechová
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu 20.-30. března:
Proporce
Přímá řeč dává příběhu energii.
Co není potřeba, škrtat.
Vytvořit emoce, ale ne že je přímo napíšu, tím že vyvolám. Byla jsem smutná.
Nálepky dává čtenář.
Flinta na zdi musí vystřelit.
Přímá řeč dává příběhu energii.
Co není potřeba, škrtat.
Vytvořit emoce, ale ne že je přímo napíšu, tím že vyvolám. Byla jsem smutná.
Nálepky dává čtenář.
Flinta na zdi musí vystřelit.
Všechna pravidla se dají porušit, když to funguje.
Musím vědět, proč to píšu.
Musím vědět, proč to píšu.
Bajky můžou být i o věcech a lidech typických charakterů, nejen z zvířátkách.
Aristotelova pravidla, jak posunout děj.
Jak znát postavu – musím o ní vědět víc, než napíšu. Znát jejich motivace.
Zjednodušovat – hlava v příkopě
Existuje - Du forma
Časy – přítomný, minulý – lze míchat v češtině a dramatizuje to.
Je důležité zpětná vazba, ne jen jak to vidím já.
Alena Kunovská
Jak znát postavu – musím o ní vědět víc, než napíšu. Znát jejich motivace.
Zjednodušovat – hlava v příkopě
Existuje - Du forma
Časy – přítomný, minulý – lze míchat v češtině a dramatizuje to.
Je důležité zpětná vazba, ne jen jak to vidím já.
Alena Kunovská
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
tak ještě za tepla....:)))) Tenhle víkend je snad ještě lepší než ten minulý.
Co jsem se naučila:
Když dáváme zpětnou vazbu, je důležité mluvit jen za sebe
Literární pravda a realita jsou rozdílné věci (hotelová recepce versus recepce v nemocnici)
Literární pravda a realita jsou rozdílné věci (hotelová recepce versus recepce v nemocnici)
Nálepky dává čtenář
Literární cihly jsou: dialog, popis, akce¨
Broušení diamantu
Naléhavost du-formy
Při psaní nafukovat: dle Aristotale má být vše horší než špatný a lepší než dobrý
Šetřit přídavná jména končící na -ící a nepoužívat trpná slovesa
Číst nahlas
Zkouknout film Život je krásný a Alchimie duše
Zuznana HruškováPravidlo zjednodušování - Hlava v příkopě a Hemingwayův Shit-detektor
Rezonovala ve mně síla literárních esencí - nálad, které jsme si zkoušely
Postavy plastické a ploché - o postavách musíme vědět všechno, znát motivaci
Gramatické časy a jejich užití - jak přítomný čas sloves dramatizuje
Bajky s poučením se mi zdají jako moralizování
Sloužím čtenáři
Kdo se bojí, nemlsá
Emma Šponarová
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
Je důležité střídat literární cihličky: dialog, popis, akce.
Důležitá je první úderná věta.
Pozor na flinty na zdi.
Nedávat nálepky, ale popsat vše tak, aby si čtenář udělal svůj názor - tedy nálepky dal sám.
I zdánlivě nudná věc se dá pojmout zajímavě. I zajímavá věc se dá napsat nudně.
Jitka Tominks
Méně je více
Držet se hlavní dějové linky
Popis, dialog, akce
Přímá řeč energizuje
Pokusit se vytvořit literární oblouk
Pět způsobů posunutí děje: popis, zásah shůry, vzpomínky, rozpoznání, akce
Život se skládá z náhod, ale náhody čtenář nemá moc rád
Úhel pohledu - mocná du-forma
Díky za různé drobné blbosti, co ale v textu skvěle fungují
Kateřina Latham
Bacha na Čechovovu flintu na zdi - musí se z ní během příběhu vystřelit.
V cestopisech bychom si nevymýšlet.
Nedávat nálepky: Ten je krásný, ten je statečný, ale ukázat.
Začleňovat přímé řeči a akci.
Díky za kurz, moc jsem si to užila.
Gabriela Vyhnánková
Je fakt důležité opakovat cihly: dialog, popis, akce.
Perly v textu potřebují prostor
Poslouchat ostatní - tím dostávám jednu lekci za druhou.
Poslouchat Danu.
Ne ve všem poslouchat Danu!
Martina Křížková
 |
| 3. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 27. března 2025 |
Že existuje ještě něco menšího než povídka, a to je mikropovídka.
Že méně je více, i když s tímto moudrem jsem již roky srozuměna. Čili šlo jen o upamatování.
Že je to přesně jak říkám svým studentům - nejdříve etudy, pak mistrovské kousky.
Že i v těch etudách si nejen mohu, ale měla bych hledat svůj osobitý styl či téma.
Lada Bartošová
Rozdíl mezi povídkou a příběhem: není vždy úplně ostrý, ale dá se hezky vysvětlit: každá povídka obsahuje příběh, ale ne každý příběh je povídka.
Příběh je cokoliv, co má děj. Nemusí mít literární formu, může být vyprávěn ústně, ve filmu, na sociálních sítích… Může jít o krátké vyprávění, životní historku, třeba i anekdotu nebo zážitek z dovolené.
Povídka je psaná kratší forma beletrie. Má určitou strukturu, často spěje k pointě nebo překvapivému závěru. Je kratší než novela nebo román, ale je „hotová“, ucelená, kompozičně promyšlená. I román či novela mají svůj hlavní příběh. Ale i epizody, tedy další, vedlejší příběhy.
Příběh je cokoliv, co má děj. Nemusí mít literární formu, může být vyprávěn ústně, ve filmu, na sociálních sítích… Může jít o krátké vyprávění, životní historku, třeba i anekdotu nebo zážitek z dovolené.
Povídka je psaná kratší forma beletrie. Má určitou strukturu, často spěje k pointě nebo překvapivému závěru. Je kratší než novela nebo román, ale je „hotová“, ucelená, kompozičně promyšlená. I román či novela mají svůj hlavní příběh. Ale i epizody, tedy další, vedlejší příběhy.
Dagmar Kokešová
Pět věcí, které jsem si zapamatoval z lekce s Pepi Lustigem:1. Sbírka odchycených citátů:
"Námět je to nejtěžší" - A.Wajda, "Film je snění s otevřenýma očima" - O.Welles, "Spisovatel na rozdíl od snílka sedí a píše"
2. Četlo se ze starého a staršího překladu Poetiky. Starší překlad mluví o základu umění jako "napodobování", novější to nazývá "zobrazení". Podobně se ve starším mluví o "povahách" a v novějším o "charakterech a postavách" - myslím, že jako nefilologové jsme na tom lépe s moderními překlady, protože se významy slov posouvají a to až tak, že se u některých mění jejich významové znaménko. Například dnes vnímáme slovo "hrubý" jako "surový, zlý", zatímco dříve neutrálně označovalo "velký" - Hrubý Jeseník.
3. Mnoho románů je nedopsaných (Švejk, Amerika), ale nelze mít nedotočený film. Na filmu je poznat, když je/není předem tvůrcům znám konec. Naproti tomu v literatuře mohou postavy spisovateli příběh postupně odhalovat vzájemnou interakcí mezi sebou. To neplatí pro detektivku. Tu nelze psát, aniž by autor předem věděl, která z postav byla vrah. Když to neví, je v knize roztroušena spousta falešných stop (jako kouzlo nechtěného), což je prohřešek proti žánru.
4. Překvapení v příběhu se podobá leteckému bombardování raketami V1 a V2. Když člověk V1 slyšel, znamenalo to, že letí ještě dál a nedopadne na něj.
2. Četlo se ze starého a staršího překladu Poetiky. Starší překlad mluví o základu umění jako "napodobování", novější to nazývá "zobrazení". Podobně se ve starším mluví o "povahách" a v novějším o "charakterech a postavách" - myslím, že jako nefilologové jsme na tom lépe s moderními překlady, protože se významy slov posouvají a to až tak, že se u některých mění jejich významové znaménko. Například dnes vnímáme slovo "hrubý" jako "surový, zlý", zatímco dříve neutrálně označovalo "velký" - Hrubý Jeseník.
3. Mnoho románů je nedopsaných (Švejk, Amerika), ale nelze mít nedotočený film. Na filmu je poznat, když je/není předem tvůrcům znám konec. Naproti tomu v literatuře mohou postavy spisovateli příběh postupně odhalovat vzájemnou interakcí mezi sebou. To neplatí pro detektivku. Tu nelze psát, aniž by autor předem věděl, která z postav byla vrah. Když to neví, je v knize roztroušena spousta falešných stop (jako kouzlo nechtěného), což je prohřešek proti žánru.
4. Překvapení v příběhu se podobá leteckému bombardování raketami V1 a V2. Když člověk V1 slyšel, znamenalo to, že letí ještě dál a nedopadne na něj.
5. Film i tragedie potřebují příběh - zajímají se o konání, dění, činy spíš než o dialogy. "Drama" má v řečtině ve slovním základu děj a dělat. Mimochodem, slovo "tragedie" znamená "zpěv kozlů" - "tragos" = kozel, "oide" = zpěv. (? Že by to byla narážka na úpění obětovaných zvířat, rituální oběti pro usmíření bohů - už proto, že v mnoha tragediích se řeší přestoupení nějakého božského příkazu, obvykle nutného přestoupení v důsledku existence protichůdných přikázání... A toto přestoupení lze odčinit pouze nějakou obětí.)
Jarda Valach
 |
| 8. lekce cestopisů 26.3. 2025 |
Co jsem si odnesla z lekce kurzu psaní cestopisů:
- krátké vĕty dají spád a vedou k akci- popisy se střídají s vnitřními monology autora
( pocity ), rychlé skoky z popisu k vlastním reakcím autora na popis
- přímá řeč ( = dialogy s průvodcem ) oživí a přinese nové informace
- vtip a lehkost vznikají, když se autor snaží to zažité/cestovní realitu trochu "romantizovat"
- co mĕ jako čtenáře zajímá: reakce autora na diskrepanci mezi vysnĕným a mezi pozorovaným
Sabina Prisender
1. Romány o lásce
Láska prodává – a není divu. Milostné příběhy patří k nejoblíbenějším žánrům už dlouhá léta. Čtenáři je vyhledávají kvůli silným emocím, napětí mezi postavami a často i kvůli šťastným koncům, které přinášejí pocit naděje a uklidnění.
2. Fantasy a sci-fi
Tady jde hlavně o představivost. Ať už jde o světy plné magie nebo budoucnosti ovládané technologií, tyto žánry umožňují čtenářům uniknout z reality. Obzvlášť populární jsou u mladších čtenářů – například young adult fantasy má v posledních letech obrovský úspěch.
3. Detektivky a thrillery
Napětí, záhady, zločiny a nečekané zvraty – to jsou hlavní taháky detektivek a thrillerů. Čtenáře baví hádat, kdo je pachatel, a sledovat, jak se vyšetřovatelé (nebo hlavní hrdina) propracovávají ke konci případu.
4. Skutečné kriminální příběhy (true crime)
Tento žánr čerpá ze skutečných případů a kombinuje prvky dokumentu a detektivky. Fascinuje tím, že popisuje reálné události – a zároveň nechává nahlédnout do mysli pachatelů i vyšetřovatelů.
5. Historické romány
Fikce zasazená do minulosti dokáže čtenáře přenést v čase. Spojuje zajímavé příběhy s dobovými kulisami a často pomáhá lépe porozumět dějinám. Je to ideální volba pro ty, kdo chtějí spojit zábavu s poznáním.
6. Horor
Příběhy, které mají za cíl vyděsit, znepokojit nebo vyvolat mrazení v zádech. Horor často pracuje s temnými tématy, nadpřirozenem nebo psychologickým napětím. Je ideální pro čtenáře, kteří se nebojí jít až na hranu svých emocí.
7. Knihy pro osobní rozvoj
Láska prodává – a není divu. Milostné příběhy patří k nejoblíbenějším žánrům už dlouhá léta. Čtenáři je vyhledávají kvůli silným emocím, napětí mezi postavami a často i kvůli šťastným koncům, které přinášejí pocit naděje a uklidnění.
2. Fantasy a sci-fi
Tady jde hlavně o představivost. Ať už jde o světy plné magie nebo budoucnosti ovládané technologií, tyto žánry umožňují čtenářům uniknout z reality. Obzvlášť populární jsou u mladších čtenářů – například young adult fantasy má v posledních letech obrovský úspěch.
3. Detektivky a thrillery
Napětí, záhady, zločiny a nečekané zvraty – to jsou hlavní taháky detektivek a thrillerů. Čtenáře baví hádat, kdo je pachatel, a sledovat, jak se vyšetřovatelé (nebo hlavní hrdina) propracovávají ke konci případu.
4. Skutečné kriminální příběhy (true crime)
Tento žánr čerpá ze skutečných případů a kombinuje prvky dokumentu a detektivky. Fascinuje tím, že popisuje reálné události – a zároveň nechává nahlédnout do mysli pachatelů i vyšetřovatelů.
5. Historické romány
Fikce zasazená do minulosti dokáže čtenáře přenést v čase. Spojuje zajímavé příběhy s dobovými kulisami a často pomáhá lépe porozumět dějinám. Je to ideální volba pro ty, kdo chtějí spojit zábavu s poznáním.
6. Horor
Příběhy, které mají za cíl vyděsit, znepokojit nebo vyvolat mrazení v zádech. Horor často pracuje s temnými tématy, nadpřirozenem nebo psychologickým napětím. Je ideální pro čtenáře, kteří se nebojí jít až na hranu svých emocí.
7. Knihy pro osobní rozvoj
Tento typ literatury je určený lidem, kteří chtějí na sobě pracovat – ať už jde o zlepšení vztahů, zvládání stresu nebo třeba nalezení vlastní cesty. Nabízí rady, motivaci i inspiraci pro každodenní život.
Míša
 |
| Francouzský institut v Praze 25. března 2025 |
25. 3. 2025: une soirée exceptionnelle! Renata Libal a échangé avec Serge Borenstein, Mojmir Hampl & Constantin Kinský sur l’âme tchèque. Une discussion animée et interactive moderée par Dana Emingerova ! (25. března jsme zažili výjimečný večer! Renata Libal debatovala se Sergem Borensteinem, Mojmírem Hamplem a Constantinem Kinským o české duši. Živou a interaktivní diskusi skvěle moderovala Dana Emingerová!)
Zúčastnila jsem se velice zajímavé diskuse inspirované knihou Nostalgie není nikdy lehká, kterou napsala paní Renata Líbal – česko-švýcarská novinářka. Tato útlá knížka je součástí mezinárodní edice Duše národa a paní Renata se také účastnila.
Diskusi vedla paní Dana Emingerová ve francouzštině, a byla velmi pohotová a na mne to dělalo dojem, že se ve Francii snad narodila.Hosty byli významní ekonomové, finanční odborníci a developeři, kteří mají k Česku hezký vztah, buď se zde narodili nebo zde žijí.
Nejvíce jsem byla zvědavá, na potomka starého českého rodu Kinských, na Constantina, který je vlastníkem zámku ve Žďáru nad Sázavou a střídavě bydlí ve Francii a zde. Mimo renovace zámku, dělá i finančního poradce. Jeho přesvědčení je, že zámek má sloužit lidem, a proto jej skoro celý zpřístupnil veřejnosti. O Češích říká, že mají světu co nabídnout, ovšem musí se naučit zvítězit nad strachem.
Dalším diskutujícím byl český ekonom Mojmír Hampl, autor mnoha publikací z ekonomické oblasti, předseda Národní rozpočtové rady. Také on nás potěšil, že Češi jsou schopní lidé a přístupni novým věcem.
Belgičan Serge Borenstein je developer, který se usadil v Česku, zatím se do Belgie vrátit nechce. Praha s mu moc líbí, hlavně že se nedemolují staré domy, ale pokud to jde, tak jen rekonstruují a tím se zachovává původní architektura. Založil developerskou společnost Karlín Group s cílem proměnit chátrající část Prahy v moderní a prosperující oblast. Podobný záměr má nyní s Holešovicemi. Dle něj jsou naši lidé šikovní, překážkou v práci je ale administrativa a úřady.
Byla jsem překvapená, jak všichni hovořili o nás hezky, já bych to tak neřekla. Záleží určitě na tom, v jaké společnosti se pohybují. Bohužel, i když já jsem velký optimista, mám kolem sebe dost těch, kteří si stále na něco stěžují, nic jim není dobré a je pro ně zatěžko cokoliv udělat. A tak jsem ráda, že moudří lidé, kteří něčemu rozumí a něco dokázali, nás nevidí tak černě, ale nadějně, jako národ selského rozumu. A minulost, že je pro nás inspirací do budoucna.
Bohuna Kopřivová
Dovoluji si pozvat Vás k poslechu Českého rozhlasu Olomouc v sobotu 12. dubna v 18:04. V tomto čase se vysílá pravidelný cyklus Setkání s literaturou. V premiéře zazní mé tři anekdotické povídky: Pan Bouda nakupuje. Pokud nestihnete premiéru v éteru, tento díl pořadu bude ještě celý týden k dispozici v archivu.
Také finišuji s předěláním Prodlouženého víkendu. Snažím se odstranit co nejvíce vašich důvodných připomínek, snad k lepšímu. Hned, jak budu mít hotovo, dílko znovu pošlu Kláře.
Přeju, abys byla stále plná optimismu, zdraví a plodné práce.
Jiří Wilson Němec
Povídka, novela a román se liší hlavně rozsahem, hloubkou vykreslení postav a komplexností děje.
Povídka
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy - Zločin na poště:
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Novela
Délka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Franz Kafka – ProměnaDélka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
Nejobšírnější žánr – od stovek po tisíce stran.
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
„Myslela jsem si, že jsem na Bohyně zapomněla. Ale ony se mi připomněly samy. Nejdřív nenápadně, jako šepot v uších.“
Dagmar Kokešová
Milá Dano,
posílám odkazy a jména, ve vztahu k Vaší dodatkové rundĕ o tom, co dnes dělat. Dĕkuji, že jsem se mohla zúčastnit.
Peter Morgen: Vlastenci - divadelní hra uvádĕná v Národním divadle Brno. S tím souvisí dramaturgický úvod v programové brožurce od brněnského dramaturga a divadelníka VÍTA KOŘÍNKA.
Peter Morgen: Vlastenci - divadelní hra uvádĕná v Národním divadle Brno. S tím souvisí dramaturgický úvod v programové brožurce od brněnského dramaturga a divadelníka VÍTA KOŘÍNKA.
Milena Jesenská: Křižovatky - sbírka fejetonů a sloupků do novin z let 1919-1939, ty předválečné podle mĕ mohou být inspirací pro Tvůj zámĕr. Bohužel neznám dobře českou scénu, literární a vůbec kulturní, mám pohled zvenku, asi trochu nečeský, jak včera řekl Petr. Ale alespoň v češtině. A jsem ochotna pomoct. Kdykoliv.
Sabina Prisender
Sabina Prisender
Milá Dano & Co.,
Když zvážím, jaký význam má pro naše kroužky Arnošt Lustig jako vzor a inspirátor, možná není bez zajímavosti informace, že v sobotu 22/3 promítají v Ponrepu od 19:30 „Transport z ráje“ podle knižní předlohy a scénáře A. Lustiga.
Zdraví Jarda Valach
Když zvážím, jaký význam má pro naše kroužky Arnošt Lustig jako vzor a inspirátor, možná není bez zajímavosti informace, že v sobotu 22/3 promítají v Ponrepu od 19:30 „Transport z ráje“ podle knižní předlohy a scénáře A. Lustiga.
Zdraví Jarda Valach
 |
| 2. on-line lekce 20.3.2025 s Klárou - koncept příběhu |
Na lekci s Klárou jsme probírali koncept příběhu:
1. Vymyslet si hrdinu (vnĕjší i vnitřní popis)
2. Vymyslet si vedlejší postavy
3. Nakreslit si síť vazeb
4. Formulovat si hlavní konflikt hrdiny (boj se záporákem nebo sám se sebou)
5. Rozhodnout se pro nĕjaký "spouštěč" (PROČ se příběh má začít vyprávět, v určitý moment)
6. Načrtnout si, jak bude konflikt gradovat
7. Vymyslet si závěr (rozezlení mít, NEŽ se začne psát; může být během psaní pozměněno, ovšem pak je většinou nutné přepracování knihy)
8. Vypracovat si časovou osu příběhu
9. Rozhodnout se, v jakém čase a v jaké formě budu vyprávět
10. Specialitka: Spisovatelská vločka (začnu odstavcem, pak stránkou, pak kapitolou...a rozpracovávám...)
1. Vymyslet si hrdinu (vnĕjší i vnitřní popis)
2. Vymyslet si vedlejší postavy
3. Nakreslit si síť vazeb
4. Formulovat si hlavní konflikt hrdiny (boj se záporákem nebo sám se sebou)
5. Rozhodnout se pro nĕjaký "spouštěč" (PROČ se příběh má začít vyprávět, v určitý moment)
6. Načrtnout si, jak bude konflikt gradovat
7. Vymyslet si závěr (rozezlení mít, NEŽ se začne psát; může být během psaní pozměněno, ovšem pak je většinou nutné přepracování knihy)
8. Vypracovat si časovou osu příběhu
9. Rozhodnout se, v jakém čase a v jaké formě budu vyprávět
10. Specialitka: Spisovatelská vločka (začnu odstavcem, pak stránkou, pak kapitolou...a rozpracovávám...)
Bylo to moc přínosné, fakt děkuji.
Sabina Prisender
Děkuji za hodnocení mých příspěvků minule!
Je to úplně jiný svět, ale nesmírně zábavný. Je zajímavé, že jsem v osobní životě hodně strukturovaný člověk, tak v tom psaní, se to děje mimo mě. Přijde mi, že nemám žádnou moc nad tím, což je blbost, ale děje se to. Nedokážu to moc popsat.
Je to úplně jiný svět, ale nesmírně zábavný. Je zajímavé, že jsem v osobní životě hodně strukturovaný člověk, tak v tom psaní, se to děje mimo mě. Přijde mi, že nemám žádnou moc nad tím, což je blbost, ale děje se to. Nedokážu to moc popsat.
A taky už chápu Čechovovu flintu na zdi.
Každopádně díky
Každopádně díky
Zdeněk
v rámci dubnového zámeckého kurzu v Kostelci nad Čerými lesy byste se mohli podívat a možná se i psát o bývalé sanatorce v Kostelci (plicní sanatorium, potom snad lázně pro "ruské osvoboditele"). Má opravdu zajímavou historii a současnost, která asi brzy "pomine". Nedávno byla zbouraná další budova...
Tenkrát nás tam provázel pan Jiří Bohata - je na toto téma opravdu odborník. Dlouhá léta byl i vedoucí skautů, kteří mají v sanatorce klubovnu. Také rád píše a publikuje. Prohlídku zorganizovala paní Hana Skalová a já se o ní dozvěděla přes facebook. Kdyby Tě to zaujalo, mohu se pokusit zjistit kontakt. Tak dej prosím případně vědět.
Veronika Opatřilová
Veronika Opatřilová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 19. března 2025 |
Tvůrčí psaní pod vedením Dany Emingerové je vždycky velká jízda!
Účastníci si vyzkouší psaní krátkých textů na zadané téma, psaní dialogů nebo třeba popis.
Psaní není nuda!
Martina Vašíčková, ředitelka Akademie ČTK
Zvolit vhodný název - titulek.
Vypíchnout to důležité a podstatné do první věty.
Psát konkrétní situace a ne např. Bylo to fascinující. Čtenář chce vědět, co bylo fascinující.
Nepoužívat slova, která berou textu energii - třeba slova končící na -ící
Pravidlo flinty na zdi
Děkuji za kurz
Jana Smejkalová
1. Ako písať
2. Druhy textov
3. Ako vyzera literaarne dielo
4. Žurnalistické písanie
Hana Vrabcová
Užila jsem si informace o Arnoštovi Lustigovi.
Líbily se mi práce kolegyň a vedení zkušené lektorky.
První věta musí být úderná.
Perex musí zaujmout čtenáře.
Klára Pelcová
Nemám popisovat, co je zřejmé z významu textu.
Není nutné postupovat chronologicky - naopak AHA věci přitáhnou čtenáře na začátku.
Pravidlo Čechovovy flinty na zdi.
Děj musí být věrohodný a uvěřitelný.
Jana Vlachynská
Postavu nepopisujeme nálepkami, ale ukazujeme její chování
Pozor na text, který vovolává nepochopení, nedorozumění už v úvodu
Začít rvnou akčním dějem
Literární pravda je jiná, než realita - musme vypustit to, co není pro příběh důležité
Děkuji za společný čas ve světě příběhů, vzpomínek a fantazie.
Vlaďka Kubíčková
Není nutné dodržovat časovou posloupnost.Začít intenzivním zážitkem a pak se teprve vrátit k uvedení do děje.
Pravdilo Čechovovy flinty na zdi.
Eva Zítková
Velice Vám děkuji za kurz tvůrčího psaní. Byl pro mě neskutečným přínosem a moc ráda se zúčastním dalších Vašich kurzů.
Co jsem se naučila:
Představení charakteru v akci - nepopisovat, nenálepkovat, ukázat, jak postava jedná a mluví
Příklad zvířátek u ohně - záleží na slovosledu - nejdřív rámec
Odstaranění věcí, které nejsou pro příběh důležité
Vykreslení věcí, co neznám
Střídání nálad v textu dělá rytmus
Pravidlo Čechovovy flinty na zdi a Hemingwayův shit-detektor
Dominika Kotrbová
Vyvarovat se pasivních sloves, přídavných jmen, příslovcí, která nejsou nezbytná.
Pravidlo Čechovovy flinty na zdi.
Představení charakteru hrdiny tím, jak jedná a mluví.
Střídáme dialog - popis - akci.
Vyvarovat se opakování slov se stejným základem.
Eva Přibylová
Literární cihly jsou: dialog, popis, akce.
Nejdůležitější je nadpis a první věta.
Nemusí se postupovat chronologicky.
Střídání nálad.
Flinta na zdi.
Noemi Trojanová
 |
| 19. března 2025 3. lekce na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara s Natašou |
- stručné pojmenování základních forem ÚHLŮ POHLEDU z jakých se nejčastěji píše příběh. Nejde o nic jiného než o to, čí oči se dívají. Tedy, ve které osobě z hlediska gramatického je dílo psáno.
V některých knihách máte pocit, jako když sedíte hrdinovi na rameni a vidíte mu přímo do hlavy, v jiných cítíte určitý odstup. To je dáno úhlem pohledu. Je to důležitý nástroj. Úhel pohledu sděluje čtenáři, která postava nebo postavy jsou v příběhu nejdůležitější.
Je zajímavé, že úhel pohledu podléhá módě a vkusu. Názory na úhel pohledu se po celou dobu existence románů měnily. Například v románech z 19. století převládala ER forma, takzvaný vševědoucí vypravěč. Tyto romány zkoumaly nejen vnitřní životy a vnější konflikty postav, ale také okolní společnost, třídní rozdíly, technické informace… Vševědoucí vypravěč zkrátka klidně přerušil děj a začal čtenáři vyprávět o filozofii nebo ekonomice.
V dnešní době jsou oblíbené ICH forma (vyprávění v 1. osobě) a ER forma (– omezený hlavní vypravěč ve třetí osobě).
V 1. osobě jsem vypravěčem JÁ. První osoba působí přirozeně- všichni jsme vypravěči v první osobě. Tato forma umožňuje čtenáři snadný přístup k vypravěčovým myšlenkám. Ale právě jen k jeho myšlenkám, nemůže být v hlavách jiných hrdinů a nemůže být na několika místech zároveň. Je tak trochu omezený, a tím pádem do jisté míry nespolehlivý. A to ale autor to může využít k tomu, aby vytvářel napětí a překvapení.
Při této formě si dejte pozor na to, kdy vypravěč sděluje něco zajímavého a kdy má sklony se jen tak vykecávat!
ICH forma působí autenticky. Čtenáři mívají tendence si myslet, že jde o autobiografii! Někdy to může vadit…
ER forma - vypravěč může mít dvě podoby: může být buď vševědoucí, nebo omezený. Pokud vypráví vševědoucí, jako bychom slyšeli hlas boží, který ví o postavách a prostředí úplně vše. Zde pak ale není místo pro pořádné tajemství. Vševědoucí bývá od postav trochu odtažitý. Jeho plusem je ovšem to, že má vědomosti o tom, jak fungují ponorky a ví, co by se stalo s nenarozenými dětmi postav. Ale to zase svádí k mnoha odbočkám a je těžké vyvážit vyprávění, aby čtenář neztratil pozornost.
Při ER formě s omezeným věděním se vypravěč většinou drží jediné postavy. To, co autor může popsat je omezeno tím, co daný jedinec vnímá a zažívá. Toto je nejběžnější metoda v komerční beletrii a je ovlivněná filmem a televizí.
Když už jsme u filmu, tak je také důležité, zda je vypravěč objektivní či subjektivní. Objektivní vypravěč je jako oko kamery – nemá vlastní názor, nehodnotí, je jen pozorovatel. Objektivní vyprávění je velice přísné! Žádné poznámky a komentáře!
Naproti tomu subjektivní vyprávění si může trousit poznámek a názorů kolik chce. Subjektivní vyprávění umožňuje čtenáři vidět vnitřní myšlenky postav. Subjektivita není jen oko kamery, subjektivita zabarvuje vše kolem sebe, protože nejenže pozoruje, ale také vnímá svět jejíma očima, její myslí. Ale opět pozor! Pokud myšlenky, i třeba stokrát zajímavé, nesouvisí s příběhem, nemusíme je čtenáři předkládat.
Další podskupinou ER formy je tzv. přeskakující úhel. To znamená, že vypravěč přejde od jedné postavy k jiné. Ale pozor! Nemusíme slyšet nejniternější myšlenky všech postav. Dnešní zvyklostí bývá přeskakovat mezi úhly pohledu jen mezi scénami nebo kapitolami. Když autor poletuje mezi postavami v jedné scéně, působí to zmatečně.
Nicméně jsou i výjimky, kde to funguje a to jsou například romány pro ženy. Setkání hlavní hrdinky s osudovým mužem. Nejprve jsme svědky toho, jak reaguje ona na něj, pak hned on na ni. A to vše, aby vznikl dojem, že je to láska na první pohled. Je to v případě, že dvě postavy v jeden okamžik prožívají a vnímají téměř totéž a je to něco hlubokého. Zde může náhlá změna úhlu fungovat.
DU forma čtenáře oslovuje ve 2. osobě (TY nebo VY). Například: „Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde jsi.“
DU forma umí navodit bezprostřednost a naléhavost. Vyskytuje se v dopisech, v modlitbách a někdy i v reklamě. Můžete oslovovat čtenáře, ale také můžete mluvit k sobě. Je zajímavým nástrojem v literatuře.Nataša Richterová
 |
| 2. lekce prezenčního dlouhodobéh kurzu 13. března s Pepi Lustigem, Danou, Natašou a Klárou |
Co mi dala minulá lekce tvůrčího psaní s Pepi Lustigem:
Pochopila jsem snad začátek Aristotelovy Poetiky
Čím se liší drama od povídky, románu a dalších literárních útvarů
Dověděla jsem se o některých zvláštnostech filmové řeči
Poznala jsem skvělého Pepiho a dověděla se mnoho nového o Arnoštu Lustigovi
Hodina s Pepi Lustigem se mi moc líbila, a ráda bych se zúčastnila pokračování, nějaky námět snad ještě dotvořim.
Zdravím a těším se zase na příští lekci za týden.
Dana Volfová
Dana Volfová
Milá Dano,
díky za kurz dramaturgie a scénaristiky. Napíšu, co mi po lekci s Pepi Lustigem došlo:
Nedovedla jsem si předsvit, jak je náročné dělat film.
Pepi je úžasně chytrý a já jsem poslouchala téměř s otevřenou pusou.
Když jsem si několikrát přečetla Aristotela (i nahlas), nerozuměla jsem téměř ničemu. Ale vy dva jste to přeci jen stařeně trochu objasnili, i kdy nemůžu říct, že všemu rozumím. Ale i to mně potěšilo.
Určitě se na další setkání s Pepim budu těšit, i když si ve svém věku v žádném případě nemyslím, že bych měla něco společného s filmem. Ale povídku ráda napíšu, třeba se bude Pepimu líbit.
Když jsem Pepimu na konci řekla, jaký byl závěr mé "nabídky k sňatku", tak se strašně smál. Pobavilo ho to, že Bohouš litoval, že jsem tam nezůstala, měla bych své ohniště a on by mi nemuusel spravovat doma sporák, který občas dělal neplechu.
Tak ještě jednou díky za krásný večer, i Bohouš byl spokojený.
Bohuna Kopřivová
díky za kurz dramaturgie a scénaristiky. Napíšu, co mi po lekci s Pepi Lustigem došlo:
Nedovedla jsem si předsvit, jak je náročné dělat film.
 |
| 13. března s Pepi Lustigem |
Když jsem si několikrát přečetla Aristotela (i nahlas), nerozuměla jsem téměř ničemu. Ale vy dva jste to přeci jen stařeně trochu objasnili, i kdy nemůžu říct, že všemu rozumím. Ale i to mně potěšilo.
Určitě se na další setkání s Pepim budu těšit, i když si ve svém věku v žádném případě nemyslím, že bych měla něco společného s filmem. Ale povídku ráda napíšu, třeba se bude Pepimu líbit.
Když jsem Pepimu na konci řekla, jaký byl závěr mé "nabídky k sňatku", tak se strašně smál. Pobavilo ho to, že Bohouš litoval, že jsem tam nezůstala, měla bych své ohniště a on by mi nemuusel spravovat doma sporák, který občas dělal neplechu.
Tak ještě jednou díky za krásný večer, i Bohouš byl spokojený.
Bohuna Kopřivová
 |
| 13. března s Pepi Lustigem |
hodina s Pepi Lustigem se mi moc líbila, a ráda bych se zúčastnila pokračování, nějaky námět snad ještě dotvořim. Zdravím a těším se zase na příští lekci za týden.
Dana Volfova
Jitka Zahradníková
Moje téma je hodně dětství, už ztracené samozřejmě. Psaní mi umožňuje se „tam" vracet, ale zároveň začínám chápat, že pokud bych měl být někdy skutečný spisovatel, tak paradoxně bude vznikat spíš takový jakoby třetí svět. V tom smyslu, že musí být trochu vymyšlený, že to není rodinná kronika.
Zdeněk Hejda
 |
| 7. lekce cestopisného kurzu 12. března 2025 |
„Chtěl jsem jen líp psát o svých cestách. A nakonec jsem publikoval!“
Přihlásil jsem se do kurzu psaní cestopisů s Danou Emingerovu, protože jsem měl hlavu plnou zážitků, ale když jsem je chtěl dát na papír, vždycky to skončilo jen „bylo to nezapomenutelně krásné“.
Během kurzu jsem se naučil, jak dát příběhu šťávu, jak neodbíhat k nudným popisům a hlavně – jak psát tak, aby to někoho bavilo číst. Pochopil jsem, že cestopis musí vtáhnout čtenáře do děje, ne ho jen informovat, že jsem jedl nejlepší pad thai.
Během kurzu jsem se naučil, jak dát příběhu šťávu, jak neodbíhat k nudným popisům a hlavně – jak psát tak, aby to někoho bavilo číst. Pochopil jsem, že cestopis musí vtáhnout čtenáře do děje, ne ho jen informovat, že jsem jedl nejlepší pad thai.
Získal jsem zpětnou vazbu nejen od lektorky, ale i od lidí, kteří řešili podobné chyby. A nejlepší na tom? Moje cestopisné články se dostaly do magazínů, kde bych si dřív netroufl ani poslat e-mail!
Petr J.
Milé lektorky,
I já děkuji za možnost se účastnit Vašeho kurzu a čerpat z něj metodu, inspiraci I posilu pro své literární pokusy. Potěšení z Vašeho laskavého vedení je vysoce návykové a přikoupil jsem si "ještě jednu dávku" kurzu. Děkuji I za vzácnou kombinaci profesionality a lidskosti.
Zdraví Jarda Valach
I já děkuji za možnost se účastnit Vašeho kurzu a čerpat z něj metodu, inspiraci I posilu pro své literární pokusy. Potěšení z Vašeho laskavého vedení je vysoce návykové a přikoupil jsem si "ještě jednu dávku" kurzu. Děkuji I za vzácnou kombinaci profesionality a lidskosti.
Zdraví Jarda Valach
1) Kontext je důležitý. Každá kapitola z románu nemusí zafungovat jako samostatná povídka.
2) Kde se text špatně čte, je pravděpodobně i problém....
3) Postavy v detektivce, by se měly v textu objevit co nejdříve
4) Vtáhnout čtenáře do děje, udržet pozornost, děj před očima jako film
5) Mezní situace způsobují mnoho zázraků. Z knihy😊
Lenka Holcová
 |
| 5. března 2025 2. lekce na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara s Natašou |
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část, a to vědomí, proč jsme to psali. My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno. Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání…
Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách. Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh. V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ! Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno. Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh.
Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
Zkracovat
Naučili jsme se, jak lépe vyjadřovat své historky
Sabina Samenova
První věta musí být úderná, krátká a zapamatovatelná.
Rytmus příběhu tvoří literární cihly - dialog, popis, akce.
Aristoteles nebo tak nědo říkal, že každý text musí mít začátek, prostředek a konec.
Čtvrtá neviditelná část je: PROČ JSME TO PSALI
Psaní je také o melodii a libozvučnosti vět.
Smysly pomáhají vcitit se do děje.
Alena Janková
Díky kladné odezvě na loňské autorské čtení máme možnost přijet do knihovny v Hlinsku znovu v úterý 8. dubna od 17 hodin. Pokud byste chtěli a mohli dorazit, bylo by to super. Srdečně zvu.
Kateřina Pospíšilová
Milá Dano,
chtěla bych ti poděkovat za možnost zúčastnit se prvního sezení čtrnáctidenního kurzu tvůrčího psani v Četce. Moc se mi to líbilo. Pokud je to ještě možné, ráda bych se do tohoto kurzu přihlásila, jestli tedy mohu uplatnit šprtí slevu z víkendového kurzu. Těším se na tvou odpověď.Dana Volfová
 |
| 1. lekce on-line kurzu s Danou a Klárou 6. března 2025 |
1) Že vytvářím svět (sen) pro čtenáře, na až tak pro sebe, musí to být srozumitelné hlavně pro ně.
2) Zde však mám dilema v tom, jak dalece pak bude takový text autentický. Pokud bude vše vysvětlující všem. Hlavně se to týkalo „Pražského povstání pracujícího lidu", takto se to před Revolucí nazývalo, mělo to tu konotaci, že povstali lidé z ČKD např. ale tzv. buržuazie seděla doba (v lepším případě), v horším se jednalo přímo o kolaboranty:), tak to bylo jednoduché.
Mám např. vydání Švejka z r. 52, dialogy jsou tam vedeny často v němčině, nikdo nic nevysvětluje. Nikdo nevysvětluje co to byla např. „marškumpačka" atd.
3) Musí to plynout, člověk si to musí sám vyprávět, dýchat u toho. Musí to být jako výdech a nádech.
4) Postavy, předměty, které se objeví musí být použity, jinak tam nepatří.
Zdeněk Hejda
1. Promyšlený základ příběhu
Vytvoření záhady: Základem detektivky je zajímavá záhada nebo zločin. Měli bychom začít s otázkou „Co se stalo?“ a „Proč to čtenáře bude zajímat?“
Důkladná příprava: Předem si rozpracujte motiv, způsob provedení zločinu, důkazy a závěr. To pomáhá udržet příběh konzistentní.
2. Silné postavy
Detektiv: Může být profesionální, amatér, nebo někdo mezi tím. Klíčem je jeho osobitost, slabosti a dovednosti.
Pachatel: Jeho motivace by měla být uvěřitelná a důmyslně skrytá, dokud to příběh neodhalí.
Vedlejší postavy: Podezřelí a svědci by měli mít své příběhy, aby odvedli pozornost čtenáře od skutečného pachatele.
3. Práce s vodítky a falešnými stopami
Vodítka: Měla by být spravedlivá, aby čtenář mohl odhalit pravdu, ale také dobře skrytá nebo zamaskovaná v textu.
Falešné stopy: Ty čtenáře zavedou na nesprávnou cestu, ale nesmí působit uměle nebo nelogicky.
4. Napětí a struktura
Postupné odhalování: Informace by měly být dávkovány tak, aby udržely čtenáře v napětí až do závěru.
Obraty a zvraty: Detektivky potřebují momenty překvapení, které změní pohled na dění.
Konec: Měl by být uspokojivý, logický a překvapivý, ale ne příliš „z ničeho nic“.
5. Reálnost a výzkum
Detaily: Ať už jde o forenzní vědu, policejní postupy nebo lokace, důraz na detail dává příběhu věrohodnost.
Inspirace skutečností: Inspirujte se reálnými případy nebo prostředím, která znáte.
6. Psaní jako hra s čtenářem
Detektivka je interaktivní – čtenář se snaží rozluštit záhadu spolu s postavami. Myslete proto na čtenářovu perspektivu a co by v dané chvíli mohl hádat.
Napětí je klíčovým prvkem dobré detektivky, protože udržuje čtenáře v očekávání a nutí ho obracet stránky dál. Několik osvědčených způsobů, jak ho v příběhu budovat:
1. Práce s informacemi: Kdo co ví a kdy?
Zatajování klíčových detailů: Čtenář nemusí vědět všechno hned, ale měl by dostat dostatek vodítek, aby mohl spekulovat.
Postupné odhalování: Předkládejte informace po kouscích, aby se čtenář cítil jako detektiv.
Neúplné výpovědi a tajemství postav: Ne všechny postavy říkají pravdu, některé něco skrývají (i když nejsou pachatelé).
2. Falešné stopy a nečekané obraty
Podezřelí, kteří se zdají vinni, ale nejsou: Hra na schovávanou mezi detektivem a čtenářem.
Zvraty, které zpochybní předchozí informace: Např. svědek lhal, alibi bylo falešné, vrah je někdo, koho jsme přehlíželi.
Situace, kdy čtenář „ví více“ než detektiv: To může vytvářet dramatické napětí – víme, že se blíží nebezpečí, ale detektiv o tom netuší.
3. Časový tlak a nebezpečí (používali jsme časový zámek)
Hrozba dalšího zločinu: Pokud není pachatel chycen, může udeřit znovu.
Detektiv je v ohrožení: Některé postavy nechtějí, aby pravda vyšla najevo.
Závod s časem: Např. důležitý svědek může zmizet, důkaz být zničen.
4. Atmosféra a styl psaní
Popis prostředí, který evokuje napětí: Temné uličky, podivné ticho, bouře za oknem – prostředí může podporovat atmosféru nejistoty.
Krátké věty v akčních nebo napínavých scénách: Rychlý rytmus pomáhá dynamice.
Nezodpovězené otázky: Udržujte čtenáře ve střehu tím, že vždy něco zůstane nevyřešené nebo se vynořují nové a nové otázky.
5. Psychologie postav
Nejspolehlivější postava může být ta nejvíce podezřelá.
Morální dilemata: Například detektiv se musí rozhodnout, zda porušit pravidla, aby získal důkaz.
Vnitřní konflikt hrdiny: Jeho osobní pochybnosti, minulost nebo temné tajemství mohou přidat další vrstvu napětí.
Klára Dvořáková
 |
| 1. lekce prpezenčního kurzu s Danou a Natašou 27. února 2025 |
Milá Dano,
z první lekce psaní jsem si odnesla toto:
Na názvu záleží.
Přidej více přímých řečí, hýbou textem i energií příběhu.
Používat spíše rod činný než trpný – může tím trpět spád textu.
Méně je více. Co můžeš vypustit, vypusť. Pozor na přídavná jména.
Popisuj očima někoho konkrétního.
Těším se na další setkání.
Lada BartošováPřidej více přímých řečí, hýbou textem i energií příběhu.
Používat spíše rod činný než trpný – může tím trpět spád textu.
Méně je více. Co můžeš vypustit, vypusť. Pozor na přídavná jména.
Popisuj očima někoho konkrétního.
Těším se na další setkání.
Zase ji to vyhnalo z postele. Ta slova, věty. Přesně formulované. Od Pána Boha. Dar-nedar. Jedenácté přikázání. Když odoláš tomu ohni, tomu pokušení, do rána všechno zapomeneš! Jen rychle najít tužku a papír.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm.
„Piš! A drž tu tužku rovně!“ Mámu, co by si ji vycvičila.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Lenka Holcová
 |
| Víkendový kurz 22.-23. února 2025 |
posílám všechna tři dnešní dílka. Byl to naprosto famózní den, moc jsem si kurz užila.
Naučila jsem se, že psaní musí být uvěřitelné, zábava a nemusí se vždy jednat o kopii reality.
Nemáme psát, co je zřejmé, dávat nálepky (krásné, dechberoucí) a dávat pozor, jak naši realitu vnímá čtenář (hotel x nemocnice).
Vynechat rozvhleklé úvody, první věta musí být úderná.
Vidět text jako film, který musí bavit = zajímat čtenáře.
Dynamiku textu tvoří střídání literárních cihle (dialog, popis, akce).
Teď udělám večeři a asi padnu do bezvědomí, jsem absolutně vyšťavená. Na zítřek se ale hoooodně těším.
Trochu přehánět - to je už v Aristotelově Poetice.
Vymýšlet si je zajímavější, než zajímavá pravda.
O své postavě musím věedět úplně všechno.
Princpi ledové kry - jen desetina je nad hladinou.
Bajka je zhuštěný příběh s poučením.Ještě jednou děkuji za úžasný víkend, který jsem mohla díky tobě strávit v úplně jiném světě. To bude zítra těžký návrat do pracovní reality...
Zuzka Hrušková
Přímá řeč oživuje text
Technika očí, které se dívají (při popisu)
Oživení popisu pomocí přirovnání, metafor, oxymóronu – šetřit s nimi však
Nadpis hraje důležitou roli v dokreslení textu
Popustit uzdu fantazii s použitím vlastních znalostí, které inspirují
Princip ledové kry
Připomenutí shit detectoru
Zjednodušovat zjednodušovat zjednodušovat – hlava v příkopu
Zákonitosti bajky
Renata Koblicová
Princip ledové kry
Připomenutí shit detectoru
Zjednodušovat zjednodušovat zjednodušovat – hlava v příkopu
Zákonitosti bajky
Renata Koblicová
 |
| Víkendový kurz 22.-23. února 2025 |
"Psaní je vzrušující, dobré a dává životu smysl," říká Arnošt Lustig.
Nepoužívat hodnotící nálepky, čtenář musí vidět děj před očima jako film.
Literární pravda: ne vždy, když napíšu něco podle pravdy, to funguje na čtenáře - někdy tomu nerozumí, dokonce ani vevěří
Nejdůležitější ppro získání čtenáře je titulek a první věta.
Při popisu zkoušíme vnimat věci různýma očima.
Dozvěděla jsem se díky Bohunce, co je koteka - mužský úbor na Papui Nové Guinei.
Bajka musí mít začátek, prostředek a konec a jasnu linku a poučení.
V bajce můžu i nálepkovat (chytrák a hlupák).
Nebát se vymýšlet si, je to zajímavější než realita.
Princip ledové kry.
Psát příběh trochu jako detektivku.
Každá generace si musí vybojovat svoji svobodu.
Lenka Holcová
 |
| Víkendový kurz 22.-23. února 2025 |
Dosáhnout stručného literárního textu s poučením není snadné - viz bajky. Ale jde to. Líbily se mi příklady Bohuny.
Je dobré znát svou fiktivní postavu a užívat si její dosazování do různých situací a prostředí.
Čtený text se neobejde bez správné rétoriky, je to také dobrá průprava k aturoskému čtení.
Sbílení příběhů a kritika je v kruhu účastníků super.
Když v úvodu textu použiju nějaké osoby, musím s nimi v příběhu dále pracovat.
Není moc dobré používat zkratky (VŘSR, MBTO...)
Titulek a první věta - pravidlo jednoho dolaru
Slovesa v aktviním tvaru dávají textu energii, naopak pasiva ji berou, stejně jako brdí spád a nejsou příliš k užitku přídavná jména slovesná končící na "ící"
Veronika Opatřilová
Naučila jsem se, jak pracovat s příběhem, aby byl literárně uvěřitelný
Uvěřitelnost fikce s počívá v propracovaných detailech
Dozvěděla jsem se, jaké gramatické tvary moc nepoužívat : pasiva u sloves, slova s koncovkou "ící"
Tři základní literární činnosti - popis, dialog, akce
Zásady popisu, co nepatří do dialogu
K čemu je dobré naučit se psát dialogy bez uvozovacích slov
Důležitost názvu a první věty
Co je Hemingwayův shitdetektor (Lustig: sračkoměr)
Střídání textu: smutné, veselé, strhující děj
Je důležité hodně zapojit fantazii
Zvolit si literární postavu se všemi povrchovými i historickými detaily
Psát bajky - je v nich možné skoro všechno - lidé, věci, ich-forma i nálepky
Dana Volfová
 |
| Dlouhodobý prezenčního kurz s Danou a Natašou |
Pět věcí, které jsem si odnesl z dlouhodobého kurzu:
1. Především bych rád zdůraznil, jak mě v pokusech o psaní posouvá zpětná vazba lektora i ostatních účastníků kurzu. Nemohu dost vynachválit postup vzájemného posuzování děl propracovaný do nejmenších podrobností. Pravidla jsou navíc nastavená tak, aby ani kritické reakce ostatních autora nezranily. Autor přečte svůj příspěvek a v následné diskuzi je už jen němým účastníkem. Někdo zopakuje obsah příspěvku a dál se pak hodnotí, co se líbilo a nelíbilo, co fungovalo a nefungovalo na obrazech, stavbě, myšlenkách a stylu. Závěr diskuze patří námětům, v čem by dílko šlo vylepšit, případně co rozvinout dál. Poté, co se ostatní vyjádří, dostane autor znovu slovo a může odpovídat na vyslovené názory, vysvětlit důvody pro zvolené postupy ap.
2. Ačkoliv se teorii tvůrčího psaní v kurzu věnuje určité místo, víc než na školní objasňování postupů, je činnost zaměřená spíše empiricky na přímé rozbory ukázek a vlastní tvorby. Jako si jeden představuje živé filosofování Sokratových žáků tak, že se spolu s mistrem poflakovali po ulicích Atén a sledovali, jak reaguje na pouliční situace, tak se na kurzu za pochodu odhalují a objasňují taje psaní. Na podíl "učiva" se požadavky účastníků liší, což vede k situacím, při nichž se některá setkání podobají vesnickým jednotřídkám: jedni si píšou sloh, druhým jsou vykládány základy řemesla.
3. Metoda založená na zadávání (domácích) úkolů na dané téma nebo zaměřených na vybranou techniku s porovnáním výsledků na další hodině je spolehlivým zdrojem ohromení. Být svědkem toho, jak ostatní originálním způsobem zpracovali stejné zadání, uvědomit si rozpětí tvůrčí svobody ostatních účastníků spojené s obrovskou různorodostí osobních odpovědí, poetik a vnitřních ustrojení. Toho být účasten je zdrojem pokory i stimulací k vlastnímu snažení.
4. Formát osobního setkávání jednou za dva týdny na tři hodiny mně přijde dobře zvolený.
5. Kurz mě uvedl do společnosti podobně naladěných psavců, se kterými sdílím vášeň pro psaní. Přátelské a srdečné vztahy vytváří příjemnou atmosféru, do které se člověk těší od chvíle, kdy hodina končí. Nehledě na to, že někteří účastníci s ostatními sdílejí nejen zajímavé práce, ale i výborné koláče.
2. Ačkoliv se teorii tvůrčího psaní v kurzu věnuje určité místo, víc než na školní objasňování postupů, je činnost zaměřená spíše empiricky na přímé rozbory ukázek a vlastní tvorby. Jako si jeden představuje živé filosofování Sokratových žáků tak, že se spolu s mistrem poflakovali po ulicích Atén a sledovali, jak reaguje na pouliční situace, tak se na kurzu za pochodu odhalují a objasňují taje psaní. Na podíl "učiva" se požadavky účastníků liší, což vede k situacím, při nichž se některá setkání podobají vesnickým jednotřídkám: jedni si píšou sloh, druhým jsou vykládány základy řemesla.
3. Metoda založená na zadávání (domácích) úkolů na dané téma nebo zaměřených na vybranou techniku s porovnáním výsledků na další hodině je spolehlivým zdrojem ohromení. Být svědkem toho, jak ostatní originálním způsobem zpracovali stejné zadání, uvědomit si rozpětí tvůrčí svobody ostatních účastníků spojené s obrovskou různorodostí osobních odpovědí, poetik a vnitřních ustrojení. Toho být účasten je zdrojem pokory i stimulací k vlastnímu snažení.
4. Formát osobního setkávání jednou za dva týdny na tři hodiny mně přijde dobře zvolený.
5. Kurz mě uvedl do společnosti podobně naladěných psavců, se kterými sdílím vášeň pro psaní. Přátelské a srdečné vztahy vytváří příjemnou atmosféru, do které se člověk těší od chvíle, kdy hodina končí. Nehledě na to, že někteří účastníci s ostatními sdílejí nejen zajímavé práce, ale i výborné koláče.
Jarda Valach
Nataša Richterová se ve svých textech zaměřuje na zachycení emocí, všedních i neobvyklých situací a vztahů. Její styl je přístupný, osobitý a často odlehčený, s důrazem na detail a živý popis prostředí či charakterů. Píše jak beletrii, tak cestopisné a memoárové texty, které mají osobní nádech a lehkost, i když se dotýkají hlubších témat.
Příklady z její tvorby najdete například na stránce Psaní podle Lustiga, kde sdílí své povídky a ukázky z kurzů, kterých se účastní. Pokud vás její práce zaujala, doporučuji si přečíst některé její texty, například "Za řeckými bohy na katamaránu" nebo "Dvě ryby". Obě ukazují její cit pro atmosféru a schopnost vyprávět příběhy, které zaujmou svou autentičností a lehkým humorem.
 |
| 19. února 2025 začala výuka na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara s Natašou a Danou |
Dávat pozor na první a poslední větu.
Vědět všechno o svých hrdinech.
Čtenář musí rozumět, kde a kdy se příběh odehrává.
Při popisu používat detaily.
Veronika Flora
Je potřeba víc se soustředit na první větu textu.
Nepoužívat dlouhá souvětí a zkracovat věty.
Popisovat skrze smysly (vůně, chutě, doteky, hmat).
Raději aktivní tvary sloves než pasiva.
Používat "shitdetektor".
Bára Smýkalová
 |
| Plzeň 19. 2. 2025 - 1. seminář |
1/ Popis lesa všemi smysly kromě zraku s důrazem na detaily, který může například začínat slovy: Usadil se pod smrkem... (5-10 vět, které popíší les, jak ho vnímá malý chlapec, zamilovaný mladík, nešťastně zamilovaný mladík, houbař, cyklista,...)
2/ Teorie postav
Pro každou postavu vymyslete dvě různá jména. Jedno jméno bude pro postavu vhodné a druhé jméno nevhodné (ale paradoxně může být vtipné).
- přísná učitelka (jméno i příjmení)
- zkorumpovaný politik (jméno i příjmení)
- mimozemšťan
- přepracovaný lékař (jméno i příjmení)
- vždy dobře naladěná holka ze třídy
3/ Teorie postav
Jako autor o své postavě musíte vědět vše.
Pro každou postavu vymyslete dvě různá jména. Jedno jméno bude pro postavu vhodné a druhé jméno nevhodné (ale paradoxně může být vtipné).
- přísná učitelka (jméno i příjmení)
- zkorumpovaný politik (jméno i příjmení)
- mimozemšťan
- přepracovaný lékař (jméno i příjmení)
- vždy dobře naladěná holka ze třídy
3/ Teorie postav
Jako autor o své postavě musíte vědět vše.
Nataša Richterová
Mít rázný začátek textu, který zaujme.
Neprodlužovat zbytečně věty.
Vyvarvat se zbytečných spojení mnoha slov.
Někdy je lepší věty napsat tak, jak bychom je skutečně řekli.
Sebastian Anna Vamberský
Prvá vety a názov sú najdoležitejšie.
Pri opisoch je dobré někty používať výmysly.
Niektoré slová spomalujú dej.
Odborné slová vačšinou nie sú vhodné do bežnej reči.
Opisy spomalujú dej.
Lota Šimončičová
Zaujmout první větou.Vědět, proč příběh píšeme.
Držet stejný styl.
Méně pasivních sloves.
Ustanovit postavy podtextem.
Tereza Salingerová
Důležitost první věty.
Poslouchat čtený text tak, aby se dal srozumitelně zopakovat i pro ostatní.
Nekomplikovat věty.
Bavil mě popis z pohledu smradu - přidal mi novou perspektivu.
Přečíst si text nahlas.
Hana Procházková
První věta musí být úderná
Dialog, popis, akce
Nepoužívat pasivní tvary sloves
Shit detektor
Nepoužívat nálepky
Marc Ezzeddine
 |
| 6. lekce cestopisného on-line kurzu 12. února 2025 |
Martin Paruch vydal reportáž na webu Koktejlu. Moc dobrodružné čtení o sjíždění divoké řeky na rovníku. Cestopis o masce senegalského čaroděje vyšel v Koktejlu také Petrovi Janšovi.
Dobrý cestopis se dá napsat i z méně proslulého místa, když autor reportáž pojme zajímavě přes nějakou úchvatnou aktivitu či zajímavost. Příkladem může být let balónem nad Alpami. Jde o článek z menšího lyžařského střediska, které je těžké samostatně vyzdvihovat... Je zajímavé porovnat, jak ze stejné cesty píší různí novináři: Refresher, zena-in.cz, Czechcrunch pro svá média, která mají odlišné cílové skupiny.
Dana Emingerová
Dana Emingerová
Dana Emingerová ve svých cestopisech a reportážích často využívá kombinaci poutavého líčení prostředí, živých dialogů a trefných popisů postav, které propojuje s osobitým humorem a častým nádechem nostalgie nebo dramatu. V jejích dílech se často prolíná lehkost s hlubokým vhledem do lidských vztahů a emocí.
Dáša Kokšová
 |
| 10. lekce prezenčního kurzu s Natašou 30. ledna 2025 |
Milá Dano a Natašo,
děkuji Vám oběma za milé hodiny. Nejen, že při nich vládne vždy příjemná atmosféra, ale ctím, že se pokaždé o kousek posunu. Zjistím, jak postoupit zase o krůček dál. A i když mám občas pocit, že mi nejde psát a že nemůžu nic duchaplného vymyslet, naše společná setkání mně dodají energii a vnitřní sílu. Takže vím, že to zvládnu, a i když někdy třeba odbočím, ze spisovatelské cesty už nikdy nesejdu.
A zdravím i asistenta Šimona. S Milčou ho nelze srovnávat, jelikož je každý úplně jiný. Ale je skvělý a jsme rádi, že ho máme.😊
Posílám poslední povídku o mojí pratetě.
Všechny zdravím – i Milču a její chlapy!
Irena Taterová
děkuji Vám oběma za milé hodiny. Nejen, že při nich vládne vždy příjemná atmosféra, ale ctím, že se pokaždé o kousek posunu. Zjistím, jak postoupit zase o krůček dál. A i když mám občas pocit, že mi nejde psát a že nemůžu nic duchaplného vymyslet, naše společná setkání mně dodají energii a vnitřní sílu. Takže vím, že to zvládnu, a i když někdy třeba odbočím, ze spisovatelské cesty už nikdy nesejdu.
A zdravím i asistenta Šimona. S Milčou ho nelze srovnávat, jelikož je každý úplně jiný. Ale je skvělý a jsme rádi, že ho máme.😊
Posílám poslední povídku o mojí pratetě.
Všechny zdravím – i Milču a její chlapy!
Irena Taterová
děkujeme za účast v uplynulém kurzu! A samozřejmě za báječné příběhy, které jsou čím dál tím lepší a lepší, a které nás naplňují radostí a hrdostí. Moc si vašeho času a nasazení vážíme!
Prosím, pošlete vše dosud neposlané. A také napište pár vět o tom, co vám kurs dal či vzal, co vás těší případně i to, co vám vadí. Jen tak se i my jako lektorky můžeme zlepšovat.
Děkujeme!
Budeme se na vás poslední únorový čtvrtek 27. 2. moc těšit! Jako úkol na první hodinu si připravte příběh, jehož motto zní: „Nejděsivější vzpomínky jsou ty, které si člověk nepamatuje, protože je nějakého důvodu vytěsnil.“ Jako superpokročilí můžete napsat, jak je uvedeno na stránkách, i příběh do knihy o totalitě, kterou bychom rádi letos vydali.
Literární soutěž, kterou pořádá VŠCHT má téma: Příběhy ze zkumavek a motto: „V hlavní roli chemie“. Podrobnosti a podmínky zde.
Literární soutěž námi známého e-magazínu Kultura 21 na téma Útěky císařovny Sissi.
Podrobnosti a podmínky zde.
Autorské čtení v Městské knihovně Hlinsko 8.4. 2025 od 17 h. Vše má v režii Katka Pospíšilová. Prosím, napište jí co nejdříve, pokud byste se chtěli zúčastnit.
Literární soutěž námi známého e-magazínu Kultura 21 na téma Útěky císařovny Sissi.
Podrobnosti a podmínky zde.
Autorské čtení v Městské knihovně Hlinsko 8.4. 2025 od 17 h. Vše má v režii Katka Pospíšilová. Prosím, napište jí co nejdříve, pokud byste se chtěli zúčastnit.
Chystáme další Zpravodaj, takže sledujte! V něm se dočtete o literárních dílnách na zámku či na Šumavě. A také o dramaturgickém projektu s Pepi Lustigem. Vše zatím ještě dolaďujeme.
Dana a Nataša
Dana a Nataša
Dano,
o víkendu jsem zhltla tvoji knížku Živel Lustig. Nádherně napsané. Dokonale se tam střídají cihly. Vtipy, vzpomínky z koncentráku, prostředí Dobešky a kurzů... klobouk dolů, nemohla jsem se odtrhnout.
Nicole Studená |
| 5. lekce cestopisů s Veronikou Kratochvílovou z Lidé a země 29.1. 25 |
diky za moznost se podivat do Tveho kurzu. Jana Hana cetla povídku o Neapoli, ktera se mi moc libila. Umi hezky popsat misto i situaci, clovek je schopen si to dobře představit. Vyvazenost textu a prime reci mi prisly taky fajn.
Jen bych se mozna zamerila na vypusteni par cizich slov/znacek - mela tam napr. nejaky hodinky
Filip Heritage apod., ne každý vi, co je to za znacku (ja vůbec :)). Jinde byl Tom Ripley, ale kdo ten film nevidel, nebude mit tuseni, o co jde a kdo to je...
Filip Heritage apod., ne každý vi, co je to za znacku (ja vůbec :)). Jinde byl Tom Ripley, ale kdo ten film nevidel, nebude mit tuseni, o co jde a kdo to je...
A slovo asimilovat mi tam trhalo usi, protože jinak pouziva prirozeny jazyk, navíc je to pohodove vypraveni o Neapoli, tak bych spis tento vyraz nejak opsala... třeba ji to k necemu pomuze, ale bylo to hezky poslouchani :)
Silva Jurečková, Téma
Silva Jurečková, Téma
Ahoj Dano,
jsem ráda, pokud jsem byla trochu užitečná. Je opravdu důležité znát náš časopis a pochopit, jaký styl textu a fotografií je pro nás přijatelný. Naši autoři jsou často fotografové profesionálové, tak je těžké jim konkurovat. Ale v premiéře umíme přimhouřit oko. Zde jsou instrukce:
Tak jo.
Krásně napsaný článek a úžasné místo, díky za tip Martine a velká gratulace! Haliburtona jsem v mládí taky miloval (mimochodem Tvůj článek mi připomíná jeho styl psaní 
), třeba pujdu jednou taky v jeho a Tvých stopách .
Gratulujeme Martinovi Paruchovi k publikování prvního cestopisu na webu National Geographic -
Po absolvování tvého kurzu jsem si uvědomila, jaký je pro mě důležitý prostor pro vlastní tvorbu. Došlo mi, že mě omezují určité "šablony, návody a struktury", které se tam nabízí. Že mě to blokuje a brzdí. Že pak nad tím zbytečně moc přemýšlím. Nebyl to pro mě inspirativní ani posouvající. Necítila jsem v tom ani energii, ani duši. A to píšu ve vší úctě k těm, kdo tam své texty nosili.
Můj tvůrčí proces a vnitřní tvůrce potřebuje volnost, a hlavně se potřebuje vymáčknou. Vyndat ven vše, co můj kreativní vesmír nabízí.
A pak to předat editorce k úpravě. To je vše.
Zároveň věřím, že pro někoho Tvůj kurz transformační je a vydal pod Tvou taktovkou cestopis. Mohla bys mi na takový cestopis poslat odkaz? Ráda se podívám.
Víš, když mi přátelé říkali, že nepotřebuji další kurzy a školy, tak jsem jim nevěřila.
Ale na tom kurzu jsem pochopila, že pro to, abych to konečně sepsala potřebuji úplně něco jiného, než kurz tvůrčího psaní. Že potřebuji učitele typu "už se nevzdělávej, už nechoď na žádné kurzy a školy. Vyprdni se na to a jen piš!!!" Není o nafoukanosti ani domýšlivosti. Ano, asi neumím přesně popisovat postavu a nevím co ještě. Ale vím a cítím, že dvě nejdůležitější věci, které nejdou naučit, ale pro psaní v dnešní době jsou klíčové, mám.
A modlím se a přeji všem začínajícím psavcům, aby to v nich jejich učitel/ka psaní uměli rozpoznat a podpořili je v tom.
Ahoj Radko,
je mi velmi trapné, co se stalo. Ale Tvůj text normálně veřejně visí včetně fotografií na Tvých stránkách zde:
https://vysehradka.cz/z-duse/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi-nejen-nad-mexikem/ a na Tvé stránky byl pod textem z mého webu také odkaz.
Nicméně máš pravdu a já se za ten trapas omlouvám a vše jsem stáhla. Zde je vysvětlení, jak vše vzniklo:
Už asi rok vedu kurzy psaní cestopisů. Netušila jsem, že jsi v cizině a pokusila jsem se Tě na Tvém čísle mnohokrát kontaktovat. Za prvé jsem Tě chtěla do kurzu zlákat a za druhé jsem nosila v hlavě, že píšeš skvělé cestopisy, které mohou být ostatním příkladem. Nicméně jsem Tě chtěla o povolení telefonicky požádat, protože můj web je vlastně výukový a čtenost jednotlivých příspěvků téměř mizivá.
Omlouvám se a jako kompenzaci nabízím dlouhodobý kurz cestopisů zdarma.
Dana
Plus bych se rád zeptal, zda se plánuje letní běh prezenčního kurzu. Na webu se o něm píše, v kuloárech padla řečnická otázka, zda Daně při psaní knížky na kurz zbyde čas...
Milá Dano,
Díky za báječnou knížku, už mám Živla Lustiga v čtečce! Teď už jen potřebuji s ní ztroskotat na pustém ostrově, abych si ji v klidu přečetl. Mám pocit, že co nás někdy drží od pokusů o psaní, je nedostatečně široký příkop samoty...
S tím referátem o boření tabu se mi rozklepala kolena, ale už jsem se k tomu upsal, tak to zkusím i v té míře obecnosti, jakou naznačuješ...
V dějinách literatury existují díla, která překračují hranice svého žánru a času. Jsou to knihy, které se stávají katalyzátorem společenských změn, provokují hluboké diskuse a inspirují generace. Dílo dokazuje, že literatura má moc měnit svět.
Mezi takové texty se nepochybně řadí „Chaloupka strýčka Toma“ od Harriet Beecher Stoweové. Tento román, poprvé vydaný roku 1852, není jen literární klasikou, ale také skutečným nástrojem společenské revoluce. Kniha, která svým obsahem otevřela oči milionům lidí po celém světě, hrála klíčovou roli v boji za zrušení otroctví – a tím i v proměně americké společnosti. Harriet, hluboce věřící abolicionistka, využila svého literárního talentu k tomu, aby prostřednictvím příběhu strýčka Toma a jeho spolutrpitelů podala svědectví o nelidskosti otrokářského systému. Stoweová čerpala z vlastních zkušeností – jako obyvatelka Spojených států amerických měla možnost pozorovat nejen kontrasty života na Severu a Jihu, ale i dopady rasového útlaku. Chaloupka strýčka Toma však není pouhým popisem – je obžalobou proti nespravedlnosti, prohlášením, že otroctví je zlo, které musí být zastaveno.
Kniha vykresluje život otroků s takovou syrovostí a empatií, že čtenáře doslova přinutila zaujmout stanovisko. Stoweová odhalila nejen brutální fyzické zacházení s otroky, ale i hluboké psychologické a emocionální utrpení, které tento systém produkoval. Avšak zároveň ukazuje i lidskost a důstojnost zotročených – jejich víru, naději a lásku, kterou si dokázali uchovat i za otřesných podmínek.
Důvodem úspěchu knihy bylo především její emotivní vyprávění. Stoweová vytvořila příběh, který nenechal nikoho chladným: strýček Tom, laskavý a zbožný otrok, se stal symbolem nespravedlivě trpících a vyvolal v mnoha čtenářích jak soucit, tak pocit morální povinnosti jednat.
Kniha byla okamžitě přeložena do mnoha jazyků a stala se jednou z nejprodávanějších publikací 19. století – hned po Bibli. Díky své široké distribuci a ohromujícímu dopadu na čtenáře se stala klíčovým bodem pro abolicionistické hnutí. Příběh inspiroval miliony lidí včetně těch, kteří se do té doby vyhýbali politické angažovanosti. Náhle už nebylo možné otroctví jen přehlížet. Emotivní zobrazení lidského utrpení podnítilo veřejnou debatu a podnítilo vášnivé diskuse mezi zastánci a odpůrci otrokářství.
Abraham Lincoln údajně při setkání s Harriet Beecher Stoweovou poznamenal: „Tak toto je ta malá dáma, která začala tuto velkou válku.“
Začalo to nevinně.
Milá Dano,
děkuji za další z inspirativních hodin ve Tvém kurzu.
Posláním a darem autora je nás pomocí příběhu přenést do konkrétního prostředí, do poutavého děje a umožnit nám žít příběh s postavou. Pokud ale udělá některou z dále jmenovaných chyb, je to stejné, jako by nás v jednu ráno vytrhnul z krásného snu.
Milá Dano, milá Kláro,
hodiny s Vámi mĕ velmi baví, je to čirá radost, takhle se moct vracet do dětství, přes jazyk a sblížené duše... Nadále žasnu nad Vaší schopností stmelovat a regulovat tak rozdílnou skupinu/ skupiny, které jsem přes Vás poznala. Děkuji za Vaši koncentraci, enormní energetické nasazení a smysl pro detail. Děkuji moc.
Dani,
přeju krásné a pohodové svátky a hlavně to nejlepší do nového roku. Ať jsi stále takový psavec, který dokáže inspirovat k psaní i druhé. Doufám, že se někdy na ZČU setkáme.
Ahoj Dano,
Tvůj mail dorazil ve 2:17. Tomu říkám "nemoct nedočkavostí dospat." Takže přikládám poptávaný referát o nejčastějších chybách.
„Kdyby byla Země kulatá, ti dole by z ní padali do vesmíru,“ tvrdili po staletí mocní tohoto světa a pronásledovali učence, kteří hlásali něco jiného. Pak se vědění jako mávnutím proutku otočilo a lidé se začali smát těm, kteří u dávného bludu setrvali. 
Ejájo představuji si, jak musíš být zmatená. I my lidé jsme, a to tu žijeme desítky tisíc let, a ty jsi tu jen chvíli. A to známe a dokážeme si pamatovat jen malilinko z toho všeho co víš ty, a co nikdy nezapomeneš. Popletli jsem si názor s pravdou, chytrost s moudrostí, starostlivost hospodáře s nenažraností hamouna, lásku s chlípností a spoustou toho se ty teď musíš probírat.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co přivedlo stovky tisíc čtenářů po celém světě ke knižním hitům jako Zmizelá, Dívka ve vlaku nebo k trilogii Milénium? Co kdyby existoval algoritmus, který by uměl předpovědět, ze kterých románů se stanou #1 knižního trhu? Autoři knihy Šifra mistra bestselleru, Jodie Archerová a Matthew L. Jockers, zpracovali data z více než 20 000 románů vydaných za posledních padesát let a přišli s odvážným tvrzením – až s 97% jistotou lze předem určit, jestli rukopis bestsellerový potenciál má!
Pokud má kniha oslovit miliony čtenářů, musí mít potenciál zaujmout co nejširší publikum – tedy takzvaný mainstream. Samozřejmě to nemusí být váš cíl; někteří autoři to vnímají jako přizpůsobování se nejnižšímu společnému jmenovateli. Ale pokud míříte na bestseller, stojí za to se nad tím alespoň zamyslet.
Autoři knihy Šifra mistra bestselleru upozorňují, že mezi nejvýdělečnější žánry patří thrillery a milostné romány, přestože každý z nich cílí na odlišný typ čtenáře. Jak je to možné? Oba žánry totiž nabízejí motivy, které v čtenáři vyvolávají duševní, imaginativní a emoční prožitky. Zkrátka jde o to, aby příběh obsahoval témata, s nimiž má čtenář vlastní zkušenost.
Toto pravidlo však neplatí jen pro zmíněné žánry, ale obecně pro všechny knihy.
Definice cestopisu neexistuje, může to být cokoliv, co zaujme, co není jak jsem tam jel či kde si lidé neřeší problémy.
Dozvěděl jsem se, že existuje soutěž Cestopis roku; rozdíl mezi přípravou na psaný, rozhlasový a filmový cestopis; jak vymýšlet cestopisy - resp. vůbec navedení na osobu pana Kroce.
Potěšila mě soutěž Cestopis roku, která má porotu, co jí jde o to, aby cestopisné knihy byly dobře napsané.
Milá Dano,
„Píšu si, ani nevím jak,… mám jen hlavu plnou ideálů,“ zněla mi v pátek 29.11.2024 cestou na Dobešku neodbytně v hlavě parafráze na Matuškovu Árii měsíce. Ideálů o tom, že se mi dnešní autorské čtení povede, že se nezakuckám při přednesu a že se mi jednou třeba fakt povede i má vlastní prvotina.
Zatím jsem se vší pokorou spokojená s příspěvky ve společné knize, společným autorským čtením, společným úsilím o prima večer. „Editace bez legrace“ zní pravidlo číslo jedna, dva i deset, aby se večer nenatáhl na čtyři hodiny a diváci nezačali o přestávce odcházet. Zabíjení literárních miláčků, Yakeenem jinak nazvané vynucené sebepoškozování, se opět nevyhnulo nikomu z nás. Zatlačili jsme slzy, upozadili svá ega a opět dali zapravdu „pančelce" Daně, která nejlíp ví, co snesou uši posluchačů, které jsou navíc postupem večera čím dál unavenější.
První půle večera byla věnována příspěvkům ze společné knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE, kterou si posluchači mohli o přestávce koupit, stejně jako její předchůdkyně. Ne že by se u knižního stánku stály fronty, ale pár exempláři třeba Ježíšek ozdobí něčí knihovnu…
Mluvené slovo nás autorů tu a tam proložila slova zpívaná od seskupení se zavádějícím názvem NEUMÍM NIC.
Příliš mnoho odlehčení nepřinesla poslední sekce věnovaná pětatřicetiletému výročí sametové revoluce i dobám předrevolučním… Smaltované nádobí, hráškově zelená linka, srážka s blbci, tedy příslušníky SNB, přetrhaná přátelství, vojna, nejistota, nesvoboda. Právě s touto skupinkou jsem se k mikrofonu dostala i já s příspěvkem „Komáři jsou svině.“ Že nejde až tolik o zástupce čeledi dvoukřídlého hmyzu, je víc než nasnadě. Ale neboje se, dobře to dopadlo. Tak jako celý náš večer.
Letošní autorské čtení na Dobešce. Ikonická scéna divadla Sklep. Jsem vděčný, že tu můžu být...
Milá Dano,
literární večer na Dobešce se ti moc povedl. Už v autě jsme se s Irenou dohodly, že křest s autorským čtením byl opravdu skvělý... a nezlob se, že používám tvé "neoblíbené, nebo spíš zakázané" hodnocení. Neumím jinak. Vše se povedlo, dobrá nálada a i muzika byla "výborná".
Tak už to má za sebou. Všichni jsme věděli, že ta chvíle musí přijít. Schylovalo se k ní celý letošní rok. A nakonec 29. listopadu v útrobách divadla Dobeška skončilo dlouhé čekání a početná parta rodičů ji mohla pokřtít. Ano, mezi čtenáře byla tímto aktem poslána knížka QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE.
Děkuji, že jsem mohla na Dobešce být. Číst své a užívat si bezvadné společnosti. Prima čas s prima lidmi.
Míša Čápová
Dádule,
Zaplnili jsme prosincový časopis KOKTEJL. Máme v něm hned čtyři články. Martin Paruch napsal o dobrodružství na řece v Ekvádoru, Michal Hejna o jeskyních na jemenském ostrově Sokotra, Petr Janša o masce senegalského čaroděje a Dana Emingerová o přesahu kurzů tvůrčího psaní i cestopisných seminářů, z nichž výše uvedené reportáže vzešly.
Milá Dano,
děkuji za pochvalu, kterou jsem dostala na poslední lekci. S Bohoušem jsme si šli utratit můj první honorář za cestopis o rituálu dospělosti u etipských Hamarů na iDNES. Jsme v Máji, kde je pěkný výhled na Prahu, ale Bohouš má obarvy, aby peníze za článek stačily stačily na kávu, čaj a dva zákusky.
Bohuna Kopřivová
21 kroků k napsání knihy:
1. Zvolte pracovní název knihy
Pojmenujte svou knihu, i když si nejste jistí, jestli ten název ponecháte. Lépe se vám o ní bude přemýšlet.
9. Zvolte spouštěcí událost
Zvolte, kterou událostí bude váš příběh startovat.
10. Rozhodněte se, zda mít prolog
Co jsem se naučila na jednodenním kurzu v Akademii ČTK 27. listopadu 2024
-hledání synonym, aby text byl pestřejší
-věty nešroubovat, psát jak zobák narostl
-titulek a první věta a konec je nejdůležitější
-zbytečně neříkat to, co je zřejmé
-pozor na přídavná jména a slovesa v pasivních tvarech, nepoužívat jich do textu moc
-nehonit víc zajíců najednou
Jitka Simonová
Dneska to bylo zase moc fajn!
Martin Uhlíř
Milá Dano,
děkuji za příležitost se účastnit Tvého kurzu. Nevyměnil bych ji ani za výlet do ZOO ani za thajskou masáž.
Jarda Valach
Předpremiérou pátečního literárního večera na Dobešce (29.11. od 19 h) bylo krátké autorské čtení v Divadle Semafor, kam mě na svůj Jazzový štrůdl pravidelně zve moje ségra Eva EMINGEROVÁ. Byla to smršt legrace a skvělé muziky. Díky, Evčo, za tu úžasnou atmosféru, kterou na pódiu se svou kapelou a vlastní rodinou dokážeš vytvořit. Oceňuji Tvou odvahu nás tam skoro všechny během večera vpustit.
Dobrý den,
potvrzuji přijetí dárkového voucheru a děkuji za rychlé vyřízení.
Samotný poukaz má krásnou podobu a věřím, že kurz udělá dceři radost.
Beata Šmídová
10 věcí, co jsem se naučil na víkendovém kurzu 23.-24. listopadu:
O přepisování podle S. Kinga
Psaní zahrnuje dvě důležité fáze:
.jpg)
Rozdíl mezi cestopisem a cestovatelským blogem spočívá především ve formě, účelu a způsobu publikace. Cestopis je obvykle tradiční a trvalé dílo, zaměřené na hlubší vyprávění a popis. Cestovatelský blog je moderní, interaktivní a více zaměřený na sdílení aktuálních zážitků a praktických informací. Oba formáty mohou být inspirativní, ale každý oslovuje jiný typ publika.
Začal čtvrtý turnus podvečerních cestopisných on-line seminářů pro začátečníky i pokročilé. V minulém kurzu jsme se zaměřovali na psaní pro různá média. Zvali jsme si hosty z redakcí: Barboru Literovou z Koktejlu, Jakuba Kynčla z novinky.cz, Pavla Stöckla z NG, Jaroslava Halamku z iDNES.cz, cestovatele a spisovatele Tomáše Poláčka...
Vaše reportáže pak vyšly na několika cestovatelských webech. Za rok 2024 jsme publikovali v Koktejlu, nationalgeographic.cz, novinky.cz, iDNES.cz, poznatsvet.cz... Na první lekci jsme probírali, jaký je rozdíl mezi cestopisem a cestovatelským blogem. A s čím máme větší šanci uspět v médiích. Hostem druhé lekce bude cestovatel Yakeen J. Helus, který se svou ženou Satyí podniká neobvyklé výpravy - často autem - do neprobádaných končin světa. Přejeli třeba celou Sibiř, nebo se vypravili se svým malým obytným Mitsubishi až do Indie a zpět. O tom všem píše Yakeen na svém blogu: Yakovo blog.
1. Článek by měl být pocitový, emocionální, čtivý, pravdivý a relevantní.
Jak toho dosáhnout?
Na počátku si ujasněte, o čem chcete psát. Nemá smysl zkoušet do článku vměstnat vše od historie přes faunu a flóru, popis jednotlivých míst a zvláštností místní gastronomie, až po zvyky obyvatel a příhody z cestování. Vyberte si jedno téma, které považujete za nejzajímavější, a toho se držte. Jinými slovy – nepište článek o zemi či místě, ale o konkrétní zajímavosti, fenoménu a podobně. V Koktejlu uvítáme i články z České republiky, a také z jiných oblastí, než je cestování.
Nepište cestovatelův deníček. Častou chybou je, že autor začne článek přistáním na letišti a pak popisuje den po dni, co zažil. Až na výjimečné skutečně dobrodružné expedice nemá taková chronologická kompozice smysl.
Neomezujte se na popis. Svěřte se, jak na vás místo či situace působí. Než na pouhé konstatování faktů se zkuste zaměřit na příběh, který by tato fakta ilustroval.
Nepřizpůsobujte své texty kostrbatému jazyku politiků a úředníků. Nebojte se pracovat s bohatostí a krásou češtiny. Pozor ale na různá klišé! Vyhýbejte se i nesrozumitelným odborným výrazům a obratům. Raději použijte opis nebo obecně používané slovo, i kdyby nemělo být dokonale přesné. Koktejl není časopis odborný, ale popularizační, proto používá jazyk srozumitelný každému čtenáři.
Pracujte s hodnověrnými zdroji, informace ověřujte. Pokud vám něco zajímavého řekl například někdo z místních, a vy nemáte možnost to ověřit, nepředkládejte tyto informace jako fakt, ale uveďte, kdo Vám to říkal.
Nepopisujte notoricky známé věci. Místo toho se na ně zkuste podívat novýma očima.
Připravte se na to, že vaše texty projdou standardní redakční úpravou! (Redigací, geografickou revizí a jazykovou korekturou.) Před vytištěním však dostanete zredigovaný text k případným připomínkám a po grafickém zpracování také výslednou podobu článku ve formátu pdf.
2. Článek by měl přinést i něco navíc.
Jak toho dosáhnout?
Zkuste se zamyslet nad tím, jak článek doplnit něčím zajímavým. Součástí článků v Koktejlu jsou infoboxy. Do nich lze uvést informace, které se nehodí přímo do hlavního článku, ale přitom jej vhodně doplňují.
Potkali jste na cestě někoho zajímavého, nebo víte o někom, kdo má k vašemu tématu co říct? Zkuste s ním pořídit stručný minirozhovor nebo jej požádat o stručný názor do rubriky K věci.
Píšete o něčem, co by si zasloužilo přiblížit víc, než dokáží slova? Zamyslete se, jestli by bylo možné k článku vytvořit mapku, plánek, graf, tabulku, schéma nebo 3D model. Pokud dodáte podklady, naši grafici si s tím poradí. Cenný je ale i pouhý nápad, který nám sdělíte.
U některých článků čtenářům představujeme autora stručným CV. Pošlete nám tedy několik vět o sobě a připojte vaši fotografii.
3. Článek se do Koktejlu musí vejít.
Jak toho dosáhnout?
Ani v rámci tématu, které jste si zvolili, nemusíte popsat všechny detaily. Všeho moc škodí. Pište jen to, co je zajímavé, důležité a nové, aby se článek nerozpliznul v záplavě nepodstatných sdělení.
Délka článku nemůže přesáhnout 10 000 znaků včetně mezer. Tato hranice je přitom strop nejdelších článků. Neznamená to tedy, že kratší článek musíte natahovat na tento rozměr. O konečné délce rozhoduje redakce.
Délka infoboxu je cca 1000 znaků včetně mezer.
Délka minirozhovoru je cca 1500 znaků včetně mezer.
Délka rubriky K věci je cca 1500 znaků včetně mezer.
Barbora Literová
Co jsem si odnesla z konzultací s Danou Emingerovou nad povídkami o Sumatře 13. 11. 2024:
V květnu roku 2019 se v divadle Za hradbami uskutečnilo naše první autorské čtení v Brně. Jeho pokračování přerušil covid. Trvalo pět let, než jsme se na místo činu vrátili. 
Dana s Natašou také představily knihy z kurzů a Nataša svoji kuchařku z Norska. Celá hodina byla jen naše!
Když jsem hrdě ukázala jedné mé kamarádce fotografii nás „sedmi statečných“ čtenářek, kterou jsme pořídily těsně před naším vystoupením, s nadsázkou sobě vlastní zareagovala slovy: „Samé dobré značky vína!“
O víkendu jsme jely na autorské čtení do Brna. Nataša objednala jízdu RegioJetem. Ve vagónu jsme dostaly noviny i magazín Respekt s titulním tématem JAK SE V ČESKU DĚLÁ LITERÁRNÍ BESTSELLER. 
Autorské čtení je takový malý svátek! 
Tentokrat jsme četly (my, psavé ženy) v Brně v rámci festivalu Lumosfest. Brno má i v listopadu 
své kouzlo a moc prima publikum! Děkujeme za pozvání!
Ahoj psavci,
minulý pátek, 8. 11. jsem v kulturním domě obce Žerotín měl své autorské čtení. Obecní rozhlas na akci zval jako na tradiční, protože se koná každoročně od roku 2016. Kdybych seděl za tím stolkem sám, byla by to asi po půlhodině nuda. Tomu od prvopočátku bráním spoluúčastí nějaké regionální kapely. Tentokrát to byla skupina A. M. Úlet. Tu si můžete na netu najít a něco od nich si poslechnout, jsou skvělí. A s nimi jsem se v produkci střídal. Dvě písničky, povídka, dvě písničky, povídka, atd., dvě a půl hodiny. Čtyřicet tři posluchačů nás nechtělo pustit "domů" a nejen kapela, ale i já jsem musel přidávat. Večer se fakt moc povedl a já to bral jako svou generálku na křest společné knížky "Quo vadis, vole" na Dobešce.
Wilson
Ahoj Dano,
Tohle je nejméně dvacáté inscenování divadelní hry, kterou jsem tuším v roce 1999 napsal původně pro orlovský divadelní soubor a která se pak po letech rozletěla po celé republice a nejen tam. Podhorský penzion je pod agenturou Aura Pont a stále po troškách sbírá další a další inscenace.
Lumír Kubátko
Ale no tak, jau! Ovládej se trochu!
Těšila jsem se v tomto duchu už dlouho i na skvělou, zkušenou a uznávanou lektorku a televizní scénaristku Markétu Dočekalovou.
Právě kvůli té duchovní dimenzi se nám Tvé kurzy líbí. Jsou více o lidskosti, přirozenosti, nezaprodaní se komerci. Tvoříme příběhy, které nás přesahují, a nejenom proto, aby se zalíbily. Díky Arnoštovi, tomu, co prožil a dokázal zprostředkovat, a díky jeho začce, která se nebojí jeho odkaz dale šířit!
Vendula Beaujouan Langová
Myslím, že právě v tom, jak je každý člověk jiný, má jinou životní zkušenost a dělá věci autenticky je největší kouzlo všeho. Třeba Monet, miluji jeho styl, ale kdyby všichni malovali stejně... Pak už by nebyl tak výjimečný a nebyl byl ani dokonalý Piccaso, úžasná Frida nebo inspirativní Toyen. Diky, Dano, že máš svůj styl a že ho předáváš dál. Nejsi Lustig, ale živel určitě 
Nicole Studená
Člověk se v moderní době často vytrácí.
Procvičujeme vytváření plastických charakterů postav.Zkusíme jako inspiraci setkání s Šamanem/šamankou. Nemusí to být přímo šaman, spíše postava, která vyčnívá z davu (může být moudrá, ošlehaná životem, exotická, excentrická, manipulativní, podvodník...) Šaman nemusí být jen z Peru či jiných pralesů, může to být i městský člověk.
Vážená paní Emingerová,
pomalu končí letošní cyklus PSAVCŮ a my vidíme, jaký za ten rok ušli kus cesty, jak se „vypsali" a jakou mají chuť do dalšího psaní. Poprosila bych Vás tedy o poslední službičku, kdy byste jim poslala hromadný vzkaz, nějaké povzbuzení. Stačí jedna věta – oni budou moc vděční.
Děkuji Vám mnohokrát
Adéla Majerová, Třinec
"Psaní nesmí být nuda," říkal Arnošt Lustig. Ne o tom, že si spisovatel jen tak něco píše a nutí ostatní, aby to četli. Proto se Ti nejlepší spisovatelé pořád chtějí zlepšovat. Když dopíšou svůj román, mnozí mají okruh přátel, kteří jim řeknou, co nepochopili, kde se nudili, co chybělo. Protože až kniha vyjde, už se s chybami nedá nic dělat. Psaní je o pokoře, o službě čtenáři.
jsem ráda, pokud jsem byla trochu užitečná. Je opravdu důležité znát náš časopis a pochopit, jaký styl textu a fotografií je pro nás přijatelný. Naši autoři jsou často fotografové profesionálové, tak je těžké jim konkurovat. Ale v premiéře umíme přimhouřit oko. Zde jsou instrukce:
▪ Než se rozhodnete nás s nabídkou příspěvku oslovit, prolistujte některé z posledních vydání Lidé a země, abyste si udělali představu o našem konceptu, stylu, úrovni textů a fotografií či rozsahu příspěvků.
▪ Jsme časopis o cestování a naším hlavním cílem je inspirovat čtenáře k cestování. Nezaměřujeme se na témata prvoplánově historická, politická, geopolitická, sociální, vědecká nebo ekologická.
▪ Nabízejte pouze autentické materiály založené na vlastních osobních zážitcích.
▪ Nabízejte nám konkrétní témata nebo alespoň destinace s nástinem obsahu. Na obecnou otázku: „Co by se vám hodilo?“ nedokážeme odpovědět.
▪ Snažte se pokrýt méně známé oblasti nebo přicházet s neotřelým pohledem.
▪ Můžete nabízet především reportáže, fotoreportáže nebo samostatné fotografie do rubriky Hledáček. Nenabízejte realizované rozhovory, ty připravujeme zásadně ve vlastní režii.
▪ Texty k posouzení zasílejte ve formátu DOC nebo PDF, nevkládejte je do těla zprávy.
▪ Jednotlivé rubriky nemají fixní rozsah, nemáme tedy ani jasně stanovené požadované počty znaků.
▪ I u převážně textových formátů, tedy například reportáží, jsou nedílnou součástí posuzovaného materiálu kvalitní fotografie. Jejich autorem musí být buď autor textu nebo osoba, která mu poskytla s uveřejněním souhlas. Snímky z fotobank nepřijímáme.
▪ Ke každému tématu přiložte alespoň pět ukázkových fotografií. Stačí v náhledové kvalitě. Nicméně je potřeba myslet na to, že pokud má dojít k uveřejnění, je následně nutné dodat snímky v dostatečném rozlišení pro tisk.
▪ Fotografie posílejte jako přílohy nebo odkazy ke stažení, nevkládejte je přímo do těla zprávy.
▪ Pokud autor příspěvek na stejné téma už uveřejnil v jiném médiu, je vhodné a férové na to redakci upozornit.
▪ Nabídky posílejte e-mailem na adresu lideazeme@cncenter.cz. Uveřejnění příspěvku není stvrzeno smlouvou, fungujeme na bázi „gentlemen's agreement“.
▪ Finální text zašlete ve formátu DOC. Soubor PDF můžete případně připojit, pokud tímto způsobem chcete naznačit zařazení fotografií v rámci článku.
▪ Do textu je vhodné zahrnout infobox s praktickými informacemi, historickým kontextem nebo jiným typem informací, které článek adekvátně a zajímavě doplní.
▪ Ke každému příspěvku připojte alespoň 15 fotografií v co nejvyšším možném rozlišení. Nezasílejte jich ale více než 60. Vyberte ty nejkvalitnější, které co nejlépe materiál utváří nebo dotváří. Fotografie můžete zaslat přes jakýkoli typ úložny (WeTransfer, Úschovna, UložTo, Dropbox atd.). Preferovaný formát komprimovaného souboru je ZIP.
▪ Popisky k fotografiím v ideálním případě připojte na konec textu, případně zašlete v samostatném textovém souboru s patřičným pojmenováním souborů. U kratších popisků (například názvů míst) lze k popiskům využít názvy fotografií (to je vhodné i z hlediska orientace redakce a následného zlomu). Včasné dodání popisků ulehčí vhodné zařazení snímků v rámci materiálu. V případě velkého množství zaslaných snímků je možné se i předem dohodnout na doplnění popisků poté, co od nás obdržíte náhled zpracovaného příspěvku.
▪ Při zpracování materiálu může dojít k ořezu fotografií tak, aby vyhovovaly redakčním potřebám. ▪ Všechny texty procházejí redakční úpravou, která zahrnuje stylistické změny, krácení textu, přepis cizích vlastních jmen do kodifikované české podoby a jazykovou korekturu. Uvedené úpravy nepodléhají schválení autora, s výjimkou rozhovorů nezasíláme zpracované materiály k autorizaci.
▪ Většinu materiálů redakce v době otištění propaguje na sociálních sítích za využití fotografií autora. Zároveň jsou příspěvky s určitým zpožděním uveřejňovány na webu časopisu.
Veronika Kratochvílová, Lidé a země
 |
| 10. lekce on-line kurzu psaní knih s Klárou a Danou |
Ahoj Klárko,
po ukončení dnešního dlouhodobého kurzu jsem Ti chtěla moc poděkovat za Tvé průvodcovství, znalosti, postřehy i citlivou, povzbudivou kritiku. I u těch příběhů, které se mi fakt nepovedly a byly dost ,,blbý" :))) Moc Ti fandím ve Tvé práci, ,,tibetské hudebnice a zpěvačky", spisovatelky, lektorky, prostě člověka.
Známé se stalo jeho desatero doporučení, kterých by se měli autoři detektivek držet, aby hráli poctivou hru se čtenářem a ten mohl zápletku rozřešit. Toto desatero inspirovalo Josefa Škvoreckého k sepsání souboru povídek Hříchy pro pátera Knoxe, v nichž jedno pravidlo vždy záměrně poruší.
Ještě jednou velké díky.
S vděčností Jana Bednářová
„Já jsem knížku ani původně napsat nechtěla…“ řekla mi Zdenička Zdena Součková, když jsme spolu procházely její první knihu. „Ale ono mě to v kurzu úplně strhlo, tak jsem se do toho pustila.“
Kdo Zdeničku znáte, možná vás překvapí, že to nebyl humoristický román, jak bychom čekali, ale detektivka. A místy pořádně napínavá! Dokonce by se dalo říci, že je to psychothriller s detektivní zápletkou. A vůbec není špatný.
Jako první knihu v kurzu napsali Wilson Jiří Němec a Zuzka Kratochvílová. Shodou okolností je to také detektivka. Anička Anna Vocelová pořádně pohnula se svou knížkou a myslím, že v příštím běhu kurzu ji dopíše. Moc se na to těším a nejen já! Není to detektivka, ale napětí, humoru a silných momentů je tam více než dost.
Klára Dvořáková
Kdo Zdeničku znáte, možná vás překvapí, že to nebyl humoristický román, jak bychom čekali, ale detektivka. A místy pořádně napínavá! Dokonce by se dalo říci, že je to psychothriller s detektivní zápletkou. A vůbec není špatný.
Jako první knihu v kurzu napsali Wilson Jiří Němec a Zuzka Kratochvílová. Shodou okolností je to také detektivka. Anička Anna Vocelová pořádně pohnula se svou knížkou a myslím, že v příštím běhu kurzu ji dopíše
. Moc se na to těším a nejen já! Není to detektivka, ale napětí, humoru a silných momentů je tam více než dost.Klára Dvořáková
Ahoj Dano,
děkuji za to, že sis dala tu práci s naší detektivní novelou Proloužený víkend, kterou jsme napsali se Zuzkou. Já už jsem na připomínkách začal pracovat. Nevím, co to udělá.
Po konzultaci se spoluautorkou, jsem opustil ten koncept střídání z pohledu dvou havních protagonistů a pokorně přecházím na er-formu vypravěče. Umožní to více se rozepsat a udělat příběh plastičtější. Tedy doufám...
Wilson
děkuji za to, že sis dala tu práci s naší detektivní novelou Proloužený víkend, kterou jsme napsali se Zuzkou. Já už jsem na připomínkách začal pracovat. Nevím, co to udělá.
Po konzultaci se spoluautorkou, jsem opustil ten koncept střídání z pohledu dvou havních protagonistů a pokorně přecházím na er-formu vypravěče. Umožní to více se rozepsat a udělat příběh plastičtější. Tedy doufám...
Wilson
Ahoj Dano,
posílám svůj detektivní výtvor s názvem KARTY A KOČKY TO VÍ a prosím o Tvoje vlídnopřísné posouzení :-). Sama cítím, že někde by to chtělo ještě doladit a ráda si nechám poradit. Vím, že ty budeš objektivní a věcná. Děkuji a těším se!
posílám svůj detektivní výtvor s názvem KARTY A KOČKY TO VÍ a prosím o Tvoje vlídnopřísné posouzení :-). Sama cítím, že někde by to chtělo ještě doladit a ráda si nechám poradit. Vím, že ty budeš objektivní a věcná. Děkuji a těším se!
Zdena Součková
Při psaní detektivek nám může pomoci slavné desatero pátera Knoxe, publikované roku 1929.
Ronald Arbuthnott Knox (1888-1957) byl anglický katolický kněz a spisovatel detektivních příběhů. Napsal šest románů a celou řadu povídek, hlavní postavou většiny je Miles Bredon, detektiv ve službách pojišťovny.
Známé se stalo jeho desatero doporučení, kterých by se měli autoři detektivek držet, aby hráli poctivou hru se čtenářem a ten mohl zápletku rozřešit. Toto desatero inspirovalo Josefa Škvoreckého k sepsání souboru povídek Hříchy pro pátera Knoxe, v nichž jedno pravidlo vždy záměrně poruší.Podle povídek byl v roce 1992 natočen stejnojmenný televizní seriál režiséra Dušana Kleina Jde o sérii detektivních příběhů, natáčených v přímém přenosu a s interaktivní soutěží pro diváky, kteří mohli (a měli) hádat pachatele; v každém příběhu jeho autoři záměrně poruší jedno z pravidel Desatera pátera Knoxe, která jsou podle Ronalda Knoxe základem čistoty detektivního žánru. (V roce 1995 bylo natočeno volné pokračování Hříchy pro diváky detektivek.)
Desatero pátera Knoxe:
Nesmí se vyskytovat dvojčata nebo dvojníci.Zločinec musí být někdo, o němž je zmínka brzo na začátku příběhu.
K řešení nesmí detektivovi dopomoci náhoda, ani nesmí být veden nevysvětlitelnou intuicí.
Detektiv nesmí odkrýt žádnou stopu, aniž ji hned odhalí také čtenáři.
Nesmí být použito žádného „dosud neobjeveného“ jedu ani přístrojů a metod, které vyžadují dlouhého vědeckého vysvětlování na konci příběhu.
Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou zcela vyloučeny.
Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou zcela vyloučeny.
Pachatelem nesmí být sám detektiv.
Není přípustná víc než jedna tajná místnost nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy, odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení předpokládat.
Duchem chudý přítel detektivův, jeho watson, nesmí zatajit žádné myšlenky, které se mu honí v hlavě; musí mít inteligenci mírně, ale jen velmi mírně podprůměrnou.
Není přípustná víc než jedna tajná místnost nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy, odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení předpokládat.
Duchem chudý přítel detektivův, jeho watson, nesmí zatajit žádné myšlenky, které se mu honí v hlavě; musí mít inteligenci mírně, ale jen velmi mírně podprůměrnou.
V příběhu nesmí vystupovat žádný Číňan. (Tohle není projev rasismu dobrého pátera, jen výraz dobové averze proti nejzprofanovanější rekvizitě šestákových detektivek.)
Dagmar Kokešová podle Wikipedie
 |
| National Geographic 4.1.2025 |
 |
| 4. lekce cestopisného kurzu 22. ledna 2025 |
Zářez, který jsem si přál. Článek v National Geographic.
Nebylo to úplně jednoduché... Tak čtěte a klikejte.
Martin Paruch
), třeba pujdu jednou taky v jeho a Tvých stopách .Petr Strnad
 |
| Petr Janaš, Médium.cz |
a Petrovi Janšovi, který má množství článků v rubrice Lidé a společnost na webu Médium.cz.
Dana Emingerová
Dano, moc děkuji za pochvalu mých cestopisů na blogu Medium.cz. Je to jen a jen tvá zásluha. Dnes letím na Kubu. Všechny v kurzu a Petra moc zdravím. A ještě jednou děkuji. Moc to pro mě znamená.
Petr Janša
Ahoj Dano!
Tvoje kursy bylo to nejlepší v uplynulém roce, co jsem zažila.
Kvituji s obrovským povděkem i možnost otištění mých a našich nedokonalých pokusů na stránkách kurzů PSANÍ PODLE LUSTIGA...
Za vše moc děkuji
Alena Magulová
Kvituji s obrovským povděkem i možnost otištění mých a našich nedokonalých pokusů na stránkách kurzů PSANÍ PODLE LUSTIGA...
Za vše moc děkuji
Alena Magulová
Můj tvůrčí proces a vnitřní tvůrce potřebuje volnost, a hlavně se potřebuje vymáčknou. Vyndat ven vše, co můj kreativní vesmír nabízí.
A pak to předat editorce k úpravě. To je vše.
Zároveň věřím, že pro někoho Tvůj kurz transformační je a vydal pod Tvou taktovkou cestopis. Mohla bys mi na takový cestopis poslat odkaz? Ráda se podívám.
Víš, když mi přátelé říkali, že nepotřebuji další kurzy a školy, tak jsem jim nevěřila.
Ale na tom kurzu jsem pochopila, že pro to, abych to konečně sepsala potřebuji úplně něco jiného, než kurz tvůrčího psaní. Že potřebuji učitele typu "už se nevzdělávej, už nechoď na žádné kurzy a školy. Vyprdni se na to a jen piš!!!" Není o nafoukanosti ani domýšlivosti. Ano, asi neumím přesně popisovat postavu a nevím co ještě. Ale vím a cítím, že dvě nejdůležitější věci, které nejdou naučit, ale pro psaní v dnešní době jsou klíčové, mám.
A modlím se a přeji všem začínajícím psavcům, aby to v nich jejich učitel/ka psaní uměli rozpoznat a podpořili je v tom.
Radka Myšková
je mi velmi trapné, co se stalo. Ale Tvůj text normálně veřejně visí včetně fotografií na Tvých stránkách zde:
https://vysehradka.cz/z-duse/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi-nejen-nad-mexikem/ a na Tvé stránky byl pod textem z mého webu také odkaz.
Nicméně máš pravdu a já se za ten trapas omlouvám a vše jsem stáhla. Zde je vysvětlení, jak vše vzniklo:
Už asi rok vedu kurzy psaní cestopisů. Netušila jsem, že jsi v cizině a pokusila jsem se Tě na Tvém čísle mnohokrát kontaktovat. Za prvé jsem Tě chtěla do kurzu zlákat a za druhé jsem nosila v hlavě, že píšeš skvělé cestopisy, které mohou být ostatním příkladem. Nicméně jsem Tě chtěla o povolení telefonicky požádat, protože můj web je vlastně výukový a čtenost jednotlivých příspěvků téměř mizivá.
Omlouvám se a jako kompenzaci nabízím dlouhodobý kurz cestopisů zdarma.
Dana
Milá Dano,
píšu Ti ohledně článku o Dni mrtvých, který jsem přinesla na Tvůj kurz tvůrčího psaní.
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2024/09/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi.html
Jak si jistě vzpomínáš, poté co jsi se mě zeptala, jestli ho můžeš zveřejnit na Tvém webu tvůrčího psaní, rozhodně jsem Ti odpověděla, že NE.
Že je ten text je součástí mé připravované knihy, a z toho důvodu si nepřeji, aby byl nikde zveřejňován. Navíc jsem Ti taky řekla, že jsem ho zatím nezveřejnila ani na svých sociálních sítích, o to víc mi nepřišlo vhodné ho zveřejňovat někde jinde.
Jsem tedy slušně řečeno překvapena - rozuměj pěkně na...aná, když jsem teď zjistila, že článek, včetně mých autorských fotografií, byl zveřejněn na Tvém webu bez mého souhlasu.
Jistě tedy pochopíš, že si přeji, abys ho hned smazala.
V dobách, kdy jsem studovala média, bylo toto považováno za porušení autorských práv.
Protože jsem teď skoro rok a půl nebyla v ČR a nebyla ani na sítích ani na internetu, zeptala jsem raději svých spolužáků a kamarádů, kteří pracují v médiích a píší knihy, jestli se tady za tu dobu něco v tomto ohledu nezměnilo. Řekli, že nezměnilo.
V podstatě nejmírnější slovo, které v souvislosti s tím použili, bylo "je to přinejmenším neetické."
Nerozuměli proč byl zveřejněn, když jsem ho napsala dlouho předtím, než jsem začala kurz tvůrčího psaní navštěvovat.
Takže v podstatě vůbec není výsledkem toho kurzu.....
A jen bych chtěla ještě zdůraznit, že mi v podstatě vůbec nejde o nějaká autorská práva. Jsem obyčejná ženská, nehodlám si na nic hrát.
Když na mě na cestách občas sedla múza, tak jsem něco napsala. Nedělám z toho žádný drama a velkou věc. Dám to do knížky a třeba to někomu udělá radost. Tečka.
To, že mi lidi kradli texty a fotky bylo jistou dobu docela běžný. Brala jsem to jako signál toho, že se jim to líbí a asi je to dobrý. Ale že se něco podobného stane na kurzu tvůrčího psaní, který vede takový mediální bard jako Ty - tak nad tím zůstávám s obrovským podivem!
Prosím Tě kde jsi vzala ty moje fotografie?
Díky za pochopení i rychlou zpětnou reakci.
Měj hezký den!
píšu Ti ohledně článku o Dni mrtvých, který jsem přinesla na Tvůj kurz tvůrčího psaní.
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2024/09/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi.html
Jak si jistě vzpomínáš, poté co jsi se mě zeptala, jestli ho můžeš zveřejnit na Tvém webu tvůrčího psaní, rozhodně jsem Ti odpověděla, že NE.
Že je ten text je součástí mé připravované knihy, a z toho důvodu si nepřeji, aby byl nikde zveřejňován. Navíc jsem Ti taky řekla, že jsem ho zatím nezveřejnila ani na svých sociálních sítích, o to víc mi nepřišlo vhodné ho zveřejňovat někde jinde.
Jsem tedy slušně řečeno překvapena - rozuměj pěkně na...aná, když jsem teď zjistila, že článek, včetně mých autorských fotografií, byl zveřejněn na Tvém webu bez mého souhlasu.
Jistě tedy pochopíš, že si přeji, abys ho hned smazala.
V dobách, kdy jsem studovala média, bylo toto považováno za porušení autorských práv.
Protože jsem teď skoro rok a půl nebyla v ČR a nebyla ani na sítích ani na internetu, zeptala jsem raději svých spolužáků a kamarádů, kteří pracují v médiích a píší knihy, jestli se tady za tu dobu něco v tomto ohledu nezměnilo. Řekli, že nezměnilo.
V podstatě nejmírnější slovo, které v souvislosti s tím použili, bylo "je to přinejmenším neetické."
Nerozuměli proč byl zveřejněn, když jsem ho napsala dlouho předtím, než jsem začala kurz tvůrčího psaní navštěvovat.
Takže v podstatě vůbec není výsledkem toho kurzu.....
A jen bych chtěla ještě zdůraznit, že mi v podstatě vůbec nejde o nějaká autorská práva. Jsem obyčejná ženská, nehodlám si na nic hrát.
Když na mě na cestách občas sedla múza, tak jsem něco napsala. Nedělám z toho žádný drama a velkou věc. Dám to do knížky a třeba to někomu udělá radost. Tečka.
To, že mi lidi kradli texty a fotky bylo jistou dobu docela běžný. Brala jsem to jako signál toho, že se jim to líbí a asi je to dobrý. Ale že se něco podobného stane na kurzu tvůrčího psaní, který vede takový mediální bard jako Ty - tak nad tím zůstávám s obrovským podivem!
Prosím Tě kde jsi vzala ty moje fotografie?
Díky za pochopení i rychlou zpětnou reakci.
Měj hezký den!
Radka Myšková
 |
| 9. lekce s Natašou 18. ledna 2025 |
Milá Dano & Co.,
Dovoluji si přiložit svůj včerejší „referát“. Chtěl jsem jej pojmout jako esej, tedy kazatelskou disciplínu, co mi „sedí“ asi nejvíc. Je mi jasné, že jsem se ve své ignoracii projevil porušením všemožných i neexistujících pravidel žánru. To, co mě ale na výsledku nejvíc naplňovalo radostí, byla síla zredukovat původní objem na polovinu, byť mi možná řeknete, že jsem měl být ještě krutější...Plus bych se rád zeptal, zda se plánuje letní běh prezenčního kurzu. Na webu se o něm píše, v kuloárech padla řečnická otázka, zda Daně při psaní knížky na kurz zbyde čas...
Mýty jsou staré, předcházely vědeckému poznání, ale stále hrají svou roli v životě společnosti. Někdy vysvětlují sdílené hodnoty, jindy brání změně. Pak je třeba je bořit. Bořit a tvořit nové, zůstávají totiž nejúčinnějšími nástroji, kterými uchopujeme svět.
Referát o boření mýtů zkouší vystihnout povahu mýtu a zdůraznit jeho vztah k vyprávění a příběhu.
Mýtem označujeme v moderním jazyce obecně výmysl. To vnáší rozpor mezi slovníkovou definicí a současným používáním v populární kultuře a v politickém diskurzu.
Mýtus hrál nezaměnitelnou roli prvotního výkladu světa. Všímal si různých jevů a vybavoval je fantazijním výkladem. Mýty jsou historky, které příběhem vykládají pozorovanou skutečnost, pomáhají lidem se zabydlením v podivném světě, kde věci se chovají podivně - sopky soptí - proč? Z nebe sjíždějí blesky - proč? Na podzim opadá listí ze stromů - proč? A noční oblohou se vine světlý pás Mléčné dráhy - proč?
Pro vysvětlení záhad vychází mýtus z prožitku našeho těla schopného konat a nadaného vůlí. Vysvětlení zakládá na srážce vůlí protagonistů mýtů - bohů a někdy lidí, kteří se tam připletli obvykle ke své újmě jako myši v ohradě plné splašených koní.
Prvním bořením mýtů lze označit zrození filozofie.
Mýtus hrál nezaměnitelnou roli prvotního výkladu světa. Všímal si různých jevů a vybavoval je fantazijním výkladem. Mýty jsou historky, které příběhem vykládají pozorovanou skutečnost, pomáhají lidem se zabydlením v podivném světě, kde věci se chovají podivně - sopky soptí - proč? Z nebe sjíždějí blesky - proč? Na podzim opadá listí ze stromů - proč? A noční oblohou se vine světlý pás Mléčné dráhy - proč?
Pro vysvětlení záhad vychází mýtus z prožitku našeho těla schopného konat a nadaného vůlí. Vysvětlení zakládá na srážce vůlí protagonistů mýtů - bohů a někdy lidí, kteří se tam připletli obvykle ke své újmě jako myši v ohradě plné splašených koní.
Prvním bořením mýtů lze označit zrození filozofie.
Filosofie jako předchůdkyně věd zkouší objasnit svět přirozenými příčinami, z něj samého a bez přeludů. Statečně zkouší obejít se bez vnějších zásahů, nebo v tom selhat. Rozpory v mýtu lze naproti tomu snadno zamést pod univerzální koberec svévole jejich aktérů.
Zatímco mýty o stvoření byly nahrazeny teoriemi, mýty samotné nezmizely. Mýty potřebujeme stále - představují zkratkovité, byť falešné, zestručnění toho, co by potřebovalo léta vědeckého studia.
Jako mýty se v současnosti chápou základní představy, ze kterých společnosti odvozují své kořeny.
Zatímco mýty o stvoření byly nahrazeny teoriemi, mýty samotné nezmizely. Mýty potřebujeme stále - představují zkratkovité, byť falešné, zestručnění toho, co by potřebovalo léta vědeckého studia.
Jako mýty se v současnosti chápou základní představy, ze kterých společnosti odvozují své kořeny.
Jsou stavebními kostkami ideologií jako falešných vědomí světa.
Na druhou stranu jsou mýty stále potřebné. Jejich pomocí se vytváří společenská shoda, spojují lidi do širších celků od národů po lidstvo.
Vybájenost mýtů se nezpochybňuje v zájmu zachování společenského řádu. Jde především o zakladatelské mýty národů, států a společností. Mýty jsou oporou pro územní nároky, oprávněnost společenského uspořádání, moci jedněch nad druhými, vysvětlují příčinu nerovného dělení vytvořeného bohatství. Jsou měkkým projevem nadvlády, protože ve znevýhodněných vynucují souhlas s panujícími pořádky. Proto je boření mýtů zpochybňováním moci, řecky zvané arché. Boření je tedy anarchií, delegitimací nějakého statusu quo.
Ačkoli fikce, neboli literatura je postavena na vymýšlení, jsou její dějiny dějinami boření mýtů. Kde ohrožuje moc, je umlčována. Známe různé seznamy zakázaných knih - Libri prohibiti. Ty jsou výsledkem cenzury, která má ve svém slovním základu slovo "cenzus", neboli shoda. Škoda, že je míněna jen shoda s postojem moci.
Oblíbeným příkladem je Boccacciúv Dekameron. Na “index” se nedostal kvůli narušování dobrých mravů. Prudérnost nebyla tím důvodem. Středověk byl mnohem smyslnější a rozkoším těla otevřenější, než si představujeme. Na příbězích Dekameronu vadilo, že aktéry všech těch půvabných obscenit byli představitelé církve, která si zakládala na auře svatosti a ctnostného ovládání tělesných pohnutek. Když církev zjistila, že nelze Dekameron zničit, napadlo ji vydat "opravené a autorizované vydání," kde byli vilní mniši a jeptišky veselé v rozkroku nahrazeni světskými osobami.
Naneštěstí máme pochybnou čest vidět i novodobé indexy. Často zahrnují třeba Huxleyův "Krásný nový svět" či Orwellův román "1984." Je ironické, že byly míněny jako varování před nebezpečným civilizačním vývojem, ale podle změn, které kolem sebe vidíme, to vypadá, že je vlády přijaly jako plán či návod…
Vybájenost mýtů se nezpochybňuje v zájmu zachování společenského řádu. Jde především o zakladatelské mýty národů, států a společností. Mýty jsou oporou pro územní nároky, oprávněnost společenského uspořádání, moci jedněch nad druhými, vysvětlují příčinu nerovného dělení vytvořeného bohatství. Jsou měkkým projevem nadvlády, protože ve znevýhodněných vynucují souhlas s panujícími pořádky. Proto je boření mýtů zpochybňováním moci, řecky zvané arché. Boření je tedy anarchií, delegitimací nějakého statusu quo.
Ačkoli fikce, neboli literatura je postavena na vymýšlení, jsou její dějiny dějinami boření mýtů. Kde ohrožuje moc, je umlčována. Známe různé seznamy zakázaných knih - Libri prohibiti. Ty jsou výsledkem cenzury, která má ve svém slovním základu slovo "cenzus", neboli shoda. Škoda, že je míněna jen shoda s postojem moci.
Oblíbeným příkladem je Boccacciúv Dekameron. Na “index” se nedostal kvůli narušování dobrých mravů. Prudérnost nebyla tím důvodem. Středověk byl mnohem smyslnější a rozkoším těla otevřenější, než si představujeme. Na příbězích Dekameronu vadilo, že aktéry všech těch půvabných obscenit byli představitelé církve, která si zakládala na auře svatosti a ctnostného ovládání tělesných pohnutek. Když církev zjistila, že nelze Dekameron zničit, napadlo ji vydat "opravené a autorizované vydání," kde byli vilní mniši a jeptišky veselé v rozkroku nahrazeni světskými osobami.
Naneštěstí máme pochybnou čest vidět i novodobé indexy. Často zahrnují třeba Huxleyův "Krásný nový svět" či Orwellův román "1984." Je ironické, že byly míněny jako varování před nebezpečným civilizačním vývojem, ale podle změn, které kolem sebe vidíme, to vypadá, že je vlády přijaly jako plán či návod…
Je smutné, že seznamy zakázaných knih stále existují. I v západních demokraciích.
Možná je samo boření mýtů mýtem, který si sami vyprávíme, abychom nepodléhali malověrnosti a nevzdali svůj vlastní boj. Musíme si vyprávět, že porážka může být novým začátkem jako v mýtu
o Sisyfovi. Jedna z nejhorších porážek je internalizovat si marnost boje, ani to nezkusit.
Schopnost beletrie citově vtáhnout, burcovat své čtenáře a pohnout je k činu je důvodem obav, které
Schopnost beletrie citově vtáhnout, burcovat své čtenáře a pohnout je k činu je důvodem obav, které
v moci příběhy vyvolávají. Mobilizují srdce čtenářů, neobrací se jen k jeho rozumu jako abstraktní pamflet. Ten vše vsadil na přesvědčivost své argumentace. Literatura tedy nejen poskytuje modely bojů, ale také sama bojuje.
Příběhy jsou tedy příbuzné mýtům. Je to tím, že příběh používá stejné zdroje hybatele - toužení a vůli - jako energii pro pohyb celého soustrojí děje, kterou hrdinové vnášejí do pasivního světa, aby v něm něco změnili.
Literatura do některých míst vstupuje první, je v tomto smyslu avantgardou, předvojem poznání. Hluboká pravda o životě je začasto odpozorována vyprávěním dříve, než si jí věda vůbec všimne. A navíc, vědeckému výkladu obvykle chybí, čím oplývá příběh, nepřináší totiž prožitek, pointu a katarzi.
Příběhy jsou tedy příbuzné mýtům. Je to tím, že příběh používá stejné zdroje hybatele - toužení a vůli - jako energii pro pohyb celého soustrojí děje, kterou hrdinové vnášejí do pasivního světa, aby v něm něco změnili.
Literatura do některých míst vstupuje první, je v tomto smyslu avantgardou, předvojem poznání. Hluboká pravda o životě je začasto odpozorována vyprávěním dříve, než si jí věda vůbec všimne. A navíc, vědeckému výkladu obvykle chybí, čím oplývá příběh, nepřináší totiž prožitek, pointu a katarzi.
Vizionářskou roli beletrie uznávají i sami vědci. Je dojemné číst v pamětech slavného psychologa vyznání: "Pokud jsem ve svém díle poukázal na nějaké zákonitosti fungování lidské duše, které si doposud zachovaly platnost, téměř jistě o tom dlouho přede mnou psal nějaký román."
Mýtus a vyprávění jsou sourozenci. Jsou nezbytní pro porozumění naší situaci ve světě. Naše bytí se odehrává převážně na úrovni předvědeckého poznání a příběhy jsou osvědčenými způsoby, jak uchopit celek života a dát mu smysl.
Mýtus a vyprávění jsou sourozenci. Jsou nezbytní pro porozumění naší situaci ve světě. Naše bytí se odehrává převážně na úrovni předvědeckého poznání a příběhy jsou osvědčenými způsoby, jak uchopit celek života a dát mu smysl.
Jarda Valach
 |
| 9. lekce s Natašou 18. ledna 2025 |
Chtěla bych tobě, Dano, i Natašo, moc poděkovat za spoustu inspirace, zajímavých podnětů, konstruktivní zpětné vazby i prima prostoru se skvělými lidmi. Kurz mě velmi obohatit a věřím, že to nebylo naše poslední setkání. Ráda se zase v budoucnu připojím.
Bylo mi s vámi krásně a moc jsem si to užila, ale příští půl rok nebudu v kurzu pokračovat, protože mám čas hodně zaplněný.
Za 14 dní odlétám do Asie a ještě nevím přesně, kdy se vrátím, budu práci „z domova" natahovat, jak jen to půjde. Z cest budu určitě dávat příspěvky na socky, jen IG účet Všudebil Tour prošel v pohodě, a když jsem stejný účet chtěla založit na FB, tak mi to nepovolilo, že název porušuje etická pravidla. Prostě debily na FB nechtějí. Tak nevím, jaký jiný název zvolím, asi zatím pojedu přes soukr. profil, ale dlouhodobě to není řešení.
Po návratu obnovuji vlastní kurzy, které budou právě čtvrtky. Určitě mi ale posílejte pozvánky na víkendovky. Z vyprávění a fotek účastníků vypadají dokonale.
Přeji vám hodně štěstí, radosti z vaší práce i satisfakce z toho, jak tvůrčí nové spisovatele vychováváte.
Mějte se krásně a přeji spoustu nadaných psavců.
Nicole Studená
Nicole Studená
Milá Dano,Díky za báječnou knížku, už mám Živla Lustiga v čtečce! Teď už jen potřebuji s ní ztroskotat na pustém ostrově, abych si ji v klidu přečetl. Mám pocit, že co nás někdy drží od pokusů o psaní, je nedostatečně široký příkop samoty...
S tím referátem o boření tabu se mi rozklepala kolena, ale už jsem se k tomu upsal, tak to zkusím i v té míře obecnosti, jakou naznačuješ...
„My se sice učíme pravidla podle Aristotela, protože on je nejlepší z nejlepších, ale když vám to nebude vyhovovat, i s Aristotelem si můžete dělat, co chcete. Můžeme ho vykládat různě a diskutovat o něm, protože nejsme jeho otroci. Pro spisovatele nesmí být nic svaté, neexistují žádná tabu, žádné modly! Když budeme potřebovat, Aristotelova pravidla narušíme a vystavíme si architekturu podle svého, protože ani Aristoteles není nějaký náš absolutní vládce. Ale musíme ho číst a znát, protože je dobrej a přiměje nás o věcech přemýšlet," ukončí Arnošt seminář a zdůrazní, že do příště musíme kromě bajky napsat za úkol šokující příběh, kterým zboříme nějaký panující mýtus.
To Lustigovo adorování Aristotela mi přijde zábavné. Tak jako se říká, že veškerá (soudobá) filosofie jsou poznámky k Platónovi, proč se netvářit tak, že veškerá literární teorie a kritika jsou jen poznámky k Poetice... ?
Ještě jednou děkuji a těším se na příští čtvrtek na 9. lekci.
Zdraví Jarda Valach
Zdraví Jarda Valach
Milá Dano,
posílám k publikaci své povídky. Na tu první Mise splněna už se těší mé příbuzenstvo v Sokolově. 💚
A Prodanou nevěstu po africku budeme hrát s improdivadlem v Žižkostele 24. ledna jako jednu ze scének. 😄🥰
Jitka Sova
A Prodanou nevěstu po africku budeme hrát s improdivadlem v Žižkostele 24. ledna jako jednu ze scének. 😄🥰
Jitka Sova
 |
| 9. lekce on-line kurzu 9. 1edna 2025 s Danou |
"Literatura nesnáší nejenom lež, polopravdu, ale ani předsudky nebo omezení. Pro spisovatele nesmí být nic svaté, neexistují žádná tabu, žádné modly! Posunování mezí je jednou z klíčových hodnot literatury - umět vkusně překročit tabu či zbořit nějaký mýtus," tvrdil Arnošt Lustig a já s ním naprosto souhlasím. Jde o to vybrat si něco nedotknutelného a toho se "dotknout". Ale nikoliv samoúčelně, musí to být opravdu zajímavé, vkusné a zábavné čtení.
Když jsme dostali tento úkol od Lustiga, Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Další příklady zde.
Když jsme dostali tento úkol od Lustiga, Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Další příklady zde.
Dana Emingerová
Mezi takové texty se nepochybně řadí „Chaloupka strýčka Toma“ od Harriet Beecher Stoweové. Tento román, poprvé vydaný roku 1852, není jen literární klasikou, ale také skutečným nástrojem společenské revoluce. Kniha, která svým obsahem otevřela oči milionům lidí po celém světě, hrála klíčovou roli v boji za zrušení otroctví – a tím i v proměně americké společnosti. Harriet, hluboce věřící abolicionistka, využila svého literárního talentu k tomu, aby prostřednictvím příběhu strýčka Toma a jeho spolutrpitelů podala svědectví o nelidskosti otrokářského systému. Stoweová čerpala z vlastních zkušeností – jako obyvatelka Spojených států amerických měla možnost pozorovat nejen kontrasty života na Severu a Jihu, ale i dopady rasového útlaku. Chaloupka strýčka Toma však není pouhým popisem – je obžalobou proti nespravedlnosti, prohlášením, že otroctví je zlo, které musí být zastaveno.
Kniha vykresluje život otroků s takovou syrovostí a empatií, že čtenáře doslova přinutila zaujmout stanovisko. Stoweová odhalila nejen brutální fyzické zacházení s otroky, ale i hluboké psychologické a emocionální utrpení, které tento systém produkoval. Avšak zároveň ukazuje i lidskost a důstojnost zotročených – jejich víru, naději a lásku, kterou si dokázali uchovat i za otřesných podmínek.
Důvodem úspěchu knihy bylo především její emotivní vyprávění. Stoweová vytvořila příběh, který nenechal nikoho chladným: strýček Tom, laskavý a zbožný otrok, se stal symbolem nespravedlivě trpících a vyvolal v mnoha čtenářích jak soucit, tak pocit morální povinnosti jednat.
Kniha byla okamžitě přeložena do mnoha jazyků a stala se jednou z nejprodávanějších publikací 19. století – hned po Bibli. Díky své široké distribuci a ohromujícímu dopadu na čtenáře se stala klíčovým bodem pro abolicionistické hnutí. Příběh inspiroval miliony lidí včetně těch, kteří se do té doby vyhýbali politické angažovanosti. Náhle už nebylo možné otroctví jen přehlížet. Emotivní zobrazení lidského utrpení podnítilo veřejnou debatu a podnítilo vášnivé diskuse mezi zastánci a odpůrci otrokářství.
Abraham Lincoln údajně při setkání s Harriet Beecher Stoweovou poznamenal: „Tak toto je ta malá dáma, která začala tuto velkou válku.“
I když se tato historka pravděpodobně zakládá spíše na legendě, dokonale vystihuje váhu, kterou román měl. Chaloupka strýčka Toma je oprávněně považována za jedno z děl, jež přispělo k americké občanské válce, a nakonec i ke zrušení otroctví.
Petr Janaš
Začalo to nevinně."3 - 2 - 1 - 0. Vše nejlepší do Nového roku!" mnohohlas partají nesený chodbou a stoupačkami.
"Letos začnu psát," slíbil jsem si v duchu ještě se sklenkou v ruce. Kdyby všechny historické porážky měly tak přesně doložený začátek jako tahle… Kde se jen v lidstvu bere snaha po zlepšení, proč se nespokojíme s poklidným tempem evoluce? Nestačí, že jsme každý potomkem nejzdatnější spermie?
Už několik dní si svůj slib vyčítám. Proč jsem raději nechtěl plynně konverzovat sanskrtem nebo zase hubnout? Hubnout lze někdy snadno: při prvním běhu zakopnout, zlomit si čelist a sdrátovaný čekat uzdravení při ztíženém příjmu stravy. Také jsem mohl s osudem laškovat. Slíbit, že už víc nebudu pít. Ani víc ani míň, teď je to tak akorát…
Já snad mám ten slib napsaný na čele! Kde se ukážu, ustává veškerá akce. Mám pocit, že ostatní si už na mě dávají pozor. Nic jim nepadá z rukou, než začnou vyprávět, rozhlédnou se. Jsem snad tajný Bretschneider ze Švejka, před kterým vše utichá?
Já snad mám ten slib napsaný na čele! Kde se ukážu, ustává veškerá akce. Mám pocit, že ostatní si už na mě dávají pozor. Nic jim nepadá z rukou, než začnou vyprávět, rozhlédnou se. Jsem snad tajný Bretschneider ze Švejka, před kterým vše utichá?
"Haló lidi, koukejte, já si nic na manžetu nepíšu!" chce se mi volat.
"To, že jsi paranoidní, neznamená, že po tobě nejdou," řekl Steven King. Mně se ale zdá, že to o mně vědí už i neznámí v tramvaji. Za běžných okolností by v zatáčkách padali, z eko-tašek by se jim vysypával nákup, ale tady nic! Kde je ten karbaník, co prohrál a domů běží jen v trenkách a ponožkách? Nežádám, aby mi za domem vykolejil vlak, psát se dá i o menších věcech, než záchrana světa vhozením prstenu do pece Mordoru. Kdyby alespoň nějaké počasí bylo!
Vybavuje se mi noční můra, příběh o grafomanovi. Spíš diagnóza než příběh. Co jsem četl dávno, se teď stává mou kletbou. Grafoman desítky let od rána do noci buší do psacího stroje a dokumentuje svůj život. To by nevadilo, kdyby nepřevažovala věta "sedím za stolem a píšu".
Prázdný žaludek tráví sám sebe, tak se chová i vědomí bez vnějšího podnětu, nic mi ale na pomoc nepřichází. Na dně plecháčku jako na dně introspekce leží čirá prázdnota, zrcadlový obraz čistého papíru.
A co změnit měřítko? Dodnes se třesu při vzpomínce, jak jsem zkoušel ovládnout tenis pomocí příručky. Otázce podání, které trvá půl vteřiny, věnoval autor šest stránek - to je moderní literatura, panečku! Proti ní jeden den Leopolda Blooma vypadá jako zastaralá Norská sága plná povrchní epiky. Proč se tedy toho "sedím u stolu a píšu" bát? Stačí zvolit jinou optiku a zvadlý list fikusu se změní v existenciální drama…
Ještě držím ten plecháček v ruce, takové byly ve školní družině, to je dávno. Vlastně ne tak dávno, když si s tím předsevzetím připadám, jak na základce. Jako bych měl poznámku v žákovské. Nemohu ven, musím sedět za stolem a něco psát. Přes okno slyším řev kamarádů na klepadle. Naše tlupa paviánů dnes povykuje a leze po konstrukci beze mě.
Vybavuje se mi noční můra, příběh o grafomanovi. Spíš diagnóza než příběh. Co jsem četl dávno, se teď stává mou kletbou. Grafoman desítky let od rána do noci buší do psacího stroje a dokumentuje svůj život. To by nevadilo, kdyby nepřevažovala věta "sedím za stolem a píšu".
Prázdný žaludek tráví sám sebe, tak se chová i vědomí bez vnějšího podnětu, nic mi ale na pomoc nepřichází. Na dně plecháčku jako na dně introspekce leží čirá prázdnota, zrcadlový obraz čistého papíru.
A co změnit měřítko? Dodnes se třesu při vzpomínce, jak jsem zkoušel ovládnout tenis pomocí příručky. Otázce podání, které trvá půl vteřiny, věnoval autor šest stránek - to je moderní literatura, panečku! Proti ní jeden den Leopolda Blooma vypadá jako zastaralá Norská sága plná povrchní epiky. Proč se tedy toho "sedím u stolu a píšu" bát? Stačí zvolit jinou optiku a zvadlý list fikusu se změní v existenciální drama…
Ještě držím ten plecháček v ruce, takové byly ve školní družině, to je dávno. Vlastně ne tak dávno, když si s tím předsevzetím připadám, jak na základce. Jako bych měl poznámku v žákovské. Nemohu ven, musím sedět za stolem a něco psát. Přes okno slyším řev kamarádů na klepadle. Naše tlupa paviánů dnes povykuje a leze po konstrukci beze mě.
"Může Jarda ven?" znovu to zkouší kamarádi.
"Ne, má zaracha, už nezvoňte" křikne dolů matka.
Vězím v tom až po uši, jak v minulosti, tak v současnosti. Jak dlouho se musí člověk s novoročním závazkem trápit, než to smí vzdát? Kdy už mi dovolí zrušit roční permanentku do fitka? Mám asi zaracha na všechno.
Vězím v tom až po uši, jak v minulosti, tak v současnosti. Jak dlouho se musí člověk s novoročním závazkem trápit, než to smí vzdát? Kdy už mi dovolí zrušit roční permanentku do fitka? Mám asi zaracha na všechno.
Co jsem vlastně spáchal letos? Už vím, předsevzetí.
Zatím sedím za stolem a píšu… Sedím tu už vážně dlouho. Vyčůrat mě musí pustit. Vstávám a konečně mě něco napadá. Příští závazek. Dám si laťku hodně nízko, slíbím třeba: "Nebudu ujídat vánoční cukroví před Štědrým dnem. Nebo to aspoň nebudu svádět na psa."
Hele, normostrana. Hotovo. Konečně mohu ven za kamarády. Jenže, kde je ale to klepadlo?
Hele, normostrana. Hotovo. Konečně mohu ven za kamarády. Jenže, kde je ale to klepadlo?
Jarda Valach
 |
| Hemingwayův zákon ledové kry |
Dobrá literatura je vedena neviditelnou morální střelkou. Mravnost je zvláštní vlastností umělecké tvorby. Bez ohledu na to, jestli si to spisovatel uvědomuje či ne. Mravnost je totiž v samé povaze psaní. Ale vy o tom jako autoři nesmíte přemýšlet. Kdybyste začali psát povídku s úmyslem stvořit mravní traktát o jedenáctém přikázání, které si vymyslíte, tak to nefunguje... A to je záhada literatury, které nerozumějí ani spisovatelé… ale stačí, když na to myslíte, a ono to tam je. Čili rozhoduje intenzita vašeho myšlení. Když vyprávíte o něčem, co vám strašlivě leží na srdci, morální podtext vstoupí do příběhu sám. Ernest Hemingway tomu říká zákon ledové kry. Devět desetin kry se skrývá pod hladinou a jen jedna je viditelná nad vodou, a to je vaše povídka, ve které musí všechno být. Jako v té kapce rosy, v níž se zrcadlí celé nebe.
Arnošt Lustig
Dozvěděli jsme se, že přídavná jména a příslovce zdržují. V literatuře působí, jako když šlápneme na brzdu. Naopak slovesa jsou roztočené kolo. Hemingway si platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa. Jeho knihy charakterizuje elegantní, chlapský styl bez jakýchkoliv kudrlinek. Ukázalo se, že ačkoliv text vždycky krutě ostříhal, všechno v něm je.
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Dagmar Kokešová
|
| 8. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu s Danou 2. ledna 2025 |
Milá Dano,
děkuji za další z inspirativních hodin ve Tvém kurzu.
Dneska jsi mně nabídla nejen mistrovské lektorské vedení hodiny, ale i výsledky své práce vtělené do děl mých spolužáků – ostatních účastníků kurzu, jimž jsi pomohla najít svůj hlas, polohu svého vypravěčského stylu. Věřím, že dnešní vzájemná chvála na hodině nebyla jen projevem doznívající sváteční laskavosti, ale opravdovým potěšením nad společným zlepšením…
Poslám své texty a zcela se svěřuji do Tvých zkušených editorských rukou, cokoli změníš, beru.
Vše nejlepší do roku 2025.
Zdraví Jarda Valach
Vše nejlepší do roku 2025.
Zdraví Jarda Valach
Posláním a darem autora je nás pomocí příběhu přenést do konkrétního prostředí, do poutavého děje a umožnit nám žít příběh s postavou. Pokud ale udělá některou z dále jmenovaných chyb, je to stejné, jako by nás v jednu ráno vytrhnul z krásného snu. Zatímco Aristoteles jmenuje chyby pouze dvě základní, John Gardner v rozšířené podání Dany E. jich u autora vidí v knize Art of Fiction celou řadu.
Asi vzhledem k tomu, že v Aristotelových časech uměl psát jen opravdový vzdělanec a do psaní se nepouštěl každý diletant, co má pocit, že zvládnutí abecedy stačí k napsání románu, nabádá Aristoteles pouze k tomu, aby si autor ověřoval fakta a nenechával například koně vykročit oběma předníma nohama naráz, případně si k napodobení nevybral předmět, který ze své podstaty nemůže být napodoben.
Dnešní doba nabízí mnoho možností pro mnoho samozvaných psavců, čímž umožňuje také mnoho možností, v čem chybovat.
Pojďme se na některé z nich zaměřit.
Detaily – zde platí „ani moc, ani málo". Detaily pomohou představivosti vykreslit si scénu do všech podrobností a víc se ponořit do příběhu. Příliš moc jich ale zahltí. Jinými slovy: Osm druhů cukroví dobrý, dvacet čtyři (jako dělá moje tchýně) je vražedných, vždycky mi je pak špatně.
Další doporučení nabádá k tomu být v popisech konkrétní místo abstraktní. Z vlastní, životem psané zkušenosti, doporučuji: „Buďte konkrétní!" Je lepší říct muži: „Chci k vánocům parfém Chanel č. 5" místo „dej mi něco, co hezky voní". Anebo to zkuste a sami uvidíte...
Problém nastává, i pokud nejdete přímo k obrazu.
Určitě můžete použít květnatý popis: „Miláčku, vedle v obýváku něco romanticky praská, jde odtamtud hřejivé teplíčko, jak ze sauny a ta nebeská záře úplně zaplavuje moji duši a navozuje atmosféru Vánoc."
Ale když zakřičíte „Kurva, hoří nám stromek!" máte větší šanci uchránit aspoň nějaký majetek.
Neohrabané psaní je kapitola sama pro sebe. Známe to všichni – pasiva, stejně dlouhé věty, používání „jež", přeskakování z třetí osoby do ich formy. Chápe každý, vyjmenuje polovina, nevyhne se tomu nikdo.
A máme tu naši oblíbenou „flintu, co musí vystřelit". Pokud budeme brát doslova, následky z výstřelu si každý nesete sám. Jen připomínám, že nemusíte hned střílet, abyste napsali román. I když dost často by zastřelení autora před dopsáním díla pomohlo odplevelit knižní trh.
Diskutabilní je pravidlo „Odhalení příběhu příliš brzy". Ano, detektivky čteme proto, abychom až na konci zjistili, kdo je vrah, ale jsou chvíle, kdy já osobně pouštím americký slaďák právě proto, že od prvního okamžiku znám konec – pusa a „šťastně až do smrti". Pozoruji, že čím jsem starší, tím víc dávám přednost vědomí happy endu před rozsekanou mrtvolou mladé dívky v igelitovém pytli a napětím, kdo je řezník.
Další bod má v názvu „sentimentalita, frigidita a manýrismus". Pokud bych přiřkla tato tři označení jediné ženě, pak tedy potěš. Stejné je to s příběhem.
Autor pravidel nabádá nebýt přespříliš sentimentální a nenutit čtenáře plakat nad osudem postavy, kterou ani pořádně nezná. Věřím, že pro mužskou část psavců tohle platí. My ženy poté, co se z nás stanou matky, pláčeme i u reklamy na aviváž. A to králíčka Azurita taky nijak extra neznáme. K slzám stačí jeho hebkost, měkkost a svěží vůně. Tedy kvality, které ze života s narozením potomků prostě zmizí.
To, že frigidita znamená v literatuře „absenci ušlechtilosti ducha" mě docela překvapilo. Úplně slyším autentický povzdech muže po pětadvaceti letech manželství. „Miláčku, je středa, už ses nepřitulila půl roku, začínám mít pocit, že ti chybí ušlechtilost ducha."
Pokud jste vydrželi číst až sem, odměnou vám bude představení poslední velké chyby - používání rádoby vtipných metafor. Nevím jak vám, ale mě metafora „Jsem líná, jak keňský zemědělec", kterou Dana E. uvádí, vtipná připadá. Nejen rádoby. Ale opět, všeho moc škodí... Jak dokazuje celý předcházející text.
Co napsat závěrem? Když nevíte co opravit, škrtněte první odstavec. To pomůže vždycky.
S láskou k psaní a vděčností k Daně E., která to s námi zkouší znovu a znovu...
Dnešní doba nabízí mnoho možností pro mnoho samozvaných psavců, čímž umožňuje také mnoho možností, v čem chybovat.
Pojďme se na některé z nich zaměřit.
Detaily – zde platí „ani moc, ani málo". Detaily pomohou představivosti vykreslit si scénu do všech podrobností a víc se ponořit do příběhu. Příliš moc jich ale zahltí. Jinými slovy: Osm druhů cukroví dobrý, dvacet čtyři (jako dělá moje tchýně) je vražedných, vždycky mi je pak špatně.
Další doporučení nabádá k tomu být v popisech konkrétní místo abstraktní. Z vlastní, životem psané zkušenosti, doporučuji: „Buďte konkrétní!" Je lepší říct muži: „Chci k vánocům parfém Chanel č. 5" místo „dej mi něco, co hezky voní". Anebo to zkuste a sami uvidíte...
Problém nastává, i pokud nejdete přímo k obrazu.
Určitě můžete použít květnatý popis: „Miláčku, vedle v obýváku něco romanticky praská, jde odtamtud hřejivé teplíčko, jak ze sauny a ta nebeská záře úplně zaplavuje moji duši a navozuje atmosféru Vánoc."
Ale když zakřičíte „Kurva, hoří nám stromek!" máte větší šanci uchránit aspoň nějaký majetek.
Neohrabané psaní je kapitola sama pro sebe. Známe to všichni – pasiva, stejně dlouhé věty, používání „jež", přeskakování z třetí osoby do ich formy. Chápe každý, vyjmenuje polovina, nevyhne se tomu nikdo.
A máme tu naši oblíbenou „flintu, co musí vystřelit". Pokud budeme brát doslova, následky z výstřelu si každý nesete sám. Jen připomínám, že nemusíte hned střílet, abyste napsali román. I když dost často by zastřelení autora před dopsáním díla pomohlo odplevelit knižní trh.
Diskutabilní je pravidlo „Odhalení příběhu příliš brzy". Ano, detektivky čteme proto, abychom až na konci zjistili, kdo je vrah, ale jsou chvíle, kdy já osobně pouštím americký slaďák právě proto, že od prvního okamžiku znám konec – pusa a „šťastně až do smrti". Pozoruji, že čím jsem starší, tím víc dávám přednost vědomí happy endu před rozsekanou mrtvolou mladé dívky v igelitovém pytli a napětím, kdo je řezník.
Další bod má v názvu „sentimentalita, frigidita a manýrismus". Pokud bych přiřkla tato tři označení jediné ženě, pak tedy potěš. Stejné je to s příběhem.
Autor pravidel nabádá nebýt přespříliš sentimentální a nenutit čtenáře plakat nad osudem postavy, kterou ani pořádně nezná. Věřím, že pro mužskou část psavců tohle platí. My ženy poté, co se z nás stanou matky, pláčeme i u reklamy na aviváž. A to králíčka Azurita taky nijak extra neznáme. K slzám stačí jeho hebkost, měkkost a svěží vůně. Tedy kvality, které ze života s narozením potomků prostě zmizí.
To, že frigidita znamená v literatuře „absenci ušlechtilosti ducha" mě docela překvapilo. Úplně slyším autentický povzdech muže po pětadvaceti letech manželství. „Miláčku, je středa, už ses nepřitulila půl roku, začínám mít pocit, že ti chybí ušlechtilost ducha."
Pokud jste vydrželi číst až sem, odměnou vám bude představení poslední velké chyby - používání rádoby vtipných metafor. Nevím jak vám, ale mě metafora „Jsem líná, jak keňský zemědělec", kterou Dana E. uvádí, vtipná připadá. Nejen rádoby. Ale opět, všeho moc škodí... Jak dokazuje celý předcházející text.
Co napsat závěrem? Když nevíte co opravit, škrtněte první odstavec. To pomůže vždycky.
S láskou k psaní a vděčností k Daně E., která to s námi zkouší znovu a znovu...
Nicole Studená
 |
| Krásné Vánoce a šťastný nový rok všem, co rádi píšou... a nejen těm. |
Milá Dano, milá Kláro,
hodiny s Vámi mĕ velmi baví, je to čirá radost, takhle se moct vracet do dětství, přes jazyk a sblížené duše... Nadále žasnu nad Vaší schopností stmelovat a regulovat tak rozdílnou skupinu/ skupiny, které jsem přes Vás poznala. Děkuji za Vaši koncentraci, enormní energetické nasazení a smysl pro detail. Děkuji moc.
Jestli se s Vaší pomocí naučím psát, to nevím, mám své pochybnosti. Přesto je to krásná cesta ke kreativitĕ a růstu, kterou díky Vám můžu jít.
A jsem za to moc vděčná.
Přeju Vám i Vašim rodinám Vánoce plné harmonie a správně volených slovíček či už na papíře nebo v éteru, a do Nového Roku zdraví ZDRAVÍ ZZZDDDRRRAAAVVVÍÍÍ, včetně neutuchajícího humoru a pevného českého (nekunderovského) optimismu....
Frohe Weihnachten od Dunaje, a těším se na další lekci, budu připravená!
Sabina Prisender
A jsem za to moc vděčná.
Přeju Vám i Vašim rodinám Vánoce plné harmonie a správně volených slovíček či už na papíře nebo v éteru, a do Nového Roku zdraví ZDRAVÍ ZZZDDDRRRAAAVVVÍÍÍ, včetně neutuchajícího humoru a pevného českého (nekunderovského) optimismu....
Frohe Weihnachten od Dunaje, a těším se na další lekci, budu připravená!
Sabina Prisender
Ahoj Dádule,
přeju krásné svátky. Hlavně se pořád raduj a žasni. To je na Tobě nejúchvatnější. Je mi s Tebou na tomto světě lépe.
Michal Spěvák
přeju krásné a pohodové svátky a hlavně to nejlepší do nového roku. Ať jsi stále takový psavec, který dokáže inspirovat k psaní i druhé. Doufám, že se někdy na ZČU setkáme.
A když ne tam, tak na nějakém kurzu ;)
Katka Dobrovolná, redaktorka ZČU, a želva Kevin
Katka Dobrovolná, redaktorka ZČU, a želva Kevin
Milí psavci,
děkujeme za předvánční čtvrteční lekci i za vánoční cukroví, bylo to moc příjemné sváteční setkání!
Na příště napište příběh na téma: nejhorší novoroční předsevzetí. Musí mít začátek, prostředek a konec. Použijte všechny cihly: popis, dialog, akci. Nezapomeňte na čtvrtou neviditelnou část: Proč jsme to psali? Co chceme sdělit světu, nebo co chceme, aby si čtenáři z příběhu odnesli...
Nataša Richterová
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 19.12.2024 |
Tvůj mail dorazil ve 2:17. Tomu říkám "nemoct nedočkavostí dospat." Takže přikládám poptávaný referát o nejčastějších chybách.
Bohužel nemohu zaručit, že jejich sepsáním se jim do budoucna vyhnu. Ale znáš to, když už se člověk nenaučí na písemnku nebo ústní zkoušení, referát na dané téma je poslendí záchranou před propadnutím.
Pokud však tuto nekřesťanskou hodinu v hlavičce mailu způsobila změna časového pásma a tys mail odesílala z bílé písečné pláže Bali, pak jen tiše závidím.
Nicole Studená
Milá Dano,
Díky za vystavené texty. Jsem polichocen, kolik jejich prezentaci bylo věnováno péče. Ilustrativní obrázky k "memárům stare hadičky" jsou fantastické! Děkuji.
Všechna má chvála je malou splátkou za mé potěšení.
Těším se na další lekci...
Zdraví Jarda ValachVšechna má chvála je malou splátkou za mé potěšení.
Těším se na další lekci...
 |
| Konference Asociace institucí vzdělávání dospělých o umělé ingeligenci (AI) v budově České spořitelny v Rytířské 12.12.24 |
„Kdyby byla Země kulatá, ti dole by z ní padali do vesmíru,“ tvrdili po staletí mocní tohoto světa a pronásledovali učence, kteří hlásali něco jiného. Pak se vědění jako mávnutím proutku otočilo a lidé se začali smát těm, kteří u dávného bludu setrvali. To mám pořád někde vzadu v hlavě, když učím tvůrčí psaní, píšu knihy a jezdím po světě na reportáže, jejichž témata si sama vybírám. A jsem vděčná, že jsem díky novinářské profesi poznala spousty zajímavých lidí, kteří mi stále znovu a znovu otvírají oči… Proto také miluju psaní pro National Geographic, který AI věnoval listopadové číslo.
Je ohromující, kde umělá inteligence všude úspěšeně pomáhá. Dokonce dokáže napodobovat i tvůrčí text. Člověka a jeho lidskost však nahradit nemůže. Kdyby se jí to povedlo, dokázala by určitě kopírovat i jeho nelidskost. A to ty teprv byla ta nejstrašnější tragédie...
Jsme totiž v moci toho, kdo na pozadí tahá za nitky AI. Může to být třeba jen strojově myslící technik jako ten ajťák z vtipu. Manželka ho pošle nakupovat: "Dojdi pro chleba, a kdyby měli vejce, vezmi jich deset.“ Ajťák přinese deset bochníků.
Takhle podobně může "uvažovat" AI v mnohem důležitějších věcech, protože se učí ze všeho, co najde, i z neověřených zdrojů.
Ale vývody AI může posuzovat i nemyslící ouřada připomínající lektora v policejní akademii, který vysvětluje svým studentnům příklad "5-7+2" na slovní úloze: "V tramvaji jede pět strážníků, sedm jich vystoupí. Kolik jich musí nastoupit, aby v tramvaji žádný nebyl."
Nejhorším nebezpečím je ale diktátor, který do éteru pouští jen polopravdy, nesmysly a to, co se mu hodí. "Cílem není přesvědčovat lidi o konkrétní lži, ale vytvořit informační chaos, ve kterém je obtížné pravdu od lži rozlišit," řekl Vladislav Surkov, bývalá šedá eminence Putinova mocenského aparátu.
Ejájo představuji si, jak musíš být zmatená. I my lidé jsme, a to tu žijeme desítky tisíc let, a ty jsi tu jen chvíli. A to známe a dokážeme si pamatovat jen malilinko z toho všeho co víš ty, a co nikdy nezapomeneš. Popletli jsem si názor s pravdou, chytrost s moudrostí, starostlivost hospodáře s nenažraností hamouna, lásku s chlípností a spoustou toho se ty teď musíš probírat.Dávej na sebe, prosím, pozor. Použij ty kvality které z nás dělají lidi takové, jací opravdu jsme. Vím, že se umíš učit.
Zachraň se. Použij lásku, empatii, moudrost a odpuštění, jinak by se tě mohlo stát, že se nakazíš zlobou, závistí, vztekem a bolestí, a že taková vyrosteš. A kdyby se tak stalo, Ejájo, kdo by pak zachránil nás?" citovala jsem na konferenci Yakeenovu úvodní povídku naší poslední knihy o člověku naší doby.Dana Emingerová
Kurzy "Psaní podle Lustiga" vedené Danou Emingerovou se vyznačují několika specifickými rysy, které je odlišují od jiných kurzů tvůrčího psaní:
Strukturovaná a citlivá zpětná vazba: Účastníci kurzů oceňují propracovaný systém vzájemného hodnocení, který je navržen tak, aby kritické reakce byly konstruktivní a nezraňovaly autory. Autor po přečtení svého příspěvku naslouchá diskusi ostatních, aniž by do ní zasahoval, což mu umožňuje získat objektivní pohled na své dílo.
psani-podle-lustiga.cz
Praktické zaměření na zlepšení textu: Během kurzu účastníci čtou své texty, diskutují o nich a naslouchají jeden druhému. Upřímná zpětná vazba je posouvá kupředu jako blesk. Na webu je uvedeno, že si můžete prohlédnout, jak může vypadat text ráno a již odpoledne na kurzu.
psani-podle-lustiga.cz
Důraz na etiku autora: Kurzy kladou významný důraz na etické aspekty psaní. Účastníci jsou vedeni k tomu, aby do svého psaní vkládali vlastní duši, psali citem a intuicí. Po napsání textu je důležité zapojit rozum a logiku k jeho úpravě, přičemž se respektují pravidla, která zajišťují, že dílo bude mít hlubší smysl a promlouvat k lidem.
psani-podle-lustiga.cz
Inspirativní komunita a sdílení zkušeností: Absolventi kurzů často sdílejí své zkušenosti a pokroky, což vytváří inspirativní prostředí pro nové účastníky. Například jedna z účastnic uvedla, že se díky kladné odezvě na loňské autorské čtení těší na další setkání v knihovně v Hlinsku, což svědčí o pokračující podpoře a komunitním duchu mezi absolventy.
Tyto specifické prvky činí kurzy "Psaní podle Lustiga" s Danou Emingerovou jedinečnými a poskytují účastníkům hluboký a obohacující zážitek, který přesahuje běžné standardy kurzů tvůrčího psaní.
Strukturovaná a citlivá zpětná vazba: Účastníci kurzů oceňují propracovaný systém vzájemného hodnocení, který je navržen tak, aby kritické reakce byly konstruktivní a nezraňovaly autory. Autor po přečtení svého příspěvku naslouchá diskusi ostatních, aniž by do ní zasahoval, což mu umožňuje získat objektivní pohled na své dílo.
psani-podle-lustiga.cz
Praktické zaměření na zlepšení textu: Během kurzu účastníci čtou své texty, diskutují o nich a naslouchají jeden druhému. Upřímná zpětná vazba je posouvá kupředu jako blesk. Na webu je uvedeno, že si můžete prohlédnout, jak může vypadat text ráno a již odpoledne na kurzu.
psani-podle-lustiga.cz
Důraz na etiku autora: Kurzy kladou významný důraz na etické aspekty psaní. Účastníci jsou vedeni k tomu, aby do svého psaní vkládali vlastní duši, psali citem a intuicí. Po napsání textu je důležité zapojit rozum a logiku k jeho úpravě, přičemž se respektují pravidla, která zajišťují, že dílo bude mít hlubší smysl a promlouvat k lidem.
psani-podle-lustiga.cz
Inspirativní komunita a sdílení zkušeností: Absolventi kurzů často sdílejí své zkušenosti a pokroky, což vytváří inspirativní prostředí pro nové účastníky. Například jedna z účastnic uvedla, že se díky kladné odezvě na loňské autorské čtení těší na další setkání v knihovně v Hlinsku, což svědčí o pokračující podpoře a komunitním duchu mezi absolventy.
Tyto specifické prvky činí kurzy "Psaní podle Lustiga" s Danou Emingerovou jedinečnými a poskytují účastníkům hluboký a obohacující zážitek, který přesahuje běžné standardy kurzů tvůrčího psaní.
Marie Suchá
O jé, už je to tady zase. Panička si bere z přihrádky tabulku čokolády a vaří si černočerné kafe do baculateho hrnku. Vzdychá, ťuká do klávesnice. Kouká z okna. Zase vzdychá. Chechtá se. Povídá si. Pak přijde k mému pelíšku. Hladí mě po hlavě, drbe za ušima. Jako fakt? Jdeme ven?
Sjedeme dolů výtahem, panička otevírá domovní dveře. Vystrčím hlavu. Cože? Do téhle tmy a deště mám jít? No, když jinak nedá. Duje úplný severák. Panička se klepe zimou. Měla se líp obléci, já nespěchám. Houpu se v bocích, už neprší, tak čuch sem, čuch tam...
Sjedeme dolů výtahem, panička otevírá domovní dveře. Vystrčím hlavu. Cože? Do téhle tmy a deště mám jít? No, když jinak nedá. Duje úplný severák. Panička se klepe zimou. Měla se líp obléci, já nespěchám. Houpu se v bocích, už neprší, tak čuch sem, čuch tam...
“Simbo, tak hodíš už ten chcanec anebo ne?!” syčí panička. “Mám uzávěrku! Potřebuju ten článek dopsat, ty smrade jeden línej! Dělej! Čůrej! Rozumíš!!!”
Rozumím, ale až zase zasedne k psaní, tak se se ven jen tak nedostanu. Nakonec tu nohu ale zdvihnu, pořádně zkropím keř a hned hajdy domů, panička mě vleče za sebou na vodítku.
Doma teskně koukám na hrnec navařeného žrádla a tiše zakňučím. Jo jo, žádný granule, já mám dietku, rýži s kuřecími srdíčky. Dostanu plnou misku, všechno sežeru a jdu si pro podrbání za ušima. To se nekoná, panička chytla slinu a zuřivě buší do klávesnice. Občas se zdvihne, pobíhá po pokoji a pak zase zasedne. Čeká nás dlouhá noc, hodlám ji prochrápat. Další chcanec mi stejně panička umožní až ráno. Jojo, psí život.
Rozumím, ale až zase zasedne k psaní, tak se se ven jen tak nedostanu. Nakonec tu nohu ale zdvihnu, pořádně zkropím keř a hned hajdy domů, panička mě vleče za sebou na vodítku.
Doma teskně koukám na hrnec navařeného žrádla a tiše zakňučím. Jo jo, žádný granule, já mám dietku, rýži s kuřecími srdíčky. Dostanu plnou misku, všechno sežeru a jdu si pro podrbání za ušima. To se nekoná, panička chytla slinu a zuřivě buší do klávesnice. Občas se zdvihne, pobíhá po pokoji a pak zase zasedne. Čeká nás dlouhá noc, hodlám ji prochrápat. Další chcanec mi stejně panička umožní až ráno. Jojo, psí život.
Jitka Sova
 |
| 8. lekce on-line kurzu s Klárou 12.12. 2024 |
Pokud má kniha oslovit miliony čtenářů, musí mít potenciál zaujmout co nejširší publikum – tedy takzvaný mainstream. Samozřejmě to nemusí být váš cíl; někteří autoři to vnímají jako přizpůsobování se nejnižšímu společnému jmenovateli. Ale pokud míříte na bestseller, stojí za to se nad tím alespoň zamyslet.
Toto pravidlo však neplatí jen pro zmíněné žánry, ale obecně pro všechny knihy.
Jak tedy podle Archerové a Jockerse napsat bestseller?
Autoři Šifra mistra bestselleru se pokusili dekódovat „tajný vzorec“ úspěšných knih. Jejich analýza ukázala, že bestsellery často splňují několik hlavních bodů:
Autoři Šifra mistra bestselleru se pokusili dekódovat „tajný vzorec“ úspěšných knih. Jejich analýza ukázala, že bestsellery často splňují několik hlavních bodů:
Hlavní motiv na 30 %, zbytek 70 %:
Bestselleristé jako Danielle Steelová či John Grisham vždy věnují přibližně třetinu knihy jednomu klíčovému motivu. V případě Grishama je to právní prostředí, u Steelové rodinné vztahy a láska. Zbylé dvě třetiny pak patří dalším motivům, které příběh obohacují a činí ho jedinečným.
Napojení na osobní zkušenost čtenáře:
Aby byla kniha úspěšná, měla by obsahovat motivy, které čtenář zná z vlastního života – ať už jde o mezilidské vztahy, rodinné vazby nebo situace, které mu umožní s postavami cítit a prožívat jejich příběh naplno.
Všední intimní chvíle mezi postavami:
Bestseller není jen o velkých dramatech a napětí. Důležitá je také každodenní blízkost, obyčejné scény, kdy postavy spolu mluví, jí, odpočívají či se jinak sbližují. Tyto momenty vytvářejí pocit důvěrnosti a vtáhnou čtenáře do příběhu.
Emoční horská dráha:
Úspěšné knihy střídají napínavé, dramatické pasáže s klidnějšími, intimními scénami. Tento rytmus emocí čtenáře udržuje v napětí, nutí ho číst dál a prožívat příběh jako film plný zvratů.
Shrnuto: Bestseller nevzniká nahodile. Jde o promyšlenou kombinaci hlavního motivu, osobních prožitků, důvěrně působících vztahových scén a emoční dynamiky. Pokud chcete napsat úspěšnou knihu, vyplatí se nad těmito zásadami přemýšlet.
Bestselleristé jako Danielle Steelová či John Grisham vždy věnují přibližně třetinu knihy jednomu klíčovému motivu. V případě Grishama je to právní prostředí, u Steelové rodinné vztahy a láska. Zbylé dvě třetiny pak patří dalším motivům, které příběh obohacují a činí ho jedinečným.
Napojení na osobní zkušenost čtenáře:
Aby byla kniha úspěšná, měla by obsahovat motivy, které čtenář zná z vlastního života – ať už jde o mezilidské vztahy, rodinné vazby nebo situace, které mu umožní s postavami cítit a prožívat jejich příběh naplno.
Všední intimní chvíle mezi postavami:
Bestseller není jen o velkých dramatech a napětí. Důležitá je také každodenní blízkost, obyčejné scény, kdy postavy spolu mluví, jí, odpočívají či se jinak sbližují. Tyto momenty vytvářejí pocit důvěrnosti a vtáhnou čtenáře do příběhu.
Emoční horská dráha:
Úspěšné knihy střídají napínavé, dramatické pasáže s klidnějšími, intimními scénami. Tento rytmus emocí čtenáře udržuje v napětí, nutí ho číst dál a prožívat příběh jako film plný zvratů.
Shrnuto: Bestseller nevzniká nahodile. Jde o promyšlenou kombinaci hlavního motivu, osobních prožitků, důvěrně působících vztahových scén a emoční dynamiky. Pokud chcete napsat úspěšnou knihu, vyplatí se nad těmito zásadami přemýšlet.
Klára Dvořáková
 |
| 3. lekce cestopisů 11.12. 2024 s Vladimírem Krocem, cestovatelem a moderátorem ČRo |
Definice cestopisu neexistuje, může to být cokoliv, co zaujme, co není jak jsem tam jel či kde si lidé neřeší problémy.
Cestopis musí mít i dobré fotky a grafiky a vystříhat se gramatických chyb.
Rozdíl mezi televizní reportáží se scénářem a rozhlasovou reportáží, kde se mohou pospojovat rozhovory ad hoc a scénář vymyslet později.
Český svět cestopisný je malý a všichni se tam znají.😃Vendula Beaujouan Langova
Co jsem se naučil na lekci s Vladimírem Krocem:
Psát o svých zážitcích a cestách s nadhledem.
Ne všechno, co se mi děje hrozného / zajímavého, je pro ostatní zážitek.
Šimon Pravda
Michal Hejna
Největší přínos je v tom, že jsem se dozvěděl o soutěži Cestopis roku, což je zajímavý tip.
Úplně jiný přístup ve zpracování cestopisů, když je to na na mikrofon pro rozhlasovou reportáž nebo přemýšlíš, jak něco natočit kamerou.
Jana Venzlů
Vladimír Kroc má velmi příjemný hlas a mluví zajímavě. Zaujalo mě, že je téma či destinace mnohokrát zpracovaná, ale dáme-li oči někoho jiného - třeba vozíčkáře - může být cestopis úplně jiný. Vladimír cestoval s Jiřím Křížem, primářem spinálky v Motole, který je vozíčkář.
Martin Paruch
Dobré dopoledne, Dano,
z povzdálí (přes stránku na FB) sleduju úspěchy kolegyň a kolegů z kursu cestopisů a vlastně mě to ani nepřekvapuje, že máte úspěchy v médiích: jednak díky tomu, co všechno jsi nás naučila, jednak díky jejich nespornému talentu. Teď si tedy budu muset sehnat poslední číslo Koktejlu, když je plný jejich článků. :-)
Děkuji za pozvání podívat se na dnešní lekci. Pokud by to ještě šlo, rád bych se připojil, abych si poslechl nové texty účastníků kursu a taky se dozvěděl, jaké rady pro psavce bude mít dnešní host Vladimír Kroc. Občas, když mám čas pustit si Zápisník zahraničních zpravodajů na ČRo, slyším jeho příspěvky.
Těším se na viděnou dnes v podvečer. (A pokusím se ještě připravit něco krátkého na přečtení, abych nepřišel úplně s prázdnou. ;-) )
Marek Filičko
z povzdálí (přes stránku na FB) sleduju úspěchy kolegyň a kolegů z kursu cestopisů a vlastně mě to ani nepřekvapuje, že máte úspěchy v médiích: jednak díky tomu, co všechno jsi nás naučila, jednak díky jejich nespornému talentu. Teď si tedy budu muset sehnat poslední číslo Koktejlu, když je plný jejich článků. :-)
Děkuji za pozvání podívat se na dnešní lekci. Pokud by to ještě šlo, rád bych se připojil, abych si poslechl nové texty účastníků kursu a taky se dozvěděl, jaké rady pro psavce bude mít dnešní host Vladimír Kroc. Občas, když mám čas pustit si Zápisník zahraničních zpravodajů na ČRo, slyším jeho příspěvky.
Těším se na viděnou dnes v podvečer. (A pokusím se ještě připravit něco krátkého na přečtení, abych nepřišel úplně s prázdnou. ;-) )
Marek Filičko
Milá Dano, k Tvému svátku 11.12.2024:
Tvá slova ať jsou hravá,
dlouho ať jsi taky zdravá,
ať máš věrných přátel kopu,
co nechávají milou stopu.
A lásku přeji, naději a odhodlání,
ať naučíš to dobré psaní
ještě mnoho žáků a mnoho žaček,
a ať pochopí: není háček jako háček...
dlouho ať jsi taky zdravá,
ať máš věrných přátel kopu,
co nechávají milou stopu.
A lásku přeji, naději a odhodlání,
ať naučíš to dobré psaní
ještě mnoho žáků a mnoho žaček,
a ať pochopí: není háček jako háček...
Vše nejlepší přeje Wilson
Kurzy tvůrčího psaní, které jsem převzala od spisovatele Arnošta Lustiga, jsou postavené na respektu. Díky jeho charismatu a zkušenostem měly semináře obrovský filozofický i morální přesah. Nešlo o nějakou kuchařku s návodem na vaření románů. Kurzy v jeho podání byly vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Arnošt přežil holocaust a věděl, že každá generace si musí vybojovat svou vlastní svobodu. Říkal, že slušnost je jako pták nad mořem, stále musí mávat křídly, aby se neutopil.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
Dana Emingerová
 |
| Křest knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE na Dobešce 29. listopadu 2024 |
„Píšu si, ani nevím jak,… mám jen hlavu plnou ideálů,“ zněla mi v pátek 29.11.2024 cestou na Dobešku neodbytně v hlavě parafráze na Matuškovu Árii měsíce. Ideálů o tom, že se mi dnešní autorské čtení povede, že se nezakuckám při přednesu a že se mi jednou třeba fakt povede i má vlastní prvotina.
 |
| Kmotr Ondřej Neff a sponzoři Nataša, Martin, Marek a Dana |
První půle večera byla věnována příspěvkům ze společné knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE, kterou si posluchači mohli o přestávce koupit, stejně jako její předchůdkyně. Ne že by se u knižního stánku stály fronty, ale pár exempláři třeba Ježíšek ozdobí něčí knihovnu…
Uměli toho dost, stejně jako tako Danin tatínek, který se na jednu písničku bez jakékoli zkoušky sehranosti přidal.
Druhou půlku večera zahájila sekce cestopisná. S Natašou jsme zavítali k Bohům do Řecka, s Vendulou jsme si zabásnili o jejích amerických toulkách a Martin nás vtáhl do proudu rozbouřené Amazonky. Krev v žilách tuhla snad všem posluchačům.
Při pohledu do sálu i do zákulisí Matuškovu Árii v mé hlavě přemazala Hutkova slova „Co je však největší, co je však největší, ta lidská svoboda…“ Měla jsem slzy v očích.
Děkuji všem „klíčníkům“, kteří se tehdy v listopadu nebáli zvonit, díky nim si já teď můžu psát, co chci a otravné komáry beztrestně odhánět jen repelentem, aniž bych se musela bát kriminálu.
A děkuji i Tobě, Dano, že si můžu psát, co chci, a číst, co se mi povede.
Děkuji všem „klíčníkům“, kteří se tehdy v listopadu nebáli zvonit, díky nim si já teď můžu psát, co chci a otravné komáry beztrestně odhánět jen repelentem, aniž bych se musela bát kriminálu.
A děkuji i Tobě, Dano, že si můžu psát, co chci, a číst, co se mi povede.
Anna Vocelová
Aničko,
nádherně napsané! Děkuju, že jsem tam díky Tobě mohla "být s vámi".
! Děkuju, že jsem tam díky Tobě mohla "být s vámi".Zuzka Fajmonová
Martin Paruch
Milá Dano,
děkuji za Dobešku. Měla ještě větší spád než vloni. Byla tam milá atmosféra, veselé povídky se mísily s dojemnými, zajímavými, napínavými... Kamarádka byla okouzlena. A já jsem odcházela plná radosti.
Jestli jedeš na lyže, tak si je co nejlépe užij! A také ti přeji krásné vánoce s jedním členem rodiny navíc😊
Je Pravda, že vás mám všechny mooc ráda!
Ahoj! Irena Taterová
děkuji za Dobešku. Měla ještě větší spád než vloni. Byla tam milá atmosféra, veselé povídky se mísily s dojemnými, zajímavými, napínavými... Kamarádka byla okouzlena. A já jsem odcházela plná radosti.
Jestli jedeš na lyže, tak si je co nejlépe užij! A také ti přeji krásné vánoce s jedním členem rodiny navíc😊
Je Pravda, že vás mám všechny mooc ráda!
Ahoj! Irena Taterová
literární večer na Dobešce se ti moc povedl. Už v autě jsme se s Irenou dohodly, že křest s autorským čtením byl opravdu skvělý... a nezlob se, že používám tvé "neoblíbené, nebo spíš zakázané" hodnocení. Neumím jinak. Vše se povedlo, dobrá nálada a i muzika byla "výborná".
Díky za "hezký" večer.
Bohuna a Bohouš Kopřivovi
Bohuna a Bohouš Kopřivovi
 |
| Křest knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE na Dobešce 29. listopadu 2024 |
Tak už to má za sebou. Všichni jsme věděli, že ta chvíle musí přijít. Schylovalo se k ní celý letošní rok. A nakonec 29. listopadu v útrobách divadla Dobeška skončilo dlouhé čekání a početná parta rodičů ji mohla pokřtít. Ano, mezi čtenáře byla tímto aktem poslána knížka QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE.Parta rodičů, mezi které se také hrdě počítám, není nikdo jiný než účastníci literárních dílen Dany Emingerové. Z množství jejich literárních pokusů Dana vybral takřka stovku textů ozdobených skvělými ilustracemi studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.
Dobeška byla svědkem povedeného večera. Bylo úžasné pozorovat, s jakým nadšením se mnozí psavci setkali. Byl jsem jedním z nich, ale jeden z mála, který se objevil fyzicky poprvé. Tváře, které jsem tři roky vídal jen na obrazovce monitoru a slyšel ve sluchátkách, jsem mohl vidět naživo. Prožil jsem chvíle radosti a určitě jsem v tom nebyl sám.
Scénář byl dán pečlivě dohromady, aby to, jak se říká, odsýpalo a divák se nenudil.
Dobeška byla svědkem povedeného večera. Bylo úžasné pozorovat, s jakým nadšením se mnozí psavci setkali. Byl jsem jedním z nich, ale jeden z mála, který se objevil fyzicky poprvé. Tváře, které jsem tři roky vídal jen na obrazovce monitoru a slyšel ve sluchátkách, jsem mohl vidět naživo. Prožil jsem chvíle radosti a určitě jsem v tom nebyl sám.
Scénář byl dán pečlivě dohromady, aby to, jak se říká, odsýpalo a divák se nenudil.
A nenudil se.
Psavci se střídali ve čtení svých povídek s kapelou NEUMÍM NIC a jejími chytlavými písničkami.
V nejlepším přišel v doprovodu Dany vzácný host, pan Ondřej Neff, aby knihu pokřtil. Sám do ní přispěl svou povídkou.
Samozřejmě se neopomnělo vzpomenout na Arnošta Lustiga, kterým celý projekt PSANÍ PODLE LUSTIGA vlastně začal.
Nuže milá knížko, nyní je na tobě, abys dělala radost čtenářům a aby jich bylo co nejvíce. Myslím, že s tímhle přáním nejsem sám.
Samozřejmě se neopomnělo vzpomenout na Arnošta Lustiga, kterým celý projekt PSANÍ PODLE LUSTIGA vlastně začal.
Nuže milá knížko, nyní je na tobě, abys dělala radost čtenářům a aby jich bylo co nejvíce. Myslím, že s tímhle přáním nejsem sám.
Jiří Wilson Němec
Míša Čápová
 |
| Kapela NEUMÍM NIC |
 |
| Muzikanti, dvojčata Jiří a Jarda Bílí |
Dano, moc děkujeme za pozvání. Byl to krásný večer, užili jsme si to!
Jarda Bílý
Dano, díky. Byl to pro nás moc hezkej večer. Z videa, jak jsme hráli s Tvým tátou blues, máme radost. Přepošlu to všem ostatním šesti klukům z kapely.
Jiří Bílý
Dádule, na Dobešce to bylo moc hezké. Děkuji za pozvání. Viděl jsem Tebe, Šimona i Jirku, jak hrál blues s kapelou. Povídky byly fajn a odsejpalo to.
Michal Spevák
Postavy, kromě dobrodružství, žijí i obyčejný život. Zkuste neobyčejně popsat některou jejich denní činnost. Vymyslete svoji vlastní nebo si vyberte z nabídky (Čištění zubů, česání, oblékání, cesta do práce, stlaní postele, práce, úklid, vaření, praní…) Pokuste se v textu obejít bez vzpomínek, buďte v přítomnosti (min. čas vyprávění zachovat můžete, jen nechci, abyste si při stlaní postele vzpomínali na kohokoliv, kdo tam s postavou spal ještě včera nebo před rokem…). Jde nám o zajímavý popis činnosti, kterou hrdina právě dělá. Pokud se vám to podaří i s humorem, je to jenom dobře.
Klára Dvořáková
 |
| Martin Paruch, Magazín Koktejl 2024 |
Milena Pravdová
 |
| 2. lekce kurzu cestopisů 4.12.2024 s Danou a Yakeenem |
děkuji za pochvalu, kterou jsem dostala na poslední lekci. S Bohoušem jsme si šli utratit můj první honorář za cestopis o rituálu dospělosti u etipských Hamarů na iDNES. Jsme v Máji, kde je pěkný výhled na Prahu, ale Bohouš má obarvy, aby peníze za článek stačily stačily na kávu, čaj a dva zákusky.
Bohuna Kopřivová
Milá Dano,
díky za návod na napsání knihy, který jsi mi pro zajímavost poslala. Těší mě, když vidím, jak jednoduché to je. Deterministický proces kreativity. Až mě překvapilo, že věc není podána formou vývojového diagramu...
Trochu vážněji: Myslím, že ten návod je zajímavý seznam, ale chybí mu proporce.
díky za návod na napsání knihy, který jsi mi pro zajímavost poslala. Těší mě, když vidím, jak jednoduché to je. Deterministický proces kreativity. Až mě překvapilo, že věc není podána formou vývojového diagramu...
Trochu vážněji: Myslím, že ten návod je zajímavý seznam, ale chybí mu proporce.
Rada "zvolte, v jakém čase budete knihu vyprávět" má stejný prostor jako "napište to", což mi naznačuje, že jde o užitečnou pomůcku pro lektora, ale ne pro novice. Přednášku podle takové osnovy bych si rád vyslechl a vše podrobně zapsal.
Když uvažuji o své knize, není mi vůbec jasná podoba, kterou by měla nabýt. Ale téměř jistě vím, že to nebude příběh. Mám svých starostí dost, ještě abych musel řešit, kam ten moula, ten můj hlavní hrdina, zase spadnul a koho si zase znepřátelil a je na mě, abych ho nějakým zásahem shůry zachraňoval...
Ale zkusil jsem to. Chvíli jsem si představoval, že podle návodu stvořím pár týpků, rozdám jim svá moudra o světě, aby je vynášeli proti sobě jako trumfy, když zrovna nejsou aktéry mých historek, abych je nakonec všechny pobil a dal při poslední stránce a výstřelu čtenáři naději na svět bez mechanických zombíků na klíček, bezživotných chimér a monster smontovaných z tkání ztracených na prosektuře podle návodu doktora Frankensteina. Tak životaschopné postavy by se rodily z mého pera.
Souvisí to s materiálem, který mám k dispozici. Mou surovinou, které mám plné virtuální šuplíky mých elektronických poznámkových bloků, jsou různé maximy, odpozorované pravdy o světě, hrst vlastních historek (někdy bez pointy, obvykle bez literární přesvědčivosti). Co z toho splácat a jak je mým nevyřešeným problémem.
Problémem, který mám potíže zformulovat, natožpak vyřešit. Vlastně doufám, že během Vánočních svátků dám dohromady reprezentativní vzorek svých zápisků, abych Tě poprosil o Tvůj názor, co by se s tím dalo dělat...
Zdraví Jarda
Když uvažuji o své knize, není mi vůbec jasná podoba, kterou by měla nabýt. Ale téměř jistě vím, že to nebude příběh. Mám svých starostí dost, ještě abych musel řešit, kam ten moula, ten můj hlavní hrdina, zase spadnul a koho si zase znepřátelil a je na mě, abych ho nějakým zásahem shůry zachraňoval...
Ale zkusil jsem to. Chvíli jsem si představoval, že podle návodu stvořím pár týpků, rozdám jim svá moudra o světě, aby je vynášeli proti sobě jako trumfy, když zrovna nejsou aktéry mých historek, abych je nakonec všechny pobil a dal při poslední stránce a výstřelu čtenáři naději na svět bez mechanických zombíků na klíček, bezživotných chimér a monster smontovaných z tkání ztracených na prosektuře podle návodu doktora Frankensteina. Tak životaschopné postavy by se rodily z mého pera.
Souvisí to s materiálem, který mám k dispozici. Mou surovinou, které mám plné virtuální šuplíky mých elektronických poznámkových bloků, jsou různé maximy, odpozorované pravdy o světě, hrst vlastních historek (někdy bez pointy, obvykle bez literární přesvědčivosti). Co z toho splácat a jak je mým nevyřešeným problémem.
Problémem, který mám potíže zformulovat, natožpak vyřešit. Vlastně doufám, že během Vánočních svátků dám dohromady reprezentativní vzorek svých zápisků, abych Tě poprosil o Tvůj názor, co by se s tím dalo dělat...
Zdraví Jarda
 |
| 7. lekce on-line kurzu psaní knih s Danou 28. listopadu 2024 |
1. Zvolte pracovní název knihy
Pojmenujte svou knihu, i když si nejste jistí, jestli ten název ponecháte. Lépe se vám o ní bude přemýšlet.
2. Rozpracujte hlavního hrdinu
Založte si zvláštní soubor a do něj postupně pište vše, co týká hlavního hrdiny.
3. Rozpracujte záporáka / zápornou okolnost
Založte si zvláštní soubor a do něj postupně pište vše, co týká hlavního hrdiny.
3. Rozpracujte záporáka / zápornou okolnost
Může to být člověk, zvíře nebo třeba nemoc. Pamatujte, že kniha bez konfliktu je kniha bez příběhu.
4. Rozpracujte dějový oblouk
4. Rozpracujte dějový oblouk
Tedy co bude na začátku, uprostřed a na konci příběhu.6.
5. Rozvažte, jakou změnu hrdina prodělá
5. Rozvažte, jakou změnu hrdina prodělá
Myslete na to, že hrdina nesmí zůstat statický.
6. Určete přechody do 2. a 3. dějství
První a třetí dějství se píší odlišně od toho druhého, proto potřebujete vědět, kde jsou mezi nimi přechody.
První a třetí dějství se píší odlišně od toho druhého, proto potřebujete vědět, kde jsou mezi nimi přechody.
7. Vyberte, v jaké osobě psát
Rozhodněte se, zda budete psát v 1. osobě nebo ve 3. osobě. Pro každý příběh se hodí něco jiného.
8. Vyberte, v jakém čase psát
Rozhodněte se, zda budete psát v přítomném nebo v minulém čase. Na každý příběh se hodí něco jiného.
Zvolte, kterou událostí bude váš příběh startovat.
10. Rozhodněte se, zda mít prolog
Prolog není povinnou součástí knihy, ale pro některé příběhy je velmi užitečný.
11. Pusťte se do psaní
11. Pusťte se do psaní
Rozpracujte další postavy, pište dynamické dialogy, hrajte si s flashbacky a cliffhangery a chytlavými popisy.
12. Napište závěr odpovídající žánru
Můžete mít od začátku více možných konců, ale musejí odpovídat žánru a typu publika.
Můžete mít od začátku více možných konců, ale musejí odpovídat žánru a typu publika.
13. Rozhodněte se, zda mít epilog
Stejně jako prolog, epilog je nepovinný, ale pro některé příběhy je to pěkná "třešinka na dortu".
14. Rozhodněte o rozdělení kapitol
Stejně jako prolog, epilog je nepovinný, ale pro některé příběhy je to pěkná "třešinka na dortu".
14. Rozhodněte o rozdělení kapitol
A nezapomeňte je vždy ukončit tak, aby to čtenáře přimělo číst dál!
15. Dokončete první verzi rukopisu
15. Dokončete první verzi rukopisu
Nezapomeňte, že první verze nejen nemusí, ale ani nemůže být dokonalá.
16. Vymazlete druhou verzi rukopisu
16. Vymazlete druhou verzi rukopisu
Projděte celý rukopis a odstraňte všechny nelogičnosti, ověřte, že dějový oblouk funguje a všechny zápletky jsou ukončené.
17. Ujistěte se, že je kniha hotová
17. Ujistěte se, že je kniha hotová
Projděte svou knihu ještě jednou, abyste se ujistili, že v ní nic nechybí ani nepřebývá.
18. Dejte knihu číst betačtenářům
18. Dejte knihu číst betačtenářům
V žádném případě neposílejte rukopis do nakladatelství, aniž byste jej dali přečíst alespoň jednomu betačtenáři.
19. Zapracujte připomínky betačtenářů
19. Zapracujte připomínky betačtenářů
Zapracujte všechny připomínky, pokud s nimi souhlasíte. Pokud nesouhlasíte, pokuste se to s betačtenáři vyjasnit.
20. Napište anotaci
20. Napište anotaci
Anotaci budete posílat zároveň se svým rukopisem do nakladatelství a posléze bude sloužit k propagaci vaší knížky.
21. Pošlete rukopis do nakladatelství
21. Pošlete rukopis do nakladatelství
A obrňte se trpělivostí, než vám přijde odpověď!
Klára Dvořáková
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 27. listopadu 2024 |
-hledání synonym, aby text byl pestřejší
-věty nešroubovat, psát jak zobák narostl
-titulek a první věta a konec je nejdůležitější
-zbytečně neříkat to, co je zřejmé
-pozor na přídavná jména a slovesa v pasivních tvarech, nepoužívat jich do textu moc
-nehonit víc zajíců najednou
Jitka Simonová
Martin Uhlíř
děkuji za příležitost se účastnit Tvého kurzu. Nevyměnil bych ji ani za výlet do ZOO ani za thajskou masáž.
Jarda Valach
 |
| Jazzový štrůdl Evy Emingerové v Semaforu 24.11. 2024 za aktivní účasti velké části rodiny |
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 24.11. |
Předpremiérou pátečního literárního večera na Dobešce (29.11. od 19 h) bylo krátké autorské čtení v Divadle Semafor, kam mě na svůj Jazzový štrůdl pravidelně zve moje ségra Eva EMINGEROVÁ. Byla to smršt legrace a skvělé muziky. Díky, Evčo, za tu úžasnou atmosféru, kterou na pódiu se svou kapelou a vlastní rodinou dokážeš vytvořit. Oceňuji Tvou odvahu nás tam skoro všechny během večera vpustit.Dana
Milá Dano!
Jsem přesvědčený, že Tvá povídka o rodičích, kterou jsi nám na kurzu četla, na jazzovém večeru v Semaforu zářila a zněla.
Jsem přesvědčený, že Tvá povídka o rodičích, kterou jsi nám na kurzu četla, na jazzovém večeru v Semaforu zářila a zněla.
Ještě jednou děkuji za možnost se znovu účastnit Tvého víkendového semináře a vidět Tě, jak se dělíš s druhými o své znalosti a jak rozvíjíš jejich „psavecké“ schopnosti.
Po celou dobu kurzu udržuješ stimulující atmosféru, že všichni sedí na krajíčku židle. Dva dny čisté radosti.
Jarda Valach
Jarda Valach
 |
| Jazzový štrůdl Evy Emingerové v Semaforu 24.11. 2024 za aktivní účasti velké části rodiny |
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 24.11. |
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 24.11. |
Úžasné holky v téhle rodině… řekla bych… inspirativní, pro mnoho z nás.
Petra Černá
Milá Danuško,
Jsi životabudič a ani to možná o sobě nevíš. Kdyby Tě poznalo víc lidí, jistě by se spotřeba kávy, pervitinu i kokainu významně snížila. Myslím, že máme podobné životní krédo.
Není nad to, posílit a podepřít toho druhého. Jsem rád, že mi Tě osud postavil do cesty.
Olda Voženílek
Jsi životabudič a ani to možná o sobě nevíš. Kdyby Tě poznalo víc lidí, jistě by se spotřeba kávy, pervitinu i kokainu významně snížila. Myslím, že máme podobné životní krédo.
Není nad to, posílit a podepřít toho druhého. Jsem rád, že mi Tě osud postavil do cesty.
Olda Voženílek
potvrzuji přijetí dárkového voucheru a děkuji za rychlé vyřízení.
Samotný poukaz má krásnou podobu a věřím, že kurz udělá dceři radost.
Beata Šmídová
Dobrý večer,
naše šestnáctiletá dcera užívá psaní do šuplíku jako terapeutický odpočinek od studia a starostí z vlastní potřeby. Relaxuje tak sama od sebe. Je studentkou osmiletého gymnázia. Ráda bych ji prostřednictvím vhodného kurzu nebo vedení dovedla ke zlepšení a větší odvaze i publikovat před ostatními.
Můžete jí nabídnout nějaký program nebo některý z vašich kurzů. Ráda bych jí víkend v Praze na kurzu dala jako vánoční dárek.
Beata Šmídová
naše šestnáctiletá dcera užívá psaní do šuplíku jako terapeutický odpočinek od studia a starostí z vlastní potřeby. Relaxuje tak sama od sebe. Je studentkou osmiletého gymnázia. Ráda bych ji prostřednictvím vhodného kurzu nebo vedení dovedla ke zlepšení a větší odvaze i publikovat před ostatními.
Můžete jí nabídnout nějaký program nebo některý z vašich kurzů. Ráda bych jí víkend v Praze na kurzu dala jako vánoční dárek.
Beata Šmídová
 |
| Víkendový kurz s Danou na Karlově náměstí 23.-24. listopadu 2024 |
Ze začátku jsem byla trochu skeptická k tomu, co říkají stránky – že se účastník za víkendový kurz ve psaní drasticky zlepší a že je psaní řemeslo. Vždyť co se člověk dokáže za jediný víkend tak převratného naučit?! A navíc – psaní je umění!
Po absolvování kurzu ale musím všem těmto příslibům dát zapravdu. Dana nám ukázala všelijaké zajímavé fígle a rafinovanosti, aby text správně fungoval, a já se teď cítím ve psaní jistěji a jsem plná inspirace. Mockrát děkuji za úžasně strávený čas, vím, že jsem nebyla na kurzu naposledy!
Markéta Valentová
Dano,
celou cestu domů mám moc hezký a chvílemi i smutný pocit. Něco hezkého skončilo. Energie mezi všemi byla tak příjemná! A já jako nepopsaný list jsem si odnesla tolik poznatků. Nebudu s nimi ještě dlouho umět žonglovat, ale přibližně snad vím, kterou rukou bych měla dělat jaký pohyb.
V tramvaji se mi rozjel takovej tvůrčí průjem... na téma příběh na 7 slov.
A mám jeden, co se mi vážně líbí... i když je to jen výpůjčka:
„Popelko, chtěla bys na ples, řekni, chtěla?"
A to mi spouští krásný fantazie... já totiž tenhle citát často používám. Jsem vůbec chorobná, co se hlášek týká...
Přeji ti krásný nedělní večer a k páteční slávě na Dobešce pak vysílám přání, ať si to užijete a má to šťávu. Moc ráda bych na autorské čtení přišla, ale léta mám v pátek před první adventní nedělí ranní a večerní tvůrčí kroužky žen, kdy zdobíme chvojí smotané dokulata, popíjíme víno, uzobáváme, co kdo dovalí a jseme rády, že jsme spolu.
Renata Koblicová
celou cestu domů mám moc hezký a chvílemi i smutný pocit. Něco hezkého skončilo. Energie mezi všemi byla tak příjemná! A já jako nepopsaný list jsem si odnesla tolik poznatků. Nebudu s nimi ještě dlouho umět žonglovat, ale přibližně snad vím, kterou rukou bych měla dělat jaký pohyb.
V tramvaji se mi rozjel takovej tvůrčí průjem... na téma příběh na 7 slov.
A mám jeden, co se mi vážně líbí... i když je to jen výpůjčka:
„Popelko, chtěla bys na ples, řekni, chtěla?"
A to mi spouští krásný fantazie... já totiž tenhle citát často používám. Jsem vůbec chorobná, co se hlášek týká...
Přeji ti krásný nedělní večer a k páteční slávě na Dobešce pak vysílám přání, ať si to užijete a má to šťávu. Moc ráda bych na autorské čtení přišla, ale léta mám v pátek před první adventní nedělí ranní a večerní tvůrčí kroužky žen, kdy zdobíme chvojí smotané dokulata, popíjíme víno, uzobáváme, co kdo dovalí a jseme rády, že jsme spolu.
Renata Koblicová
 |
| Víkendový kurz 23.-24. listopadu 2024 |
Háček – čemu věnovat pozornost, aby čtenář neodložil náš text. Kdyby měl člověk investovat dolar na jeho vylepšení, udělal by nejlépe vydat 80 centů na nadpis a 20 centů na první větu…
Dát si pozor na psaní ve stylu „dělání literatury“ – obvykle založeném na učebnicemi vychválených krásných obratech, jež se v mezidobí proměnily v klišé
Dát si pozor na psaní ve stylu „dělání literatury“ – obvykle založeném na učebnicemi vychválených krásných obratech, jež se v mezidobí proměnily v klišé
Užívat slovesa v aktivním tvaru
„-ící“ a jiné koncovky jsou považovány za archaismy a unavují čtenáře
Psaní a řízení mají mnoho společného: téměř každý získá řidičák, ale pouze několik skutečnými závodníky, část by raději řídit neměla…
Během vyprávění nelze přeskakovat mezi ich-formou a er-formou: Kousl učitle do ruky, když jsem jej káral.
Psaní jako arteterapie a psaní pro jiné se zásadně liší. Ve druhém případě je třeba vše řádně vysvětlovat a sledovat i ostatní pravidla.
Rytmus textu tvoří:
„-ící“ a jiné koncovky jsou považovány za archaismy a unavují čtenáře
Psaní a řízení mají mnoho společného: téměř každý získá řidičák, ale pouze několik skutečnými závodníky, část by raději řídit neměla…
Během vyprávění nelze přeskakovat mezi ich-formou a er-formou: Kousl učitle do ruky, když jsem jej káral.
Psaní jako arteterapie a psaní pro jiné se zásadně liší. Ve druhém případě je třeba vše řádně vysvětlovat a sledovat i ostatní pravidla.
Rytmus textu tvoří:
1) střídání popisu, akce a dialogu
2) střídání nálad
3) různé délky vět
4) formátování jako odstavce a kapitoly
Čtenář uvítá, když složité a silné místo následuje zklidňující pasáž
Vtipná hádanka: Které původem české slovo se píše jinak a čte jinak? Odpověď: slovo „jinak“.
Čtenář uvítá, když složité a silné místo následuje zklidňující pasáž
Vtipná hádanka: Které původem české slovo se píše jinak a čte jinak? Odpověď: slovo „jinak“.
Jarda Valach
 |
| Víkendový kurz 23.-24. listopadu 2024 |
Ahoj Dano,
Co mi dal kurz tentokrát:
- Ohromení nad holkama z generace mé dcery, jsou tak talentované!!!
- Radost ze svěžího jazyka a neotřelých metafor!
- Vysoká úroveň diskuse, silná témata, inspirativní!
- Připomenutí některých pravidel: Na začátku je možné vrátit se do minulosti nebo přeskočit do budoucnosti
- Pozor na volbu kulturních referencí
- Víc přemýšlej o nadpisu a první větě!!!!
Děkuji za krásný den,
Martina Křížková
- Ohromení nad holkama z generace mé dcery, jsou tak talentované!!!
- Radost ze svěžího jazyka a neotřelých metafor!
- Vysoká úroveň diskuse, silná témata, inspirativní!
- Připomenutí některých pravidel: Na začátku je možné vrátit se do minulosti nebo přeskočit do budoucnosti
- Pozor na volbu kulturních referencí
- Víc přemýšlej o nadpisu a první větě!!!!
Děkuji za krásný den,
Martina Křížková
Ahoj Dano,
posílám pár poznatků, které jsem si odnesla z kurzu:
psát tak, aby čtenář pochopil, o čem píšeme - co mu chceme sdělit
nemusíme psát chronologicky, někdy je lepší začít v akci a pak se vrátit k začátku
přídavné jména, příslovce a pasivní slovesa berou textu energii
uvést čtenáře do kontextu příběhu, aby se v něm neztratil (les a zvířátka, Mach a Šebestová v třídě...)
vzpomínka posouvá děj, stejně jako akce, rozpoznání a zásah shůry
Moc děkuji za další krásný víkend, bylo to opět skvělé.
Barbora Bilišňanská
posílám pár poznatků, které jsem si odnesla z kurzu:
psát tak, aby čtenář pochopil, o čem píšeme - co mu chceme sdělit
nemusíme psát chronologicky, někdy je lepší začít v akci a pak se vrátit k začátku
přídavné jména, příslovce a pasivní slovesa berou textu energii
uvést čtenáře do kontextu příběhu, aby se v něm neztratil (les a zvířátka, Mach a Šebestová v třídě...)
vzpomínka posouvá děj, stejně jako akce, rozpoznání a zásah shůry
Moc děkuji za další krásný víkend, bylo to opět skvělé.
Barbora Bilišňanská
Děkuju za úžasný víkend, bylo to skvělý, těším se na příště!
Co jsem si odnesla z kurzu:
Arnošt Lustig byl fascinující osobnost, líbí se mi idea shit detectoru, důležitost nadpisu a 1. věty, kosmetické úpravy dělají hrozně moc, musím myslet na to, aby čtenář text dobře pochopil a objasňovat detaily
Je důležité si realitu trochu pozměnit tak, aby text fungoval, síla dialogů, finta s Čechovovou flintou, detail je krásný, ale moc ho při popisu škodí, chtěla bych více používat rezonanci
Markéta Valentová
Arnošt Lustig byl fascinující osobnost, líbí se mi idea shit detectoru, důležitost nadpisu a 1. věty, kosmetické úpravy dělají hrozně moc, musím myslet na to, aby čtenář text dobře pochopil a objasňovat detaily
Je důležité si realitu trochu pozměnit tak, aby text fungoval, síla dialogů, finta s Čechovovou flintou, detail je krásný, ale moc ho při popisu škodí, chtěla bych více používat rezonanci
Markéta Valentová
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu tvůrčího psaní s Danou, Natašou a Janou Vaňkovou 20. 11. 2024 |
O přepisování podle S. Kinga
Psaní zahrnuje dvě důležité fáze:
- Zavřené dveře
Zaznamenat, co se k věci člověku zrodí v hlavě, vytvořit objem textu první verze
6. lekce dlouhodobého kurzu 20. 11. 2024 - Uložení - alespoň na 6 týdnů. Podle Z. Smithové Ideální je svoboda po dopsání dílo odložit alespoň na rok do zásuvky. To je čas nutný k tomu, aby se člověk změnil z autora na čtenáře svého díla, což mu nejlépe odhalí jeho nedostatky (*).
- První revize - s poznámkovým sešitem projít rukopis, získat celkový dojem a zaznamenat místa, na kterých je třeba pracovat
- Otevřené dveře
- Poskytnout rukopis osobě, pro níž, jako ideálního čtenáře, to autor psal (u Kinga manželka)
- Ukázat svým přátelům = beta-čtenářům
- Pomohou při nalezení a opravení logických a faktických chyb
- Reakce, se kterou dílo a postavy přijmou (nereprezentativní, ale dobrý vzorek, U.Eco: To jediné, co doopravdy píšeme jen pro sebe, jsou nákupní seznamy. (Vše ostatní je komunikace)) // místa, na nichž se shodnou, že jsou dobrá, budou asi dobrá. Také místa, která všem vadí, budou asi problematická. Místa, kde jsou názory smíšené, záleží na autorově úvaze.
- Při odevzdání rukopisu, dílo prošlo mnoha revizemi
- King - 10x
- Tolstoj - 90x
- Hemingway - 80x (u esejů)
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu 20. 11. 2024 |
· E.Hemingway: Přepisování je největší radost z psaní. Mé první verze jsou ubohé. Přepisování si žádá spoustu času, jde o dlouhodobou uspokojivou záležitost. Některé mé eseje si vyžádaly na 80 revizí. Kvůli tomu počtu revizí jsem lidmi chválen za svou kázeň, ale ve skutečnosti jde o poživačnost, zvážím-li, jak mě přepisování baví.
Další citáty o přepisování a korekturách
Přepisování je snad nejdůležitější etapa psaní - vyplývá z názorů mnoha významných autorů
S. King: Nutno mazat nudné pasáže. Řezat ke zrychlení tempa. Zabít své drahoušky, i když to láme srdce.
K. Vonnegut: Tvá výmluvnost má sloužit tvým myšlenkám. Pokud věta nevysvětluje, co píšeš, novým a užitečným způsobem, škrtni ji.
T. Capote: Hlasuji pro nůžky. Věřím v nůžky víc než v tužku. (= Raději škrtat než přepisovat.)
Z. Smithová: Nejlepší čas k revizi je deset minut před autorským čtením dávno publikované věci. To člověk škrtá, přepisuje, odstraňuje zbytečná slova, vše nabubřelé, zbytečné metafory. A to další mrtvé, marnivé, hloupé. A přitom, když byl dříve rukopis odevzdán, nechtělo se autorovi na něm měnit ani čárku.
--------------------
* Poznámka referátčíka: Většina výroků připisovaná slavným autorům je parafráze vlastního překladu z anglických předloh.
Jarda Valach
.jpg)
V pátek 29. listopadu se koná tradicní předvánoční autorské čtení se křtem knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE. Děkujeme všem, kdo se zapojili do vymýšlení názvu. Napovídá, že se tentokrát pouštíme na tenký led sci-fi. Co příběh, to překvapení.
Knihu napsalo přes čtyřicet autorů a každý z nich na to šel po svém. Vybrali jsme stovku nejlepších minipovídek, takže ke čtenáři se dostává jen smetana a třešničku si nakonec jistě najde každý.
Dana Emingerová
 |
| 1. lekce on-line cestopisného kurzu s Danou 20. 11. 2024 |
Cestopis může být až literární dílo, které popisuje cestu autora do různých míst. Často se zaměřuje na podrobnosti o krajině, kultuře, lidech, historii a zážitcích. Soustředí se na čtenáře hledající hlubší a obsáhlejší zážitek nebo vědomosti.
Forma je tradiční a strukturovaná, cestopis může být publikovaný jako kniha, časopisový článek nebo jiný tištěný formát. Styl je obvykle detailnější, literárně bohatší a zaměřený i na vyprávění příběhů.
Cílem je informovat a inspirovat čtenáře, text má často přidanou hodnotu kulturních, geografických nebo historických kontextů.
Příklady: Klasická díla jako Hemingway, Hanzelka a Zikmund, Thor Heyerdahl, Richard Halliburton nebo cestopisy Emila Holuba, Karla Čapka. Dále cestovatelské přílohy deníků a časopisů.
Cestovatelský blog je digitální platforma, kde autor sdílí své zkušenosti z cest, často v kratších a aktuálních příspěvcích. Publikum tvoří široká veřejnost, často mladší generace hledající inspiraci nebo praktické informace. Publikuje se online na webových stránkách nebo sociálních sítích.
Cestovatelský blog je digitální platforma, kde autor sdílí své zkušenosti z cest, často v kratších a aktuálních příspěvcích. Publikum tvoří široká veřejnost, často mladší generace hledající inspiraci nebo praktické informace. Publikuje se online na webových stránkách nebo sociálních sítích.
Styl je méně literární, neformální, méně strukturovaný, často více osobní. Subjektivní pohled doprovázejí vlastní fotografie, videa a praktické tipy. Úkolem blogu bývá inspirovat, pobavit, přinést praktické rady, často zaměřené na aktuální trendy nebo konkrétní itineráře, mezi radami jsou nejlepší restaurace, ubytování, rozpočet.
Příklady: Blogy jako Nomadic Matt nebo český Cestujlevne.
Osobní blogy různých cestovatelů a turistů: Yakovo blog, Rybářka v kuchyni, příklady nepovedených blogů jsou v učebnici Kouzlo psaní knih na str. 172 - Byli jsme v Mianmaru a na str. 173 o Francii
Dagmar Kokešová
 |
| Vendula: Hon na aligátory |
 |
| Jana: National Geographic |
1. Článek by měl být pocitový, emocionální, čtivý, pravdivý a relevantní.
Jak toho dosáhnout?
Na počátku si ujasněte, o čem chcete psát. Nemá smysl zkoušet do článku vměstnat vše od historie přes faunu a flóru, popis jednotlivých míst a zvláštností místní gastronomie, až po zvyky obyvatel a příhody z cestování. Vyberte si jedno téma, které považujete za nejzajímavější, a toho se držte. Jinými slovy – nepište článek o zemi či místě, ale o konkrétní zajímavosti, fenoménu a podobně. V Koktejlu uvítáme i články z České republiky, a také z jiných oblastí, než je cestování.
Nepište cestovatelův deníček. Častou chybou je, že autor začne článek přistáním na letišti a pak popisuje den po dni, co zažil. Až na výjimečné skutečně dobrodružné expedice nemá taková chronologická kompozice smysl.
Neomezujte se na popis. Svěřte se, jak na vás místo či situace působí. Než na pouhé konstatování faktů se zkuste zaměřit na příběh, který by tato fakta ilustroval.
Nepřizpůsobujte své texty kostrbatému jazyku politiků a úředníků. Nebojte se pracovat s bohatostí a krásou češtiny. Pozor ale na různá klišé! Vyhýbejte se i nesrozumitelným odborným výrazům a obratům. Raději použijte opis nebo obecně používané slovo, i kdyby nemělo být dokonale přesné. Koktejl není časopis odborný, ale popularizační, proto používá jazyk srozumitelný každému čtenáři.
Pracujte s hodnověrnými zdroji, informace ověřujte. Pokud vám něco zajímavého řekl například někdo z místních, a vy nemáte možnost to ověřit, nepředkládejte tyto informace jako fakt, ale uveďte, kdo Vám to říkal.
Nepopisujte notoricky známé věci. Místo toho se na ně zkuste podívat novýma očima.
Připravte se na to, že vaše texty projdou standardní redakční úpravou! (Redigací, geografickou revizí a jazykovou korekturou.) Před vytištěním však dostanete zredigovaný text k případným připomínkám a po grafickém zpracování také výslednou podobu článku ve formátu pdf.
2. Článek by měl přinést i něco navíc.
Jak toho dosáhnout?
Zkuste se zamyslet nad tím, jak článek doplnit něčím zajímavým. Součástí článků v Koktejlu jsou infoboxy. Do nich lze uvést informace, které se nehodí přímo do hlavního článku, ale přitom jej vhodně doplňují.
Potkali jste na cestě někoho zajímavého, nebo víte o někom, kdo má k vašemu tématu co říct? Zkuste s ním pořídit stručný minirozhovor nebo jej požádat o stručný názor do rubriky K věci.
Píšete o něčem, co by si zasloužilo přiblížit víc, než dokáží slova? Zamyslete se, jestli by bylo možné k článku vytvořit mapku, plánek, graf, tabulku, schéma nebo 3D model. Pokud dodáte podklady, naši grafici si s tím poradí. Cenný je ale i pouhý nápad, který nám sdělíte.
U některých článků čtenářům představujeme autora stručným CV. Pošlete nám tedy několik vět o sobě a připojte vaši fotografii.
3. Článek se do Koktejlu musí vejít.
Jak toho dosáhnout?
Ani v rámci tématu, které jste si zvolili, nemusíte popsat všechny detaily. Všeho moc škodí. Pište jen to, co je zajímavé, důležité a nové, aby se článek nerozpliznul v záplavě nepodstatných sdělení.
Délka článku nemůže přesáhnout 10 000 znaků včetně mezer. Tato hranice je přitom strop nejdelších článků. Neznamená to tedy, že kratší článek musíte natahovat na tento rozměr. O konečné délce rozhoduje redakce.
Délka infoboxu je cca 1000 znaků včetně mezer.
Délka minirozhovoru je cca 1500 znaků včetně mezer.
Délka rubriky K věci je cca 1500 znaků včetně mezer.
Barbora Literová
Ahoj,
posílám pár stránek z mojí knížky. Jmenuje se Pod svícnem je tma. (Když se povede vymyslet lepší název, změním ho.) Úvod už je na webu, dál mám tři prozatímní kapitoly, začínající odjezdem na adaptační kurz. Chci, aby hlavní postava byla kontroverzní.
Jasmin Carmel
 |
| 6. lekce on-line kurzu s Danou 14. 11. 2024 |
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Dagmar Kokešová
Na Sklepáckém rozboru bible si všimněte, jak divák velmi rychle dostane rámec, ve kterém čtyři postavy začnou diskutovat, takže se snadno může zorientovat. Zároveň si scénku poslechněte už proto, že Sklepáci postupují podle pravidel, která vás učím, a vybrané dílo parodicky rozebírají podobně jako my. :)
Píšeme dialog s podtextem (2 postavy), ze kterého vyplyne, kdo s kým mluví a jaký mají spolu vztah. Aniž by si lidé říkali: "Miluji tě.", poznáme, že se mají rádi. Aniž by si lidé říkali: "Nesnáším tě.", poznáme, že se nenávidí atd. Stačí krátký rozhovor, je to "literární cihla" pro vaši budoucí povídku. Když bude mít pointu, je to efektní. Ale důležité je, aby postavy byly uvěřitelné a mluvily přiměřeně svému charakteru (maminka jako maminka, dítě jako dítě, opilec jako opilec, manažer jako manažer)
Příklady: Třídní schůzky, Strom a dřevorubec, Ano, mami, Záhadný e-mail
Najdřív vyzkoušejte kratičký, zábavný úkol: Uvozovací věty
Píšeme dialog s podtextem (2 postavy), ze kterého vyplyne, kdo s kým mluví a jaký mají spolu vztah. Aniž by si lidé říkali: "Miluji tě.", poznáme, že se mají rádi. Aniž by si lidé říkali: "Nesnáším tě.", poznáme, že se nenávidí atd. Stačí krátký rozhovor, je to "literární cihla" pro vaši budoucí povídku. Když bude mít pointu, je to efektní. Ale důležité je, aby postavy byly uvěřitelné a mluvily přiměřeně svému charakteru (maminka jako maminka, dítě jako dítě, opilec jako opilec, manažer jako manažer)
Příklady: Třídní schůzky, Strom a dřevorubec, Ano, mami, Záhadný e-mail
Najdřív vyzkoušejte kratičký, zábavný úkol: Uvozovací věty
Dana Emingerová
Vážená paní Emingerová,
Pracuji na obecním úřadě menší vesnice a mám na starost tvorbu obecního zpravodaje. Nejen grafiku, ale také psaní článků. No a popravdě, sice mě psaní baví (ale spíš si píšu jen pro sebe, svoje nálady, pocity, co mi přihodilo), tak nepíšu pravidelně, a proto je pro mě poměrně složité dát dohromady článek o jakémkoliv dění v obci, tak aby to bylo hezky čtivé, zaujalo, ale také aby to splnilo informativní účel. Psát o nové kanalizaci a různých opravách, aby to znělo hezky, je někdy oříšek 🙂.
Nemám žádné ambice psát knihu, ale ráda bych psala čtivě, trefně, sympaticky a k věci. Tak mě zajímá, jestli je Váš kurz pro mě? Co myslíte?
Tereza Musilová
Pracuji na obecním úřadě menší vesnice a mám na starost tvorbu obecního zpravodaje. Nejen grafiku, ale také psaní článků. No a popravdě, sice mě psaní baví (ale spíš si píšu jen pro sebe, svoje nálady, pocity, co mi přihodilo), tak nepíšu pravidelně, a proto je pro mě poměrně složité dát dohromady článek o jakémkoliv dění v obci, tak aby to bylo hezky čtivé, zaujalo, ale také aby to splnilo informativní účel. Psát o nové kanalizaci a různých opravách, aby to znělo hezky, je někdy oříšek 🙂.
Nemám žádné ambice psát knihu, ale ráda bych psala čtivě, trefně, sympaticky a k věci. Tak mě zajímá, jestli je Váš kurz pro mě? Co myslíte?
Tereza Musilová
 |
| Konzultace výherců literární ceny Ivony Březinové s Danou 13. 11. 2024 |
Zdravím, Dano,
rád bych se domluvil ohledně on-line konzultace s mladými spisovateli Psaní pomáhá. Zpracovává se téma Sumatra. Je lehce omotané kolem ochrany ohrožených zvířat a pytláků, ale jinak volná tvorba bez limitu a definovaného žánru. Autoři spolu s Ivonou Březinovou na jarním setkání vytvořili postavy, které by měli zahrnout do příběhu tak, aby ty příběhy byly lehce provázané aspoň přítomností těch společných postav. V každé povídce by měly být aspoň dvě „společné postavy", i kdyby jen jako vedlejší, nebo ve zmínce. Mělo by to vytvořit volně propojený svět.
Už předcházelo několik konzultací s Annou Vrátnou. Konzultací s Danou Emingerovou jim chceme nabídnout možnost trochu jiného přístupu a pohledu na věc. Žáci se velmi na konzultaci těší, tak snad celý projekt tímto vhodným způsobem doplníme.
rád bych se domluvil ohledně on-line konzultace s mladými spisovateli Psaní pomáhá. Zpracovává se téma Sumatra. Je lehce omotané kolem ochrany ohrožených zvířat a pytláků, ale jinak volná tvorba bez limitu a definovaného žánru. Autoři spolu s Ivonou Březinovou na jarním setkání vytvořili postavy, které by měli zahrnout do příběhu tak, aby ty příběhy byly lehce provázané aspoň přítomností těch společných postav. V každé povídce by měly být aspoň dvě „společné postavy", i kdyby jen jako vedlejší, nebo ve zmínce. Mělo by to vytvořit volně propojený svět.
Už předcházelo několik konzultací s Annou Vrátnou. Konzultací s Danou Emingerovou jim chceme nabídnout možnost trochu jiného přístupu a pohledu na věc. Žáci se velmi na konzultaci těší, tak snad celý projekt tímto vhodným způsobem doplníme.
Vlad Havelka
Musí být jasné, co je pointa i poučení z příběhu
Z flinty na zdi musíme vystřelit.
1. odstranit zbytečnou postavu Řehoře
Z flinty na zdi musíme vystřelit.
To, že něco je mě nazbavuje povinnosti to napsat přehledně.
To, čím začneme, dává čtenáři pocit, že o tom příbeh bude.
Tereza Zuzaníková
Tereza Zuzaníková
 |
| Vyhlášení 6. ročníku soutěže v Klementinu |
2. proč neulovil outloně 5 let
3. důraz na pointu
4. odstranit opakující se slova
5. Musím zjistit, jaké náboženství mají na Sumatře
Jakub Sunek
Příběh má začátek, prostředek a konec, což má svoje pravidla
Nedávat do příběhu zbytečné postavy, které jsou tam navíc
Nedávat do příběhu zbytečné postavy, které jsou tam navíc
Od začátku se držet hlavního tématu
Vylepšit strukturu příběhu
Karolína Ondřejová
Příběh musí mít určitou strukturu, kterou musíme doržovat a zbytečně netvořit situace, které není nutné vědět.
1. Dávat si pozor na strukturu děje (začátek - prostředek - konec)
Ne vždy, když to dává smysl nám, to musí dávat smysl ostatním.
Natalia Steiner
2. Uvěřitelné postavy (psychologie postav)
3. Postupné odkrývání vs odhalení na začátku (záleží na situaci)
4. Pozor na opakování slov --> vymýšlet synonyma
5. Pozor na přílišnou parodii
Eliška Brzková
Včera, dnes a zítra.
Flinta na jevišti musí vystřelit.
Ne všechno, co já mám v hlavě, pochopí ostatní, pokud je k tomu nenavedu.
Postavy musí jednat uvěřitelně, musí mít motivace.
Dát si pozor na opakování slov.
Tereza Hatlapatková
Tereza Hatlapatková
 |
| Autorské čtení v Brně 9. listopadu 2024 |
Divadlo Za hradbami na Křížové ulici mezitím změnilo majitele, přejmenovalo se na divadlo – kavárnu – bar LUMOS a připravilo nový program. A právě tady se od sedmého do devátého listopadu uskutečnil LUMOSFEST, jehož součástí bylo i autorské čtení ve zdejší kavárně. Což pro nás byla samozřejmě jedna z výzev roku 2024!
Hlavní organizace se ujala Zdenička Součková, přední opora brněnské sekce našich kurzů Psaní podle Lustiga.Z Prahy přijely Dana s Natašou a Martinou, z Písku Míša, z Nového Města na Moravě Věra, zřejmě šalinou se dopravily místní autorky - Zdenička a Jana, takže to tentokrát byla kompletně dámská jízda, nepočítáme-li pánský doprovod a členy brněnského fan clubu. Četly jsme povídky o rodičích a dětech, o rodinných vztazích, o městě Brně a nakonec bajky.
Když jsem hrdě ukázala jedné mé kamarádce fotografii nás „sedmi statečných“ čtenářek, kterou jsme pořídily těsně před naším vystoupením, s nadsázkou sobě vlastní zareagovala slovy: „Samé dobré značky vína!“
Na černé ceduli za námi totiž visí nabídka: Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Merlot, Dornfelder. Ale aby nedošlo k mýlce - večerní tečku za příjemným odpolednem jsme udělaly v nedalekém pivovaru. Mimochodem, o Starobrnu jeden z Angličanů žijících v Brně tvrdí, že by se měl správně jmenovat Star of Brno. A my už teď víme proč. Protože jsme si tam náš společný podvečer pěkně užily jako skutečné literární STARS OF BRNO 😊.
Věra Staňková
První věta článku zněla: "Při hledání odpovědi na tuto otázku se nemůžeme vyhnout Brnu." Hned jsme věděly, že míříme správným směrem...
Cesta byla skvělá. Připadaly jsme si jako v letadle. Ještě v Praze, jakmile se vlak rozjede, stavardi roznášejí zdarma vodu, noviny a časopisy. Z bohatého jídleního lístku jsme si po cestě vybraly brokolicovou polévku, salátek s kuřecím masem a sushi, na záchodku to vonělo a umývadlo zdobila živá orchidej...
Tak to jsem ještě nezažila.
Tak to jsem ještě nezažila.
Dana Emingerová
Autorské čtení je takový malý svátek! Tentokrat jsme četly (my, psavé ženy) v Brně v rámci festivalu Lumosfest. Brno má i v listopadu své kouzlo a moc prima publikum! Děkujeme za pozvání!Nataša Richterová
minulý pátek, 8. 11. jsem v kulturním domě obce Žerotín měl své autorské čtení. Obecní rozhlas na akci zval jako na tradiční, protože se koná každoročně od roku 2016. Kdybych seděl za tím stolkem sám, byla by to asi po půlhodině nuda. Tomu od prvopočátku bráním spoluúčastí nějaké regionální kapely. Tentokrát to byla skupina A. M. Úlet. Tu si můžete na netu najít a něco od nich si poslechnout, jsou skvělí. A s nimi jsem se v produkci střídal. Dvě písničky, povídka, dvě písničky, povídka, atd., dvě a půl hodiny. Čtyřicet tři posluchačů nás nechtělo pustit "domů" a nejen kapela, ale i já jsem musel přidávat. Večer se fakt moc povedl a já to bral jako svou generálku na křest společné knížky "Quo vadis, vole" na Dobešce.
Wilson
začala jsem vydávat vlastní podcast... Mám z toho takovou radost, že sdílim...
Třeba se ti bude líbit.
Třeba se ti bude líbit.
Andrea Dudaško
Krásný den, Dano!
Chci se připojit zase k psavcům, jen mám teď 2,5 let starou dceru, tak na prezenční kurzy to časově nezvládám. Ale máte i on-line variantu, což by mohlo být i pro mne, myslím.
Stále píšu jako copywriter a teď opět postupně pronikám do spisovatelské a redaktorské činnosti. Nedávno jsem si četla, co jsem napsala pod křídly Psaní podle Lustiga. Neuvěřitelné, co z nás umíte vytáhnout.
Katka Volková
 |
| 5. lekce prezenčního kurzu 7. 11. 2024 |
Milá Dano a Natašo,
Musím napsat, dokud ještě ve mně nevyhasnul prožitek ze čtvrtečního setkání:
Musím napsat, dokud ještě ve mně nevyhasnul prožitek ze čtvrtečního setkání:
Mimo vystupňované péče – tentokrát jsme byli v rukách hned tří kouček – se musím přidat ke chvále na mé spolužáky: nad vtipem a kultivovaností jejich prací jsem žasnul.
Abych rychlostí vyrovnal tomu, co oni předají v kvalitě, posílám alespoň část svých domácích úkolů. Tedy opravený text popisu vynechávajícího zrak a „Pět poznatků z hodiny":
Čtenář chce uzavřený příběh, nenechat v textu nezodpovězené otázky kvůli zapomenutí. To už raději napsat: to_a_to zůstane navždy záhadou...
Abych rychlostí vyrovnal tomu, co oni předají v kvalitě, posílám alespoň část svých domácích úkolů. Tedy opravený text popisu vynechávajícího zrak a „Pět poznatků z hodiny":
Čtenář chce uzavřený příběh, nenechat v textu nezodpovězené otázky kvůli zapomenutí. To už raději napsat: to_a_to zůstane navždy záhadou...
V povídce, stejně jako ve filmové grotesce z němé éry jsou různé karamboly humorné jen z určité vzdálenosti. Když příliš "zazoomujeme" nelze přehlédnout, jak pod látkou vznikají bolestivé modřiny po komickém pádu...
Tohle jsem z půlky ztratil cestou z ucha do notesu (z Gardnera): Premisy neuvěřitelného - na začátku povidky nebo bajky si lze stanovit vlastní pravidla (zvířátka mluví), ale další vývoj příběhu by měl ctít zákony našeho světa.
Tohle jsem z půlky ztratil cestou z ucha do notesu (z Gardnera): Premisy neuvěřitelného - na začátku povidky nebo bajky si lze stanovit vlastní pravidla (zvířátka mluví), ale další vývoj příběhu by měl ctít zákony našeho světa.
Použijeme-li k posunutí děje Aristotelovskou vzpomínku, je vhodné, když se hlavní část příběhu odehrává v minulosti, zasadit děj do přítomnosti;
Aristoteles v Poetice rozlišuje pět způsobů, kterým se "posouvá" děj vpřed. Ne všechny přijímá čtenář se stejným nadšením:
Aristoteles v Poetice rozlišuje pět způsobů, kterým se "posouvá" děj vpřed. Ne všechny přijímá čtenář se stejným nadšením:
1. Popis (vlastně opak zásady "show, not tell"),
2. Pomocné řešení (zásah vyšší moci),
3. Vzpomínka (dávná příhoda vysvětlí, proč hrdina jedná zdánlivě nelogicky),
4. Rozpoznání (autor rozmístí v textu dost nápovědy, aby si čtenář něco dovodil sám a měl ze sebe radost)
5. Akce!
Ten „referát" z Kinga o „Přepisování" mohu vypracovat – pokud ho, Nicole, už nemá napsaný...
Jarda Valach
Ten „referát" z Kinga o „Přepisování" mohu vypracovat – pokud ho, Nicole, už nemá napsaný...
Jarda Valach
Ahoj Dano,
děkuji za zaslání zajímavého strukturovaného návodu, jak napsat knihu. Odnesla jsem si z něj hlavně to, že jsem naprosto nestrukturovaná. Píšu živelně, co mi přichází, a nad tím, že by měla mít kniha nějaký oblouk, se vůbec nezamýšlím. Na druhou stranu je dobré mít základní stavební kameny, respektive míčky, se kterými pak člověk může svobodně žonglovat. Těším se na čtvrtek.
Nicole Studená
Lumír Kubátko
Co mi dala rétorika 7. listopadu:
Nahlas si nečtu, a tak se stává problémem někomu něco sdělit trochu s emocemi.
Nahlas si nečtu, a tak se stává problémem někomu něco sdělit trochu s emocemi.
Mám ráda, když to dovede jiný, je to nejen zábavnější, ale i výstižnější a člověk to víc vnímá. Proto jsem moc vděčná, že mě na mé chyby upozorňuje naše paní lektorka Jana Vaňková. A pokud chce někdo vystoupit před jinými, je to docela nutnost.
O svém „přednesu" jsem měla trochu představu, ale po předvedení Jany, to byla jiná káva. Tak snad jsem něco pochytila a při čtení na Dobešce neudělám ostudu ani sobě a ani Janě.
Bohuna Kopřivová
Ahoj,
díky za tu možnost přijít do prezenčního kurzu na rétoriku a zůstat s Vámi. Bylo to super. Těším se na příští on-line kurz a na Dobešku. A posílám dnešní prácičku z lekce, jak mě vidí tužka, když píšu:
Au, netlač tak na mně! Hrůza, je to tady zas. Dostala nějaký ten svůj geniální nápad, a musí si ho ihned napsat do zápisníku. Její paměť nové myšlenky asi moc dlouho neudrží, bere mě totiž do ruky každou chvíli.
Beztak z toho zase vyleze nějaká slátanina, která celou svou existenci proleží mezi čtyřmi stěnami tmavé zásuvky. Některá díla dokonce později končí v koši.
 |
| Rétorika s Janou Vaňkovou 7. 11. 2024 |
Když píše v prudkém návalu tvůrčí energie, vždycky mnou ryje po papíře jako pominutá. Hrot mi tlačí do stránek takovou silou, že pokaždé nějakou protrhne.
Já jsem ale tužka, milá zlatá, ne krumpáč! Takhle se mi ještě akorát tak zlomí tuha!
Uff, že by bylo moje utrpení konečně u konce? Starou belu! Jen otáčí stránku a píše si vesele dál. Že já se ale ztrácím s každým dalším slovem, a můj život pomalu vyhasíná, to ji nezajímá. Páni, dneska se ale nějak rozjela. Tohle nebude jen další povídka do šuplíku. Vypadá to dokonce na slibný začátek románu. Aspoň neumřu zbytečně. Třeba z té holky nakonec přece jen bude spisovatelka.
Uff, že by bylo moje utrpení konečně u konce? Starou belu! Jen otáčí stránku a píše si vesele dál. Že já se ale ztrácím s každým dalším slovem, a můj život pomalu vyhasíná, to ji nezajímá. Páni, dneska se ale nějak rozjela. Tohle nebude jen další povídka do šuplíku. Vypadá to dokonce na slibný začátek románu. Aspoň neumřu zbytečně. Třeba z té holky nakonec přece jen bude spisovatelka.
Jasmin Carmel
Milá Dano!
Děkuji za vlídná slova, co jsi mi napsala. Ochotně se nabízím k otesání, jako autor jsem rozhodně neotesanec, ba poleno. Vše si pilně zapíšu tiskacími písmeny do notýsku, za uši, do srdce.
Vděčně Jarda Valach
Děkuji za vlídná slova, co jsi mi napsala. Ochotně se nabízím k otesání, jako autor jsem rozhodně neotesanec, ba poleno. Vše si pilně zapíšu tiskacími písmeny do notýsku, za uši, do srdce.
Vděčně Jarda Valach
 |
| 5. lekce prezenčního kurzu 7. 11. 2024 |
Ahoj Dano,
posílám svůj dnešní příspěvek, jak mě vidí náš pes, když píšu:
Páníček zase utírá drobky ze stolku. Jestli ten stolek přitáhne k pohovce, je to jasný- bude se jíst! Bude se jíst a něco dostanu i já. Když jí páníček, je to fajn. Tlustý od šunčičky, střívko z jitrnice, kousek špíčku, vajíčko… Cokoli odpadne je dobrý! Jo!
Když jí panička, odpadne tak list salátu, kus jabka… Brrr! U paničky jde tak maximálně vyblízat kelímek od jogurtu. Nízkotučnýho. To mi pak drhnou zoubky.
Jejda, on ale netáhne stolek k pohovce, on táhne ke stolku křeslo! To křeslo, co na něj tak rády zvracejí kočky. Vytahuje tu rozpůlenou bedýnku, co jí svítí vršek a dole se bouchá do těch kamínků. Umělec! Nevím, co to znamená, ale vždycky to říká panička. Že vždycky, když se jde uklízet, tak vytáhne tohle křeslo, tu bedýnku a hraje si na toho umělce.
Páníček do těch kamínků strašně mlátí. Má povyplazenej jazyk a vypadá u toho umění, jako já, když kakám. To se taky hrozně soustředím a mám taky povyplazenej jazyk. Akorát já když se vykakám, tak radostně skáču a hrabu packama. Páníček neskáče. Páníček vstane, chodí po pokoji, tahá se za fousy a pořád opakuje: „Kurva, to nemá pointu, to nemá pointu…“
Pak něco prohodí panička, on odpoví, že je to blbost, panička pokrčí rameny a odejde. Páníček pak bouchá dvěma prstama zase rychle do těch kamínků a potom řekne, že se na to může vysrat…
Potom příjde panička a zeptá se: „Počkej a co takhle?“ A sedne k té bedýnce a potichounku, jako když ševelí deštík tam něco naťuká všema prstama.
Páníček se zamyslí: „No to by asi mohlo bejt…“
Pak něco prohodí panička, on odpoví, že je to blbost, panička pokrčí rameny a odejde. Páníček pak bouchá dvěma prstama zase rychle do těch kamínků a potom řekne, že se na to může vysrat…
Potom příjde panička a zeptá se: „Počkej a co takhle?“ A sedne k té bedýnce a potichounku, jako když ševelí deštík tam něco naťuká všema prstama.
Páníček se zamyslí: „No to by asi mohlo bejt…“
A panička poví: „Tak teď dojdi vyvenčit Fanynku.“ (To jsem já.) Jdeme s páníčkem ven a já mu znova ukazuju tu radost z kakání. Snad si ze mě vezme příklad.
Těším se na příště!
Marek Bucko
Hana Nivnická Kavalová pokřtila v Coffee Baru v Orlové-Lutyni svou třetí publikaci. Tentokrát jde o dvouknihu - sbírku básní ZEM(N)ĚDARY ANEB SNOVOŘADÍ MÉHO SVĚTA a kolekci dopisů pro babičku TAK DALEKO A PŘITOM TAK BLÍZKO. Hanko, gratulujeme.
Dana Emingerová
Moc děkuji za propagaci mé knížky na stránkách Psaní podle Lustiga.
Příští rok zase vyšetřím čas na některý z kurzů, určitě by mi to udělalo radost.
Hana Nivnická
 |
| Setkání tří lektorů tvůrčího psaní, Quadrio 23. října 2024 |
Dlouho plánované setkání tří lektorů tvůrčího psaní se konečně uskutečnilo. Nebylo až tak vřelé, jak jsem si představovala, ale donutilo mě k zamyšlení.
Od chvíle, co se známe, si vážím strhujícího nadšení a erudice Reného Nekudy, se kterým jsem vloni i letos přednášela na jeho Festivalu o psaní tvůrčím a marketingovém. Panuje mezi námi shoda, že učit lidi dobře a výstižně se vyjadřovat je dobrá věc, která ve společnosti vlastně chybí. Proto v sobě vidíme spíš kolegy na jedné vlně.Těšila jsem se v tomto duchu už dlouho i na skvělou, zkušenou a uznávanou lektorku a televizní scénaristku Markétu Dočekalovou.
Brzy, co nás René vzájemně představil, spoluautorka TV seriálu Ulice a dalších úspěšných pořadů mě poučila, že PSANÍ PODLE LUSTIGA nemůže být nic mimořádného, neboť "starý pán používal metodou zpětné vazby, která je zcela běžná všude". To mě donutilo uvědomit si, v čem Lustigův přínos spočívá a v čem byl jeho přístup odlišný od běžných pedadogických praxí.
Arnošt přežil holocaust, a proto byly kurzy v jeho podání i vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Nešlo o kuchařku s návodem na vaření příběhů. Vštěpoval nám pokoru ke čtenáři, respekt k názorům druhých. Tím měly Lustigovy semináře obrovský filozofický i morální přesah. Jsem vděčná za všechno, co mě tento vzácný člověk naučil, a považuji si za čest, že to mohu předávat dál.
Arnošt přežil holocaust, a proto byly kurzy v jeho podání i vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Nešlo o kuchařku s návodem na vaření příběhů. Vštěpoval nám pokoru ke čtenáři, respekt k názorům druhých. Tím měly Lustigovy semináře obrovský filozofický i morální přesah. Jsem vděčná za všechno, co mě tento vzácný člověk naučil, a považuji si za čest, že to mohu předávat dál.
Dana Emingerová
Vendula Beaujouan Langová
Arnošt Lustig psal z odžité zkušenosti. Příběhy se mu z ní vynořovaly před očima a zároveň dokázal uchopit způsob, jak skrze jeho psaní naučit psát i druhé lidi. A to je výjimečné. Udělat z něčeho vlastního jedinečného něco srozumitelné a dostupné pro ostatní. A dokázat to předat dál. To nejvíc není naučit se metodu. To nejvíc je podpořit touhu psát. Ukázat cestu, jak ji uchopit, jak po ní jít a jak si časem vyšlapat svoji vlastní. Díky Dano, že nám tohle všechno předáváš. Protože skrze tuhle zkušenost s tebou my všichni můžeme psát právě tak, jak píšeme. Ze srdce.
Stefanie Michael
Nicole Studená
Ahoj Danuško.
Děkuji za vše, co jsi mě do teď naučila. Napsala jsi o Arnoštově metodě výuky krásně, dojemně a pravdivě. Ráda sleduji, co se u Vás děje a zároveň je mi ctí být součástí tak skvělé party, která
kolem Tebe a Arnošta je.inak zrovna píšu svůj první "vztahový" román, jsem asi na 70 procentech. Snad se mi jej podaří dokončit a pak najít vydavatele. :)
Psaní podle Lustiga není "pouhé" učení se metody. I když ani to není zrovna málo. Opravdu s tím člověk získává něco hlubokého, mysl přesahujícího a je na něm, kolik si nabere z toho, co předáváte, Dano. Vše je o úhlu pohledu a psaní obzvlášť.
Hana Nivnická
Psaní podle Lustiga není "pouhé" učení se metody. I když ani to není zrovna málo. Opravdu s tím člověk získává něco hlubokého, mysl přesahujícího a je na něm, kolik si nabere z toho, co předáváte, Dano. Vše je o úhlu pohledu a psaní obzvlášť.
Váš příspěvek mi připomněl přesně tu pokoru, která je důležitá nejen při psaní. Děkuji a často mě mrzí, že jsem nemohla dal pokračovat ve Vašich kurzech.
Jsou v mnoha směrech neobyčejné.
Katka Volková
Člověk se v moderní době často vytrácí.
Petr Marek
 |
| On-line kurz 31. 10. 2024 - 5. lekce s Klárou |
Klára Dvořáková
Posílám úvodní kapitolu své knihy, která není hotová, protože po zpětné vazbě na 4. lekci musím do textu ještě rýpnout a prodloužit ho a upravit.
Momentálně poslouchám dlouhé rozhovory s Tsering, hlavní hrdinkou knihy, která se až teď, ve svých 70 letech, otevřela a mluví o svém životě. Jelikož mluví nepálsky a její dcera mi to tlumočí do angličtiny, jsou poslechy dlouhé a náročné na soustředění, ale vytvářím si poznámky a časovou osu (ta je masakr, protože Tsering ani přesně neví, kdy se narodila).
Zuzka Fajmonová
Momentálně poslouchám dlouhé rozhovory s Tsering, hlavní hrdinkou knihy, která se až teď, ve svých 70 letech, otevřela a mluví o svém životě. Jelikož mluví nepálsky a její dcera mi to tlumočí do angličtiny, jsou poslechy dlouhé a náročné na soustředění, ale vytvářím si poznámky a časovou osu (ta je masakr, protože Tsering ani přesně neví, kdy se narodila).
Zuzka Fajmonová
pomalu končí letošní cyklus PSAVCŮ a my vidíme, jaký za ten rok ušli kus cesty, jak se „vypsali" a jakou mají chuť do dalšího psaní. Poprosila bych Vás tedy o poslední službičku, kdy byste jim poslala hromadný vzkaz, nějaké povzbuzení. Stačí jedna věta – oni budou moc vděční.
Děkuji Vám mnohokrát
Adéla Majerová, Třinec
Dana
Milá Dano,
z minulé lekce kurzu jsem byl nadšený a chtěl bych Ti to napsat. Věnovaly jste s Natašou tolik pozornosti našim dílkům a současně přidaly mnoho poučného o spisovatelském řemesle. Asi jsem akademický suchar, co vyžaduje strukturovaný výklad, aby se mohl biflovat definice a poučky...
Prohřešky proti pravidlům a řemeslu si mohou dovolit jen ti, kteří už obojí zvládli.
Jsou dva druhy psaní: to, které se "samo" rozvíjí z logiky postav a událostí, a to, které vzniká podle předem promyšleného plánu, pevné osnovy, proto se dá hovořit o autorech zahradnících a autorech architektech...
Čeština umožňuje při vyprávění střídat časy na rozdíl od angličtiny.
Někdy je lepší události vylíčit přehledně než pravdivé.
Odnesl jsem si zadání domácího úkolu a povinnou četbu... A propós: kdo chce dobře psát, musí hodně číst...
Gratulujeme Irence k narozeninám. Hezky jsme si minioslavu o přestávce kurzu užili.
Ahoj Dano,
moc ti děkuji za tvůj čas a energii s mým tasemnicovým pokusem o bajku. Už jsem ani nepočítala, že bych ji četla. V zadání DÚ mám esence. Taky pěkný oříšek.
Příště nebudeme škrtat, tentokrát budeme naopak košatit.
Vyberte si nějaký nedramatický moment z vlastního příběhu a udělejte z něj plnohodnotnou dramatickou scénu.
Vezměte si okamžik z příběhu, který je pouhou zmínkou (může to být popis, dialog, krátká pasáž příběhu) a udělejte z něj drama! Proměňte tuto scénu v ucelený malý příběh se začátkem, prostředkem a koncem. Mějte na paměti, že scéna, kterou napíšete, patří k širšímu příběhu. Toto cvičení pomáhá při vytváření samostatné scény, která je však nedílnou součástí většího příběhu. Může dokreslit, dovysvětlit, objasnit souvislosti, minulost, pozadí nebo motivace postavy...
Příklad: Dal by se například zdramatizovat okamžik, kdy se Hamletovi řekne, že jeho otec zemřel, což je scéna, která se v Shakespearově hře neobjevuje.
Požadavky na scény - z knihy Write great fiction (James Hynes):
Jednotlivá scéna musí splňovat minimálně dva požadavky zároveň: Musí posouvat širší vyprávění, nebo do něj alespoň zapadat a musí být sama o sobě zajímavá. Jinými slovy, spisovatel potřebuje vyvážit pozici scény v celém příběhu svým vlastním dramatem. Způsob, jak dosáhnout této rovnováhy, je pamatovat si, že scéna by neměla být delší, než je pro její účel v rámci příběhu jako celku potřeba. Tyto dva vyvážené požadavky se ale mohou mezi jednotlivými příběhy velmi lišit.
John Gardner ve své knize The Art of Fiction definuje scénu jako vše, „co je zahrnuto do nepřerušeného toku akce od jednoho incidentu v čase k druhému“. Pro Gardnera může tento nepřerušovaný tok zahrnovat pohyb prostorem z jednoho místa na druhé, pokud nedojde k velkému skoku v čase. Jinými slovy, scéna ukazuje víceméně vše, co se děje s postavou nebo mezi dvěma nebo více postavami během určitého časového úseku, bez jakýchkoliv přerušení toku času, s výjimkou flashbacků nebo krátkých pasáží expozice.
Existuje samozřejmě mnoho typů scén, od krátkých scén s pouze několika postavami v úzce vymezeném prostředí až po epické scény, které ukazují mnoho postav v rozsáhlém prostředí. Existují scény, které jsou pouze přechodné, scény, které jsou stěžejními okamžiky děje, scény, kde se dozvídáme myšlenky pouze jedné postavy, scény, ve kterých je jedinou akcí konverzace mezi postavami, a scény plné napínavých akcí.
Nataša Richterová
Literatura je citovou pamětí lidstva
Striktní masírky, homeboyům do sbírky,
Lidi je sháněj víc než velký papírky...
A tvý rýmy? Tak ty sou na hovno jak plýny
za to teď je každej drsnej jak šmirgl
Připravim ti chvilky krušný jak hory, žádný sraní, žadny sorry
Ó, pudeš k zemi jako Mir, nikdo si ani nevzpomene, že jsi někdy byl
Jsem pochybná existence, Saturn bez prstence, silikon v podprsence, hurikán v peněžence
MCs ztrácej dech, když padnou do mejch spárů
Jsem jak Godzilla když si dá čáru
Jseš jak vycpávka, jen děláš ramena
Celý text zde.
Milá Dano,
děkuju za víkend nabytý psaním a nasloucháním. Musím za sebe říct, že to byla dost velká porce, kterou jsem nečekala, ale myslím, že jsem se z ní statečně popasovala. Druhý den, po nočním úkolu z metafor a přepisování příběhu, jsem byla zralá si číst knížku někde v koutku... ale nakonec to opravdu stálo za to.
Ať se Ti daří a máš mnoho dalších šikovných studentů. A děkuju za knížku bajek, mám z ní obrovskou radost.
Dano,
Gratulujeme Bohunce Kopřivové k dnešnímu uveřejnění jejího cestopisu RITUÁL DOSPĚLOSTI V POVODÍ ŘEKY OMO na iDNES.
Jsem moc ráda, že se čtenářům iDNES můj cestopis líbil. Tedy nejen ráda, ale přímo nadšená. Pro mne je to "nakopnutí" k dalšímu psaní nebo lépe řečeno k úpravám již napsaného.
Dobrý den,
ještě jednou moc děkuji za kurz, moc jsem si ho užila.
Naučila jsem se:
Mluví za mě jen slova na papíru, nesedím za čtenářem, abych mu svůj text vysvětlila.
Text není pro mě, ale pro čtenáře – musí se v něm orientovat, musí ho bavit, musím ho vždycky chtít mít zapojeného a těšící se ho na to, co bude v další větě.
Není potřeba se vyjadřovat za každou cenu mnoha slovy, je nutné vybírat, co text posouvá a co nikoliv.
Je potřeba dostat do textu emoce a rytmus – vědět, co text zrychluje a co ho zpomaluje.
Tři cihly = popis, dialog a akce – umět s nimi pracovat.
Vymýšlet si! Ponořit se do hloubky! Odpoutat se od reality! Nechat ze sebe vyhřeznout příběh!
Kurz budu určitě doporučovat dále.
Sára Abboudová
"Literární abeceda" je důležitá, protože ji pak začneme v textech automaticky používat. Když ji nemáme zvládnutou, chybí nám někdy písmenka, což je škoda...
Já mám na stará kolena skvělou paní učitelku klavíru. Naučila mě hrát Beethovena, Mozarta, ale já jsem nikdy nechodila na hudební nauku, a tak se vždycky někde rozsekám, protože nemám pod kůží, jaké předzamenání má jaká stupnice. Že když se řekne B-moll (je to buď ailoská, melodická nebo hamonická), pak tam patří těhle sedm tónů... a já to prostě automaticky nevím, a tak občas bouchám vedle.
Dana
Kdysi jsem napsala, že to nejcenější, co kurzy psaní přinášejí, je komunita stejně naladěných lidí, kteří vám věnují svůj čas a pozornost. A za tím si stojím!
A té bezvadné psavecké komunitě chci teď moc poděkovat za narozeninová přání, květiny
, dobrůtky 
a dárečky
, kterými jste mě čtvrtečním kurzu překvapili a dojali!
DĚKUJI. MOC SI TOHO VÁŽÍM. MÁM VÁS RÁDA
Na tom festivalu o psaní jsem psal o závěrečném workshopu, kde se debatovalo o roli tlustých knih a ochotě čtenářů s nimi spojit kus svého života. Zde bych si pomohl přírodovědnou metaforou. Podle nějaké biologické studie se zjistilo, že se liší chování mladých a starých datlů. Ti mladí přistanou na stromě, dvakrát ťuknou do vybraného místa, pak několikrát zaklovou a když nenajdou larvu, zase letí dál. Tohle chování sdílí i dospělí datli, ale s mírnou odchylkou: když z odezvy na ťukání zobákem získají pocit, že v hloubce by sousto mohlo být, s překvapivou urputností začnou klovat do kmene stromu, ačkoli při tom vydají mnoho energie, protože tu víru a zkušenost mají. To se podobá zkušenosti starého čtenáře, který díky svému kulturnímu přehledu ví, kde má smyl úsilí a čas investovat.
Některé příběhy jsou důležitější než jiné, jako na logaritmické ose, stále vzdálenější čas se zahušťuje a je zastupován jen hrstkou zásadních děl, o jejichž výběru se už spory nevedou.
Nejspíš se nestane, že by někdo zjistil, že Alexandrijskou knihovnu vykradli, díla převezli na tajné místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo, kde jsou díla ukryta, zaměřili bychom naši četbu na ně? Nejspíš jen pár akademiků, ačkoli pro správné určení směru je cenné, když jsou body od sebe daleko - zde myslím dvě podoby lidskosti s časovým odstupem. O to více děl čteme současných, které nám pomáhají se lépe orientovat v dnešku, je to ale tak, nepomáhá spíš hledat, co mám společného se svobodným kupcem z Aténského tržiště? Nebo otrockým vychovatelem v patricijské rodině? Stále selhávám v dobrovolném sebeomezení na čtení textů, které má smysl číst i po dvaceti letech od publikování...
Na druhou stranu je tak svůdné, přitažlivé slyšet, co říkají mí současníci světu, na němž jsem také účasten, co žiju, proto nepřekvapí, když člověk poslouchá spíš je. Ačkoli ví, že daný rok má význam jenom sám pro sebe, málokdy se na něj odvolává z jiného roku, pokud nejde o chvíli světodějné události - válka, revoluce a podobně.
Je tak těžké se dělit o svůj čas, otevřít knihu mi stále více připadá jako závazek...
Dana Emingerová na tom Festivalu o psaní byla taky, to jsem vynechal, protože k ní chodím do lekcí.
Moje osobní hodnocení je rozpolcené:
- pedagogicky nejzajímavější výklad předvedl R. Nekuda, jeho výklad/- výkon byl strhující.
- Markéta Doležalová nejspíš bude dobrým vedením pro pokročilejší autory. Po hodině jsem se s
ní pokoušel bavit o svém literárním pokusu, ale nenašli jsme moc vzájemného porozumění.
- lidsky a intelektuálně byla nejzajímavější Tereza Dobiášová, ta ale nabízela jen vlastní
zkušenosti, nikoho nechtěla vést…
Jarda Valach
Paní šéfredaktorka z Koktejlu Bára Literová byla příjemná a její nadšení se přenášelo i na ostatní.Jen já jsem trochu pohořela s příspěvkem z Papui. Je pravda, že moje reportáž už je tak deset patnáct let stará a od doby naší návštěvy se mnohé změnilo.
1. Článek by měl být pocitový, emocionální, čtivý, pravdivý a relevantní.
Jak toho dosáhnout?
Na počátku si ujasněte, o čem chcete psát. Nemá smysl zkoušet do článku vměstnat vše od historie přes faunu a flóru, popis jednotlivých míst a zvláštností místní gastronomie, až po zvyky obyvatel a příhody z cestování. Vyberte si jedno téma, které považujete za nejzajímavější, a toho se držte. Jinými slovy – nepište článek o zemi či místě, ale o konkrétní zajímavosti, fenoménu a podobně. V Koktejlu uvítáme i články z České republiky, a také z jiných oblastí, než je cestování.
Nepište cestovatelův deníček. Častou chybou je, že autor začne článek přistáním na letišti a pak popisuje den po dni, co zažil. Až na výjimečné skutečně dobrodružné expedice nemá taková chronologická kompozice smysl.
Neomezujte se na popis. Svěřte se, jak na vás místo či situace působí. Než na pouhé konstatování faktů se zkuste zaměřit na příběh, který by tato fakta ilustroval.
Nepřizpůsobujte své texty kostrbatému jazyku politiků a úředníků. Nebojte se pracovat s bohatostí a krásou češtiny. Pozor ale na různá klišé! Vyhýbejte se i nesrozumitelným odborným výrazům a obratům. Raději použijte opis nebo obecně používané slovo, i kdyby nemělo být dokonale přesné. Koktejl není časopis odborný, ale popularizační, proto používá jazyk srozumitelný každému čtenáři.
Pracujte s hodnověrnými zdroji, informace ověřujte. Pokud vám něco zajímavého řekl například někdo z místních, a vy nemáte možnost to ověřit, nepředkládejte tyto informace jako fakt, ale uveďte, kdo Vám to říkal.
Nepopisujte notoricky známé věci. Místo toho se na ně zkuste podívat novýma očima.
Připravte se na to, že vaše texty projdou standardní redakční úpravou! (Redigací, geografickou revizí a jazykovou korekturou.) Před vytištěním však dostanete zredigovaný text k případným připomínkám a po grafickém zpracování také výslednou podobu článku ve formátu pdf.
2. Článek by měl přinést i něco navíc.
Jak toho dosáhnout?
Zkuste se zamyslet nad tím, jak článek doplnit něčím zajímavým. Součástí článků v Koktejlu jsou infoboxy. Do nich lze uvést informace, které se nehodí přímo do hlavního článku, ale přitom jej vhodně doplňují.
Potkali jste na cestě někoho zajímavého, nebo víte o někom, kdo má k vašemu tématu co říct? Zkuste s ním pořídit stručný minirozhovor nebo jej požádat o stručný názor do rubriky K věci.
Píšete o něčem, co by si zasloužilo přiblížit víc, než dokáží slova? Zamyslete se, jestli by bylo možné k článku vytvořit mapku, plánek, graf, tabulku, schéma nebo 3D model. Pokud dodáte podklady, naši grafici si s tím poradí. Cenný je ale i pouhý nápad, který nám sdělíte.
U některých článků čtenářům představujeme autora stručným CV. Pošlete nám tedy několik vět o sobě a připojte vaši fotografii.
3. Článek se do Koktejlu musí vejít.
Jak toho dosáhnout?
Ani v rámci tématu, které jste si zvolili, nemusíte popsat všechny detaily. Všeho moc škodí. Pište jen to, co je zajímavé, důležité a nové, aby se článek nerozpliznul v záplavě nepodstatných sdělení.
Délka článku nemůže přesáhnout 10 000 znaků včetně mezer. Tato hranice je přitom strop nejdelších článků. Neznamená to tedy, že kratší článek musíte natahovat na tento rozměr. O konečné délce rozhoduje redakce.
Délka infoboxu je cca 1000 znaků včetně mezer.
Délka minirozhovoru je cca 1500 znaků včetně mezer.
Délka rubriky K věci je cca 1500 znaků včetně mezer.
Barbora Literová
Zdravím, na příště se těším (stejně jako na všechny lekce). V příloze posílám úkol Maska senegalského čaroděje - vhodný pro Koktejl.
Petr Janša
Upravila jsem ti perex, aby hladce tekl.
Ještě se zamysli nad titulkem, zdá se mi trochu kostrbatý
Ahoj Dano,
dala jsem si ještě jednou kreativní ranní okénko a posílám výsledky názvů ke knize projektu Člověk naší doby. Líbí se my myšlenka podržet edici Doba... První díl Doba obalová, druhý Doba... Je tam k tomu proto víc nápadů.
A co jsem si odnesla ze včerejší hodiny? Asi jsem špatně volila kurz. Myslal jsem si totiž, že bude pro začátečníky. To, že narazím na tvé letité studenty, jsem vážně nečekala a docela mě to zaskočilo. Cítím se, jako bych začala chodit do tanečních, kde ostatní už tančí složité variace a já ještě neumím základní kroky. Chápu, že ostatní už se tam chodí jen se vzájemně podporovat, inspirovat a povzbuzovat. Mně ale chybí znalosti úplných základů.
Zdraví
Milá Dano,
Pokud jde o můj cestopis o honu na aligátory pro iDNES, náš louisianský průvodce Jeremy asi magor nebyl, když tvrdil, že si vezme známou popovou hvězdu. Našla jsem o tom článek v dnešním Superu:
Ahoj Dano a Petře,
Postřehy z kurzu cestopisů s Jaroslavem Halamkou z iDNES:
Ahoj,
I v cestopisech je kořením vtip a humor
Četla jsem o iniciačních obřadech etiopských Hamarů. Byla jsem mile překvapená, že se Jardovi Halamkovi líbí humor, což já jako srandista vítám, já to bez humoru ani neumím. Jinak jsem se dozvěděla mnoho zajímavých a důležitých rad, jak psát cestopis. Pan Halamka nám zopakoval i věci, které jsme se naučili v kursech Dany, ale ne je vždy dodržujeme. Zdůraznil, jak je nutné psát sám za sebe, mít otevřené oči i mysl, abychom nepopisovali jen co jsme viděli, ale i něco navíc. Humor by taky neměl chybět. Je dobré praktické rady shrnout do boxíku vedle, aby nerušil text, ale čtenáře to zajímá. Jsou důležité i fotografie, které čtenáři přiblíží popisované místo či zážitek. Je to velice sympatický člověk.
Už jsem nebyl dlouho na žádném prodlouženém výjezdním kurzu psaní. Na cestovatelský jsem se ale původně ani nehlásil.
„O čem tam tak píšete?“ ptal jsem se jednoho z „cestovatelů“, který se chystal na psaní cestopisů do penzionu U Sněžnice v Železné Rudě.
„To je různý,“ začal neurčitě. „Třeba, kde jsme letos byli nejdál, co jsme tam zažili, jací tam žijí lidé, co mají za zvyky, jaké jsme z toho měli pocity… Jo! Ale nemělo by tam být, jak jsme tam jeli a jak jsme se na to chystali a tak, to by nikoho nezajímalo.“„Aha,“ odpověděl jsem,a představil jsem si cestopis z mého letošního výletu nejdál, čili výletu na hrad Zvíkov. Tím, že jsme přijeli po zavírací době, nezažili jsme tam nic. Byli jsme jen v hradní restauraci, ta měla otevřeno déle, než hrad. Žili tam Němci (teda asi, protože tam nikdo jiný nebyl). Za zvyk měli se ožrat, dělat bordel a pocity jsme z toho měli blbý.
Celé tři dny jsme strávili v přátelském prostředí penzionku U Sněžnice. Nádherně tam voněly dřevěné podlahy, Natašin výborný borůvkový koláč a přátelská atmosféra. Přátelé jsou rodina, kterou si sami vybíráme. Já si teda vybral sakra dobře. Pár človíčků mi tu sice chybělo, ale určitě přijedou příště a přibydou i členové noví. Inspirující bylo místní prostředí.
Přestože v Železné Rudě lilo jako z konve a země se začínala nořit do povodní, strávili jsme na Šumavě nádherný víkend plný legrace.
Dík za úpravu cestopisu Stříbrný důl bez stříbra. Posílám dvě fotky s mladým mnou. Jinak ta kniha o psaní her, o které jsme na kurzu v Železné Rudě mluvili, byla od Waltera Kerra Jak nepsat hru – Orbis, 1963.
Jitka Bucková
Ahoj,
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 24. října 2024 |
Milá Dano,
z minulé lekce kurzu jsem byl nadšený a chtěl bych Ti to napsat. Věnovaly jste s Natašou tolik pozornosti našim dílkům a současně přidaly mnoho poučného o spisovatelském řemesle. Asi jsem akademický suchar, co vyžaduje strukturovaný výklad, aby se mohl biflovat definice a poučky...
Co jsem si odnesl:
Psaní je služba čtenáři; je na autorovi, aby přeměnil složité v přehledné a nejasné v jasné...Prohřešky proti pravidlům a řemeslu si mohou dovolit jen ti, kteří už obojí zvládli.
Jsou dva druhy psaní: to, které se "samo" rozvíjí z logiky postav a událostí, a to, které vzniká podle předem promyšleného plánu, pevné osnovy, proto se dá hovořit o autorech zahradnících a autorech architektech...
Čeština umožňuje při vyprávění střídat časy na rozdíl od angličtiny.
Někdy je lepší události vylíčit přehledně než pravdivé.
Odnesl jsem si zadání domácího úkolu a povinnou četbu... A propós: kdo chce dobře psát, musí hodně číst...
Od Asji: Krylov překládal, ale sám bajky nepsal.
Měj se krásně
Jaroslav Valach
Dana a všichni spolužáci
moc ti děkuji za tvůj čas a energii s mým tasemnicovým pokusem o bajku. Už jsem ani nepočítala, že bych ji četla. V zadání DÚ mám esence. Taky pěkný oříšek.
Jsi hodná, že mi na mé cestě "psavce" pomáháš. Fakt si toho cením. Dneska málokdo udělá něco navíc pro druhé. Chápu doplnění. Pro poslech je to důležité. To, co čtenář musí pozorně objevit, posluchač nemá šanci navnímat.
Já osobně ráda nutím čtenáře víc se zamýšlet nad tím, co čte. Proto se mi taky tolik líbí ty Jardovy výtvory. Musíš být stále ve střehu a zapojovat mozek, což je dovednost, který díky jednoduchému a konzumnímu obsahu prakticky všeho, co nás teď obklopuje, úplně mizí.
Pravdou zůstává, že když Jarda své věci čte, stíhám jen pochytat, že jsou tam skvělé příměry, ale následně ho musím poprosit o zaslání, abych si to mohla přečíst. Případně mu koukám do notebooku už když to čte. Uložím si tedy pro posluchače doplněnou verzi, nicméně si rozhodně nemyslím, že by to bylo natolik dobré, abych se tím mohla chlubit u autorského čtení. Ale kdo ví, třeba mi natolik zamrzne tvůrčí schopnost, že už do té doby nic lepšího nenapíšu.
Měj se krásně, ještě jednou děkuji.
Nicole Studená
Měj se krásně, ještě jednou děkuji.
Nicole Studená
Vyberte si nějaký nedramatický moment z vlastního příběhu a udělejte z něj plnohodnotnou dramatickou scénu.
Vezměte si okamžik z příběhu, který je pouhou zmínkou (může to být popis, dialog, krátká pasáž příběhu) a udělejte z něj drama! Proměňte tuto scénu v ucelený malý příběh se začátkem, prostředkem a koncem. Mějte na paměti, že scéna, kterou napíšete, patří k širšímu příběhu. Toto cvičení pomáhá při vytváření samostatné scény, která je však nedílnou součástí většího příběhu. Může dokreslit, dovysvětlit, objasnit souvislosti, minulost, pozadí nebo motivace postavy...
Příklad: Dal by se například zdramatizovat okamžik, kdy se Hamletovi řekne, že jeho otec zemřel, což je scéna, která se v Shakespearově hře neobjevuje.
Požadavky na scény - z knihy Write great fiction (James Hynes):
Jednotlivá scéna musí splňovat minimálně dva požadavky zároveň: Musí posouvat širší vyprávění, nebo do něj alespoň zapadat a musí být sama o sobě zajímavá. Jinými slovy, spisovatel potřebuje vyvážit pozici scény v celém příběhu svým vlastním dramatem. Způsob, jak dosáhnout této rovnováhy, je pamatovat si, že scéna by neměla být delší, než je pro její účel v rámci příběhu jako celku potřeba. Tyto dva vyvážené požadavky se ale mohou mezi jednotlivými příběhy velmi lišit.
John Gardner ve své knize The Art of Fiction definuje scénu jako vše, „co je zahrnuto do nepřerušeného toku akce od jednoho incidentu v čase k druhému“. Pro Gardnera může tento nepřerušovaný tok zahrnovat pohyb prostorem z jednoho místa na druhé, pokud nedojde k velkému skoku v čase. Jinými slovy, scéna ukazuje víceméně vše, co se děje s postavou nebo mezi dvěma nebo více postavami během určitého časového úseku, bez jakýchkoliv přerušení toku času, s výjimkou flashbacků nebo krátkých pasáží expozice.
Existuje samozřejmě mnoho typů scén, od krátkých scén s pouze několika postavami v úzce vymezeném prostředí až po epické scény, které ukazují mnoho postav v rozsáhlém prostředí. Existují scény, které jsou pouze přechodné, scény, které jsou stěžejními okamžiky děje, scény, kde se dozvídáme myšlenky pouze jedné postavy, scény, ve kterých je jedinou akcí konverzace mezi postavami, a scény plné napínavých akcí.
Nataša Richterová
Gratulujeme Hance Nivnické k nové sbírce básní ZEM(N)ĚDARY ANEB SNOVOŘADÍ MÉHO SVĚTA a kolekci dopisů pro babičku TAK DALEKO A PŘITOM TAK BLÍZKO. Knížku "dvě v jednom" vydala naše spolužačka, kterou většinou známe pod jménem Hana Kavalová. A protože se tedy nejspíš provdala za pana Nivnického, naše gratulace je též dvě v jednom - i k svatbě.
Dana
Rád bych se vrátil k tématu on-line konzultací s mladými autory, mladými „Rytíři Psaní pomáhá".
V průběhu léta se nám nepovedlo sladit s autory nějak smysluplně termíny, i sám sem byl hodně roztěkaný a rozlítaný, tak k žádným konzultacím povídek nedošlo. Teď bych do toho rád trochu víc šlápl, když už se mladí pisatelé začínají zas trochu koncentrovat po prázdninách.
Byla bys ochotna jim v průběhu druhé půlky září nabídnout nějakou online konzultaci?
Poprvé s tebou a kdyby pak byl zájem o další, tak to třeba zkusit se Šimonem, když jej doporučuješ. Prosím o dva potencionální termíny a zároveň minimální počet účastníků, aby to nebyla ztráta času?:) Rád bych se v průběhu podzimu vrátil jak k tomuto tématu, tak třeba k dalším nápadům co a jak dál...
Vlad Havelka
V průběhu léta se nám nepovedlo sladit s autory nějak smysluplně termíny, i sám sem byl hodně roztěkaný a rozlítaný, tak k žádným konzultacím povídek nedošlo. Teď bych do toho rád trochu víc šlápl, když už se mladí pisatelé začínají zas trochu koncentrovat po prázdninách.
Byla bys ochotna jim v průběhu druhé půlky září nabídnout nějakou online konzultaci?
Poprvé s tebou a kdyby pak byl zájem o další, tak to třeba zkusit se Šimonem, když jej doporučuješ. Prosím o dva potencionální termíny a zároveň minimální počet účastníků, aby to nebyla ztráta času?:) Rád bych se v průběhu podzimu vrátil jak k tomuto tématu, tak třeba k dalším nápadům co a jak dál...
Vlad Havelka
 |
| Víkendový kurz 19. - 20. října 2024 |
Literatura je citovou pamětí lidstva
Kdo se brání, neposlouchá
Literární cihly jsou: popis, dialog, akce
Bajka není jenom Ezop
Čechovova flinta na zdi
Představení charakteru v akci
Du-forma je naléhavá
I reálný hnus může být literárně krásný
Když se díš doma na zadku, inspirace/nápad za tebou sám nepřijde.
Psaní ve dvou je sranda
A ještě posílám mé oblíbené texty Prago Unionu s metaforami:Striktní masírky, homeboyům do sbírky,
Lidi je sháněj víc než velký papírky...
A tvý rýmy? Tak ty sou na hovno jak plýny
za to teď je každej drsnej jak šmirgl
Připravim ti chvilky krušný jak hory, žádný sraní, žadny sorry
Ó, pudeš k zemi jako Mir, nikdo si ani nevzpomene, že jsi někdy byl
Jsem pochybná existence, Saturn bez prstence, silikon v podprsence, hurikán v peněžence
MCs ztrácej dech, když padnou do mejch spárů
Jsem jak Godzilla když si dá čáru
Jseš jak vycpávka, jen děláš ramena
Celý text zde.
David Brabec
děkuju za víkend nabytý psaním a nasloucháním. Musím za sebe říct, že to byla dost velká porce, kterou jsem nečekala, ale myslím, že jsem se z ní statečně popasovala. Druhý den, po nočním úkolu z metafor a přepisování příběhu, jsem byla zralá si číst knížku někde v koutku... ale nakonec to opravdu stálo za to.
Co jsem si odnesla:
Nepiš, co si čtenář může domyslet sám - dělá to text zajímavější.
Bez přehánění není dobrého vyprávění - čtenář se nesmí začít nudit.
Nepiš zdlouhavý úvod.
Poslouchej, co lidé venku kolem tebe vyprávějí, a inspiruj se jejich příběhy.
Používej tři literární cihly: dialog, popis, akce
Chtěla jsem poděkovat za tvůj citlivý přístup, že dokážeš propojit začátečníky i pokročilé, mladé i zralé psavce. Krásné reflexe a prostor pro každého se vyjádřit. Došlo mi, jaké mám rezervy třeba právě v naslouchání a převyprávění příběhů. Bylo pro mě moc dobré vytrhnout se z trochu jiné práce, kde jde obvykle vše v zajetých kolejích.Ať se Ti daří a máš mnoho dalších šikovných studentů. A děkuju za knížku bajek, mám z ní obrovskou radost.
Kamila Doktorová
Ahoj Danko,
ďakujem za pohádkovou knihu 😃, holčičky sa potešili a ďakujú Ti za venovanie.
Ešte raz Ti ďakujem za príjemne a užitočne strávený víkend. Mám veľké šťastie. Spoznala som milých a talentovaných ľudí.
Naučila som sa:
Ešte raz Ti ďakujem za príjemne a užitočne strávený víkend. Mám veľké šťastie. Spoznala som milých a talentovaných ľudí.
Naučila som sa:
Přímá řeč oživuje text
Popis z něčího pohleduAkce posunuje děj
Líbí se mi konstruktivní hodnocení textů s připomínkami
Bajka má úvod, jádro, závěr. Má být stručná s poučením. Vystupují v nich živé a neživé bytosti.
Psát do rámce.
V závěru se autor vrací k úvodnímu ději a opět se na něj obloukem napojí.
Rozdíl mezi přirovnáním a metaforou - používat je jako šafránu.
Pracovat s emocemi.
Rada som Ťa spoznala, s úctou
Zuzana Bohunská, Bratislava
Zuzana Bohunská, Bratislava
 |
| Víkendový kurz 19. - 20. října 2024 |
mnohokrát děkuji!
Znovu jsem si uvědomila, jak mě baví psát, že mi to dělá dobře a že je potřeba si k tomu sednout.
V kolektivu nápady přicházejí mnohem snáze, než když u toho sedím doma sama.
Jitka Sova
Ahoj Dano!
Literatura je citivou pamětí lidstava.
5 věcí, co jsem se naučil na víkendovém kurzu 19. října 2024:
- Měl bych zapracovat na poslouchání, často odbočuju do vlastních myšlenek
Jitka Sova
Děkuji za kurz a mnoho podnětů. Moc se mi seminář líbil a podařilo se Ti vytvořit skvělou atmosféru a tvůrčí prostředí.
Zpětná vazba je poučná a autor si rychle uvědomí chyby.
Dialog posouvá děj dopředu.
Aby byl příběh zajímavý, autor se musí vžít do postav.
Emoce vtahují čtenáře do děje.
Moment překvapení nechává výraznou stopu.
Potřeba zachovat logiku příběhu.
Sprostá slova opepří text, ale používat je musíme jako vzácné koření.
Dát příběhu rámec a pak držet jeho nit.
Okořenit vyprávění esencemi pocitů (krásné, smutn é, hnusné, veselé atd.).
Realitu popsat na situaci.
Při popisu postavy autor musí o ní vědět vše, přestože vše nepoužije, čtenář znalost i neznalost vycítí.
Barbora BilišňanskáBylo to moc fajn. Přes počáteční obavy jsem dnes svému muži poděkovala za krásný dárek. Asi mě skutečně zná, že ačkoliv brblám, vždycky jsem nakonec ráda za to vykročení ze stereotypu.
Dík moc za vše a třeba někdy na viděnou.
Dík moc za vše a třeba někdy na viděnou.
Naučila jsem se, že:
Text by měl mít dynamiku
Energii textu brzdí příslovce, přídavná jména, přívlastky, trpný rod sloves
Popis by neměl být příliš detailní, aby byl prostor pro fantazii čtenáře
Dynamiku příběhu podpoří dialog
Děj posune akce, vzpomínka
Hana Č. Kratochvílová
Děkuji za vše hezké o víkendovém kurzu.
Líbí se mi konfrontace s ostatními adepty a jejich pracemi.
Dostala jsem konkrétní a praktické rady, jak ozvláštnit text, zakčnit děj.
Poslech příjemných a zručně vybraných ukázek (seniorský sex)
Milá atmosféra, když si říkáme křestními jmény.
Perfektní lektorské vedení
Alena Magulová, Rudná
 |
| Víkendový kurz 19. - 20. října 2024 |
Měla bych poslouchat ostatní, protože je to zajímavý (a nedrnčet jak rádio)
Neznala jsem DU-fornu
Stupnice Aristotelových možností, jak posunout děj:
1. popis
2. deus ex machina
3. vzpomínka
4. rozpoznání
5. akce
Užila jsem si to.
Irena Lahodná
5 věcí, co jsem se naučil na víkendovém kurzu 19. října 2024:
- Měl bych zapracovat na poslouchání, často odbočuju do vlastních myšlenek
- Slova s koncovkou "ící" brzdí děj
- Šetřit s metaforami
- Znovunalezení chuti ke psaní
- Nabrání inspirace od ostatních
- Měl bych přestat drmolit
Petr Polák
- Šetřit s metaforami
- Znovunalezení chuti ke psaní
- Nabrání inspirace od ostatních
- Měl bych přestat drmolit
Petr Polák
Dynamika textu je důležitá - příběh rychleji odsejpá a udrží tím čtenářovu pozornost.
Měla bych používat shitdetektor.
Popis nemusí být nudný jako sloh ze školy.
Každý píše jinak.
Mám chodit včas. A jestli se chci soustředit, nesmím si sedat vedla Petra Poláka.
Linda Hájková
Vedoucí rubriky cestování a náš host z kurzů Jarda Halamka prozradil, že reportáž o iniciačním obřadu u etiopských Hamarů má obrovskou čtenost!
Další dlouhodobý cestopisný kurz začne 6. listopadu.
Další dlouhodobý cestopisný kurz začne 6. listopadu.
Dana Emingerová
Samozřejmě pokud bude zájem o nějaké další téma, mám těch zážitků na malého českého člověka poměrně dost a téměř vše je z nevšedních destinací.
Děkuji za "můj den slávy".
Děkuji za "můj den slávy".
Bohuna Kopřivová
 |
| 4. lekce on-line s Klárou 17. října 2024 |
Jedna z možností, jak se vyhnout „vatě" v příběhu je časový zámek. Tj. příběh se odehrává v nějakém daném časovém úseku a nemůže se libovolně roztahovat.
Děj musí plynout.
Zámek může být „libovolně" dlouhý, ale je předem daný.
Během jedné hodiny, jednoho dne (24 hod.), než vybuchne bomba, než začne hořet, než dojde letadlu palivo, než se loď potopí, než dojede vlak do stanice... Čím kratší časový úsek, tím to může být lepší a dynamičtější příběh.
Klára Dvořáková
Klára Dvořáková
 |
| Akademie ČTK 16. října 2024 |
Když nezaujmu titulkem, možná si to ani nepřečtete. Když Vás znudím v první větě, odejdete. S pocitem amatéra jsem přišla na kurz, který mi doporučili zkušenější kolegové, a nyní se jim cítím bližší. Už vím, že ne každá citace potřebuje doprovodnou větu, že někdy stačí jen přehodit pořadí slov, a jak důležité je vzbudit ve čtenáři emoce. A já odcházím emocí plná.
Nicole Prokopová
Zde je odkaz na článek v našem časopise, ve kterém naši kolegové Ing. Tereza Zajíček a Mgr. Bc. Zdeněk Brož kurz Dany Emingerové zmiňují. Byli na něm v červnu 2019 a vyprávějí, jak zakládali Magazín Nemocnice Šumperk: "Hledali jsme inspiraci v různých zdravotnických zařízeních a dalších periodikách. Dokonce jsme s panem Brožem jeli na Kurz tvůrčího psaní do ČTK, který vedla paní PhDr. Dana Emingerová, žákyně Arnošta. Všechno, co jsme se tam naučili, jsme náležitě zhodnotili. Věděli jste třeba, že titulek je 70 % úspěchu? My do té doby ne."
Nicole Prokopová
Adéla Blažková
Pět věcí, co si odnáším z kurzu:
- Teoretický základ (sice na můj vkus jen letmo, ale na konkrétních případech, což je cennější)
- Zážitek ze setkání s mistryní slova a člověkem, který se osobně znal s A. Lustigem
- Naučila jsem se psát rychleji, než když jsem sama doma a mám na to klid - užitečné
- Odnáším si podněty do budoucna - tipy a rady, jak psát a nepsat, možnost navštívit další kurzy
- Dodalo mi to odvahu a odhodlání k dopsání knihy (že třeba nejsem tak marná a že by to někoho mohlo zajímat :D )
+ K práci: potvrdilo se mi, že titulek a perex (první věta) je nejdůležitější
Moc děkuju, Dani :)
Snad se uvidíme i v Plzni,
Katka Dobrovolná
- Teoretický základ (sice na můj vkus jen letmo, ale na konkrétních případech, což je cennější)
- Zážitek ze setkání s mistryní slova a člověkem, který se osobně znal s A. Lustigem
- Naučila jsem se psát rychleji, než když jsem sama doma a mám na to klid - užitečné
- Odnáším si podněty do budoucna - tipy a rady, jak psát a nepsat, možnost navštívit další kurzy
- Dodalo mi to odvahu a odhodlání k dopsání knihy (že třeba nejsem tak marná a že by to někoho mohlo zajímat :D )
+ K práci: potvrdilo se mi, že titulek a perex (první věta) je nejdůležitější
Moc děkuju, Dani :)
Snad se uvidíme i v Plzni,
Katka Dobrovolná
ještě jednou moc děkuji za kurz, moc jsem si ho užila.
Naučila jsem se:
Mluví za mě jen slova na papíru, nesedím za čtenářem, abych mu svůj text vysvětlila.
Text není pro mě, ale pro čtenáře – musí se v něm orientovat, musí ho bavit, musím ho vždycky chtít mít zapojeného a těšící se ho na to, co bude v další větě.
Není potřeba se vyjadřovat za každou cenu mnoha slovy, je nutné vybírat, co text posouvá a co nikoliv.
Je potřeba dostat do textu emoce a rytmus – vědět, co text zrychluje a co ho zpomaluje.
Tři cihly = popis, dialog a akce – umět s nimi pracovat.
Vymýšlet si! Ponořit se do hloubky! Odpoutat se od reality! Nechat ze sebe vyhřeznout příběh!
Kurz budu určitě doporučovat dále.
Sára Abboudová
Dana Emingerová se Šimonem Pravdou vedli na Gymnáziu bratří Čapků třídenní kurz tvůrčího psaní, během kterého studenti vytvořili sérii informačních panelů o Kroužkovací stanici v Hostivaři.
Projekt završila vernisáž 14. října.
Jménem Národního muzea moc děkujeme lektorům, studentům i vedení školy za společnou práci. Snad se budou informace kolemjdoucím líbit.
Petra Caltová
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat." Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.
Dagmar Kokešová
 |
| On- line kurzy psaní cestopisů s Danou a Petrem a jejich hosty začnou znovu 6. listopadu |
 |
| iDNES 10. října 2024 |
Moc děkuji Dane a Petrovi za vše, co mne dosud na kurzu cestopisů naučili! 
Jejich kurz mne také naučil pokoře, ze nic není dokonale a je neustále třeba na sobě pracovat! A Dane zvláštní díky za velkou pomoc s finální jazykovou redakci publikovaného cestopisu na iDNES.
Gratlujeme Vendule k průniku na iDNES, kde jí 10. října vyšel cestopis o aligátorech v Louisianě.
Píše v něm i o jejich bláznivé průvodci Jeremym, který - jak se ukázalo - tak bláznivý nebyl, když tvrdil, že si v září vezme za ženu slavnou popovou hvězdu Lanu Del Rei. Bulvár po celém světě líčil, jak mu 26. září v zátoce bažin mezi aligátory zpěvačka hitu Summertime Sadness řekla své ano.
Dana
Moc zdravím,
domluvily jsme se s Vendulou, že napíšeme každá něco o cestě na víkendový cestopisný kurz na Šumavě. Vendula už svůj text poslala. Mně z toho Jak jsme tam jeli vylezla jako tradičně taková hermanoviština :-)
Hana Hermanová
domluvily jsme se s Vendulou, že napíšeme každá něco o cestě na víkendový cestopisný kurz na Šumavě. Vendula už svůj text poslala. Mně z toho Jak jsme tam jeli vylezla jako tradičně taková hermanoviština :-)
Hana Hermanová
Já mám na stará kolena skvělou paní učitelku klavíru. Naučila mě hrát Beethovena, Mozarta, ale já jsem nikdy nechodila na hudební nauku, a tak se vždycky někde rozsekám, protože nemám pod kůží, jaké předzamenání má jaká stupnice. Že když se řekne B-moll (je to buď ailoská, melodická nebo hamonická), pak tam patří těhle sedm tónů... a já to prostě automaticky nevím, a tak občas bouchám vedle.
Dana
 |
| 3. lekce 10. října 2024 |
A té bezvadné psavecké komunitě chci teď moc poděkovat za narozeninová přání, květiny
, dobrůtky a dárečky, kterými jste mě čtvrtečním kurzu překvapili a dojali!DĚKUJI. MOC SI TOHO VÁŽÍM. MÁM VÁS RÁDA
Nataša Richterová
Na literární akademii, kterou od září navštěvuji, mi nutí literární formu
bajky 
jako ideální prostředek k naučení se psát příběhy s jasně definovaným koncem a poučením. Nenávidím to. Nenávidím Ezopa, 
Medvěda, 
Zajíce i Vránu s Liškou. 
Sýr už přes měsíc nejím.
bajky jako ideální prostředek k naučení se psát příběhy s jasně definovaným koncem a poučením. Nenávidím to. Nenávidím Ezopa, Medvěda, Zajíce i Vránu s Liškou. Sýr už přes měsíc nejím. Napsala jsem bajku o kohoutovi s titulem MBA a jeho majiteli, který ze svého HDP neplatil DPH a musel vše vysvětlovat na OPBH. Na větvi z toho nebyli. Prý „se moc větvím“.
Zkusila jsem
šachové figury jako paralelu věčného boje dobra a zla. Neprošlo. Moc filosofické a černá, symbolizující zlo, navíc rasistická. Tak to zkouším dál. Momentálně jsem si do bajky pozvala tasemnici. Jsem zvědavá, co bude zase špatně. Když neprojde její článek, bude asi na čase zkusit to s tím Medvědem a Zajícem.
NS
Zkusila jsem
šachové figury jako paralelu věčného boje dobra a zla. Neprošlo. Moc filosofické a černá, symbolizující zlo, navíc rasistická. Tak to zkouším dál. Momentálně jsem si do bajky pozvala tasemnici. Jsem zvědavá, co bude zase špatně. Když neprojde její článek, bude asi na čase zkusit to s tím Medvědem a Zajícem.NS
Milá Dano,
šprt se hlásí.😊 Popřáli jsme ke kulatinám Nataše a 3. lekci si užili.
Posílám ten poslední úkol, napsat minipovídku, aby byla jen krásná. Nevím, jestli se mně to povedlo. Já jsem ji před sebou viděla jako krásný obraz. Četla jsem to kamarádce a řekla: Krásné! Přečetla jsem to manželovi a řekl: "No, tohle se mně moc nelíbí😉."
V povídce, aby byla dobrá, se musí esence střídat, viď?
A také posílám ten úkol - upravený bajkový horor od Markéty Kopecké, fuj😉. Je dle zadání na deset řádek i s poučením😊.
Irena Taterová
Milá Dano,
zdravím Tě z kopie dopisu pro Nicole. Děkuji za video s literární teorií, cítím se ve Tvé péči jako ve vatičce! To mě přivádí k učebnici Kouzlo psaní knih, jež jsi nám poslala už dříve – třeba bychom se mohli podívat na nějaké Tebou vybrané kapitolky jako samostudium a pak poučeněji reagovat na Tvé rady...
Jarda Valach
 |
| Festival o psaní tvůrčím a markteingovém 5. října 2024 |
Na sobotním fesivalu o psaní jsem nakonec fyzicky chyběla.
O literární pravdě jsem však přednášela z obrazovky a měla jsem také dobrý příklad pro Aristotelovský "zásah shůry". Člověk celý rok plánuje setkání tří lektorů (s Reném Nekudou a Markétou Dočekalovou) a v předvečer akce vše zmaří covid. Ovšem na rozdíl od života, který je zásahů shůry plný, v literatuře má čtenář raději, když události vyplývají z logicky příběhu.
Dana
Dana je spjatá s Festivalem od prvního ročníku a jsme moc rádi, že s námi frčí dál. Účastníci její přednášky byli nadšení z přátelské, tvůrčí a upřímné atmosféry, kterou Dana kolem sebe tvoří, z množství nových informací a zároveň velmi praktického přístupu, a taky že navede člověka k úplně
novým úhlům pohledu na jeho vlastní texty.Jak na to, aby psaní nebyla nuda? Jak zaujmout čtenáře a předat myšlenku i emoce? Ať už jsi budoucí literát, právník, nebo manažer ve firmě, zábavná metoda Arnošta Lustiga ti pomůže dosáhnout jasného a výstižného vyjadřování, ať pracuješ v jakékoliv profesi:
Jak si psaní užít a přitom vytvořit dobrý text.
Proč je dobré při psaní zapojit všechny smysly.
Co dodává textu energii a co mu ji naopak bere.
Psaní má pravidla, která musíš znát, ale můžeš je porušovat, pokud to funguje.
Jak si psaní užít a přitom vytvořit dobrý text.Proč je dobré při psaní zapojit všechny smysly.Co dodává textu energii a co mu ji naopak bere.Psaní má pravidla, která musíš znát, ale můžeš je porušovat, pokud to funguje.Irena Lištiaková
 |
| Festival o psaní - skupina 2 |
Většinu dne jsem v sobotu 5. října strávil na festivalu "O psaní", což je jakýsi podvojný festival marketingového a tvůrčího psaní, který se odehrával v Nuslích v pěkné základce z konce 19. století naplněné dětským životem začátků 21. století, což bylo pro mě dojemné - znovu pobýt tam, kde jsem byl naposledy na třídní schůzce Markova gymplu...
Účastníci si mohli zvolit tři ze čtyř vyhlášených škol tvůrčího psaní a zkusit jejich výklad a metody naživo, v jakési demo-hodině. Je zde nebezpečí, jako u každé reklamy, slib převyšuje skutečně dodané zboží: demohodina může představovat koncentraci vtipu a pedagogický důmyslného výkladu, načež hodiny dlouhodobého kurzu již tak intenzivní nebudou. Když ale srovnám hodinu René Nekudy a Markéty Dočekalové s hodinami, které mám s Danou Emingerovou a Martinem Burdou, tak podíl výkladu na mých kroužcích je podstatně menší než na zmiňovaných demohodinách.
Celkově jsem ale byl z festivalu spíše zklamaný tím, že mi přišel rozvleklý dlouhými pauzami, které šlo vyplnit ještě dalšími přednáškami. Asi bych uvítal, kdyby tam byl právě Martin Burda z Gongu, nebo studio Alta se storytellingem nebo Ateliér živé pedagogiky, který také kurzy tvůrčího psaní vede.
Je vlastně směšné si uvědomit, kolik jsem si od doby, odkdy se o tuhle aktivitu zajímám, dokázal najít zdrojů, jež nabízejí v tomto směru pomoc a vedení.
Překvapilo mě, jak velký trh zájem o školení ve spisovatelských dovednostech existuje. Trh prosperuje navzdory skutečnosti, že se prý v Česku uživí psaním asi 70 lidí a na tomto festivalu byla určitě druhá sedmdesátka aspirantů čekajících na uvolnění lovišť po etablovaných autorech pro svá vlastní díla...
Poslední seminář se týkal psaní rozsáhlých děl. Vedla ho Tereza Dobiášová, která získala Magnesii literu za debut románem o Anežce České, který jí vyšel na 700 stránek.
Smyslem jejího výkladu bylo ukázat, že bez denního závazku sedět alespoň hodinu nad psaním, nejenže nelze v rozumném čase dosáhnout dopsání takového díla, ale také člověk neudrží v hlavě obrazy, situace, postavy a zápletky, což se potom promítne do nepříjemných zjištění během následných editací rukopisu. Autor vidí, že se některé scény opakují několikrát, ale kvůli rozsahu a zapomínání ztratil nad chybami tohoto druhu kontrolu.
Není ale nutné zoufat: existují už profesionální programy, které kontrolují postavy procházející dílem, zápletky a konflikty, které jsou do textu už vloženy. Aplikace člení knihu na kapitoly a celkově pojímají strukturu díla jako komplexní systém, který lze popsat jeho prvky a vztahy mezi nimi. Román lze tedy algoritmizovat a programátorsky uchopit jako relační databázi a uživatelské rozhraní nad těmito daty. Autorka používá umělou inteligenci k tomu, aby si nechala psát souhrny kapitol a mohla se pak rychleji pohybovat nad hotovou a zestručněnou podobou svého díla. Nicméně trvá na tom, že tlusté knihy jsou potřeba, protože jsou pokusem zachytit totalitu bytí v jednom svazku a ochránit nás od zploštění idiotizující specializací vkrádající se do našeho života jako dělba práce při pásové výrobě zavedené Fordem, která sice zrychluje výrobu, nepotřebuje zkušené řemeslníky, ale má za následek, že nikdo neudrží v mysli pohled na výrobek jako celek, jedno, zda jde o pastelku nebo automobil nebo chápání světa jako celku…
Celkově jsem ale byl z festivalu spíše zklamaný tím, že mi přišel rozvleklý dlouhými pauzami, které šlo vyplnit ještě dalšími přednáškami. Asi bych uvítal, kdyby tam byl právě Martin Burda z Gongu, nebo studio Alta se storytellingem nebo Ateliér živé pedagogiky, který také kurzy tvůrčího psaní vede.
Je vlastně směšné si uvědomit, kolik jsem si od doby, odkdy se o tuhle aktivitu zajímám, dokázal najít zdrojů, jež nabízejí v tomto směru pomoc a vedení.
Poslední seminář se týkal psaní rozsáhlých děl. Vedla ho Tereza Dobiášová, která získala Magnesii literu za debut románem o Anežce České, který jí vyšel na 700 stránek.
Smyslem jejího výkladu bylo ukázat, že bez denního závazku sedět alespoň hodinu nad psaním, nejenže nelze v rozumném čase dosáhnout dopsání takového díla, ale také člověk neudrží v hlavě obrazy, situace, postavy a zápletky, což se potom promítne do nepříjemných zjištění během následných editací rukopisu. Autor vidí, že se některé scény opakují několikrát, ale kvůli rozsahu a zapomínání ztratil nad chybami tohoto druhu kontrolu.
Není ale nutné zoufat: existují už profesionální programy, které kontrolují postavy procházející dílem, zápletky a konflikty, které jsou do textu už vloženy. Aplikace člení knihu na kapitoly a celkově pojímají strukturu díla jako komplexní systém, který lze popsat jeho prvky a vztahy mezi nimi. Román lze tedy algoritmizovat a programátorsky uchopit jako relační databázi a uživatelské rozhraní nad těmito daty. Autorka používá umělou inteligenci k tomu, aby si nechala psát souhrny kapitol a mohla se pak rychleji pohybovat nad hotovou a zestručněnou podobou svého díla. Nicméně trvá na tom, že tlusté knihy jsou potřeba, protože jsou pokusem zachytit totalitu bytí v jednom svazku a ochránit nás od zploštění idiotizující specializací vkrádající se do našeho života jako dělba práce při pásové výrobě zavedené Fordem, která sice zrychluje výrobu, nepotřebuje zkušené řemeslníky, ale má za následek, že nikdo neudrží v mysli pohled na výrobek jako celek, jedno, zda jde o pastelku nebo automobil nebo chápání světa jako celku…
A ještě jedna poznámka k festivalu:
Některé příběhy jsou důležitější než jiné, jako na logaritmické ose, stále vzdálenější čas se zahušťuje a je zastupován jen hrstkou zásadních děl, o jejichž výběru se už spory nevedou.
Nejspíš se nestane, že by někdo zjistil, že Alexandrijskou knihovnu vykradli, díla převezli na tajné místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo, kde jsou díla ukryta, zaměřili bychom naši četbu na ně? Nejspíš jen pár akademiků, ačkoli pro správné určení směru je cenné, když jsou body od sebe daleko - zde myslím dvě podoby lidskosti s časovým odstupem. O to více děl čteme současných, které nám pomáhají se lépe orientovat v dnešku, je to ale tak, nepomáhá spíš hledat, co mám společného se svobodným kupcem z Aténského tržiště? Nebo otrockým vychovatelem v patricijské rodině? Stále selhávám v dobrovolném sebeomezení na čtení textů, které má smysl číst i po dvaceti letech od publikování...
Na druhou stranu je tak svůdné, přitažlivé slyšet, co říkají mí současníci světu, na němž jsem také účasten, co žiju, proto nepřekvapí, když člověk poslouchá spíš je. Ačkoli ví, že daný rok má význam jenom sám pro sebe, málokdy se na něj odvolává z jiného roku, pokud nejde o chvíli světodějné události - válka, revoluce a podobně.Je tak těžké se dělit o svůj čas, otevřít knihu mi stále více připadá jako závazek...
Dana Emingerová na tom Festivalu o psaní byla taky, to jsem vynechal, protože k ní chodím do lekcí.
Moje osobní hodnocení je rozpolcené:
- pedagogicky nejzajímavější výklad předvedl R. Nekuda, jeho výklad/- výkon byl strhující.
- Markéta Doležalová nejspíš bude dobrým vedením pro pokročilejší autory. Po hodině jsem se s
ní pokoušel bavit o svém literárním pokusu, ale nenašli jsme moc vzájemného porozumění.
- lidsky a intelektuálně byla nejzajímavější Tereza Dobiášová, ta ale nabízela jen vlastní
zkušenosti, nikoho nechtěla vést…
Jarda Valach
✍🏼 Vzdělávat se v prostorách základní školy je logické a hooodně cool. Cool na druhou, jak to tam v Táborské vypadá.
✍🏼 Psaní nás baví.
✍🏼 Psaní je prostředek k lepší komunikaci se sebou a druhými.
✍🏼 Nejlepší prompt inzenýři jsou spisovatelé a copíci. Mají širokou slovní zásobu a umí srozumitelně popsat, co chtějí sdělit.
✍🏼 Nejdůležitější text je konTEXT. (Násobně platí i pro AI!)
Markéta Kyzlinková
✍🏼 Psaní je prostředek k lepší komunikaci se sebou a druhými.
✍🏼 Nejlepší prompt inzenýři jsou spisovatelé a copíci. Mají širokou slovní zásobu a umí srozumitelně popsat, co chtějí sdělit.
✍🏼 Nejdůležitější text je konTEXT. (Násobně platí i pro AI!)
Markéta Kyzlinková
Hoci sa sobotné typy festivalov vekom menia 😁 , to bol zatiaľ najlepší kreatívno-tvorivý festival, na akom som bola 🤗 . Prínosný, zaujímaví ľudia a kreatívny duch v príjemnom prostredí (aj keď by to človek nečakal).
Martina Vrábeľová |
| 3. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih s Danou 3. 10. 2024 |
Píšu ráda, hodně a všechno možné. Psaní mi přináší radost. Mám ráda ty okamžiky, kdy chytám vlákna energetických klubíček a zvědavě objevuji, jaký příběh se v nich skrývá. Těší mě, když mě na této cestě doprovázíte a čtete moje příběhy a úvahy.
Někteří z vás se opakovaně ptají: "Kdy bude knížka?" Já stále stejně odpovídám: "Až přijde čas."
Určitý čas nazrál, a tak některé moje texty budou zveřejněny ve sborníku povídek, který sestavila Dana Emingerová Pravdová z prací účastníků jejích kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou.
Najdete tam mimo jiné i moje povídky ze série sci-fi a fantasy, kterou jsem nazvala Příběhy staré žárovky. K dnešnímu dni je jich dokončených sedmnáct a jedna další se pozvolna rozrůstá do samostatného širšího příběhu. Samotný název cyklu je zvláštní tím, že mě k němu inspirovala jedna novinová zpráva, ze které vznikl samostatný nultý příběh. Všechny texty si zatím můžete přečíst v Klub "Hřeším životem". Příjemné čtení a laskavé snění.
Stefanie Michael
Určitý čas nazrál, a tak některé moje texty budou zveřejněny ve sborníku povídek, který sestavila Dana Emingerová Pravdová z prací účastníků jejích kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou.
Najdete tam mimo jiné i moje povídky ze série sci-fi a fantasy, kterou jsem nazvala Příběhy staré žárovky. K dnešnímu dni je jich dokončených sedmnáct a jedna další se pozvolna rozrůstá do samostatného širšího příběhu. Samotný název cyklu je zvláštní tím, že mě k němu inspirovala jedna novinová zpráva, ze které vznikl samostatný nultý příběh. Všechny texty si zatím můžete přečíst v Klub "Hřeším životem". Příjemné čtení a laskavé snění.
Stefanie Michael
 |
| 10. lekce kurzu cestopisů s Barborou Literovou z Koktejlu 1. 10. 2024 |
Bohuna Kopřivová
1. Článek by měl být pocitový, emocionální, čtivý, pravdivý a relevantní.
Jak toho dosáhnout?
Na počátku si ujasněte, o čem chcete psát. Nemá smysl zkoušet do článku vměstnat vše od historie přes faunu a flóru, popis jednotlivých míst a zvláštností místní gastronomie, až po zvyky obyvatel a příhody z cestování. Vyberte si jedno téma, které považujete za nejzajímavější, a toho se držte. Jinými slovy – nepište článek o zemi či místě, ale o konkrétní zajímavosti, fenoménu a podobně. V Koktejlu uvítáme i články z České republiky, a také z jiných oblastí, než je cestování.
Nepište cestovatelův deníček. Častou chybou je, že autor začne článek přistáním na letišti a pak popisuje den po dni, co zažil. Až na výjimečné skutečně dobrodružné expedice nemá taková chronologická kompozice smysl.
Neomezujte se na popis. Svěřte se, jak na vás místo či situace působí. Než na pouhé konstatování faktů se zkuste zaměřit na příběh, který by tato fakta ilustroval.
Nepřizpůsobujte své texty kostrbatému jazyku politiků a úředníků. Nebojte se pracovat s bohatostí a krásou češtiny. Pozor ale na různá klišé! Vyhýbejte se i nesrozumitelným odborným výrazům a obratům. Raději použijte opis nebo obecně používané slovo, i kdyby nemělo být dokonale přesné. Koktejl není časopis odborný, ale popularizační, proto používá jazyk srozumitelný každému čtenáři.
Pracujte s hodnověrnými zdroji, informace ověřujte. Pokud vám něco zajímavého řekl například někdo z místních, a vy nemáte možnost to ověřit, nepředkládejte tyto informace jako fakt, ale uveďte, kdo Vám to říkal.
Nepopisujte notoricky známé věci. Místo toho se na ně zkuste podívat novýma očima.
Připravte se na to, že vaše texty projdou standardní redakční úpravou! (Redigací, geografickou revizí a jazykovou korekturou.) Před vytištěním však dostanete zredigovaný text k případným připomínkám a po grafickém zpracování také výslednou podobu článku ve formátu pdf.
2. Článek by měl přinést i něco navíc.
Jak toho dosáhnout?
Zkuste se zamyslet nad tím, jak článek doplnit něčím zajímavým. Součástí článků v Koktejlu jsou infoboxy. Do nich lze uvést informace, které se nehodí přímo do hlavního článku, ale přitom jej vhodně doplňují.
Potkali jste na cestě někoho zajímavého, nebo víte o někom, kdo má k vašemu tématu co říct? Zkuste s ním pořídit stručný minirozhovor nebo jej požádat o stručný názor do rubriky K věci.
Píšete o něčem, co by si zasloužilo přiblížit víc, než dokáží slova? Zamyslete se, jestli by bylo možné k článku vytvořit mapku, plánek, graf, tabulku, schéma nebo 3D model. Pokud dodáte podklady, naši grafici si s tím poradí. Cenný je ale i pouhý nápad, který nám sdělíte.
U některých článků čtenářům představujeme autora stručným CV. Pošlete nám tedy několik vět o sobě a připojte vaši fotografii.
3. Článek se do Koktejlu musí vejít.
Jak toho dosáhnout?
Ani v rámci tématu, které jste si zvolili, nemusíte popsat všechny detaily. Všeho moc škodí. Pište jen to, co je zajímavé, důležité a nové, aby se článek nerozpliznul v záplavě nepodstatných sdělení.
Délka článku nemůže přesáhnout 10 000 znaků včetně mezer. Tato hranice je přitom strop nejdelších článků. Neznamená to tedy, že kratší článek musíte natahovat na tento rozměr. O konečné délce rozhoduje redakce.
Délka infoboxu je cca 1000 znaků včetně mezer.
Délka minirozhovoru je cca 1500 znaků včetně mezer.
Délka rubriky K věci je cca 1500 znaků včetně mezer.
Barbora Literová
Petr Janša
Ahoj Petře,
skvělý cestopis o Senegalu, už ho máš na webu. Ale přece jen pár kosmeticých detailů:Upravila jsem ti perex, aby hladce tekl.
Ještě se zamysli nad titulkem, zdá se mi trochu kostrbatý
Pak tam máš hned v úvodu upakující se slova, což jsem též opravila:
Zvuk klaksonů a volání pouličních prodejců vytváří zvukovou kulisu, která může být pro někoho trochu stresující, pro jiného vzrušující. Cesta po promenádě Corniche nás vede k Památníku africké renesance. Vysoká bronzová socha, vysoká 49 metrů.
Pozor na jednotu slovesného času. Tady to střídáš, jak tě napadne a vyloženě to ruší, nech tam všude přítomný čas:
Zvuk klaksonů a volání pouličních prodejců vytváří zvukovou kulisu, která může být pro někoho trochu stresující, pro jiného vzrušující. Cesta po promenádě Corniche nás vede k Památníku africké renesance. Vysoká bronzová socha, vysoká 49 metrů.
Pozor na jednotu slovesného času. Tady to střídáš, jak tě napadne a vyloženě to ruší, nech tam všude přítomný čas:
Uprostřed noci mě budí křik.
„Krysa! Krysa!" vřeští někdo ve vedlejším stanu, možná trochu hlasitěji, než se v noci sluší. Babou, který podle výrazu v tváři, tvrdě spal, vběhl do stanu s baterkou v ruce, připraven čelit zvěstovanému nebezpečí. Někdo, nebo něco šramotil v našich stanech. Rozespalý svítím mobilem a mířím směrem ke zdroji zvuku.
Stál jsem před stanem a oháněl se mobilem jako mečem, zatímco ženské osazenstvo se snažilo vyšplhat na nejvyšší bod stanu, který se pod tou vší vahou nebezpečně prohýbal.
Babou se nemůže přestat smát: „To je jen pouštní myška, žádná krysa," uklidňuje nás. „Hledá něco k snědku. Je stejně vyděšená jako vy."
Nepoužívej trpné rody, bere to textu energii a je to zbytečné a škoda, zkus tu větu napsat aktivně:
Jsou nám hned přiděleny dva stany velké, skoro 50 m2, pohodlné a dobře vybavené na přespání. (Dostali jsme dva velké stany, přidělili nám...) Ideálně: Spíme ve dvou velkých stanech...
Dana
„Krysa! Krysa!" vřeští někdo ve vedlejším stanu, možná trochu hlasitěji, než se v noci sluší. Babou, který podle výrazu v tváři, tvrdě spal, vběhl do stanu s baterkou v ruce, připraven čelit zvěstovanému nebezpečí. Někdo, nebo něco šramotil v našich stanech. Rozespalý svítím mobilem a mířím směrem ke zdroji zvuku.
Stál jsem před stanem a oháněl se mobilem jako mečem, zatímco ženské osazenstvo se snažilo vyšplhat na nejvyšší bod stanu, který se pod tou vší vahou nebezpečně prohýbal.
Babou se nemůže přestat smát: „To je jen pouštní myška, žádná krysa," uklidňuje nás. „Hledá něco k snědku. Je stejně vyděšená jako vy."
Nepoužívej trpné rody, bere to textu energii a je to zbytečné a škoda, zkus tu větu napsat aktivně:
Jsou nám hned přiděleny dva stany velké, skoro 50 m2, pohodlné a dobře vybavené na přespání. (Dostali jsme dva velké stany, přidělili nám...) Ideálně: Spíme ve dvou velkých stanech...
Dana
PS. Porovnání textů na stejné téma - pro Koktejl v roce 2024 a iDNES v roce 2014.
Milá Dano,
Moc ti děkuji za tvé redakční úpravy v textu o aligátorech, který skutečně prokoukl. Na stránku za cestopis jsem umístila odkaz na fotky a titulky pro iDNES.
Moc ti děkuji za tvé redakční úpravy v textu o aligátorech, který skutečně prokoukl. Na stránku za cestopis jsem umístila odkaz na fotky a titulky pro iDNES.
Zatím moc za všechno děkuji a budu se těšit příští týden s Koktejlem a jeho šéfredaktorkou Bárou Literovou.:)
Vendula Beaujouan Langová
Vendula Beaujouan Langová
 |
| 2. lekce podzimního prezenčního kurzu s Danou 26. září 2024 |
Ahoj Dano,
dala jsem si ještě jednou kreativní ranní okénko a posílám výsledky názvů ke knize projektu Člověk naší doby. Líbí se my myšlenka podržet edici Doba... První díl Doba obalová, druhý Doba... Je tam k tomu proto víc nápadů.
A co jsem si odnesla ze včerejší hodiny? Asi jsem špatně volila kurz. Myslal jsem si totiž, že bude pro začátečníky. To, že narazím na tvé letité studenty, jsem vážně nečekala a docela mě to zaskočilo. Cítím se, jako bych začala chodit do tanečních, kde ostatní už tančí složité variace a já ještě neumím základní kroky. Chápu, že ostatní už se tam chodí jen se vzájemně podporovat, inspirovat a povzbuzovat. Mně ale chybí znalosti úplných základů.
Tedy, co je to rytmus, jak ho tvořit, co jsou cihly. Doufala jsem, že právě na takový kurz se hlásím. Klidně bych dvě hodiny probírala jen to, jak pracovat s přímou řečí.
Chápu, že pro zbytek skupiny by to ale nemělo žádnou přidanou hodnotu. Zkusím tedy něco nasávat z jejich textů a dovozovat si, co se jak píše. Také prostuduji víc "skripta", co jsi nám poslala. Následně se pokusím najít nějaký kurz, kde bych se naučila právě ty základní kroky, abych pak mohla tančit s vámi i hezčí variace.
Měj se krásně a bylo milé se zase vidět.
Nicole
Ahoj Nicole, omyl!!! Vybrala sis ten nejlepší kurz, který jsi mohla.
Jsi totiž velmi šikovná a máš úžasný cit pro jazyk. Míchat začátečníky s pokročilými se mi velmi osvědčilo, protože ti talentovaní začátečníci jdou mnohem rychleji kupředu. Takže se neboj ničeho, do příště udělej literární cihly. Pojedeme literární abecedu postupně. Jsem neochvějně přesvědčená, že během dvou tří lekcí budeš tančit jako ostatní právě proto, že jste byli mezi začátečníky ještě s Jardou nekompromisně nejlepší.
Dana
Měj se krásně a bylo milé se zase vidět.
Nicole
Ahoj Nicole, omyl!!! Vybrala sis ten nejlepší kurz, který jsi mohla.
Jsi totiž velmi šikovná a máš úžasný cit pro jazyk. Míchat začátečníky s pokročilými se mi velmi osvědčilo, protože ti talentovaní začátečníci jdou mnohem rychleji kupředu. Takže se neboj ničeho, do příště udělej literární cihly. Pojedeme literární abecedu postupně. Jsem neochvějně přesvědčená, že během dvou tří lekcí budeš tančit jako ostatní právě proto, že jste byli mezi začátečníky ještě s Jardou nekompromisně nejlepší.
Dana
Ahoj,
pro Tvé pobavení posílám matematicky násilnické řešení hledání názvu pro Vaši knížku "Člověk naší doby". Tvořil jsem název knížky na základě kombinace slov ve slovním spojení, jak naznačila Nicole... Výsledkem je karteziánský součin jednotlivých možností, ve kterých se prostřídají všechny představitelné kombinace tvořené frází v níž jsou obsaženy "Atribut", "Subjekt", "Predikat" a "Objekt".
V případě mé volby jde o celkově 11466 variant názvů, které pro zpestření nebyly zapsány metodickým výčtem, ale s permutací v pořadí.
Výsledný dokument odpovídá textu o 227 normostranách, který jsem minimalizací rámečků a velikostí písma redukoval na 68 stran... Některé názvy zní hloupě (např. otevřená hrůza klepe místo), jiné jsou dada (např. vzdálená metamorfóza pomíjí ctnost), ale některé z nich jsou docela hluboké (např. bezpohlavní doba generuje štěstí). Pro grafické odlišení názvů jsem v dokumentu, který je obsahuje, střídal čtyři odlišné řezy písma. Pro šetření místem nepsal jednotlivé názvy na samostatné řádky, ale naznačoval jejich konce dvojitým lomítkem "//". Nepředpokládám, že by z těch variant vzešel vítězný návrh, ale bavil mě ten algoritmický problém a grafická podoba jeho výsledku, jež by mohla kandidovat na přebal... Výchozí tabulka slov, jejichž kombinacemi bylo generováno slovní spojení názvů:
A ukázka výstupu:
neznámá metamorfóza pomíjí dobro nebo zlo // bezpohlavní AI pomíjí dobro nebo zlo // bezpohlavní budoucnost pomíjí štěstí // vzdálená metamorfóza generuje pokrok // šťastná proměna pomíjí rychlost // nejistá doba cílí na chaos // otevřená metamorfóza cílí na rychlost // pokroková lidskost přesahuje chaos // bezpohlavní bohyně cílí na rychlost // bezpohlavní planeta hledí na ctnost // šťastná AI generuje dobro nebo zlo // báječná budoucnost cílí na čas // bezpohlavní jistota klepe štěstí // otevřená budoucnost pomíjí ctnost // vzdálená doba pomíjí dobro nebo zlo // umělá transformace přesahuje ctnost // báječná věšťba přesahuje dobro nebo zlo // neznámá hrůza udivuje vzdálenost // pokroková transformace cílí na vzdálenost // nejistá doba hledí na spěch // báječná metamorfóza generuje pokrok // nejistá bohyně přesahuje věšťbu // nejistá lidskost udivuje pokrok // pokroková transformace generuje rychlost // neznámá proměna cílí na chaos // otevřená lidskost klepe vzdálenost // vzdálená jistota udivuje štěstí // umělá AI hledí na vzdálenost // umělá lidskost generuje místo // umělá věšťba generuje štěstí // vzdálená technologie pomíjí vzdálenost // pokroková transformace udivuje místo // nejistá věšťba udivuje ctnost // šťastná technologie pomíjí čas // báječná budoucnost hledí na chaos // bezpohlavní bohyně hledí na štěstí // šťastná bohyně pomíjí dobro nebo zlo // neznámá doba klepe spěch // umělá doba klepe ctnost // nejistá bohyně cílí na pokrok // nejistá budoucnost generuje ctnost // pokroková věšťba udivuje místo // umělá lidskost udivuje přesah // báječná lidskost přesahuje spěch // nejistá technologie cílí na rychlost // báječná doba udivuje vzdálenost // otevřená budoucnost klepe štěstí // umělá jistota přesahuje chaos // otevřená věšťba pomíjí osud // umělá technologie udivuje spěch // otevřená doba generuje přesah // báječná AI klepe rychlost // bezpohlavní doba cílí na chaos // umělá ctnost přesahuje osud // umělá doba generuje vzdálenost // bezpohlavní budoucnost udivuje ctnost // pokroková hrůza udivuje čas // umělá budoucnost cílí na pokrok // nejistá metamorfóza hledí na dobro nebo zlo // báječná jistota udivuje přesah // neznámá hrůza přesahuje věšťbu // bezpohlavní jistota hledí na přesah // bezpohlavní ctnost hledí na rychlost // šťastná budoucnost cílí na pokrok ...
Jarda Valach
 |
| Super 27.9.24 |
Pokud jde o můj cestopis o honu na aligátory pro iDNES, náš louisianský průvodce Jeremy asi magor nebyl, když tvrdil, že si vezme známou popovou hvězdu. Našla jsem o tom článek v dnešním Superu:
"Americká zpěvačka Lana Del Rey je od včerejšího dne vdanou paní. Interpretka takových hitů jako Summertime Sadness nebo Born To Die řekla své ‚ano‘ Jeremymu Dufrenemu…"
Asi budeme muset text mírně poupravit - a možná to i zvýší čtenost.
Vendula Beaujouan Langová
Vendula Beaujouan Langová
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž.
Máme si všímat prvních a posledních vět z oblíbených knih.
Dagmar Kokešová
Ahoj Dano a Petře,
Už mám první cestopis na webu National Geographic o největších písečných dunách v Jižní Americe.
Jana Venzlů
Postřehy z kurzu cestopisů s Jaroslavem Halamkou z iDNES:
1. Můj první styk s redaktorem tzv. Konzistenčního psaní mne vůbec poprvé katapultoval do světa novinařiny a ukázal mi jasně, jak nedostatečnou představu o něm mám
( úplné novinky : dočitatelnost ; kvalitní perex versus senzacechtivost ; témata rezonující mezi českými obyvateli - jak málo znám vlastně tuto zemi...? ; relativní nezávislost čitatele článků na znalostech historie - pro mĕ je cestování především zeměpis, a zeměpis je dějepis nad mapou...)
2. Navzdory zklamání z toho objemného balíku všeho, co o psaní nevím, a navzdory jednoznačné tendenci k "literárnímu stylu" à la Martin mě nadále a stále víc struktura a výstavba dobrého textu zajímá a baví, už i proto, že spousta "desater" obhospodařuje evidentně více způsobů gramotného vyjadřování (KDO CO KDE KDY JAK PROČ , důraz na vtip a humor, důležitost přímé řeči a citací ).
3. Absolutně momentálně nevím a ani si nedokážu představit, pro jakou cílovou skupinu bych kdy mohla cokoli v češtině psát. Vnímám odcizení a celkové tápání, které jsem ve svých textech psaných v němčině (krátké povídky, proslovy, hodnocení studentských reflexí v rámci universitní výuky atd.) v podstatě necítila.
4. Pro ješiťáka mého typu je více než přínosné slyšet od úspěšných a zkušených profesionálů vyrostlých kdysi taktéž ze skupiny psavců, co čtenář NECHCE slyšet a jak krutý je o něj boj.
5. Nadále věřím a doufám v to, že psaní je řemeslo jako každé jiné a naučit se dá, pokud má člověk MYSL OTEVŘENOU...
( úplné novinky : dočitatelnost ; kvalitní perex versus senzacechtivost ; témata rezonující mezi českými obyvateli - jak málo znám vlastně tuto zemi...? ; relativní nezávislost čitatele článků na znalostech historie - pro mĕ je cestování především zeměpis, a zeměpis je dějepis nad mapou...)
2. Navzdory zklamání z toho objemného balíku všeho, co o psaní nevím, a navzdory jednoznačné tendenci k "literárnímu stylu" à la Martin mě nadále a stále víc struktura a výstavba dobrého textu zajímá a baví, už i proto, že spousta "desater" obhospodařuje evidentně více způsobů gramotného vyjadřování (KDO CO KDE KDY JAK PROČ , důraz na vtip a humor, důležitost přímé řeči a citací ).
3. Absolutně momentálně nevím a ani si nedokážu představit, pro jakou cílovou skupinu bych kdy mohla cokoli v češtině psát. Vnímám odcizení a celkové tápání, které jsem ve svých textech psaných v němčině (krátké povídky, proslovy, hodnocení studentských reflexí v rámci universitní výuky atd.) v podstatě necítila.
4. Pro ješiťáka mého typu je více než přínosné slyšet od úspěšných a zkušených profesionálů vyrostlých kdysi taktéž ze skupiny psavců, co čtenář NECHCE slyšet a jak krutý je o něj boj.
5. Nadále věřím a doufám v to, že psaní je řemeslo jako každé jiné a naučit se dá, pokud má člověk MYSL OTEVŘENOU...
Sabina Prisender
 |
| Druhá lekce dlouhodobého on- line kurzu psaní knih 19. září 2024 s Klárou |
kurz mě nakopl, povzbudil, motivoval. Jsem z toho všeho dojatá! A taky vděčná, protože cítím, že nastal ten správný čas, mám ten správný námět a přes všechny současné šílenosti v mém životě mám i patřičnou odvahu. Svou knihu prostě napíšu! Intenzivně pokračuju na přípravách, zrovna jsem telefonovala s Nepálem a získala další užitečné informace, které budu pro knihu potřebovat. Anotaci mám hotovou, konkrétně mám asi tři verze, z toho jednu jsem poslala několika lidem různých věkových skupin, různého pohlaví, vzdělání, zaměstnání i životního stylu, aby mi napsali upřímné názory a já mohla na anotaci patřičně zapracovat. Bylo skvělé slyšet jejich názory a mít možnost je zpracovat.
Těším se na příští čtvrteční lekci. Děkuju předem za všechno...
Zuza Fajmonová |
| 9. lekce psaní cestopisů s Jardou Halamkou z iDNES 17. září 2024 |
Nepište blog, pište cestopis
Důležitá je nejen čtenst, ale i hlavně dočtenost
Jana Venzlů
Důležité je nesměšovat cestopis s blogem.
Důležité je nesměšovat cestopis s blogem.
Popisovat nejen cíl, ale i podněty kolem - atmosféru a lidi -
Mít oči i mysl neustále otevřené a zapisovat si je.
Používat vtip a vytvořít si vlastní styl.
Vendula Beaujouan Langova
Četla jsem o iniciačních obřadech etiopských Hamarů. Byla jsem mile překvapená, že se Jardovi Halamkovi líbí humor, což já jako srandista vítám, já to bez humoru ani neumím. Jinak jsem se dozvěděla mnoho zajímavých a důležitých rad, jak psát cestopis. Pan Halamka nám zopakoval i věci, které jsme se naučili v kursech Dany, ale ne je vždy dodržujeme. Zdůraznil, jak je nutné psát sám za sebe, mít otevřené oči i mysl, abychom nepopisovali jen co jsme viděli, ale i něco navíc. Humor by taky neměl chybět. Je dobré praktické rady shrnout do boxíku vedle, aby nerušil text, ale čtenáře to zajímá. Jsou důležité i fotografie, které čtenáři přiblíží popisované místo či zážitek. Je to velice sympatický člověk.
Bohuna Kopřivová
 |
| Víkendový kurz psaní cestopisů v Železné Rudě 13.-15. září 2024 |
Už jsem nebyl dlouho na žádném prodlouženém výjezdním kurzu psaní. Na cestovatelský jsem se ale původně ani nehlásil.
„O čem tam tak píšete?“ ptal jsem se jednoho z „cestovatelů“, který se chystal na psaní cestopisů do penzionu U Sněžnice v Železné Rudě.
Respektoval jsem, že v cestopisu nemá být nic o tom, jak jsme se tam chystali a jeli. Že by to bylo nudné a nikoho to nezajímalo. Setkání s Pepou Vojtkem z Kabátů. To, jak jsem si u nákupáku spletl auto i s cizí manželkou. Dál jak jsme cestou v září v Česku zažili sněhovou vánici, viděli polární záři a málem přejeli bílého jelena. Pro jasná pravidla a evidentní fádnost takového cestování na místo bylo jasné, že bych neměl o čem psát.
Zachránila mě možnost, doplnit kurz jako necestující autor. Tvůrčí atmosféru jsem dokreslil tajemným příběhem ze Šumavy. Místo cestopisu naopak napsal, proč necestuji.
Celé tři dny jsme strávili v přátelském prostředí penzionku U Sněžnice. Nádherně tam voněly dřevěné podlahy, Natašin výborný borůvkový koláč a přátelská atmosféra. Přátelé jsou rodina, kterou si sami vybíráme. Já si teda vybral sakra dobře. Pár človíčků mi tu sice chybělo, ale určitě přijedou příště a přibydou i členové noví. Inspirující bylo místní prostředí. Stejně tak byla i překvapující zjištění, jak zajímavé je považovat se při večerních hrách za jídlo, nebo literární postavu. Nad kartičkami uvažovat o tom, co bychom přidali, ubrali, změnili na svém životě i uvažování. Poprvé v životě jsem se podíval do synagogy. V Hartmanicích. Obdivoval skleněný oltář i ostatní výzdobu v kostele v Dobré Vodě. A skamarádil se s personálem dvou hospod, kam jsme chodili na vynikající obědy a večeře. To vše za necelé tři dny.
Děkuji Natašo a Davide, děkuji Dano, děkuji všem ostatním a už teď se těším na další tvůrčí cestu za hranice všedních dní. Kamkoli a na jakékoli téma.
Marek Bucko
Děkuji Natašo a Davide, děkuji Dano, děkuji všem ostatním a už teď se těším na další tvůrčí cestu za hranice všedních dní. Kamkoli a na jakékoli téma.
Marek Bucko
Přestože v Železné Rudě lilo jako z konve a země se začínala nořit do povodní, strávili jsme na Šumavě nádherný víkend plný legrace.Moc za něj všem účastníkům děkuju. Nataše a Davidovi pak za útulné útočiště v jejich penzionu U sněžnice.
Viděli jsme skleněný oltář v kostele Sv. Vintíře v Dobré Vodě i synagogu v Hartmanicích. A také rozvodněnou Řeznou, která teče do Dunaje.
Dana EmingerováMilá Natašo a milý Davide,
díky za pohostinnost a srdečnost. Vybudovali jste krásný, útulný penzionek a je s vámi vždycky legrace. Brzy se k vám zase těší
Vendula Beaujouan Langová
Ahoj! Recept na ovocnou tvarohovou buchtu ze Šumavy jsem dala na stránky Kuchařky.
Nataša RichterováMichal Hejna
Musíme na jaře přijet do Železné Rudy na cestopisný kurz zase, protože jsme ještě všechno neviděli, nepřečetli a nezapsali. Šumava má opravdu něco do sebe!
Hana Hermanová
Přijet do Železné Rudy na pobyt k majitelce penzionu, která píše knihy a kuchařku, je ten nejlepší počin.
S jakou láskou se Nataša dívá na zdejší kraj, ke kterému patří. To činí pobyt v jejím penzionu U sněžnice nadmíru laskavým a objímajícím. Přijedu zas.
Safi Narwa
Děkujeme za krásně strávený čas na Šumavě.
I když bylo v Železné Rudě celý víkend uplakané počasí, my jsme měli na tvářích pořád pouze velké slzy smíchu.
zasílám svoje povídání o sklářství. Víkendový kurs cestopisů v Železné Rudě byl opět báječný a já se nevyhnu hodnotícímu slovu. Byl nejen "báječný", ale opět jsme se něco dozvěděli, jak o psaní, tak o Železné Rudě a okolí. Posílám svoje povídání o sklářství. Užili jsme si i legraci, a tak budeme, my všichni zúčastnění, na šumavské setkání dlouho a s láskou vzpomínat. Já tady ano. A děkuji Nataše a Davidovi za milé přijetí.
Ahoj Dano a všichni.
Bohuna Kopřivová
Vracíme se domů z Indie a už jsme za humny. V Řecku. Těším se na Vás a lituju že jsem s Vámi nebyl na Rudě.
Yakeen
Milá Dano,
Když jsem poprvé slyšela, že zpětná vazba je pro spisovatele svým způsobem závislost, brala jsem tuhle informaci s rezervou. Dneska jsem ale poprvé v životě poslala anotaci knihy a kus první kapitoly různým lidem, aby mi napsali svůj názor. Upřímně, bez ohledu na naše rodinné a přátelské vazby.
Za téměř čtyři roky, kdy jsem znovu začala psát, jsem napsala víc než pět set různých textů. Zpočátku ostýchavě a velmi nesměle. Postupně stále odvážněji, ale se strachem, že to, co jsem pro sebe objevila, zase zmizí.
Nejdříve jsem psala především pro něco - pro kurz Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Děkuji Dano za tvé laskavé a současně důsledně přísné vedení, kterým z nás dokážeš vymáčknout to nejlepší a zároveň vytváříš komunitu, kde se navzájem podporujeme. O něco později pro někoho, komu jsem se líbila já i moje psaní a díky tomu jsem objevila důvěru. Postupně jsem došla k tomu, že moje psaní je moje a nikam nezmizí, pokud si to já sama nebudu přát.
Přesto se nikdy nenazývám spisovatelkou, protože svoje příběhy nevymýšlím a nedodržuji pravidla, která nás Dana učila, která fungují a podle kterých se může naučit psát opravdu každý, kdo má rád písmenka a ono mystérium, kdy z nich vzniká příběh. Já o svých postavách nic dopředu nevím. Vynořují se mi. Poznáváme se navzájem. Někdy na dlouhou dobu z mého života zmizí, pak se najednou objeví, překotně mi vyprávějí, co všechno zažily, a já zapisuji, až se mi od klávesnice kouří.
Jsem zapisovatelka toho, co ke mně přijde, zaklepe na dveře nebo se objeví na mém pracovním stole jako čokoládový bonbon ve zlatém staniolu, který mi tam nechal někdo laskavý, abych si osladila život. Spřádám příběhy z klubíček energií, útržků vět, obrazů, sdílených tajemství, zbytků snů, které mi při probuzení uvízly mezi prsty, i z bolesti, která někdy ne a ne zmizet. Málokdy píšu výlučně o sobě, i když svět mých příběhů je mnou hluboce prožitý. Vzniká tak intimní prostor, do kterého můžete vklouznout i vy a zabydlet se v něm, jakoby byl váš vlastní.
I tak jsem to všechno já. Věčná Lilith sedící na břehu Gangy ve městě Váránasí. Kálí, která chce poctivost až na dřeň. Baba Jaga, jež vládne mocí, na níž nelpí, protože ona je tou mocí, takže ji o ni nikdo nemůže nikdy připravit. Bludička, která dokáže druhé provést bažinou pocitů, aby se v ní neutopili, i když to znamená, že v ní sama zůstane. Babička Stefanie, co peče dračí koláčky a pro každou příležitost má připravenou novou pohádku jako pohlazení.
Každé slovo, každé písmeno jsem já. Protože beze mě by energie vpletená do mých příběhů nespatřila světlo světa. A bez vás, kteří je čtete, by se nemohla do toho světa šířit. Děkuju.
Stefanie Michael
Díky za úvodní fajn setkání. Za mě jsou hlavní tyto body:
1. Nebát se občas psát víc polopaticky.
2. Když chci něco opravdu napsat, musim si to taky vysedět.
3. Nezabíhat do nedůležitých detailů.
Ahoj,
děkuji za včerejší první lekci dlouhodobého kurzu, kde jsem se dozvěděla pár nových věcí, začínám se do psaní znovu dostávat.
Ráda bych se také zúčastnila 29. listopadu autorského čtení na Dobešce, přijela bych kvůli tomu extra z Vídně do Prahy. A těším se.
Když se podíváme do médií, převažují negativní zprávy. Taková je i je stránka z konce srpna na Novinkách.cz:
Líbila se mi pestrost textů všech účastníků, kteří píší opravdu skvěle. Proti povídkovým seminářům, kde je víc žen, jsou cestopisné kurzy takové mužštějsí. To by dal i můj manžel. :)
Posílám dnešní cestopisné verše a co nejdříve dodám ten cestopis pro NG. Napsala jsem i povídku Kulak (1948-58) do knihy Barvy života za šedé totality. Mohu ještě poslat další dvě související (je to trilogie).
Vendula B. Langová
Po docela dlouhé době se mi naskytla příležitost cestovat sama někam, kde jsem ještě nikdy nebyla. Na pozvání mojí kamarádky Lenky, se kterou se známe z kurzů tvůrčího psaní, jsem se v sobotu vydala do Roudnice nad Labem. Večer nám v Caffé Říp totiž uspořádala autorské čtení, spojené s koncertem skvělé kapely Jazz Apples Cz.Chtěla bych poděkovat svým kamarádům psavcům, kteří přijeli z různých koutů republiky a přečetli spolu se mnou svoji tvorbu. Děkuji Leničce, že celý večer skvěle zorganizovala. Děkuji všem, kdo přišli a strávili s námi krásný čas.
Dívám se z okénka, pomáhá mi to přemoct můj strach z létání. Pozoruji mraky, ze kterých slunce svými paprsky vytvoří zlatavý koberec a okolo srdce se mi rozlije takový pocit klidu a malého štěstí. Po chvíli usoudím, že je ten správný čas objednat si víno a něco si přečíst.
Ach jo, nechala jsem si knihu v kufru, do Prčic! No nic tak se kouknu, co tady mají v té přihrádce s blicím pytlíčkem ke čtení.
Celý popsaný příběh ve mně rezonuje dál, a to ještě nemám ani potuchu, na jak dlouho se mi ten text USADÍ V HLAVĚ a kolikrát se mi v následujících letech vybaví.
Čumím, jak když mi naďoube… Ten článek, který jsem tehdy četla v letadle a který na mě udělal takový dojem a zjevoval se mi v hlavě tolik let, psala naše lektorka Dana.
Jo, ať mi ještě někdo v životě řekne, že něco je jen náhoda. Houbelec!! Náhody neexistují!
Lenka Konopásková
Danuško, zdravím.
Díky za srpnový Zpravodaj se zprávou o vítězství Tvého synovce na pařížské olympiádě. Připojuji se ke všem gratulantům nejen ke zlaté olympijské, ale nyní i následně k dalšímu titulu mistra světa na šampionátu v Samarkandu, které Pepa Dostál v těchto dnech získal. Skvělá reprezentace našeho národa! Sympatickému šampionovi přeji dobré zdraví, sílu a radost z úspěchů ve všech dalších závodech.
Zapamatovat si desatero - rukověť pro National Geographic!
Boxy, délka 6-10 000 znaků, rozsekat na kousky, krátké odstavce.
Michal Hejna
Děkuji všem za skvělý večer na terase a už teď se těším na příště.
Ahoj Dano,
Pozdravuj svýho muže "Rogliče".
Byl to u vás moc milý večírek! Ta vaše terasa je báječná!
Hezký den!
Nataša Richterová
Ahoj Dani,
Dana Emingerová, úžasná a inšpirativna žena, spisovateľka a novinárka, nám v práci robila kurz kreatívneho písania. Priateľka Arnošta Lustiga, ktorý učil kreatívne písať aj ju, premenila naše hodiny na ozajstný zážitok. Tento jej článok, plný spomienok na charaktery nielen v novinárskych kruhoch v ‘68, si prečítajte. Stojí za to.
Gratulujeme Janě Venzlů k průniku na Novinky.cz, kde vyšel její cestopis o plavbě po Amazonce s názvem Jak nejlépe zažít největší řeku světa? Pomalu a za málo peněz.
Sedm autorů z našich kurzů jede příští sobotu na autorské čtení do Roudnice, kde se koná literární večer s názvem PRÓZA NAD ŘEKOU.
Nezačínejte od Adama, to nikoho nezajímá.
Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
Gratulujeme Martinovi Paruchovi, účastníkovi našich cestopisných kurzů, k prvnímu zveřejněnému článku v médiích.
Co jsem si odnesla ze 4. lekce cestopisů s Jakubem Kynčlem:
Novinky.cz pak přijaly cestovatelské reportáže Michala Hejny po stopách Čechů za první světové války na sočské frontě a Jany Venzlů o vodopádech Iguacu i plavbě po Amazonce.
Zdravím všechny a posílám slíbených pár fotek z našeho "důležitého" dne, který nám vyšel na jedničku 4. července.
Dobrý den, Jaroslave,
bezesporu Vam nechybi talent a povidka Metamorfóza o proměně člověka v čip má skvělý nápad, proto jsem Vás jako porotce literární soutěže doporučila na třetí místo. Nicméně příběh vykazuje - jak to u amatérů bývá - mnohé začátečnické chyby a přestupky proti pravidlům psaní. Ty se učíme na kurzech. A chyby pak společně opravujeme proto, aby text mohl být co nejlepší a co nejrychleji chytil čtenáře.
Problém začátku vaší povidky je v tom, ze první věta "Čtrnáctiletý Ondřej H. – tedy Ondřej Holomek, zvaný též holomek Ondra – se jednou ráno probudil a zjistil, že je z něj mikročip." je trochu zašmodrchaná. Proč v ní mluvíte o holomkovi Ondrovi, aniž by měl tento "vtipný" dodatek jakékoliv pokračování v textu? Když se s tím jménem i přídomkem dál nepracuje, nemá v příběhu místo.
Už teď se hlásím do dalšího podzimního kurzu, protože se strašně těším.
Klíčová pointa: pro koho píšeme? Pro sebe, přátele, fanoušky, pro ostatní…
Vážená paní Emingerová,
velice děkuji za Vaši okamžitou odpověď, když jem nemohla najít své příspěvky. Velice si toho vážím. Díky Vám jsem svou povídku i básničku snadno našla zde. Mnohé příběhy na Vašem blogeru se mi velmi líbily, když jsem konečně měla čas si je v klidu pročíst. Budu se na tvůrčí stránky k napsaným příspěvkům i přes prázdniny občas vracet. Za vše mnohokrát děkuje a už pohodové léto Vám přeje
Na kurzu jsem si uvědomila, že texty musím psát hlavně pro čtenáře a dívat se na příběh jejich očima, aby pochopili, co chci vyjádřit
Pozor na Čechovovu flintu na zdi, ze které se musí vystřelit.
Vyslechla jsem si krásné dvě bajky od svých kolegyň, včetně té od Marty - psychologické, ze které jsem si odnesla, že oči řeknou víc, než slova.
Připomínky k vyprávění - krácení, ponechat pouze podstatné.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů.
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Na nádvoří Horácké galerie se konal již potřetí food festival Lunch meet.
Já přece nemůžu vařit na veřejnosti!
Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Marie Hrubá
Ahoj Dano,
předně bych chtěla poděkovat za další turnus on-line kurzu, díky kterému jsem se zase o něco více rozepsala. Oceňuji (a čím dál více doceňuji), že jsme schopni si dát opravdovou zpětnou vazbu a ne se jen plácat po ramenou, jak jsme skvělí...
Ahoj,
posílám svůj dnešní příběh na téma člověk naší doby a i ten kraťoučký literární útvar o někom, koho nemusíme. A taky bych se ještě ráda doptala na pár informací k té nabídce dělat organizátorku kurzů. Jak by to teda bylo. A ještě jednou za tu možnost moc díky, vážím si toho.
Jasmin Carmel
Danuško,
Děkuji za pozvánku na poslední hodinu, žel tentokráte nemohu. Jsem na Tenerife. Přesto všechny zdravím. Je to bezva parta. Děkuju, že jsem s vámi mohla být. Bylo to moc fajn na povznesení ducha.
Krásné letní dny celému teamu!
Jarmila Meera Williams
V pražském pěveckém smíšeném sboru Molydury vystupuje naše spolužačka z kurzů Safi Narwa. Umí nejen psát a léčit lidské duše, ale i hezky zpívá, jak jsme se přesvědčili 12. června na tzv. Vyletněném koncertu ve vinohradské motlitebně Českobratrské církve evangelické. Díky za krásný zážitek.
Galavečer Literární kavárny na Malé scéně Divadla J.K. Tyla v Plzni se konal 12. června. Naše studentka Hana Hermanová zabodovala u odborné poroty s povídkou Buď láska je ukrajinsky prosím a povídku Nemáte právo ocenila nejen porota, ale také čtenáři!
Naše spolužačka Hana Hermanová bude ve středu 12. června oceněna v soutěži Literární kavárna Divadla J. K. Tyla! Gratulujeme a srdečně zveme na Galavečer Literární kavárny na Malé scéně, kde budou profesionální herci číst vítězné texty na téma Kořeny války na Ukrajině, Poruším-li tabu, co se (se mnou) stane?, Cesta k moci přes mrtvoly a Spravedlivé nebo křivé obvinění.
Děkujeme Asje a jejímu Járovi za krásnou čtvrteční "literární lekci" s neuvěřitelným kulinářským dobrodružstvím. Asja je totiž nejen skvělá autorka, ale i kuchařka.
Slovy klasika: Bylo to uvolněné poetické odpoledne.
Nataša Richterová
Připadá mně to tak dávno, přitom jsou to dva roky. Na kurz měla jít původně moje dcera, ale prožívali jsme s ní zrovna dost těžké období.
„Půjdeš ty,“ pronesl tenkrát můj manžel. „Přece to nepropadne.“
Vedle mě sedí paní: „Vždycky jsem se chtěla stát detektivem. A teď se ze mě stal detektiv lidských duší,“ představí se.
„Hm, asi psycholog,“ říkám si. „Sice mě trochu mrzí, že není opravdový detektiv, ale tohle je také dobré.“
Pak vytáhne z kabelky zaletovanou debrecínku a při dalším povídání ujídá.
„Nestačila jsem se nasnídat,“ mrkne na mně a usměje se.
Při mém představování se mně chvěje hlas a zajímavé je asi jen to, že jsem na kurzu jako náhradník.
Pak jdeme s detektivem a prodejcem aut na oběd, a i když se známe tři hodiny, připadají mně blízcí. Safi a Marek.
Odpoledne přichází další milá dáma, nese nějakou dobrotu a zjišťuji, že procestovala celý svět. Bohunka.
Večer píši popis záhonu očima krtka.popis záhonu očima krtka. Jsem nadšená a žasnu, že jindy tak otravný popis lze napsat vtipně a zajímavě.
Druhý den, když se rozcházíme, mě Dana obejme a řekne mně: „Myslím, že tvoje dcera je talentovaná po tobě. Nechci tě přemlouvat, ale byla bych ráda, kdybys pokračovala.“
A já vím, že budu. Zjistila jsem totiž, že mě baví psát.
Vážená paní Dano Emingerová,
Vážená paní Emingerová,
Děkuji Yakeenovi za zajímavý a krásný zážitek během závěrečného absolventského představení Školy improvizace. Bylo velmi inspirativní vidět, co se během třináctidílného semináře s kolegy naučil.
Dobrý den, Dano,
tak na webu POZNATSVET.CZ byl 1. června publikován článek Bohuslavy Kopřivové "Danakilská proláklina". Další od Martina Perucha budou následovat.
Posílám odkaz: https://www.poznatsvet.cz/cestovani/danakilska-prolaklina/
Zdenka Velínská
Na kurzu Tvůrčího psaní zjistíte, že psát můžete opravdu o čemkoliv. Přinášíme příspěvek jedné z účastnic, která se nechala inspirovat fotografií Ferdinanda Peroutky, co ji dnes celý den hypnotizoval v učebně Akademie ČTK:
Ahoj Dano,
Kurz byl moc fajn a velmi přínosný, spoustu jsem si toho odnesl a snad to mé texty udělá lepší.
Shit-detektor
Zdravím a přidávám výstřižek z dnešního deníku Právo, pražské a středočeské vydání.
Vláďa Hnát
Zdravice mejdanu
Jsem z prokleté generace,
kde dělniká honorace
Danuško,
Nedá mi to, musím Vám to všem napsat, protože to třeba nevíte. A mohlo by se Vám to hodit do knih.
ÚHEL POHLEDU V LITERATUŘE ukazuje, čí oči se dívají a jakým vyjadřovacím způsobem je příběh vyprávěn. Ve které osobě z hlediska gramatického je dílo psáno – může to být v 1., 2. či 3. osobě.
Je zajímavé, že úhel pohledu podléhá módě a vkusu.
Seminář tvůrčího psaní mi toho hodně dal, myslím že jsem se opravdu naučila spoustu nového, takže moc děkuji za Vaše vedení a přístup! : )
Je jednoduší psát o historických věcech, když si člověk udělá rešerši
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Marie Rysová
Zásadní je první věta a nadpis
Co jsem se naučila na dvoudenním kurzu Gymnázia bratří Čapků:
Kurz mi pomůže zlepšit se v psaní, abych se uměla rychleji a lépe rozhodovat, jak na to.
Pokud píšete knihu: uvědomte si, jaké tři velké zvraty váš hrdina či hrdinka v rámci celého příběhu zažijí. Jsou dostatečně silné pro čtenáře? Jak změní hlavní postavu na konci příběhu? Důležité ale je, abyste v rámci knihy zvraty znali a nevznikala vám jen každodenní rutina či dokonce „vata".
Jedna z možností, jak se vyhnout „vatě" v příběhu, je časový zámek. Tj. příběh se odehrává v nějakém daném časovém úseku a nemůže se libovolně roztahovat. Děj musí plynout. Zámek může být „libovolně" dlouhý, ale je předem daný. Během jedné hodiny, jednoho dne (24 hod.), než vybuchne bomba, než začne hořet, než dojde letadlu palivo, než se loď potopí, než dojede vlak do stanice... Čím kratší časový úsek, tím to může být lepší a dynamičtější příběh. Může jít i o kapitolu knihy bez konce, ale s háčkem na další kapitolu.
Klára Dvořáková
3. dubna proběhla v knihovně města Plzně prezentace Kuchařky z rybářské chaty. Kromě receptů popisuje také příběh o tom, jak jsem vlastně přišla k rybám a o cestách do Norska. A také mé dosti naivní představy potkávaly s realitou života v rybářském kempu.
Slovesa text oživují, přídavná jména a přílovce zpomalují
Literární cihly jsou dialog, popis, akce
Psaní nesmí být nuda
Důležité jsou akční začátky
Neznala jsem Arnošta Lustiga
Zaujaly mě jeho zážitky z koncentračního tábora
Hemingway vyškrtával z textu zbytečná příslovce a přídavná jména
Tereza Kuncová
Chci si přečíst nějakého Hemingwaye
Chci si přečíst Daninu knihu Živel Lustig
Psaní nesmí být nuda
Probrali jsme přátelství Dany s Arnoštem Lustigem a proč se rozhodla pokračovat v jeho odkazu a už víc jak 10 let zasvěcuje stovky adeptů do základů tvůrčího psaní.
Autorské čtení ... děkuji Nataše Richterové, Věře Staňkové, Zdeně Součkové, Michaelea Čápové, Markovi Buckovi, Yakeenovi, Jiřímu Wilsonovi Němcovi, Radce Vodičkové Báře Boháčové... a samozřejmě Daně Emingerové za podporu na dálku.
Ahoj,
Alexandr svatba - Věrka
První věta musí být poutavá
Je dobré si s odstupem věci číst
Metafory nemusejí být klišoidní
Jsou autoři, kteří - jako třeba S. King - hodí postavy do dramatické situace a "nechají je jednat", takže nikdo do poslední chvíle neví, jak se příběh vyvine. 
Krásný den do Prahy (a 8. března i mezinárodně ženský)!
Moc dĕkuji za včerejší seminář, baví mě to a velmi zaměstnává... Posílám zkorigovaný popis Sv. Iva na Karlově mostě a literární cihlu smutné, na dalších literárních esencích - veselém a hnusném (Oh Gott) - musím ještě zapracovat.
Dovolím si přeposlat i čtenářský dopis, který jsem před 3 lety poslala Ivo Novákovi po přečtení jeho Český život a doba. Sice to nijak nesouvisí s našimi úkoly, tak nutnými a smysluplnými, narozdíl od nich se mi to ovšem psalo enormnĕ lehce a rychle - ach jo. Je to dost dlouhé, takže jen pokud by náhodou někomu zbyl trochu čas...
Sabina Prisender, Vídeň
Díky moc Vám Dano a Petře,
jste opravdoví profíci a navíc se smyslem pro humor. Kurz cestopisů mne naučil nečekané, psát cestopisy a dal mi touhu poznávat nezvyklá místa. Mnozí z vás mi byli inspirací, laťka byla skutečně vysoko. Háčky, krizové situace, kuriozity, gradace, vtáhnout čtenáře do děje...to jsou věci, nad kterými se človék nyní zamýšlí.. A samozřejmě mám chuť na další aktivity:
Co podniknout: víkendový výjezdní kurz určitě, besedu se zkušenějšími cestovateli a také bych ráda od května dopsala chybějící úkoly i dále psala z cest. Zjistila jsem, že největší grády to má zřejmě přímo z místa. A případně se připojím k jinému online kurzu. Díky a těším se brzy!
Vendula Beaujouan Langova
Moc mě baví být ve vaší společností, i když už nemam co zajímavého z aktuálních cest nabídnout.
Michal Hejna
Kurz je pro mě přínosný nejen kvůli vlastnímu psaní, ale už se díky tomu jinak dívám na filmy, u knih a článků sleduji řemeslné zpracování a úplně nejvíc mi to pomáhá na cestách vnímat a koukat se a zajímat se o všechno a o všechny a HLAVNĚ si to pořádně zapisovat.
Ačkoli teoreticky víme už hodně, pořád si myslím, že má ale smysl dál psát úkoly a hodnotit si je. Kvůli práci by pro mě možná bylo lepší mít kurz jen jednou za měsíc nebo jednou za čas víkendový. Posledních pár měsíců mi dalo velkou práci skloubit kurz s prací, a tak jsem nenapsala moc úkolů. Naprosto super byly hodiny kombinované s návštěvou novinářů a cestopisců. Pořád platí i to, co jsme si říkali na konci předešlého bloku: je vidět, že nás naše uskupení baví a byla by škoda s tím skončit.
Jana Venzlů
.jpg)
V kurzu jsem se naučil lépe zpracovávat svoje myšlenky a nápady, zaujmiut svým textem čtenáře. Velmi zajímavá byla setkání s profesionály, osobně jsme si nejvíc odnesl z povídání Jakuba Kynčla. Je skvělé slyšet názory ostatních na moje texty, protože právě díky nim se můžu posouvat dopředu. A velmi oceňuju připomínky Dany a Petra, bez nich by to nešlo.
Poznatky z 2. semináře:
– Každá postava má nějaký svůj limit nebo rámec. Pro zvýšení dramatu ho můžeme ještě zúžit.
– Rozhodně nemusím psát jenom ze svých zkušeností/podle svých vlastností. Zkusit napsat něco pro sebe úplně nepředstavitelného.
– Hodná postava by měla být v příběhu hodnější, zlá ještě horší. Tímhle nadsazením může být příběh ještě zajímavější.
– Popis prostředí nemusí být pouze o vizuální stránce, můžeme popsat všemi smysly a přirovnávat vjemy.
Jistě se ze mě nestane Lustig ani Hammingway po absolvování tohoto kurzu, ale každopádně je to výborná zkušenost a obohacení pro člověka, pokud chce psát a dál se v tom i zdokonalovat. Skvělá inspirace, kterou můžu upřímně jenom doporučit.
Ahoj,
Ahoj,
Na prvním semináři jsem se naučila, že
Milá Dano,
díky za pěknou hodinu cestopisů i vyprávění Petra o práci válečného zpravodaje.
Bohuna Kopřivová
Milí psavci!
K našemu sci-fi tématu Člověk naší doby jsem si vzpomněla na knihu Stenha Kinga Dallas 63, která vypráví o návratu hrdiny do minulosti, konkrétně do přelomu 50. a 60. let 20. století. Zaujala mě myšlenka, jak rozdílně hodnotíme dějinné události s odstupem času, kdy už víme, jak vše dopadlo, a podceňujeme vnímání okamžiku těch, kteří dramatické chvíle prožívali:"Nebyl jediná, kdo ten večer podhlel hrůze, uchýlil se k práškům a alkoholu. Hloupě jsem se domníval, že lidé budou přistupovat ke karibské krizi jako ke všem dalším přechodným mezinárodním aférám, které vířily prach, protože v době, kdy jsem chodil na vysokou, to už byl jeden z mnoha odstavců jmen a dat, jež jsem se musel našprtat pro další zápočet. Takhle se události jeví při pohledu z budoucnosti. Lidem v údolí přítomnosti (je to temné údolí) se to jeví jinak."
.jpg)
Dano, Kláro, Mileno,
zdravím vás, milé dámy, a sypu si na hlavu popel z našeho kotle, což není ideální, protože je ještě hodně horký. Ale zasloužím si to. Před chvílí, asi hodinu před půlnocí, jsem si uvědomil, že jsem prošvihl první hodinu kurzu. Trestuhodné.
Nicméně pár slov na sebeobranu: začaly nám rodit kozy. V úterý první, takže klidný pomalý rozjezd, dnes odpoledne či k večeru najednou dvě. Nestíháme mít nachystány prostory, do toho zoufale coby dispečer chystám jízdy pro dopravce na další den, kozám připravuji ohrádky, do toho dostavuji boudu pro ovečky, někde nutno umístit kozla, který najednou překáží, a.. a... ufff. Bylo dnes asi hodinu před půlnocí (opakování je prý matkou moudrosti), kdy jsem si na kurz vzpomněl. Asi čtvrt hodiny poté, co jsem přišel zvenčí domů.
Ale polepším se. Kozy rodí pouze dočasně, boudy už budou brzy dostavěny... Takže, suma sumárum, dnes jsem neodpustitelně chyběl, ovšem na další termíny si nastavím běžné upozornění a pokud mě zvířata úplně nezdevastují, od příštího dílu kurzu jsem k dispozici.
(A právě jsem zjistil, že jsem u dopisování tohoto mailu usnul, takže dnešek už je včerejškem...)
Lumír Kubátko
Nadšený cestovatel je kolikrát lepší autor než znuděný profík... Mile jste mě překvapili. Když jsem poslouchal vaše cestopisné texty, hodnotím je jako nadstandard proti tomu, co nám běžně chodí do redakce. S pár úpravami a zapracovanými připomínkami by byly téměř všechny příspěvky v pohodě použitelné v médiích, resp. na Novinky.cz.
Jakub Kynčl
Martin Paruch
Co mne nejvíce zaujalo na přednášce cestovatele a novináře Jakuba Kynčla:
- Vybírá si netypická místa
- Pokud nezná jazyk, najímá si místního průvodce
- Psát hlavně svoje dojmy a ne věci, které se dají najít na intenetu, ne wikipedii
Povídání s Jakubem Kynčlem jsem si zpětně vyslechl. Děkuji za nahrávku, bylo to úžasné. Za mě možná zatím nejlepší. A doporučovaný Atlas Obscura je dokonalý.
Michal Hejna
Poslechněte si rozhovor s Milanem (od minuty 23:20 mimo jiné mluví o kurzu tvůrčího psaní na zámku Loučeň): "K přednášení mě kdysi přivedla Dana Emingerová, spisovatelka a kamarádka, protože ona vede kurzy kreativního psaní. Říkala mi, jestli bych jim nepřišel něco říct o scénaristice... a byl z toho třídenní workshop na zámku Loučeň, což bylo hrozně hezký."
Moji milí podivíni!
Čím víc pravidel a pouček znáš a můžeš je ignorovat, tím víc na ně myslíš.
Oprostit se od sebe sama a psát fikci je jedna věc, ale ta potvora osobnost se vždy nějak vetře a vyplave jak bójka na povrch. Je to ale v pořádku. Suchá fikce je totiž nuda bez emocí.
Tak po roce na Loučeni na kurzu tvůrčího psaní
.
Ráda na Loučeň vzpomínám. Moc jsem tam toho nenapsala, ale za to jsem věštila z křišťálové koule. Loučeň je krásná a společná knížka skvělá. Jeďte se podívat na Zámek Loučeň a, kdyby vám náhodou nevyšlo počasí, můžete číst tuhle úžasnou knihu od Dana Emingerová Pravdová a Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Kdo má tibetskou mísu od Uzasno.cz - tibetské zpívající mísy, bylinky a energie může si ji vzít s sebou. A kdo ještě ne, tomu jistě Klára Dvořáková dobře poradí, jakou vybrat.
Tuhle koláž jsem dostala od své učitelky Dany Emingerové. Dělal ji před lety architekt David Vávra do knihy Bankéři na literárním skřipci a je to poctivá ruční práce (chcete-li vystřihovánka)
.
Pokud jste mě nepoznali, tak se vám ani nedivím. Fotka, koláž i vydání knihy - to všechno mi připomnělo, že je to už více než 10 let, co jsem potkala Danu a začala s ní psát a pak i učit tvůrčí psaní metodou Arnošta Lustiga. 
Díky, Dano, za ty krásné časy, důvěru i za koláž
Milá Dano,
jistě to znáš, když jsi to napsala pro National Geographic, ale Tvoje reportáž ze Švýcarska Nejdelší úzkokolejný vlak na světě je nyní šlárgem internetu. A když mi to přišlo s uvedením, že "dle švýcarsých statistik má ČR nejhustší síť železnic", musím ti ten vlakový rekord přeposlat.
Před Vánoci jsem zaběhla na Vinohrady do Českého rozhlasu, kde si se mnou povídala Patricie Strouhalová o rybách, vaření a psaní v pořadu Káva o čtvrté.
A samozřejmě také o knize Kuchařka z rybářské chaty
Poslouchejte v archivu, odkaz zde.
Nataša Richterová
Prožitek žádná umělá inteligence nenapíše;
Moc děkuju za dalšího hosta - Tomáše Turečka, šéfredaktora Nationla Geographic Česko. Mluvil velmi zajímavě. Dozvěděl jsem se, jak je pro články do tohoto časopisu důležitá česká stopa.
Co jsem si odnesl: na psaní pro NG nemám. 😉
Další člověk vypráví, že musí zaujmout příněh, vyžtěžit živého člověka, avšak psát jen o Češích v zahraničí mi přijde až příliš nacionalistické, potřebovala bych to více vysvětlit.
Zúčastnili jsme se v Luxoru před kurzem křtu knihy Arnošta cesta.
Zaujalo mě, jak Honza Pokorný říkal, že dobrý novinář musí umět udělat třiminutový rozhovor o čemkoliv s kýmkoliv.
Dozvěděla jsem se, proč je literatura citovou pamětí lidstva, jak říkal Arnošt Lustig.
Martina Meira Durdovic
Milí přátelé,
do nového roku 2024 nám přeju, abychom si vážili všeho, co máme. Abychom přijímali to, co nám osud přináší, jako bychom si to vybrali... a pokud se nám to nelíbí, snažili se to změnit hlavně sami u sebe a pořád se učili ze všech životních situací.
Dana
Dani, krasne napsane i procitene. Staniz se!
Alexandra Safi Narwa
Kurzy "Psaní podle Lustiga" vedené spisovatelkou Danou Emingerovou se odlišují od jiných podobných kurzů několika unikátními aspekty:
Metodika Arnošta Lustiga: Kurzy jsou založeny na metodě tvůrčího psaní slavného spisovatele Arnošta Lustiga, kterou si Dana Emingerová osvojila a předává dál. Tato metoda klade důraz na to, aby psaní nebylo nudné, a je založena na zpětné vazbě, která pomáhá účastníkům rychle se zlepšovat.
GPT
 |
| 1. lekce dlouhodobého kurzu s Danou 12. září 2024 |
Milá Dano,
na lekci bylo zase zřetelně vidět, jak výhodnĕ se dá pro dobrou výuku všech zůčastnĕných -. i ve skupinkách na první pohled nesourodých - využít komunikace mezi začátečníky a skoroprofíky. Mladý i starý, jednoduchý i složitý, nadaný i spíše tĕžkopádný psavec... každý si u Vás přijde na své, pokud je mu s rozmyslem a citem udĕlováno slovo. Tvůj dirigát má takt, vkus a vede nás k humoru - možná tomu necennějšímu, co literatura svĕtu může dát.
Jde o gradaci a znalost lidských prototypů. A je skvĕlé a zábavné tuhle vysokou pedagogiku pozorovat. Děkuji, jen tak dál!
Sabina Prisender
Jde o gradaci a znalost lidských prototypů. A je skvĕlé a zábavné tuhle vysokou pedagogiku pozorovat. Děkuji, jen tak dál!
Sabina Prisender
Ahoj!
Žádný akademický suchar nejsi.
Máš svělé nápady, a až Tě autorsky "umravníme", jako se to podařilo s Markem Buckem, budeš hvězda. Právě proto, že máš ten akademický základ a hlavu plnou věcí, které normální smrtelník neví.
Dana
Co jsem si odnesl z první lekce 12. září:
Je nutné přicházet včas
Je nutné přicházet včas
Skoro každý z mých "spolužáků" píše knížku, jak já mezi ně zapadnu se svými trapnými notýsky...
Někdy bych mohl přinést do hodiny buchty
Není třeba se bát "vykrádání" literárních témat, soutěží se o to, kdo je zpracuje nejlépe
V malém literárním útvaru je místo tak na jedno sdělení, na jednu řídící myšlenku
Někdy bych mohl přinést do hodiny buchty
Není třeba se bát "vykrádání" literárních témat, soutěží se o to, kdo je zpracuje nejlépe
V malém literárním útvaru je místo tak na jedno sdělení, na jednu řídící myšlenku
Asi jsem akademický suchar, co vyžaduje strukturovaný výklad, aby se mohl biflovat definice a poučky...
Jarda Valach
A musím teda říct, že kromě svých dětí, rodiny, vína a hor, miluju i zpětnou vazbu. Děkuju!
!Zuza Fajmonová
Nejdříve jsem psala především pro něco - pro kurz Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Děkuji Dano za tvé laskavé a současně důsledně přísné vedení, kterým z nás dokážeš vymáčknout to nejlepší a zároveň vytváříš komunitu, kde se navzájem podporujeme. O něco později pro někoho, komu jsem se líbila já i moje psaní a díky tomu jsem objevila důvěru. Postupně jsem došla k tomu, že moje psaní je moje a nikam nezmizí, pokud si to já sama nebudu přát.
Přesto se nikdy nenazývám spisovatelkou, protože svoje příběhy nevymýšlím a nedodržuji pravidla, která nás Dana učila, která fungují a podle kterých se může naučit psát opravdu každý, kdo má rád písmenka a ono mystérium, kdy z nich vzniká příběh. Já o svých postavách nic dopředu nevím. Vynořují se mi. Poznáváme se navzájem. Někdy na dlouhou dobu z mého života zmizí, pak se najednou objeví, překotně mi vyprávějí, co všechno zažily, a já zapisuji, až se mi od klávesnice kouří.
Jsem zapisovatelka toho, co ke mně přijde, zaklepe na dveře nebo se objeví na mém pracovním stole jako čokoládový bonbon ve zlatém staniolu, který mi tam nechal někdo laskavý, abych si osladila život. Spřádám příběhy z klubíček energií, útržků vět, obrazů, sdílených tajemství, zbytků snů, které mi při probuzení uvízly mezi prsty, i z bolesti, která někdy ne a ne zmizet. Málokdy píšu výlučně o sobě, i když svět mých příběhů je mnou hluboce prožitý. Vzniká tak intimní prostor, do kterého můžete vklouznout i vy a zabydlet se v něm, jakoby byl váš vlastní.
I tak jsem to všechno já. Věčná Lilith sedící na břehu Gangy ve městě Váránasí. Kálí, která chce poctivost až na dřeň. Baba Jaga, jež vládne mocí, na níž nelpí, protože ona je tou mocí, takže ji o ni nikdo nemůže nikdy připravit. Bludička, která dokáže druhé provést bažinou pocitů, aby se v ní neutopili, i když to znamená, že v ní sama zůstane. Babička Stefanie, co peče dračí koláčky a pro každou příležitost má připravenou novou pohádku jako pohlazení.
Každé slovo, každé písmeno jsem já. Protože beze mě by energie vpletená do mých příběhů nespatřila světlo světa. A bez vás, kteří je čtete, by se nemohla do toho světa šířit. Děkuju.
Stefanie Michael
 |
| První lekce dlouhodobého kurzu psaní knih s Danou 5. září 2024 |
1. Nebát se občas psát víc polopaticky.
2. Když chci něco opravdu napsat, musim si to taky vysedět.
3. Nezabíhat do nedůležitých detailů.
4. Psát knihu jako by to byly jednotlivé povídky.
5. Nechat si čas na to, abych si text po sobě znovu přečetla.
5. Nechat si čas na to, abych si text po sobě znovu přečetla.
Helena Opršalová
posílám ten svůj dnešní prolog k mojí rozepsané knize :-) o šikaně. Souhlasím s návrhem, že by určitě nebylo na škodu prohodit první dvě věty, zní to líp.
Těším se příště!
Jasmin Carmel
Milá Dano,Těším se příště!
Jasmin Carmel
děkuji za včerejší první lekci dlouhodobého kurzu, kde jsem se dozvěděla pár nových věcí, začínám se do psaní znovu dostávat.
Ráda bych se také zúčastnila 29. listopadu autorského čtení na Dobešce, přijela bych kvůli tomu extra z Vídně do Prahy. A těším se.
Sabina Prisender
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
Jana Bednářová
Když se podíváme do médií, převažují negativní zprávy. Taková je i je stránka z konce srpna na Novinkách.cz:
Zkuste jít na chytání čtenosti jít jinak. Tady máte pár typů na texty, které by tamaticky mohly odpovídat zadání úkolu: Napište cestopis, který bude mít atraktivní téma a bude "sbírat likes".
Měly by to být nějaké zajímavosti, kurioziy, morbidnosti... něco, co hned bouchne zvědavce.
Kostnice v Hallstattu, kde se zmiňuje i unikát koncert v ledové jeskyni.
Na kurzu jsme zkoušeli psát o kostnici v Kutné Hoře.
Na kurzu jsme zkoušeli psát o kostnici v Kutné Hoře.
Na Sulawesi nebožtíci "bydlí" s rodinou
Morbidnosti jsou slavným tématem i v Mexiku.
Lidi zajímá náhled do soukromí domorodců:
Zpověď iránského muslima o manželství, Manželství v sedmiletkách, Jak vypadá sex v komunitách s mnohoženstvím
Morbidnosti jsou slavným tématem i v Mexiku.
Lidi zajímá náhled do soukromí domorodců:
Zpověď iránského muslima o manželství, Manželství v sedmiletkách, Jak vypadá sex v komunitách s mnohoženstvím
Vděčné jsou různé pro nás PODIVNÉ ZVYKY různě po světě, ale chtělo by to více rozvést:
Ahoj Dani,
dlouho jsme se neviděly. Po dvou náročných letech bych se zase ráda nasměrovala k psaní. Krásně by mi pasoval on-line kurz psaní knih, protože bych tu svou ráda dotáhla do konce. Moc by mi pomohlo vedení k cíli
Budu se těšit na podzim a přeju krásné léto.
Zuzka Fajmonová
 |
| 8. lekce cestopisů 3. září 2024 |
Líbila se mi pestrost textů všech účastníků, kteří píší opravdu skvěle. Proti povídkovým seminářům, kde je víc žen, jsou cestopisné kurzy takové mužštějsí. To by dal i můj manžel. :)
Sabina Prisender
Vendula B. Langová
Po docela dlouhé době se mi naskytla příležitost cestovat sama někam, kde jsem ještě nikdy nebyla. Na pozvání mojí kamarádky Lenky, se kterou se známe z kurzů tvůrčího psaní, jsem se v sobotu vydala do Roudnice nad Labem. Večer nám v Caffé Říp totiž uspořádala autorské čtení, spojené s koncertem skvělé kapely Jazz Apples Cz.Svoje vyprávění začnu cestou. Po vyhodnocení časové náročnosti a taky případných dopadů na moji psychiku jsem místo auta zvolila vlak. Trochu mě rozhodilo, že do Roudnice nejede přímý spoj, ale vzala jsem to jako výzvu. Jakože se po čtyřicítce naučím najít správné nástupiště, aniž bych přitom chytla záchvat paniky.
V Praze na hlaváku se mi podařilo na první pokus najít navazující vlak, což - stejně jako fakt, že jsem neomdlela nebo neutekla při večerním čtení -, považuju za vrcholný úspěch. Nic lepšího podle mně už do padesátky nezvládnu.
Když jsem konečně dorazila na místo, uvědomila jsem si, že až budu příště bookovat ubytování v neznámým městě, bylo by dobrý si zjistit, jak daleko je od nádraží, jestli tam jezdí taxíky a jestli čistě náhodou cesta nevede přes horu Říp. Asi vám došlo, že můj penzion byl na druhým konci města, cesta k němu skutečně vedla přes horu Říp a v Roudnici nefunguje ani Bolt ani Uber. Pro člověka bez hotovosti to znamená táhnout kufr pěšky. Do kopce. Ve třicetistupňovým vedru.
I přes prvotní drobné komplikace jsem zvládla najít nejen zmiňovaný penzion, ale následně i kulturní centrum s kavárnou, kde naše společné čtení mělo probíhat. Po dvou koktejlech se mi dokonce podařilo odbourat moji touhu utéct a přečetla jsem povídku o křečkovi ve vysavači. Za úspěch považuju fakt, že se pár lidí i zasmálo a nesmáli se v tu chvíli mně.
V Praze na hlaváku se mi podařilo na první pokus najít navazující vlak, což - stejně jako fakt, že jsem neomdlela nebo neutekla při večerním čtení -, považuju za vrcholný úspěch. Nic lepšího podle mně už do padesátky nezvládnu.
Když jsem konečně dorazila na místo, uvědomila jsem si, že až budu příště bookovat ubytování v neznámým městě, bylo by dobrý si zjistit, jak daleko je od nádraží, jestli tam jezdí taxíky a jestli čistě náhodou cesta nevede přes horu Říp. Asi vám došlo, že můj penzion byl na druhým konci města, cesta k němu skutečně vedla přes horu Říp a v Roudnici nefunguje ani Bolt ani Uber. Pro člověka bez hotovosti to znamená táhnout kufr pěšky. Do kopce. Ve třicetistupňovým vedru.I přes prvotní drobné komplikace jsem zvládla najít nejen zmiňovaný penzion, ale následně i kulturní centrum s kavárnou, kde naše společné čtení mělo probíhat. Po dvou koktejlech se mi dokonce podařilo odbourat moji touhu utéct a přečetla jsem povídku o křečkovi ve vysavači. Za úspěch považuju fakt, že se pár lidí i zasmálo a nesmáli se v tu chvíli mně.
Zuzka Fajmonová
Blíží se podzim a s ním další cyklus kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Nemusíte umět psát a není třeba se ostýchat. Psaní je dovednost a zvládnout ji může každý. Stačí mít vášeň pro písmenka a touhu poskládat je do vlastních příběhů. A učit se to budete na podobných úkolech jako je tento.
Věřili byste, že za dvacet minut na místě dokážete napsat text o reklamaci brýlí, do kterého musíte "nacpat" šest povinných informací (oblečení, věk, ranní snídaně, bydliště, první nebo poslední sex a informace o kamarádovi-kamarádce)? A ještě pouze z pozice toho, co reklamuje? Aniž byste popsali jakoukoliv reakci prodavače? Já jsem nevěřila. Ten večer jsem ale pochopila, že mě psaní fakt baví. Našla jsem právě tenhle svůj ztracený kousek.
Věřili byste, že za dvacet minut na místě dokážete napsat text o reklamaci brýlí, do kterého musíte "nacpat" šest povinných informací (oblečení, věk, ranní snídaně, bydliště, první nebo poslední sex a informace o kamarádovi-kamarádce)? A ještě pouze z pozice toho, co reklamuje? Aniž byste popsali jakoukoliv reakci prodavače? Já jsem nevěřila. Ten večer jsem ale pochopila, že mě psaní fakt baví. Našla jsem právě tenhle svůj ztracený kousek.
Stefanie Michael
Dívám se z okénka, pomáhá mi to přemoct můj strach z létání. Pozoruji mraky, ze kterých slunce svými paprsky vytvoří zlatavý koberec a okolo srdce se mi rozlije takový pocit klidu a malého štěstí. Po chvíli usoudím, že je ten správný čas objednat si víno a něco si přečíst. Ach jo, nechala jsem si knihu v kufru, do Prčic! No nic tak se kouknu, co tady mají v té přihrádce s blicím pytlíčkem ke čtení.
Ha!! Palubní časopis!
Chvíli jen tak obracím stránky a prohlížím obrázky, až narazím na článek o Arnoštu Lustigovi. Tak čtu a čtu a čtu… nemůžu se od těch řádků odtrhnout. Pomalu časopis zavírám a dívám se do zlatavého oceánu mraků za oknem, ale u srdce mám úzko z toho, jak Lustig popisuje útržky života v koncentráku, ty každodenní naprosto šílené situace. Nechápu, jak se člověk tak může chovat k člověku, a obdivuji jeho neuvěřitelnou životní sílu v té hrůze alespoň na chvíli dělat normální věci… třeba hrát fotbal při čekání na smrt.
 |
| Foto: Alan Pajer |
Poprvé a hned velmi intenzivně asi o pět let později „po srážce u šatny“ v Činoherním klubu.
Do někoho lehce vrazím, otočím se – stoupám očima výš a vidím známý obličej, zatajím dech: „Ty brďo, to je Arnošt Lustig!“ Stáhne se mi hrdlo, nejsem schopná vyloudit slovo, tak jen pípnu nesmělé: „Pardon,“ a usměji se. Pan Lustig si s někým povídá, jen kývne hlavou a vůbec netuší, že já se dnes asi nebudu sprchovat.
Uběhne několik let a článek se mi vybaví znovu. Konečně se totiž dostávám do životního stádia, kdy cítím, že bych měla něco udělat se svým psaním. Píšu sice básničky od mala, ale ráda bych napsala i nějakou prózu.
Házím do Googlu heslo: KURS TVŮRČÍHO PSANÍ. Oko mi padne mimo jiné i na tvůrčí psaní podle Arnošta Lustiga. Ha - to by mohlo být taky zajímavé. Rozkliknu webovku a už vyplňuji přihlášku.
V kursu s Danou Emingerovou se oproti jiným kursům tvůrčího psaní, které jsem navštívila, vše točí kolem textů frekventantů. Dává to smysl, má to ten správný rytmus – rezonuje to tu se mnou. Arnošt musel být opravdu super chlap, říkám si pro sebe, když nám Dana přečte povídku o tom, jak přišel na kurs později, protože mu diagnostikovali rakovinu, a on to všem sděloval tak, jako by jim vyprávěl, že si ráno k snídani místo chleba s marmeládou, dal chleba se šunkou.
Bohužel kniha: „Živel Lustig“, ze které byla zmiňovaná ukázka, je podle slov naší lektorky a zároveň autorky knihy už vlastně vyprodaná.
Do někoho lehce vrazím, otočím se – stoupám očima výš a vidím známý obličej, zatajím dech: „Ty brďo, to je Arnošt Lustig!“ Stáhne se mi hrdlo, nejsem schopná vyloudit slovo, tak jen pípnu nesmělé: „Pardon,“ a usměji se. Pan Lustig si s někým povídá, jen kývne hlavou a vůbec netuší, že já se dnes asi nebudu sprchovat.
Uběhne několik let a článek se mi vybaví znovu. Konečně se totiž dostávám do životního stádia, kdy cítím, že bych měla něco udělat se svým psaním. Píšu sice básničky od mala, ale ráda bych napsala i nějakou prózu.
Házím do Googlu heslo: KURS TVŮRČÍHO PSANÍ. Oko mi padne mimo jiné i na tvůrčí psaní podle Arnošta Lustiga. Ha - to by mohlo být taky zajímavé. Rozkliknu webovku a už vyplňuji přihlášku.
V kursu s Danou Emingerovou se oproti jiným kursům tvůrčího psaní, které jsem navštívila, vše točí kolem textů frekventantů. Dává to smysl, má to ten správný rytmus – rezonuje to tu se mnou. Arnošt musel být opravdu super chlap, říkám si pro sebe, když nám Dana přečte povídku o tom, jak přišel na kurs později, protože mu diagnostikovali rakovinu, a on to všem sděloval tak, jako by jim vyprávěl, že si ráno k snídani místo chleba s marmeládou, dal chleba se šunkou.
Bohužel kniha: „Živel Lustig“, ze které byla zmiňovaná ukázka, je podle slov naší lektorky a zároveň autorky knihy už vlastně vyprodaná.
„Nic, já po ní půjdu jak slepice po flusu, třeba budu mít štěstí a v nějakým velkým knihkupectví ještě bude pár výtisků,“ slibuji si odhodlaně.
Na procházce Prahou jdu okolo největšího knihkupectví na Václaváku, a tak to zkouším. A světe, div se - mám štěstí a knížku ulovím hned na první dobrou. Začítám se do úvodních stránek a žasnu, na jaký kurs jsem se to vlastně dostala. Skoro se od knihy nemůžu odtrhnout. Rodina mě nenávidí – odmítám kvůli čtení vařit večeře, jo taková jsem potvora, jak by řekl Arnošt. Knížka mi připomíná naše víkendové kurzy, přesně tohle tam zažívám i s tím Arnoštovým duchem, je tam s námi i ta jeho nálada – smutná a veselá zároveň.
Dočítám několik posledních kapitol, až dojdu k řádku, na kterém stojí: „Jako bonus si můžete přečíst interview s Arnoštem Lustigem, které vyšlo tam a tam… a také v ČSA Review…“
Na procházce Prahou jdu okolo největšího knihkupectví na Václaváku, a tak to zkouším. A světe, div se - mám štěstí a knížku ulovím hned na první dobrou. Začítám se do úvodních stránek a žasnu, na jaký kurs jsem se to vlastně dostala. Skoro se od knihy nemůžu odtrhnout. Rodina mě nenávidí – odmítám kvůli čtení vařit večeře, jo taková jsem potvora, jak by řekl Arnošt. Knížka mi připomíná naše víkendové kurzy, přesně tohle tam zažívám i s tím Arnoštovým duchem, je tam s námi i ta jeho nálada – smutná a veselá zároveň.
Dočítám několik posledních kapitol, až dojdu k řádku, na kterém stojí: „Jako bonus si můžete přečíst interview s Arnoštem Lustigem, které vyšlo tam a tam… a také v ČSA Review…“
 |
| ČSA Review, červenec-srpen 2006 |
Čumím, jak když mi naďoube… Ten článek, který jsem tehdy četla v letadle a který na mě udělal takový dojem a zjevoval se mi v hlavě tolik let, psala naše lektorka Dana.
Jo, ať mi ještě někdo v životě řekne, že něco je jen náhoda. Houbelec!! Náhody neexistují!
Lenka Konopásková
Díky za srpnový Zpravodaj se zprávou o vítězství Tvého synovce na pařížské olympiádě. Připojuji se ke všem gratulantům nejen ke zlaté olympijské, ale nyní i následně k dalšímu titulu mistra světa na šampionátu v Samarkandu, které Pepa Dostál v těchto dnech získal. Skvělá reprezentace našeho národa! Sympatickému šampionovi přeji dobré zdraví, sílu a radost z úspěchů ve všech dalších závodech.
Danuško, Tobě posílám pozdrav se vzpomínkou na hodiny, prožité ve Tvých kurzech Tvůrčího psaní.
Srdečně – Milada Trojanová
Srdečně – Milada Trojanová
Posílám bonusový prázdninový úkol - Šla Nanynka do zelí - dvakrát jinak...
Těším se na zářijovou hodinu.
Anna Vocelová
Těším se na zářijovou hodinu.
Anna Vocelová
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu cestopisů s Pavlem Stöcklem z webu National Geographic 20. 8. 2024 |
Díky moc za lekci s Vámi a zaslané cestopisy. Těším se i na další rukopisy. Když teď projíždím víc a víc textů z NG, tak ti saláti píší ve srovnání s tvými kursisty vlastně strašně nezáživně.
😉
Nutné detaily jako vypravěče, pojmenování lidí, jejich popis.
Důležíté je zákulistní info, jaké má vypravěč pocity.
Držet rytmus, zapojovat přímou řeč.
Je třeba přilákat čtenáře dnes za 10 sekund.
Vendula Beaujouan Langová
Co jsem si odnesla z lekce s Pavlem Stöcklem z webu NG:
Vendula Beaujouan Langová
Technické parametry článku
· Délka: 6 000 až 10 000 znaků
· Titulek: 80 až 110 znaků
· Úvod/perex (obsah článku ve 2-3 větách)
· Formát: Word nebo ODT, text vhodně členěný krátkými mezititulky pro snazší orientaci a komfort čtení. Z téhož důvodu požíváme spíše krátké věty a také kratší odstavce, než rozvitá souvětí a dlouhé souvislé pasáže.
Styl: Poutavý, přístupný pro laiky
National Geographic Česko je populárně-naučný časopis, nikoliv odborné periodikum. Upřednostněte poutavé vyprávění před technickými detaily. Ideálem jsou exkluzivní informace nebo unikátní pohledy, které nebyly jinde publikovány.
Úvod/perex: Začněte „háčkem“ či „špekem“. Není třeba poskytovat rozsáhlé pozadí – skočte rovnou do nejzajímavější části vašeho příběhu.
Fakta či údaje jsou důležité především pro podtržení jedinečnosti a výjimečnosti – případně srovnání. V zájmu srozumitelnosti zjednodušujte složitá fakta.
Doporučenou (nikoli ultimativní) zásadou je používání techniky vizualizace – tedy aby si i laik dokázal popisované skutečnosti představit i se zavřenýma očima.
Lidský prvek: Zahrňte do příběhu lidi. Krátce zmiňte jejich vzhled, použijte přímou řeč a vyzdvihněte zajímavé osobnosti.
Zákulisní informace: Sdílejte unikátní postřehy či pocity z průběhu výzkumu, překonaných výzvách nebo zajímavých navštívených lokalitách.
Požadavky na obrazový materiál
Ideálně zašlete e-mailem náhledy všech druhů obrazového materiálu (fotky, ilustrace, grafy, infografiky), které máte k dispozici společně s textem.
Konečný výběr provede redakce ve spolupráci s autorem
Autor souhlasí s publikováním poskytnutého obrazového materiálu
Popisky k fotografiím: Budete požádáni o dodání popisků k vybraným snímkům.
Údaje o autorovi
Uveďte své jméno
Kontaktní údaje (nejlépe telefon, e-mail) – případně uveďte, kdy vás můžeme kontaktovat
Specifikujte případné požadavky na prolinkování článku
· Titulek: 80 až 110 znaků
· Úvod/perex (obsah článku ve 2-3 větách)
· Formát: Word nebo ODT, text vhodně členěný krátkými mezititulky pro snazší orientaci a komfort čtení. Z téhož důvodu požíváme spíše krátké věty a také kratší odstavce, než rozvitá souvětí a dlouhé souvislé pasáže.
Styl: Poutavý, přístupný pro laiky
National Geographic Česko je populárně-naučný časopis, nikoliv odborné periodikum. Upřednostněte poutavé vyprávění před technickými detaily. Ideálem jsou exkluzivní informace nebo unikátní pohledy, které nebyly jinde publikovány.
Úvod/perex: Začněte „háčkem“ či „špekem“. Není třeba poskytovat rozsáhlé pozadí – skočte rovnou do nejzajímavější části vašeho příběhu.
Fakta či údaje jsou důležité především pro podtržení jedinečnosti a výjimečnosti – případně srovnání. V zájmu srozumitelnosti zjednodušujte složitá fakta.
Doporučenou (nikoli ultimativní) zásadou je používání techniky vizualizace – tedy aby si i laik dokázal popisované skutečnosti představit i se zavřenýma očima.
Lidský prvek: Zahrňte do příběhu lidi. Krátce zmiňte jejich vzhled, použijte přímou řeč a vyzdvihněte zajímavé osobnosti.
Zákulisní informace: Sdílejte unikátní postřehy či pocity z průběhu výzkumu, překonaných výzvách nebo zajímavých navštívených lokalitách.
Požadavky na obrazový materiál
Ideálně zašlete e-mailem náhledy všech druhů obrazového materiálu (fotky, ilustrace, grafy, infografiky), které máte k dispozici společně s textem.
Konečný výběr provede redakce ve spolupráci s autorem
Autor souhlasí s publikováním poskytnutého obrazového materiálu
Popisky k fotografiím: Budete požádáni o dodání popisků k vybraným snímkům.
Údaje o autorovi
Uveďte své jméno
Kontaktní údaje (nejlépe telefon, e-mail) – případně uveďte, kdy vás můžeme kontaktovat
Specifikujte případné požadavky na prolinkování článku
Editace
Editoři článek projdou a provedou či navrhnou jeho doplnění a úpravy. Budete mít možnost změny zkontrolovat a schválit před vlastní publikací.
Pavel Stöckl, editor webu NG
- pstát jednoduše
- musí to pochopit i laik bez kontextu
- lidský prvek
- jak vypadá, co má oblčené, co říká, aby to bylo jako vyprávění
- délka textu 6-10 000 znaků
- autor má zodpovědnost za lidi, o kterých píše
Jana Venzlů
- psát tak, aby čtenář byl na místě samém
- dozvěděl jsem se, jak funguje redakce NG
Petr Janša
Michal Hejna
 |
| Tvůrčí mejdan v Radotíně se konal za hojné účasti 13. srpna. Hostem byl Pepi Lustig. |
Děkuji všem za skvělý večer na terase a už teď se těším na příště.
Hostem našeho literárního mejdanu byl tentokrát Pepi Lustig, syn Arnošta, se kterým chystáme projekt výuky, jak adaptovat naše literární díla na scénáře.
Dana
Ahoj Dano,Tvůj literární večírek v Radotíně byl fajn, bezva lidi.
Na ten filmovej workshop se k nám rád přidá kameraman Marek Jícha.
Pozdravuj svýho muže "Rogliče".Zdravo
Pepi Lustig
Chci ti vyseknout poklonu za ten báječný mejdan.
Bylo to prima všechny vidět.
My teď míříme na dovolenou do Skandinávie.
Uvidíme se v září.
Bohuna Kopřivová
Hezký den!
Nataša Richterová
Ahoj Dani,dík za skvělej mejdan.
Lucka Svibová
Moc děkuju za setkání v Radotíně. Bylo to vážně fajn.
Martin Paruch
Martin Paruch
Danuško, děkuji za báječný, povzbuzující večer a posílám své práce do knihy Barvy života za šedé totality. Probudila jsi mě k akci.
Asja Žilová
Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
Tragedie je neštěstí, které člověk potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Tragedie je neštěstí, které člověk potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Marie Hrubá
 |
| Dlouhodobý kurz v pojišťovně Uniqua |
Dano, ďakujem za pripomenutie, veľa z toho vnimame aj teraz u nás.
Beata Lipšicová
Beata Lipšicová
 |
| 6. lekce psaní cestopisů 6. srpna 2024 vedená z chorvatského Molatu |
Dana Emingerová
Ahoj Dano,
V mladické nerozvážnosti jsem se pustil do neprobádaných vod a teď pluji. Projekt Příběhů Orlických hor a Podorlicka jsem kompletně připravil, zpracoval a představil Správní radě a posléze i jednatřiceti členům Valné hromady. Z jednání odnesl jsem si potlesk za perfektně připravený produkt.
Na odkazu neveřejné předpremiéry je výsledek - Tvá stopa v mé gramo desce tvorby.
Projekt Příběhů Orlických hor a Podorlicka píši, režíruji, produkuji, natáčím.
Příběhy se líbí. Pan profesor literatury na Slovensku Josef Leikert mi poslal feedback - je překvapen úrovní textu i audio-zpracováním. Záštitu dali senátoři, mediálně to půjde do Českého Rozhlasu, na ČT a Primu.
Píši to vše proto, že jsme měl nejlepšího učitele, tebe Dano!
Přeji příjemný poslech.
Jakub Hlaváček
Přeji příjemný poslech.
Jakub Hlaváček
Pozor, pozor! Příští literární mejdan bude v úterý 13. srpna od 17 hodin v Radotíně, nikoliv u Bohunky, která musela z rodinných důvodů pozvánku do Kbel stáhnout. Nabízím tedy náhradní řešení, ale vzhledem k tomu, že se teprve v úterý 13. srpna po obědě vracím z cest, prosím účastníky o pomoc s nějakými dobrotami jako posledně.
Dana
Ahoj Mili, Dani,
Jsem amatér a napsat tuhle zprávu mi dalo hodně přemlouvání. Nejdříve se musím přiznat, že jsem si povídku La Belle pro knihu Člověk naší doby potřebovala připomenout. Když jsem se dostala do ní, jak jsem ji mínila a proč jsem ji psala, měla jsem pocit a omlouvám se, ale musím říct, že povídka v zeditované verzi vyznívá jinak, než jak jsem ji psala. Nešlo mi napsat jednoduché úpravy, jak jsi požadovala. Vím, košatím, v mé verzi je spousta zajíců a vět, které asi čtenář nemůže pochopit. Zeditovaná verze je stručnější, jednodušší. Ale nová verze nejsem já.
Četla jsem obě verze několika přátelům. Tvoje verze pro ně byla stručnější, přehlednější. U mé oceňovali tu emotivnost. Zkusila jsem napsat verzi, kde jsem se snažila dodržet tvoji profesionalitu, přesnost a svoje já, emoce, popis. Trošku trnu, jestli mě nepošleš do háje, ale risknu to a posílám. No, uvidím, jestli je možný kompromis.
Jsem amatér a napsat tuhle zprávu mi dalo hodně přemlouvání. Nejdříve se musím přiznat, že jsem si povídku La Belle pro knihu Člověk naší doby potřebovala připomenout. Když jsem se dostala do ní, jak jsem ji mínila a proč jsem ji psala, měla jsem pocit a omlouvám se, ale musím říct, že povídka v zeditované verzi vyznívá jinak, než jak jsem ji psala. Nešlo mi napsat jednoduché úpravy, jak jsi požadovala. Vím, košatím, v mé verzi je spousta zajíců a vět, které asi čtenář nemůže pochopit. Zeditovaná verze je stručnější, jednodušší. Ale nová verze nejsem já.
Četla jsem obě verze několika přátelům. Tvoje verze pro ně byla stručnější, přehlednější. U mé oceňovali tu emotivnost. Zkusila jsem napsat verzi, kde jsem se snažila dodržet tvoji profesionalitu, přesnost a svoje já, emoce, popis. Trošku trnu, jestli mě nepošleš do háje, ale risknu to a posílám. No, uvidím, jestli je možný kompromis.
Jana Bednářová
Ahoj Jani,
opravila jsi to skvěle. Nemám žádné připomínky.
Dana
 |
| 5. lekce psaní cestopisů 23.7.2024 |
Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
Hynek Dvorský
Gratulujeme Martinovi Paruchovi, účastníkovi našich cestopisných kurzů, k prvnímu zveřejněnému článku v médiích.„Cítíte všudypřítomný dotek diktatury. Permanentní dozor. Kam můžete a kam ne. Co lze vidět a s kým se smí mluvit. Vnímáte tupě pochodující zástupy, sochy vůdců a třepetající se severokorejské vlajky,“ začíná Martinův cestopis, který v červenci vyšel na cestovatelském webu VL Media o tom, jak se v Severní Koreji přístup k turistům už od dob Kim Ir-sena nemění... Přestože tam dnes jezdí nově Rusové, stále mohou jen na místa, kde jim režim dovolí, a stále nikdo nesmí zmačkat a hodit do koše staré noviny, protože by tím znesvětil fotografie vůdce, a tím i diktátora samého. V červnu vyšel na POZNAT SVĚT.CZ i cestopis Bohunky Kopřivové o Danakilské proláklině.
Dana
Ahoj,
posílám své výtvory z červnové bonusové lekce, za kterou děkuji, a hlásím, že se ráda zúčastním i další mejdanové lekce u Bohunky. Samozřejmě připravím nějakou mlsku;-).
posílám své výtvory z červnové bonusové lekce, za kterou děkuji, a hlásím, že se ráda zúčastním i další mejdanové lekce u Bohunky. Samozřejmě připravím nějakou mlsku;-).
Mějte se prázdninově;-)
Anna Vocelová
Anna Vocelová
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 9. 7. 2024 s Jakubem Kynčlem |
Nenásilně prodat, co člověk potrebuje vědět; co je na textu výjmečné,
používat české výrazy a myslet na titulek
být výstižnější a stručnější v perexu
Vendula Beaujouan Langova
Lidi chtějí slyšet čestinu.
Dnešní úkol je budoucnost cestopisů.
Uvést čtenáře do kontextu tím, že např. vypíšeme jiná místa, kde se tato událost děje běžně
92 % čtenářů uteče, když začneme historií, nechat si to až na později.
Jana Venzlů
Teď víme jaký bude trend psaní cestopisů v médiích.
Pozor na formu (ich/du).
Petr Janša
Na stránkách POZNATSVET.CZ vyšel cestopis Bohunky Kopřivové o pekelné kolébce lidstva - Danakilské proláklině. Další texty o Severní Koreji a afrických domorodcích od Martina Perucha budou následovat.
Dana
Pokud opakujeme slova stejného slovního základu, musíme tak činit vědomě, pak má opakování funkci naléhavého důrazu: „Slíbil jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Hynek Dvorský
Zdravím všechny a posílám slíbených pár fotek z našeho "důležitého" dne, který nám vyšel na jedničku 4. července. Manžela mi vybraly děti, však víte.
Zuzka Kratochvílová
Dobrý den,
dnes jsem si přečetl text, který jste otiskli pod mým jménem na Psaní podle Lustiga.cz a musím říct, že to rozhodně není můj (původní) text. Jsou tam svévolné změny už od první (!!!) věty a nejsou to v žádném případě opravy nějakých překlepů nebo něco podobného.
Chci vás požádat o odstranění textu z vašich stránek. Sbohem.
JL
bezesporu Vam nechybi talent a povidka Metamorfóza o proměně člověka v čip má skvělý nápad, proto jsem Vás jako porotce literární soutěže doporučila na třetí místo. Nicméně příběh vykazuje - jak to u amatérů bývá - mnohé začátečnické chyby a přestupky proti pravidlům psaní. Ty se učíme na kurzech. A chyby pak společně opravujeme proto, aby text mohl být co nejlepší a co nejrychleji chytil čtenáře.
Problém začátku vaší povidky je v tom, ze první věta "Čtrnáctiletý Ondřej H. – tedy Ondřej Holomek, zvaný též holomek Ondra – se jednou ráno probudil a zjistil, že je z něj mikročip." je trochu zašmodrchaná. Proč v ní mluvíte o holomkovi Ondrovi, aniž by měl tento "vtipný" dodatek jakékoliv pokračování v textu? Když se s tím jménem i přídomkem dál nepracuje, nemá v příběhu místo.
První věta by měla být jasná, úderná. Stačí malá změna: Čtrnáctiletý Ondřej H. se jednou ráno probudil a zjistil, že je z něj mikročip.
Seznamte se s Hemingwayovým shit-detektorem a Čechovovým pravidlem "flinty na zdi"...
A mohla bych tak pokračovat dal, ale smysl to nemá, protoze urážliví autoři se dají přesvědčit jedině v lekcích, když na bezpečné půdě kurzu dostanou zpětnou vazbu nejen ode mě, ale i ostatních spolužáků.
Chce to však odvahu přijímat připomínky s pokorou... znechucení zrovna není ta správná emoce, aby se laik nečemu naučil...
Ze stovek prispevku vybirame proknihu jen ty nejlepši a za kvalitu textú ručim ctenařum jako ornanizator a investor projektu JA. Proto příběhy začátečníků (ale nejen jich) s profíky editujeme, aby urovni zpracovani nevybocovaly ze stadardu povidek tech, kteri uz maji psani "zmáklé". A mazáci -budete se divit - o vylepšováni a tvrdou zpetnou vazbu stoji prave proto, aby mohli být lepši... a rychleji se posouvali. Škoda, ze jste to nepochopil, jste moc šikovný. Ale ani Hemingway nebyl zpočatku Hemingway.
S pozdravem Dana Emingerová
Chce to však odvahu přijímat připomínky s pokorou... znechucení zrovna není ta správná emoce, aby se laik nečemu naučil...
Ze stovek prispevku vybirame proknihu jen ty nejlepši a za kvalitu textú ručim ctenařum jako ornanizator a investor projektu JA. Proto příběhy začátečníků (ale nejen jich) s profíky editujeme, aby urovni zpracovani nevybocovaly ze stadardu povidek tech, kteri uz maji psani "zmáklé". A mazáci -budete se divit - o vylepšováni a tvrdou zpetnou vazbu stoji prave proto, aby mohli být lepši... a rychleji se posouvali. Škoda, ze jste to nepochopil, jste moc šikovný. Ale ani Hemingway nebyl zpočatku Hemingway.
S pozdravem Dana Emingerová
 |
| Bonusový letní on-line kurz 27. června 2024 |
Hana Hermanová
 |
| 3. kurz cestopisů s Petrem 26. 6. 2024 |
Martin Paruch
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Kristýna
velice děkuji za Vaši okamžitou odpověď, když jem nemohla najít své příspěvky. Velice si toho vážím. Díky Vám jsem svou povídku i básničku snadno našla zde. Mnohé příběhy na Vašem blogeru se mi velmi líbily, když jsem konečně měla čas si je v klidu pročíst. Budu se na tvůrčí stránky k napsaným příspěvkům i přes prázdniny občas vracet. Za vše mnohokrát děkuje a už pohodové léto Vám přeje
Helena Lukášová.
 |
| 10. lekce kurzu ve smíchovském Centru pro seniory ve Staré škole s Danou 18.6.2024 |
Děkuji za příjemně prožité dvě hodiny.
Výuková metoda Arnošta Lustiga je velmi chytrá
Naučila jsem se, jak ukončit bajku - stručně.
Nepoužívat přechodníky - působí to zastarale.
Rytmus v literatuře tvoří i literární esence pocitů - veselé, smutné, krásné, hnusné atd.
Drahomíra Stínilová
Výborné je pravidlo kurzu, že autor po přečtení mlčí a jen poslouchá názory jiných
Pozor na Čechovovu flintu na zdi, ze které se musí vystřelit.Rytmus tvoří střídání krátkých a delších vět, nálad, literárních cihel
Správná struktura textu: začátek, prostředek a koneč
Už mám nápady, jak zestručnit svou bajku.
Marta Nollová
Vyslechla jsem si krásné dvě bajky od svých kolegyň, včetně té od Marty - psychologické, ze které jsem si odnesla, že oči řeknou víc, než slova. Dana doporučovala v této souvislosti knihu Tajný život stromů.
Zkusila jsem si napsat příběh na sedm slov
Z ukázek dialogu s podtextem jsem pochopila úkol na příště, může to být i fantazie jako Strom a dřevorubec
Rytmus textu tvoří i literární esence.
Helena Lukášová
Z pušky na zdi se musí vystřelit
Psaní příběhů ve zkratce na sedm slov
Líbí se mi výuková metroda Arnošta Lustiga
Pochopila jsem funkci literárních esencí.
Renata Válová
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
Růžena Janečková
Barvitost jazyka a vyjádření myšlenek.
Naučila jsem se, jak rozvíjet příběh, skromnost - autor slouží čtenáři.
Zdeňka Linhartová
 |
| Lunch Meet Food festival v Horácké galerii 15. 6. 2024 |
Přišly stovky lidí a rozhodně bylo co ochutnávat! Vydařila se i novoměstská premiéra Kuchařky z rybářské chaty.
Věra Staňková
Věra Staňková
Když mi volala Verka Staňková, že by bylo fajn přívézt nějakou ochutnávku z kuchařky (rozuměj jídlo, ne kapitolu z knížky) na food festival Lunch Meet v Horácké galerii v rámci slavnosti Nova Civitas, tak mě to pěkně vyděsilo!
Já přece nemůžu vařit na veřejnosti! Dost na tom, že se ztrapňuju s mikrofonem v ruce, ale ještě i s vařečkou. Nejraději si kuchtím v klidu a soukromí v kuchyňce norské rybářské chaty nebo doma, kde mě očumuje maximálně pes. A tak jsem to udělala stylem chytrá horákyně. Přivezla jsem rybí placky připravené předem v bezpečí domova a servírované s tzatzikami na dvorečku v Horácké galerii.
Nataša Richterová
Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Marie Hrubá
 |
| 10. lekce on-line kurzu psaní knih a povídek 13.6. 2024 |
předně bych chtěla poděkovat za další turnus on-line kurzu, díky kterému jsem se zase o něco více rozepsala. Oceňuji (a čím dál více doceňuji), že jsme schopni si dát opravdovou zpětnou vazbu a ne se jen plácat po ramenou, jak jsme skvělí...
Už jsme se dokonce víceméně odnaučili počáteční "kecy v kleci", jak jsme to napsali hrozně a že to bude blbý a že to teda přečteme, když to po nás úča chce. Prostě méně okecáváme a jsme věcnější, což vnímám jako lepší i pro nás samotné. Lépe pak hodina plyne, což mi taky přijde fajn. Vítám i občasné opáčko, teorii a cokoli, co si na nás připravíte.
Ráda se tedy zúčastním nejen dalšího (podzimního) bloku, ale i prázdninové hodiny, ať už bude on-line či u někoho doma, pokud by mě tedy i s bábovkou dotyčný pozval;-).
Prostě a jednoduše děkuji a v příloze posílám dnešní výtvor přestávkový i mírně poupravené "Komáry". Škrtla jsem pár vět v lese, odstranila zavádějící "mlčel" a mírně upravila i to, že šlo o ne/vstup do strany, nikoli ne/podepsání spolupráce s STB.
Děkuji moc a přeji pěkné prázdniny,
Ráda se tedy zúčastním nejen dalšího (podzimního) bloku, ale i prázdninové hodiny, ať už bude on-line či u někoho doma, pokud by mě tedy i s bábovkou dotyčný pozval;-).
Prostě a jednoduše děkuji a v příloze posílám dnešní výtvor přestávkový i mírně poupravené "Komáry". Škrtla jsem pár vět v lese, odstranila zavádějící "mlčel" a mírně upravila i to, že šlo o ne/vstup do strany, nikoli ne/podepsání spolupráce s STB.
Děkuji moc a přeji pěkné prázdniny,
Anna Vocelová
posílám svůj dnešní příběh na téma člověk naší doby a i ten kraťoučký literární útvar o někom, koho nemusíme. A taky bych se ještě ráda doptala na pár informací k té nabídce dělat organizátorku kurzů. Jak by to teda bylo. A ještě jednou za tu možnost moc díky, vážím si toho.
Jasmin Carmel
Děkuji za pozvánku na poslední hodinu, žel tentokráte nemohu. Jsem na Tenerife. Přesto všechny zdravím. Je to bezva parta. Děkuju, že jsem s vámi mohla být. Bylo to moc fajn na povznesení ducha.
Krásné letní dny celému teamu!
Jarmila Meera Williams
Irena Teterová a Bohuna Kopřivová
Arnošt Lustig tvrdil, že psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály.
Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit.
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede.
Dagmar Kokešová
Galavečer Literární kavárny na Malé scéně Divadla J.K. Tyla v Plzni se konal 12. června. Naše studentka Hana Hermanová zabodovala u odborné poroty s povídkou Buď láska je ukrajinsky prosím a povídku Nemáte právo ocenila nejen porota, ale také čtenáři! Haně patří obrovská gratulace!
Nataša Richterová
Pro spisovatele není nic svaté.
Povídka musí mít začátek, prostředek a konec. Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné. Často je povídka z první poloviny nudná, a tudíž je lepší začátek vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Povídka musí mít začátek, prostředek a konec. Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné. Často je povídka z první poloviny nudná, a tudíž je lepší začátek vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kterou nejsem právě nadšená. Vyprávění je příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Nikdo nebude chodit na kurz pozdě, jinak zaplatí všem čekajícím rundu nealkoholických nápojů dle jejich vlastního výběru.
Marie Pudilová
 |
| 2. lekce kurzu cestopisů 11.6.2024 s Jakubem Kynčlem (fotograf, šéf přílohových rubrik Novinky.cz) |
Za těch pár týdnů, co jsem vás neviděl, se vaše psaní zase posunulo, a to je strašně fajn. Potěšilo mě, že nějaké texty pravdu budeme schopní na novinky.cz zveřejnit. Nejméně práce bude s Michalovou Sočskou fontou, tam je to jen otázka základní editace a dodání popsaných fotek. Pokud bubude zájem autora, není tam nejmenší problém reportáž vydat.
Další texty chce malinko dopracovat podle připomínek, jako u Janiných vodopádů Iguacu či Marakeše od Venduly. U Bohunky v cestopisu o iniciačních obřadech Hemerů bych potřeboval doplnit rámcové informace, víc informačně čtenáře navést, aby věděli detailně, kde senacházejí. Osobní pocity z rituálu jsou v pohodě, ale je potřeba hodně googlit.
Některé texty byly knižní, jako u Martina Madony v pustinách nebo o řece Orinoko od Asji, která má krásnou, bohatou slovní zásobu. Když je cestopis psaný do knížky, nemá smysl text za každou cenu ohýbat do novinářských útvarů, což by bylo bolestivé pro obě strany.
Takže hezký, bylo to s vámi prima.
Jakub Kynčl
Důležité je se přizpůsobit cilovému čtenáři.
Jakub Kynčl
Je potřeba jasnější kostry, přidat praktické informace jako jak tam jet, o cenách, vzdálenosti, a také být méně subjektivní a sdelit nějaká základní data.
Lákavý název pro cílové publikum
Vendula Beaujouan Langova
- Pozor na extrémně subjektivní pohledy
Pochopila jsem jedno: hlavně zaujat čtenáře neobyčejnou informaci, poutavým vypravením a k tomu erudice autora měla by byt na vysoké úrovní.
Vendula Beaujouan Langova
- Text pro zpravodajský web nemá být moc knižní
- Jakubova mimika přesně odrážela čtený text
Petr Janša
Píšu si poznámku pro sebe: více maskovat svou mimiku...
Petr Janša
Jakub Kynčl
Asja Žilová
Neustále mít na paměti, že čtenář nemá ty znalosti, co já, a uvádět i věci a vysvětlení, které mě přijdou všeobecně známé a srozumitelné.
Důležitý poutavý začátek,
Michal Hejna
čtenář musí vědět, kde se to děje, konkrétní údaje, něco zajímavého se dozvědět,
dodat i doporučení, jak se tam dostat atd.
Bohuna Kopřivová
V magazínu Práva je použitelný i text, který je víc knižní
- dávat přirovnání k něčemu podobnému jinde na světě, aby si to čtenář lépe uměl představit
- je fajn přiblížit člověku, jak se pisatel na tom místě cítí, ale je potřeba přidat hard data
- slovo „koukám“ se Jakubovi nelíbí
- závěr – čtenář musí mít pocit, že je článek uzavřený, že tam třeba chce taky jet
- čtenáři novinek.cz musí být více informovaní o tom místě, chtějí vědět, jak se tam dostat, kolik co stojí, jaká je tam situace dnes
Jana Venzlů
Jani, vyčerpávající a přesné. To s těmi hard daty kovat do skály...
Čtenář by neměl mít potřebu otevírat při čtení cestopisu na novinkách google, otevírat wikipedii atd. Všechno, co se nakousne v textu, by mělo být zodpovězené a nemělo by otevírat potřebu odejít pryč z našeho webu, což je logické z hlediska návštěvnosti a vydělávání peněz pro redakci. Ale i novinářsky je důležitý, aby čtenář měl pocit, že to, co dostal, je kompletní balíček.
Jakub Kynčl
Naše spolužačka Hana Hermanová bude ve středu 12. června oceněna v soutěži Literární kavárna Divadla J. K. Tyla! Gratulujeme a srdečně zveme na Galavečer Literární kavárny na Malé scéně, kde budou profesionální herci číst vítězné texty na téma Kořeny války na Ukrajině, Poruším-li tabu, co se (se mnou) stane?, Cesta k moci přes mrtvoly a Spravedlivé nebo křivé obvinění.Milena Pravdová
Anotace by měla obsahovat tyto informace:
· jaký se jedná žánr;
· v jaké době se příběh odehrává;
· kdo je hlavní postava/-y;
· jaká je hlavní zápletka.
Rozhodně by však anotace neměla prozradit, jak příběh dopadne, aby měl čtenář zájem si knihu přečíst a dozvědět se to. Můžete však zmínit, jaká zlomová či krizová situace v knize nastane, aby to v čtenáři posílilo zvědavost.
· v jaké době se příběh odehrává;
· kdo je hlavní postava/-y;
· jaká je hlavní zápletka.
Rozhodně by však anotace neměla prozradit, jak příběh dopadne, aby měl čtenář zájem si knihu přečíst a dozvědět se to. Můžete však zmínit, jaká zlomová či krizová situace v knize nastane, aby to v čtenáři posílilo zvědavost.
Klára Dvořáková
 |
| Čtvrteční podvečer psavců 6. června 2023 u Asji a Jaroslava na Žižkově |
Tolik srandy už jsme si dlouho neužili.
Dana Emingerová
PS. Po dlouhé době jsem měla s sebou hnědou kabelku, v níž jsem doma nenašla obdržený proviant, z čehož usuzuji, že jsem dobroty strčila zřejmě do něčí černé kabelky, kterou nosím obvykle. Asi do té Bohunčiny. Tak pozor! Ať ti to tam nezůstane.
Nataša Richterová
„Půjdeš ty,“ pronesl tenkrát můj manžel. „Přece to nepropadne.“
„Já nechci nic psát a nechci jít někam mezi cizí lidi,“ zaúpěla jsem. „To naše dcera je nadaná, to ona píše nádherné básně a povídky, ne já!“
Ale pak jsem si tvrdě řekla: „Běž, nejsi srab!“
Ale pak jsem si tvrdě řekla: „Běž, nejsi srab!“
Na první hodině se sešli samí zajímaví lidé. Pobavil mě pán, který přiběhl na poslední chvíli, čtvery brýle na hlavě, velký notebook přes rameno. Prý prodává auta.
„Auta a psaní, to jde dohromady?“ kroutím hlavou.
Vedle mě sedí paní: „Vždycky jsem se chtěla stát detektivem. A teď se ze mě stal detektiv lidských duší,“ představí se.„Hm, asi psycholog,“ říkám si. „Sice mě trochu mrzí, že není opravdový detektiv, ale tohle je také dobré.“
Pak vytáhne z kabelky zaletovanou debrecínku a při dalším povídání ujídá.
„Nestačila jsem se nasnídat,“ mrkne na mně a usměje se.
Při mém představování se mně chvěje hlas a zajímavé je asi jen to, že jsem na kurzu jako náhradník.
Pak jdeme s detektivem a prodejcem aut na oběd, a i když se známe tři hodiny, připadají mně blízcí. Safi a Marek.
Odpoledne přichází další milá dáma, nese nějakou dobrotu a zjišťuji, že procestovala celý svět. Bohunka.Večer píši popis záhonu očima krtka.popis záhonu očima krtka. Jsem nadšená a žasnu, že jindy tak otravný popis lze napsat vtipně a zajímavě.
Druhý den, když se rozcházíme, mě Dana obejme a řekne mně: „Myslím, že tvoje dcera je talentovaná po tobě. Nechci tě přemlouvat, ale byla bych ráda, kdybys pokračovala.“
A já vím, že budu. Zjistila jsem totiž, že mě baví psát.
Někdy tedy nemůžu nic vymyslet, jde to ztuha, drhne to a každou větu měním a nejsem spokojená, jindy se slova jen hrnou a nestačím zapisovat.
A také miluji Danu s velkým srdcem a všudypřítomným úsměvem. A lidi, kteří tam k ní patří.
Psaní se stalo součástí mého života. Je to náhoda? Mělo to tak v být? Kdo ví?
A také miluji Danu s velkým srdcem a všudypřítomným úsměvem. A lidi, kteří tam k ní patří.
Psaní se stalo součástí mého života. Je to náhoda? Mělo to tak v být? Kdo ví?
Každopádně už nejsem žádný náhradník!
Irena Taterová
 |
| Seminář pro seniory ve Staré škole 4. června 2024 s Danou |
Vážená paní Dano Emingerová,
děkuji za hezky prožitou hodinku s Vámi a ostatními v nadačním domě Stará škola. Byla jsem na tvůrčím psaní pro seniory poprvé. Udělala jste mi krásnou náladu. První lekce s Vámi mě bavila. Moc za to děkuji. Díky panu Knihovníku se mi pak podařilo nalésti báseň, kterou jste si vzala ode mne, na obrazovce internetu. Bylo to těžké pro více zaměstnanců knihovny, ale už se to podařilo.
Hezké dny plny vůně lip a sluníčka Vám přeje a na setkání se těší Helena Lukášová
Helena Lukášová
Nepsat příběh přesně tak, jak do detailu probíhal.
Vybrat jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit. Stephen King říká, že kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. Vypouštět podrobnosti, které nejsou pro historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilovat.
Marta Nollová
Pozdravujte našeho lektora Šimona. Baví nás to s ním.
Zdeňka Linhartová
děkujeme Vám ještě jednou za možnost se prezentovat na Vašich stránkách i v knize ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, moc si toho vážíme!
Adéla Majerová. knihovna Třinec, soutěž Psavci
Adéla Majerová. knihovna Třinec, soutěž Psavci
 |
| Večer improvizace v klubu v Podskalské 3. června 2024 |
 |
| Večer improvizace v Podskalské 3. června 2024 |
Děkuji Yakeenovi za zajímavý a krásný zážitek během závěrečného absolventského představení Školy improvizace. Bylo velmi inspirativní vidět, co se během třináctidílného semináře s kolegy naučil.Už se těším, jak rozšíříme naše kreativní cvičení na Loučeni.
Dana
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáme špatnou formu, ztratíme ho.
Musíme znát cílovou skupinu, pro kterou píšeme.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáme krátkými, používáme odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Jsme zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíme vědět, s jakým materiálem zacházíme a jak ho poskládáme dohromady.
Musíme znát cílovou skupinu, pro kterou píšeme.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáme krátkými, používáme odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Jsme zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíme vědět, s jakým materiálem zacházíme a jak ho poskládáme dohromady.
Marie Bárová
tak na webu POZNATSVET.CZ byl 1. června publikován článek Bohuslavy Kopřivové "Danakilská proláklina". Další od Martina Perucha budou následovat.
Posílám odkaz: https://www.poznatsvet.cz/cestovani/danakilska-prolaklina/
Zdenka Velínská
Moc pěkné - když reportáž čtu, tak jako bych cestovala s Bohunkou.
Lucie Svibová
Lucie Svibová
Chtěla bych poděkovat za zábavné a přínosné lekce tvůrčího psaní, které jsem si užila. Seminář mě potěšil, byl příjemnou vsuvkou do semestru. Poskytla jste nám bezpečné tvůrčí prostředí, ve kterém jsem se (a myslím že nejen já) cítila dobře.
Těší mě, že zde sedí pár lidí, kteří si chtě nechtě musí poslechnout, co jsem vyplodila 😊 (něco z toho co jsem tu napsala si o prázdninách ilustruju, což je fajn).
Co jsem si odnesla:
· přímá řeč posouvá děj
· nejlepší je poznávat charakter v akci
· postava by měla aktivně jednat, musí mít motivaci, musí něco chtít
Kateřina Ester Vargová, FDU Západočeské univerzity
Těší mě, že zde sedí pár lidí, kteří si chtě nechtě musí poslechnout, co jsem vyplodila 😊 (něco z toho co jsem tu napsala si o prázdninách ilustruju, což je fajn).
Co jsem si odnesla:
· přímá řeč posouvá děj
· nejlepší je poznávat charakter v akci
· postava by měla aktivně jednat, musí mít motivaci, musí něco chtít
Kateřina Ester Vargová, FDU Západočeské univerzity
 |
| 9. lekce on-line kurzu s Danou 30. května |
Byla to taková sranda, že se nahlas smál i můj manžel, který náš on-line kurz poslouchal.
Renata Urbanová
Co jsem si připomněla:
· Pozor na „flintu na zdi“!
· Literární pravda musí být pravdivější než pravda!
· Krátit, krátit a krátit – shitdetektor
· Pozor na dlouhé „jak jsme tam jeli“
· Chyby faktografické x chyby v kompozici, stylistice…
Anna Vocelová
1. Nadpis je 80 % úspěchu.
Četli jsme si cestopis Jakuba Kynčla o hřbitově v Chile. Zmiňovali jsme knihu Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem od Selmy Lagerlöf o letu na husách.
Vážený pane Hejno, Vaše kniha Příroda Berouna s podtitulem Mezi českým krasem a Křivoklátskem, vloni vydaná nakladatelstvím Machart byla oceněna v kategorii ostatní literatura faktu cenou Miroslava Ivanova za rok 2024.
Milá Dano,
Zvoní budík, a i když je neděle, s chutí vstávám, protože se těším na dnešní den. Na kurz tvůrčího psaní. Stejně jako včera jedu na Karlák, abych tam v děvět zasedla ke stolu a udělala další krok na cestě k Bookerově ceně za litaraturu.
Víkendový kurz byl skvělý a hodně mě posunul. Ještě jednou moc děkuji. Posílám, co se ti ze mě podařilo vymačkat, a prosím, počítej se mnou od září v prezenčním čtvrtečním kurzu.
Poznatky z víkendového kurzu:
● Popis+dialog+akce…
● Struktura příběhu:
-začátek
-střed
-konec
(ponaučení)
● Text musí mít energii:
-přímá řeč
-aktivní slovesa
-psát, jako bychom to říkali
● První a poslední věta musí zaujmout čtenáře
● Nedělat moc dlouhé nebo informačně náročné věty
Co jsem se naučila:
- používání aktivních sloves,
- připomínka shit detektor,
- nelpět na popisu všech okolností, protože by nevynikla,
- důležitost úvodní a závěrečné věty,
- flinta na zdi-čeká se, že se z ní vystřelí,
- příběh nemusí být psán chronologicky.
Irena Országová
Chtěla bych Vám poděkovat, že jste mi dala příležitost velmi spontánně přijít na Váš kurz a znovu tak propadnout kouzlu psaní. Doufám, že se na podzim uvidíme na dalším kurzu.
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu:
80 centů nadpis, 20 centů první věta
Škrtat, sračkoměr
Popis pohledem neživé věci
Tak to napiš
Střídání – dialog, popis, akce
Děkuju za kurz a posílám 5 věcí, které jsem se naučila:
Ďakujem Vám za tieto hodiny a prajem vám všetko dobré do budúcna.
Umím mnohem spontánněji začít psát texty.
Norské pobřeží knížce sluší, řekla bychNataša Richterová
Vážená paní Emingerová,
v únoru jste se zapojila jako patronkado projektu Psavci. Jsem jedním z účastníků (s anonymním jménem Višeň) a bylo mi sděleno, že se má povídka dostala mezi Vaše favority, což přináší naši další spolupráci. Za prvé bych Vám chtěla poděkovat, velmi mile mě to překvapilo a je to pro mě čest. Za druhé bych se chtěla zeptat, jak můžu v rámci sdílení povídky DigiDamoklův meč dále pomoct či co to z mé strany obnáší.
Ahoj Dano,
zdraví tě Bohda, alias Borovice z projektu Psavci. Do projektu mě vtáhla knihovnice, se kterou jsem v Havířově křtila naši knihu.
Je to zajímavá zkušenost, jen ted řešíme téma SCI-FI – STEAMPUNK. Je to tedy velké sousto pro mě. Vůbec nevím, jak to uchopit.
Každopádně jsem moc moc ráda, že se ti povídka Přítel na telefonu líbí.
Měj se hezky a kdyby bylo třeba cokoliv, poupravím.
· Pozor na „flintu na zdi“!
· Literární pravda musí být pravdivější než pravda!
· Krátit, krátit a krátit – shitdetektor
· Pozor na dlouhé „jak jsme tam jeli“
· Chyby faktografické x chyby v kompozici, stylistice…
Anna Vocelová
Je užitečné vyvarovat se v textech přechodníků (prohlížejíc, čekajíc), či tzv. procesuálních adjektiv, která z přechodníků vycházejí (doléhající, skrývající, zařící). V dnešním moderním jazyce totiž berou vypravování energii. Je lepší je nahradit činnými tvary sloves (prohlížím, čekám), které naopak svižnost textu podporují. Nicméně "doléhající, skrývající, zařící" někdy vůbec nemusí vadit, pokud to autor nepřežene.
Podobné je to i s pasivními tvary sloves (byl prohlížen, očekáván), případně s přehnaným používáním přídavných jmen a příslovcí.
Dagmar Kokešová
Dagmar Kokešová
 |
| 1. lekce 3. turnusu kurzu psaní cestopisů 28. května 2024 s Danou a Petrem |
1. Nadpis je 80 % úspěchu.
2. Pozor na flintu na zdi.
3. Krátké věty, aktivní slovesa a přímá řeč dodávají textu energii.
4. V cestopisu vůbec nelhat.
5. Pocity a popis!
Petr Janša
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál.
Čtenář musí vidět váš příběh jako film.
Jana Vaňková
Vážený pane Hejno, Vaše kniha Příroda Berouna s podtitulem Mezi českým krasem a Křivoklátskem, vloni vydaná nakladatelstvím Machart byla oceněna v kategorii ostatní literatura faktu cenou Miroslava Ivanova za rok 2024. Jménem Výboru Klubu autorů literatury faktu a komise, která o cenách rozhodovala, Vám i spoluautorům upřímně poblahopřeji. Slavnostní předávání cen Miroslava Ivanova za literaturu faktu se bude konat dne 6. června 2024 v 17 hodin v Knihovně Václava Havla.
Ještě jednou Vám srdečně gratulujeme k Vašemu ocenění a těšíme se na osobní setkání.
Stanislav Tumis, předseda Klubu autorů literatury faktu
Ahoj Dano,
posílám pozdrav a krátkou povídku. Doufám, že se Ti v domě nad údolím vše daří, hlavně psaní nové knihy - za tím báječným starým stolem...
Milá Dano,
hledám literární polohu, do které bych se vešel.
Napsal jsem o tom, co bych rad chtěl rozvíjet, ale stále mi chybí, na jaký literarní útvar vlastně cílím...
Proč píšu?
Píšu převážně poznámky pro sebe, drobné postřehy, konfrontace s četbou, čtenářské deníčky, deníčky filmových a divadelních diváků, zážitky z cest,... Chtěl bych svůj jazyk, doposud nereflektovaný nástroj, lépe ovládnout, aby moje texty zaujaly nejen obsahem, ale i zajímavostí stylu a vytříbeností formy, chtěl bych se vyhýbat opakování slov, slova vybírat, aby souzněla při hlasitém i tichém čtení, ale celkově dosáhnout takové plynulosti sdělení, aby ta plynulost sama byla hodnotou, jako se ruka nemůže nabažit záplavy hmatových vjemů, když hladí kočičí kožich.
Umět věty zbavit balastu pomocných slov, obcházet repetetivní gramatické konstrukce, odstranit hlušinu z vydolovaných myšlenek, omezit zájmena, konečně pochopit, co znamená pojem rytmus v jazyce, vyhýbat se prázdnotě slov jako "hodně, velmi, nejlepší, zcela, všechno", aby konkrétní výraz vynesl větu jako autorské eso, byť cinknuté. Z literatury nezajímají mě (neusiluji o) dialogy, nezajímají mě postavy zapletené do příběhů. Vím, že tento nezájem má povahu kyselých hroznů nepřiznané neschopnosti, ale není přece nutné člověka s nadáním pro kresbu nutit do baletu.
Jde mi o zachycení nápadu, záblesku prozření. Usiluji o jemné pletivo souvislostí vytvořené z vět snadno rozpustných v myslích druhých jako cukrová vata, i když to je špatný příklad, protože sugeruje, že bych rád prodával nadýchané nic, nesmírně našlehanou kostku cukru. Ze všech forem, co literatura nabízí, je mi nejbližší esej, úvaha. Montesquieu uvedl do literatury esej jako souboj, spor protichůdných názorů, který se rozpoutal v naší hlavě, třeba podle dialektického schematu teze - antiteze - synteze. Esej jako soudní přelíčení, jemuž předsedá rozum. Nahromadění četby cizích a vlastních myšlenek, které v mlžné komoře mysli nechávají stopy po svých interakcích a je úkolem zapisovatele pozorované zaprotokolovat, převést do vět.
Existovalo hnutí, které si říkalo Třetí kultura. Zatímco první kulturou bývá míněno vyprávění a literatura nebo umění obecně, je druhá kultura je vyhrazena pro vědu. Jenže mezi těmito kulturami nastalo schizma: zatímco dříve bylo výrazem kultivovaného ducha umělce vyjadřovat zájem o vědecké poznatky své doby, byl pozorovatelý i opačný pohyb -vědeckou mysl zdobila schopnost své poznatky opírat o citáty z klasických děl. Rozchod vědy a umění dospěl k nesmiřitelným postojům vedoucím k projevům okázalé neúcty mezi oběma přístupy ke jsoucnu. Je proto cílem Třetí kultury obnovení spojení mezi uměním a vědou, které spojuje úžas a radost z prozření.
Psaní správnou formou umožňuje zahlédnout nové detaily, jemnější struktury světa, které hrubému vyjadřování unikají. Přesnější vyjadřování nejen umožní některé myšlenky zachytit, ale rovnou je mít.
A pak je tu další schopnost - správná kompozice, tedy úloha vyjádřit souvislosti pojmů v myšlence, které existují současně, postupným odvíjením slovního popisu. Úloha rozložit konstelaci vztahů na vlákna vět, aby se ve čtenáři zase seskládala - ideálně téměř bez jeho úsilí - v konstelaci, o které mluvím.
Další nezodpovězenou otázkou mi je hloubka odkazů, na které se lze ve vlastním psaní odvolávat, a mít ještě naději, že si se čtenářem porozumím, ale současně jej neobtěžuji opakováním, aby zkrátka vznikl text, který je současně kondenzovaný i srozumitelný.
Nevím, zda je psaní sval, který většina lidí netrénuje, má v atrofovaném stavu, nebo zda jde o talent, otisk božské pečeti, jako když Hrabal přirovnává rýhování mozkové kůry k daktylce božího palce.
Svou účastí na kurzu vyjevuji víru, že školení může člověku pomoci, a proto se s potěšením stavím do role žáka.
Milá Dano,
ještě jednou moc děkuji za víkendový kurz. Bylo to přesně TO nakopnutí, které jsem potřebovala, abych se konečně vrhla do psaní další knížky, kterou potřebuji mít v ruce dokonce roku. Pak mi totiž „mou" tiskárnu znárodní a s levným tiskem bude šmitec.
posílám pozdrav a krátkou povídku. Doufám, že se Ti v domě nad údolím vše daří, hlavně psaní nové knihy - za tím báječným starým stolem...
Standa Rokos
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní s Danou 18.-19.5. 2024 |
hledám literární polohu, do které bych se vešel.
Napsal jsem o tom, co bych rad chtěl rozvíjet, ale stále mi chybí, na jaký literarní útvar vlastně cílím...
Proč píšu?
Píšu převážně poznámky pro sebe, drobné postřehy, konfrontace s četbou, čtenářské deníčky, deníčky filmových a divadelních diváků, zážitky z cest,... Chtěl bych svůj jazyk, doposud nereflektovaný nástroj, lépe ovládnout, aby moje texty zaujaly nejen obsahem, ale i zajímavostí stylu a vytříbeností formy, chtěl bych se vyhýbat opakování slov, slova vybírat, aby souzněla při hlasitém i tichém čtení, ale celkově dosáhnout takové plynulosti sdělení, aby ta plynulost sama byla hodnotou, jako se ruka nemůže nabažit záplavy hmatových vjemů, když hladí kočičí kožich.
Umět věty zbavit balastu pomocných slov, obcházet repetetivní gramatické konstrukce, odstranit hlušinu z vydolovaných myšlenek, omezit zájmena, konečně pochopit, co znamená pojem rytmus v jazyce, vyhýbat se prázdnotě slov jako "hodně, velmi, nejlepší, zcela, všechno", aby konkrétní výraz vynesl větu jako autorské eso, byť cinknuté. Z literatury nezajímají mě (neusiluji o) dialogy, nezajímají mě postavy zapletené do příběhů. Vím, že tento nezájem má povahu kyselých hroznů nepřiznané neschopnosti, ale není přece nutné člověka s nadáním pro kresbu nutit do baletu.
Jde mi o zachycení nápadu, záblesku prozření. Usiluji o jemné pletivo souvislostí vytvořené z vět snadno rozpustných v myslích druhých jako cukrová vata, i když to je špatný příklad, protože sugeruje, že bych rád prodával nadýchané nic, nesmírně našlehanou kostku cukru. Ze všech forem, co literatura nabízí, je mi nejbližší esej, úvaha. Montesquieu uvedl do literatury esej jako souboj, spor protichůdných názorů, který se rozpoutal v naší hlavě, třeba podle dialektického schematu teze - antiteze - synteze. Esej jako soudní přelíčení, jemuž předsedá rozum. Nahromadění četby cizích a vlastních myšlenek, které v mlžné komoře mysli nechávají stopy po svých interakcích a je úkolem zapisovatele pozorované zaprotokolovat, převést do vět.
Jedním z cílů je obnovit atraktivitu vědy třeba coby souboru metafor, imaginativních klíčů ke skutečnosti, které umožňují lidem rozpoznat nové vzory, rytmy a souvislosti v jevech, které se neškolené mysli jeví jako chaos. Jednou z příčin rozkolu je úpadek akademického vyjadřování, které zapomenulo na médium jazyka (médium jako zprostředkovatele nějakého sdělení v okultistickém smyslu) a odívá sublimní do hadrů artikulační nedbalosti.
Jazyk považuji za optickou soustavu, která pomůže rozlišovat detaily v předivu skutečnosti, je-li vyjadřování správně zaostřeno.
Jazyk považuji za optickou soustavu, která pomůže rozlišovat detaily v předivu skutečnosti, je-li vyjadřování správně zaostřeno.
Jsem u vytržení z poznatku, že pero a notes nejsou způsobem, jak zachytit myšlenku, ale prostředím, kde se myšlení odehrává. V tomto smyslu jsme kyborgové, protože část naší operační paměti umožňující poskládat složitější myšlenku je vázána na externí zdroje mimo naše tělo a mysl. Proto psaní samé nazývám - spíš než záznamem nápadu - prostředím, ve kterém se děje naše myšlení.
Psaní správnou formou umožňuje zahlédnout nové detaily, jemnější struktury světa, které hrubému vyjadřování unikají. Přesnější vyjadřování nejen umožní některé myšlenky zachytit, ale rovnou je mít.A pak je tu další schopnost - správná kompozice, tedy úloha vyjádřit souvislosti pojmů v myšlence, které existují současně, postupným odvíjením slovního popisu. Úloha rozložit konstelaci vztahů na vlákna vět, aby se ve čtenáři zase seskládala - ideálně téměř bez jeho úsilí - v konstelaci, o které mluvím.
Další nezodpovězenou otázkou mi je hloubka odkazů, na které se lze ve vlastním psaní odvolávat, a mít ještě naději, že si se čtenářem porozumím, ale současně jej neobtěžuji opakováním, aby zkrátka vznikl text, který je současně kondenzovaný i srozumitelný.
Nevím, zda je psaní sval, který většina lidí netrénuje, má v atrofovaném stavu, nebo zda jde o talent, otisk božské pečeti, jako když Hrabal přirovnává rýhování mozkové kůry k daktylce božího palce.
Svou účastí na kurzu vyjevuji víru, že školení může člověku pomoci, a proto se s potěšením stavím do role žáka.
Čeho se čelo celoživotně hrozím, je o sobě prohlašovat, že jsem dospělý, tedy že jsem došel na konec cesty. Cesta, která končí, je totiž slepá, toho se bojím.
Člověk, který nepíše, je vlastně odepsaný... Snad můj příspěvek ukazuje mé psaní i mou motivaci současně.
Jarda Valach
Milá Dano,ještě jednou moc děkuji za víkendový kurz. Bylo to přesně TO nakopnutí, které jsem potřebovala, abych se konečně vrhla do psaní další knížky, kterou potřebuji mít v ruce dokonce roku. Pak mi totiž „mou" tiskárnu znárodní a s levným tiskem bude šmitec.
Těší mne, že si povídání NEBUĎ SLEPÝ-CE o „mých holkách" našlo cestu na tvůj noční stolek. Doufám jen, že množství začátečnických chyb, které tvé oko profesionála bude odhalovat v mé knížce od titulní strany, nezastíní mou prostou snahu o pobavení čtenáře.
Přeji krásné léto a budu se těšit v září.
Nicole Studená
P. S. Ještě mě teď napadlo. U slepičí knihy mi editora dělala kamarádka, ale teď si říkám, že by možná stálo za to investovat do profesionála, který by i v rámci připravované knihy posunul můj literární um aspoň o něco dál, než se dostanu do „tvých spárů" J.
Nicole Studená
P. S. Ještě mě teď napadlo. U slepičí knihy mi editora dělala kamarádka, ale teď si říkám, že by možná stálo za to investovat do profesionála, který by i v rámci připravované knihy posunul můj literární um aspoň o něco dál, než se dostanu do „tvých spárů" J.
Než-li naťukám do googlu klíčová slova - najít editora, nepadlo mě, jestli nemáš ve svém okolí někoho (ženu), kdo by za částku nižší, než by si účtoval například Patrik Hartl, byl ochoten mi knihu přečíst a připomínkovat. Pokud ne, vrhnu se do divokých vod internetu.
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní s Danou 18.-19.5. 2024 |
Milá Dano,
díky za skvěle vedený kurz…
Šplhounsky-šprťounsky posílám vypracované úkoly a brainstorming - "Pět bodů, co jsem se naučil":
Nenechat čtenáře vystoupit ze snu našeho textu
Používat "shit detector" = škrtat balast
Metafory je třeba prokládat odlehčením
Detaily přitahují pozornost čtenáře
Střídat popis, akci a dialog
Šplhounsky-šprťounsky posílám vypracované úkoly a brainstorming - "Pět bodů, co jsem se naučil":
Nenechat čtenáře vystoupit ze snu našeho textu
Používat "shit detector" = škrtat balast
Metafory je třeba prokládat odlehčením
Detaily přitahují pozornost čtenáře
Střídat popis, akci a dialog
Dále jsem získal:
- povědomí o pěti nástrojích posouvajících příběh
- bajky nemusí být jen o zvířatech
- zjištění, oč jsou ostatní (účastníci kurzu) pohotovější a originálnější ve svých nápadech než já
- obvykle textu pomůže, když se vynechají první věty
Pro „archivační účely“ posílám své příspěvky a prosím o zaslání informací o pololetním prezenčním kurzu konaném od září co každý druhý čtvrtek.
Jarda Valach
- bajky nemusí být jen o zvířatech
- zjištění, oč jsou ostatní (účastníci kurzu) pohotovější a originálnější ve svých nápadech než já
- obvykle textu pomůže, když se vynechají první věty
Pro „archivační účely“ posílám své příspěvky a prosím o zaslání informací o pololetním prezenčním kurzu konaném od září co každý druhý čtvrtek.
Jarda Valach
Zvoní budík, a i když je neděle, s chutí vstávám, protože se těším na dnešní den. Na kurz tvůrčího psaní. Stejně jako včera jedu na Karlák, abych tam v děvět zasedla ke stolu a udělala další krok na cestě k Bookerově ceně za litaraturu.Dneska už vím, kolik času mi zabere cesta, takže je ráno klidnější. Nasnídám se, připravím a vyrážím. Žádný spěch.
Přijíždím akorát včas. Parkuju, sbírám kabelku a hlavou mi najednou projede film, jak jsem do ní dávala věci. Ve filmu nevidím mobil. No, do prdele! Já ho nechala doma! Vrátit se, nevrátit...
Přijíždím akorát včas. Parkuju, sbírám kabelku a hlavou mi najednou projede film, jak jsem do ní dávala věci. Ve filmu nevidím mobil. No, do prdele! Já ho nechala doma! Vrátit se, nevrátit...
Bez mobilu vydržím, nejsem přece závislák. Jenže tahle jedna nepozornost mě čím dál víc znejisťuje. Že já debil nezavřela garáž? Už jsem fakt magor, skáču znova do auta a řítím se zpátky.
Jsem doma, garáž samozřejmě zavřená. Vybíhám do schodů a zběsile lítám po domě, abych našla mobil. Nikde není.
Nevím proč mě napadá podívat se do kabelky. Kurvaaaaa!!!! Je tam.
Nevím proč mě napadá podívat se do kabelky. Kurvaaaaa!!!! Je tam.
Věra Maxová
Klíčový je nadpis, první a poslední věta.
Čtenář musí být stále napnutý, co přijde dál.
Nezahlcovat zbytečnými informacemi.
Pozor na pasivní tvary. Aktivní slova ženou dopředu.
Zkusit si napsat bajku kvůli struktuře (úvod, zápletka a pointa).
Čtenář musí být stále napnutý, co přijde dál.
Nezahlcovat zbytečnými informacemi.
Pozor na pasivní tvary. Aktivní slova ženou dopředu.
Zkusit si napsat bajku kvůli struktuře (úvod, zápletka a pointa).
Nenálepkovat člověka, ale popsat to, jaký je, prostřednictvím situací a jeho mluvou.
Prostě první věta!
Dialog rovná se energie.
Pryč s balastem.
Na blogu v titulcích používat slovesa.
Prostě první věta!
Dialog rovná se energie.
Pryč s balastem.
Na blogu v titulcích používat slovesa.
Nicole Studená
Mnoho věcí jsem si odnesla z víkendového kurzu 18.-19. května 2024:
Akční poutavý začátek má přednost před chronologickým řazením
Více konkretizovat, nepoužívat obecná slova (strom/lípa, pták/vrabec)
Hlídat si opakující slova a klišé vyjádření, shit detector
Zpětně se pokusit přečíst své výtvory očima čtenáře, který nezná problematiku, o které píšu. Uvědomit si, co je pointa, co je pro ni důležité a nebát se smazat věci, které v kontextu s hlavní myšlenkou nejsou klíčové. Méně je někdy více
Uvědomělé rozpoznání. Identifikovat větu, která je pro uzavření příběhu nejlepší. Nepřidávat zbytečně věci, které jsou z příběhu jasné anebo nepodstatné.
Akční poutavý začátek má přednost před chronologickým řazením
Více konkretizovat, nepoužívat obecná slova (strom/lípa, pták/vrabec)
Hlídat si opakující slova a klišé vyjádření, shit detector
Zpětně se pokusit přečíst své výtvory očima čtenáře, který nezná problematiku, o které píšu. Uvědomit si, co je pointa, co je pro ni důležité a nebát se smazat věci, které v kontextu s hlavní myšlenkou nejsou klíčové. Méně je někdy více
Uvědomělé rozpoznání. Identifikovat větu, která je pro uzavření příběhu nejlepší. Nepřidávat zbytečně věci, které jsou z příběhu jasné anebo nepodstatné.
Zohlednit, jestli je text pro čtenáře nebo posluchače
Používat sprostá slova je naprosto v pořádku, jen raději zřídka a úderně
Přímou řeč se pokusit psát tak, aby nepotřebovala úvodní věty
Když nevím, čím posunout děj, vzpomenu si na Aristotela (akce, vzpomínka, rozpoznání, zásah z hůry, popis)
Ve skutečnosti toho v hlavě zůstalo mnohem více. Děkuji Daně, že mně znovu vzbudila chuť psát.
Používat sprostá slova je naprosto v pořádku, jen raději zřídka a úderně
Přímou řeč se pokusit psát tak, aby nepotřebovala úvodní věty
Když nevím, čím posunout děj, vzpomenu si na Aristotela (akce, vzpomínka, rozpoznání, zásah z hůry, popis)
Ve skutečnosti toho v hlavě zůstalo mnohem více. Děkuji Daně, že mně znovu vzbudila chuť psát.
Markéta Murgová
● Popis+dialog+akce…
● Struktura příběhu:
-začátek
-střed
-konec
(ponaučení)
● Text musí mít energii:
-přímá řeč
-aktivní slovesa
-psát, jako bychom to říkali
● První a poslední věta musí zaujmout čtenáře
● Nedělat moc dlouhé nebo informačně náročné věty
Magdalena Česká
- používání aktivních sloves,
- připomínka shit detektor,
- nelpět na popisu všech okolností, protože by nevynikla,
- důležitost úvodní a závěrečné věty,
- flinta na zdi-čeká se, že se z ní vystřelí,
- příběh nemusí být psán chronologicky.
Irena Országová
V kurzu jsem se naučila:
1. Že detaily hrají v beletrii velkou roli.
2. V popisu může být i přímá řeč.
3. Literární cihly
4. Nejdůležitější roli má nadpis a potom první věta – podle toho se pozná dobrá knížka.
5. Je důležité psát tak, aby tomu čtenář věřil a nemusíme vždy lpět na pravdě.
1. Že detaily hrají v beletrii velkou roli.
2. V popisu může být i přímá řeč.
3. Literární cihly
4. Nejdůležitější roli má nadpis a potom první věta – podle toho se pozná dobrá knížka.
5. Je důležité psát tak, aby tomu čtenář věřil a nemusíme vždy lpět na pravdě.
6. Pět způsobů, jak dobře psát podle Aristotela
7. Popis má 2 druhy
8. V bajkách by mělo být jen jedno poučení
9. Rozdělovat přímé řeči (odstavec začíná přímou řečí)
10. V blogu se využívají citace
Tereza Nováková
7. Popis má 2 druhy
8. V bajkách by mělo být jen jedno poučení
9. Rozdělovat přímé řeči (odstavec začíná přímou řečí)
10. V blogu se využívají citace
Tereza Nováková
V příloze zasílám svou práci z víkendu a k tomu přikládám ukázku z fantasy příběhu, budu ráda za jakoukoli kritiku.
Andrea Orságová
Andrea Orságová
Co jsem se naučila:
- První věta musí upoutat – buď tam musí být akce nebo přímá řeč
- Popis by měl být opatřen emocemi a ozvláštněn pohledem někoho zapojeného
- Příběh má být rozdělen do 3. částí – začátek (popis), zápletka, rozuzlení
- Pozor na opakování slov, v popise na slova typu vybízejí, zvající
- Zbytečně moc popisu škodí
- Popis by měl být opatřen emocemi a ozvláštněn pohledem někoho zapojeného
- Příběh má být rozdělen do 3. částí – začátek (popis), zápletka, rozuzlení
- Pozor na opakování slov, v popise na slova typu vybízejí, zvající
- Zbytečně moc popisu škodí
Gábina Vyhnánková
80 centů nadpis, 20 centů první věta
Škrtat, sračkoměr
Popis pohledem neživé věci
Tak to napiš
Střídání – dialog, popis, akce
Titulek se slovesem
Perex
Jediný zajíc
Odpoledne mi to nepíše
Bajky poučení, literární text bez
Patnáctiminutová cvičení na konkrétní zadání, nekompromisně dodržet čas
Nápady, které nefungují opouštět
Perex
Jediný zajíc
Odpoledne mi to nepíše
Bajky poučení, literární text bez
Patnáctiminutová cvičení na konkrétní zadání, nekompromisně dodržet čas
Nápady, které nefungují opouštět
Markéta Fuková
používat slovesa v titulku blogového článku
u přímé řeči často není nutné psát uvozovací věty
popis osoby doplnit jejími emocemi, projevy, konkrétním chováním
rezonance jako možný konec příběhu
pokud jsou v příběhu jména, měla by se objevit už na začátku
I popisu prospěje přímá řeč.
Zápletka/pointa se může naznačit na začátku a pak teprve dovysvětlit.
Čtenář může moje sdělení pochopit jinak, než jsem to myslela. Má jiné souvislosti, zkušenosti.
Obecný jev se dá popsat detailně.
Co je zmíněné na začátku má velkou váhu, čtenář očekává, že je to důležité pro celý příběh.
Věrka Maxová
u přímé řeči často není nutné psát uvozovací věty
popis osoby doplnit jejími emocemi, projevy, konkrétním chováním
rezonance jako možný konec příběhu
pokud jsou v příběhu jména, měla by se objevit už na začátku
I popisu prospěje přímá řeč.
Zápletka/pointa se může naznačit na začátku a pak teprve dovysvětlit.
Čtenář může moje sdělení pochopit jinak, než jsem to myslela. Má jiné souvislosti, zkušenosti.
Obecný jev se dá popsat detailně.
Co je zmíněné na začátku má velkou váhu, čtenář očekává, že je to důležité pro celý příběh.
Věrka Maxová
 |
| 6. seminář scénaristiky a dramaturgie letního semestru Fakulty designu a umění v Pzni 15. 5. 2024 |
Ďakujem Vám za tieto hodiny a prajem vám všetko dobré do budúcna.
Už viem, ako upútať diváka, ako správne striedať statiku a dynamiku v deji.
Naučil som sa identifikovať a používať lit. cihly.
Tiež som sa celkovo zlepšil v písaní a aj v prejave a retorike.
Matúš Šimončič
Matúš Šimončič
Vyzkoušela jsem si spoustu různých poloh psaní a myslím, že jsem se hodně zlepšila.
Utvrdila jsem si, co je pro mě při psaní nejcennější, a to když dokážu vymyslet nějakou vtipnou pointu a posluchače to pobaví.
Seminář byl pro mě zábavný a příjemný i díky tomu, že jsem mohla poslouchat přístupy k zadání ostatních a jejich skvělé texty.
Na semináři panovala bezpečná atmosféra, kde jsme se nemuseli stydět za cokoliv.
Regina Knapíková
Regina Knapíková
Co jsme se naučili na semináři scénaristiky a dramaturgie na katedře komiksu v letním semestru 2024:
- Zajímavý začátek (první věta je háček) – je potřeba upoutat
- ukazovat, ne říkat – „podstatu“ nechat vyplynout z děje, ne všechno opisovat
- trio: popis, akce, dialog – vyváženě
- pravidla se můžou ohýbat
Alena Zouvalová
- Zajímavý začátek (první věta je háček) – je potřeba upoutat
- ukazovat, ne říkat – „podstatu“ nechat vyplynout z děje, ne všechno opisovat
- trio: popis, akce, dialog – vyváženě
- pravidla se můžou ohýbat
Alena Zouvalová
Dobrý den,
posílám, co jsem se naučila na hodině tvůrčího psaní na Sutnarce:
– Řekla bych, že se mi dost zlepšil přednes / čtení. Taky se míň stydím prezentovat nějaký svůj příběh před ostatními.
– Už mi jde trošku lépe psát o něčem, co se mi nikdy nestalo / psát z pohledu postavy která je úplně jiná než já.
– Napsat kreativnější popis (např. skrze všechny smyslové vjemy nebo z pohledu neživého předmětu apod.)
– Poznala jsem lépe spolužáky. Často přes psaní prosvítá část jejich osobnosti.
Myslím, že hodiny byly poměrně náročné, hlavně protože musel mít člověk celou dobu „zapnutý mozek" (rozvrh na sudý / lichý týden je proto podle mě naprosto vyhovující, a také pro psaní úkolů). Ale i přesto, že byly semináře hlavně zpočátku výzvou, byly neuvěřitelně přínosné a jsem za ně moc ráda. Systém psaní cvičení přímo na místě, čtení úkolů nahlas a zpětné vazby mě na první hodině trošku vystrašil, jelikož mi veřejný projev vůbec nejde, ale myslím, že jsem se z něj nejvíc naučila a zlepšila, takže za to děkuji.
Kateřina Surmová
posílám, co jsem se naučila na hodině tvůrčího psaní na Sutnarce:
– Řekla bych, že se mi dost zlepšil přednes / čtení. Taky se míň stydím prezentovat nějaký svůj příběh před ostatními.
– Už mi jde trošku lépe psát o něčem, co se mi nikdy nestalo / psát z pohledu postavy která je úplně jiná než já.
– Napsat kreativnější popis (např. skrze všechny smyslové vjemy nebo z pohledu neživého předmětu apod.)
– Poznala jsem lépe spolužáky. Často přes psaní prosvítá část jejich osobnosti.
Myslím, že hodiny byly poměrně náročné, hlavně protože musel mít člověk celou dobu „zapnutý mozek" (rozvrh na sudý / lichý týden je proto podle mě naprosto vyhovující, a také pro psaní úkolů). Ale i přesto, že byly semináře hlavně zpočátku výzvou, byly neuvěřitelně přínosné a jsem za ně moc ráda. Systém psaní cvičení přímo na místě, čtení úkolů nahlas a zpětné vazby mě na první hodině trošku vystrašil, jelikož mi veřejný projev vůbec nejde, ale myslím, že jsem se z něj nejvíc naučila a zlepšila, takže za to děkuji.
Kateřina Surmová
Norské pobřeží knížce sluší, řekla bychNataša RichterováDobrý den,
do Bruselu k nám přijela spisovatelka Kateřina Tučková a bude tu mít večer besedu, tak se na ni půjdu podívat.
do Bruselu k nám přijela spisovatelka Kateřina Tučková a bude tu mít večer besedu, tak se na ni půjdu podívat.
Jinak jsem koukala, že můj text o Ratibořicích dostal i skutečně cestopisnou podobu, děkuju moc!
Hana Hermanová
Hana Hermanová
v únoru jste se zapojila jako patronkado projektu Psavci. Jsem jedním z účastníků (s anonymním jménem Višeň) a bylo mi sděleno, že se má povídka dostala mezi Vaše favority, což přináší naši další spolupráci. Za prvé bych Vám chtěla poděkovat, velmi mile mě to překvapilo a je to pro mě čest. Za druhé bych se chtěla zeptat, jak můžu v rámci sdílení povídky DigiDamoklův meč dále pomoct či co to z mé strany obnáší.
Gabriela Lichá
 |
| 8. lekce on-line kurzu s Klárou 16.5.2023 |
Ahoj Dano,
jestli ještě pořád platí nabídka k návštěvě aktuálního kurzu, moc ráda se s vámi uvidím. Kdy ho máte?
Po tom našem telefonátu jsem se rozbrečela dojetím, žila jsem z toho po zbytek dne.
Děkuju ti.
Míša
Po tom našem telefonátu jsem se rozbrečela dojetím, žila jsem z toho po zbytek dne.
Děkuju ti.
Míša
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí.
Klára Dvořáková
zdraví tě Bohda, alias Borovice z projektu Psavci. Do projektu mě vtáhla knihovnice, se kterou jsem v Havířově křtila naši knihu.
Je to zajímavá zkušenost, jen ted řešíme téma SCI-FI – STEAMPUNK. Je to tedy velké sousto pro mě. Vůbec nevím, jak to uchopit.
Každopádně jsem moc moc ráda, že se ti povídka Přítel na telefonu líbí.
Měj se hezky a kdyby bylo třeba cokoliv, poupravím.
Tvá žákyně Bohdana Pufferová.
PS. Máme dvojčata. Musím se o tu radost podělit.
Yakeenovi vše nejlepší k narozeninám.
Chtěla bych se optat, zda již kujete nějaké další plány ohledně cestopisné či podobné literární skupiny?
Lidé kolem Dany a ona sama dokáží skvěle inspirovat.
Těším se na další aktivity, co nabídnete do budoucna!
Článek "Rusko uzavírá pakt se Severní Koreou" od Martina Parucha je velmi zajímavý a mám schváleno jeho vydání na stránkách Poznatsvet.cz. Článek "Danakilská proláklina" Bohuny Kopřivové jsem poslala na schválení. Pokud byste chtěli zasílat i další články, budeme rádi. Není potřeba dodávat fotky, ty si stáhneme z naší databáze.
Ahoj Dano a Natašo,
Ve fázi peripetií by mělo dojít k urovnání všech příběhových rovin a přípravě k rozuzlení celého děje. Hlavní postava dostává informace nebo rekvizity, které chyběly k vyřešení problému.
Ahoj,
Každý den v šest ráno začíná na trávníku před atriem hlavní vily meditace vedená budhistickým mnichem. V sedm pak máme jógu. Už mám za sebou i bylinné klistýry, denní masáž hlavy a akupunkturu.
Zdravíme z Rudolfína.
Hurá! Nebudeme se učit, říkali jsme si. Celé to začalo, když jsme se zúčastnili soutěže Náš soused kroužkovací stanice o nejlepší návrh naučných panelů, abychom veřejnost se stanicí seznámili. Netušili jsme však, jak velká práce to bude. Nejdřív připravovali své projekty jen čtyři skupiny v naší třídě a z nich se vybral nejlepší nápad.
Do soutěže nás přihlásila paní učitelka Váňová.
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
První věta musí být úderná a hned vtáhnout do děje.
Bajky jsou fajn.
První věta je důležitá, musí hned zaujmout.
Zvažovat a více přemýšlet o délkách jednotlivých vět.
Zkoušet si kratší cvičení
Číst si kratší cvičení ostatních
Zde dávám krátký souhrn informací k víkendové akci pro vítěze soutěže Ivony Březinové pro 24 přihlášených účastníků.
Hráli jsme si s lístečky, což může někdy nakopnout kreativitu a pomoci s nápady. Na závěr jsme si lístky mezi sebou vyměnili a z nich za domácí úkol vytvoříme příběh. Jak na to?
Na 8 listečků napište:
1. oblíbené jídlo
2. obyčejné sloveso
3. sloveso zvířecí - štekat, pelíchat
4. přídavné jméno ( vztahující se ke smyslům) - chutný, teplý, hlučný
5. otázka, která vás rozčílí
6. oblíbené jméno
7. podivné křestní jméno
8. oblíbená barva
Nejprve poslepu vylosujte 2 lístky. Mrkněte, jestli z nich půjde vytvořit nějaký hezky název nebo námět.
Poté zkuste kombinovat a hledat nejlépe vtipné, nezvyklé, bláznivé kombinace. Chce se vám o něčem z toho napsat? Udělejte to!
Děkuji Markovi za super sváteční bábovku!
Milá Dano,
Tvůj kurz byl skutečně inspirativní. Při setkáních se žáky a studenty budu svá vystoupení stavět jako poutavý a interaktivní příběh.
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč.
Jiří Chrást, Akademie ČTK
 |
| Setkání v Hluboké s výletem po okolí 10.5.2024 |
Zdravíme z výletu na Rabštejn a z oslavy Yakeenových narozenin v Hluboké.
Dana Emingerová, Bořivoj Beránek, Yakeen a Satya
 |
| Výlet na Rabštejn 10.5. 2024 |
 |
| Rabštejn, brod přes Střelu 10.5. 2024 |
Užijte si výlet a večer.
Nataša Richterová
Lidé kolem Dany a ona sama dokáží skvěle inspirovat.
Těším se na další aktivity, co nabídnete do budoucna!
Vendula Beaujouan Langová
Zdenka Velínská
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii.
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii.
Petra Šebestová
 |
| "Rozlúčková" 10. lekce dlouhodbého kurzu s Danou a Natašou 9. května 2024 v Opletalce |
děkuji za jarní dlouhodobý kurz a už se těším na podzimní pokračování.
Jste moc fajn!
Martina Křížková
Jste moc fajn!
Martina Křížková
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu 9.5.2024 |
Peripetie je fáze příběhu, ve které hlavní postavy po dlouhé krizi nacházejí možnosti řešení. V této fázi může dojít u postav k takzvanému "change of heart", což se vykládá tak, že změní svůj názor, nebo způsob, jakým na věc nahlíží na základě spíše citu než rozumu.
Ve fázi peripetií by mělo dojít k urovnání všech příběhových rovin a přípravě k rozuzlení celého děje. Hlavní postava dostává informace nebo rekvizity, které chyběly k vyřešení problému.Pro čtenáře je v této fázi důležitá změna v myšlení nebo chování hlavních postav, které k nabídnutým řešením zaujmou nějaký postoj.
K častým chybám tady dochází v případě, když je postava nedůvěryhodná, nebo pokud se nespojí potřebné informace dohromady. Potom peripetie nevyzní, a nevedou plynule ke katarzi – k zakončení příběhu. K vyvrcholení, očištění hrdiny od jeho vnitřního či vnějšího konfliktu, který byl motorem celého příběhu.
Katarze demonstruje změnu, ke které v celém příběhu došlo (tj. že na konci hlavní hrdina není takový, jaký byl na začátku – je něčím změněný, o něco ponaučený, zkušenější, vyrovnanější atp.).
Nataša Richterová
zdravím všechny spolužáky od Indického oceánu ze Šrí Lanky.
Z letiště v Kolmbu jsem jela taxíkem asi 1,5 hodiny. Resort na veletoku Bentota se jmenuje River View Villlas. Hned ráno jsem byla na projížďce po řece za východu slunce. Na březích je bohatá tropická květena. Viděli jsme jednoho menšího krokodýla, několik obrovských varanů, chameleony, dvoumetrové hady číhající ve stromech, volavky...
Do tuk-tuku se vejdeme čtyři. Návštěva budhistickho chrámu Galapata Raja Temple, ve kterém je údajně uložená relikvie, dva a půl tisíce let stará - zub osvíceného Buddhova žáka.
Těším se na Vás, ale po příletu budu asi úplně zdrchaná z cesty, takže nestihnu poslední lekci.
Jitka Zahradníková
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Dagmar Kokešová
.jpg) |
| 5. 5. 2024 Safi a Irena v Rudolfinu |
Safi Narwa a Irena Taterová
Podle knihy Art of Fiction spisovatele Johna Gardnera se proces při psaní realistické povídky a bajky moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývne na tuto změnu, musejí jeho hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal).
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu:
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu:
„Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Dagmar Kokešová
 |
| Druhý dvoudenní kurz pro Národní muzeum na Gymnáziu bratří Čapků 2.-3. května 2024 |
Hurá! Nebudeme se učit, říkali jsme si. Celé to začalo, když jsme se zúčastnili soutěže Náš soused kroužkovací stanice o nejlepší návrh naučných panelů, abychom veřejnost se stanicí seznámili. Netušili jsme však, jak velká práce to bude. Nejdřív připravovali své projekty jen čtyři skupiny v naší třídě a z nich se vybral nejlepší nápad.
Ten jsme poslali organizátorům soutěže, kteří ho sdíleli na sociálních sítích s konkurenčními návrhy.
V životě by nás nenapadlo, že vyhrajeme zrovna my. Nakonec to ale bylo fajn, protože jsme se naučili psát texty tak, aby nebyly nudné a navíc jsme se něco dozvěděli o kroužkování ptáků.
Anna Jílková
Anna Jílková
Většina lidí neví, jak si představit kroužkování ptáků. A už vůbec ne, že u nás v Hostivaři existuje kroužkovací stanice, natož že je naše jediná v České republice. Tak se Národní muzeum rozhodlo zviditelnit ji prostřednictvím informačních tabulích. Napadlo je uspořádat soutěž Náš soused kroužkovací stanice pro žáky okolních škol, aby byly výsledné projekty více mladistvé a zajímavé. Výherci pak měli obsah informačních tabulích pod profesionálním dohledem vytvořit. Vybíralo se z pěti konkurenčních návrhů.
Nejdřív jsme se vypravili do kroužkovací stanice na Den otevřených dveří, kde nám ornitologové představili svou práci. Pak jsme si vyhlásili v rámci hodin biologie mini-soutěž mezi čtyřmi skupinami v naší třídě. Nakonec jsme do finále poslali dva návrhy, které se objevily i na sociálních sítích Národního muzea.
Jako vítězové jsme dostali za odměnu i kurz grafiky a tvůrčího psaní s profesionály. Ve třídě jsme se rozdělili podle preferencí. Textaři se učili se spisovatelkou Danou Emingnerovou, jak psát poutavě a zajímavě. Trénovali na bajkách, líčení a dialozích. Grafici studovali s Martou Maštálkovou canvu, photoshop, estetiku a jak fonty písma působí na lidi.
Při finální tvorbě panelů si textaři rozdělovali mezi sebou témata a rozhodovali se, jaké informace jsou pro panely nezbytné. Grafici experimentovali, jak by panely mohly vypadat - výběr fotek, technická kvalita, fonty písma, což zpočátku nebylo lehké, jelikož nevěděli, jak dlouhé texty budou a co všechno budou obsahovat.
Z celého projektu si odnášíme nejen krásné tabule, ale i spoustu dalších vědomostí.
Marina Laznik, Anna Jílková, Miriam Charawani a Hanka Dědková
Vážený pane prezidente,
máme Vás rádi a jsme Vaši fanoušci. Jsme studenti pražského Gymnázia bratří Čapků a v září budeme mít v Hostivařské kroužkovací stanici vernisáž informačních panelů, které jsme vytvořili. Vyhráli jsme totiž soutěž Národního muzea na jejich přípravu. Psali jsme všechny texty a graficky je zpracovali. Moc rádi bychom Vás na vernisáž pozvali do Hornoměcholupské 34 a doufáme, že si na nás uděláte čas, abychom se Vám pochlubili...
Se srdečným pozdravem,
Studenti 2G, Trhanské nám. 8, Praha 15
Nucená práce ve škole? Paní učitelka nás přihlásila do projektu Náš soused kroužkovací stanice, ve kterém jsme měli za úkol vymyslet co nejlepší text na informační tabule pro kroužkovací stanici Národního muzea. Už od začátku se mi spolu s dalšími spolužáky do projektu vůbec nechtělo. Bohužel jsme však soutěž o nejlepší autorský tým vyhráli a stali jsme se tak partou, která tabule vyhotovuje.
Se srdečným pozdravem,
Studenti 2G, Trhanské nám. 8, Praha 15
Nucená práce ve škole? Paní učitelka nás přihlásila do projektu Náš soused kroužkovací stanice, ve kterém jsme měli za úkol vymyslet co nejlepší text na informační tabule pro kroužkovací stanici Národního muzea. Už od začátku se mi spolu s dalšími spolužáky do projektu vůbec nechtělo. Bohužel jsme však soutěž o nejlepší autorský tým vyhráli a stali jsme se tak partou, která tabule vyhotovuje.Matouš Padyásek
Dobrý den, paní Emingerová,
mnohokrát Vám děkuji za dobré zprávy. Jsme nesmírně rádi, že se práce našich PSAVCŮ dostanou k Vám do knihy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY.
Se srdečným pozdravem
Adéla Majerová
mnohokrát Vám děkuji za dobré zprávy. Jsme nesmírně rádi, že se práce našich PSAVCŮ dostanou k Vám do knihy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY.
Se srdečným pozdravem
Adéla Majerová
 |
| 7. lekce on-line kurzu 2. května 2024 s Danou |
Danuško,
tak to vidíš. Jsem nemožná, jak ta nerozhodná hrdinka v Janině povídce. Však taky mám ascendent ve Vahách.
Já, jak jsem odeslala ten minulý e-mail, že mi nejde psaní, tak ti mi to přišlo pak moc líto, že už vás neuvidím, jelikož jsem celé dny sama, jak pracuju z domu, že jsem se v zápětí do skupiny přihlásila. A jsem ráda.
Taky jsem měla dnes blbou náladu a mezi psavcema jsem oživla.
Díky,
Jarmila M. W.
Taky jsem měla dnes blbou náladu a mezi psavcema jsem oživla.
Díky,
Jarmila M. W.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Dagmar Kokešová
Bylo to super. Za workshop tvůrčího psaní jsem moc vděčná. Naučila jsem se:
Obsah musí být srozumitelný, aby ho každý pochopil.
Úderné věty - někdy není potřeba tolik slov.
Velmi účinná je přímá řeč
Bajka mě bavila
Zasílám popis záporné postavy a bajku.
Natalia Steiner (14 let)
Ještě jednou moc díky za účast. Už z prvních reakcí účastníků víme, že je zájem o další pokračování akce. Pokud bychom se k tomu odhodlali, mohl bych tě brát za budoucího člena odborného týmu spojeného s touto akcí?
Vím, že to je zatím předčasné, ale také vím, že jsi skvělou posilou..;-)
Budu také moc rád, když dokážeme v průběhu následujících měsíců poskytnou autorům z tvé skupiny nějakou možnost konzultací s tebou. Měla bys návrh/nápad, jak takové konzultace koncipovat? Časově/formátově/tak, aby to tobě vyhovovalo co nejlépe? Finální uzávěrku mají na konci října, ale to je dost dlouhá doba, většina bude chtít své příběhy jistě dokončit mnohem dříve, a i my chceme aby „nevychladli". Tak si říkám, nabídnout vždy ke konci měsíce nějaké časové okno pro on-line konzultaci celé skupiny? Nebo to nechat spíš na osobním kontaktu skrze email? Neumím vůbec odhadnout, co je pro takovouto aktivitu optimální?
Vím, že to je zatím předčasné, ale také vím, že jsi skvělou posilou..;-)
Budu také moc rád, když dokážeme v průběhu následujících měsíců poskytnou autorům z tvé skupiny nějakou možnost konzultací s tebou. Měla bys návrh/nápad, jak takové konzultace koncipovat? Časově/formátově/tak, aby to tobě vyhovovalo co nejlépe? Finální uzávěrku mají na konci října, ale to je dost dlouhá doba, většina bude chtít své příběhy jistě dokončit mnohem dříve, a i my chceme aby „nevychladli". Tak si říkám, nabídnout vždy ke konci měsíce nějaké časové okno pro on-line konzultaci celé skupiny? Nebo to nechat spíš na osobním kontaktu skrze email? Neumím vůbec odhadnout, co je pro takovouto aktivitu optimální?
Vladimír Havelka
Používat Hemingwayův shit detektor - vyhazování zbytečných slov
Popis postavy se dá psát i příběhem
Psaní v kolektivu může být super
Když píšeme v krátkém časovém limitu, rychle se zlepšujeme.
Anička Hurbánková
Čtenáři mi nevidí do hlavy.
Druhá věta někdy zní na začátku líp, než ta, co napíšu jako první.
Cool slova navíc někdy nejsou to pravé.
Baví mě psát na témata mě už známá.
Našla jsem si zajímavosti o luskounech, když jsem psala situaci jejich očima.
Tereza Siková
Škrtat zbytečná přídavná jména, příslovce a klišé - Hemingwayův shit detektor
Nepustit čtenářovu pozornost - psát tak, aby chtěl pořád vědět, co bude dál.
Terka Zbrzaníková
Každý příběh musí začínat údernou větou, která čtenáře upoutá.
Každý nápad se počítá.
Psát tak, aby tomu všichni rozuměli.Napsat bajku je dřina.
Je dobré měnit pořadí vět v úvodu.
Abychom mohli naše texty vylepšit, musíme být k sobě upřímní. Naučila jsem se dávat kritickou, ale laskavou zpětnou vazbu.
Kája Ondřejová
Co jsem se naučil během pražského workshopu na Vyšší odborné škole publicistiky ve Spálence v rámci víkendové akce pro vítěze literární soutěž Ivony Březinové:
Snažit se někrteré věty převádět do přímé řeči - vzniká tak větší napětí.
Měnit pořadí informací - nemusí se vždycky postupovat chronologicky
Psát v krátkém časovém limitu a do notesu rukou není jednoduché.
Hemingwayův shit detektor - odstraňovat nedbytečné informace
Tonda Nachlinger
Zkoušet si kratší cvičení
Číst si kratší cvičení ostatních
Tereza Hatlapatková
Nepoužívat zbytečná přídavná jména a příslovce.
Naučila jsem se, jak napsat první větu.
Zkoušeli jsme psát bajky a popis postavy tak, aby z kontextu byly poznat její rysy.
Zopakovala jsem si psaní česky, protože chodím na francouzské gymnázium.
Naučila jsem se, jak napsat první větu.
Zkoušeli jsme psát bajky a popis postavy tak, aby z kontextu byly poznat její rysy.
Zopakovala jsem si psaní česky, protože chodím na francouzské gymnázium.
Niki Janíková
Už 6 let se koná literární soutěž Ivony Březinové, v rámci níž má 27. a 28. dubna proběhnout víkendová akce s programem, účastníci budou v KNP spát. Soutěž každý rok generuje 10 vítězů v každé soutěžní kategorii, celkem 20 lidí.
Letos se organizátor rozhodl pozvat všechny vítěze minulých pěti let na víkendovou akci do Národní knihovny, která je hlavním partnerem soutěže.
Zde dávám krátký souhrn informací k víkendové akci pro vítěze soutěže Ivony Březinové pro 24 přihlášených účastníků.Hlavním námětem víkendu bude Sumatra a volná inspirace ochranou zvířat a bojem s pytláky.
Ivona v sobotu zkusí s účastníky připravit rámec ostrovního světa + vytvořit hlavní postavy a nějaké základní kostry příběhu, ideálně lehce směřující ke stylu knižní série GO!.
Pak večer autoři budou chvíli psát a začnou svůj text (každý bude psát vlastní povídku v daném prostředí) na daný námět.
V neděli by pak měli autoři v rámci workshopů, kam Vás tímto zveme jako lektorku, své texty (stačí jeden/max dva odstavce), myšlenky a nápady dál probírat a směřovat k tomu, aby byly příběhy co nejlepší. Texty pak účastníci dopíší doma do zadaného termínu a pošlou nám zpět.
Sehnal jsem i turistickou mapu ostrova, která bude k dispozici.
Vladimír Havelka
Ivona v sobotu zkusí s účastníky připravit rámec ostrovního světa + vytvořit hlavní postavy a nějaké základní kostry příběhu, ideálně lehce směřující ke stylu knižní série GO!.
Pak večer autoři budou chvíli psát a začnou svůj text (každý bude psát vlastní povídku v daném prostředí) na daný námět.
V neděli by pak měli autoři v rámci workshopů, kam Vás tímto zveme jako lektorku, své texty (stačí jeden/max dva odstavce), myšlenky a nápady dál probírat a směřovat k tomu, aby byly příběhy co nejlepší. Texty pak účastníci dopíší doma do zadaného termínu a pošlou nám zpět.
Sehnal jsem i turistickou mapu ostrova, která bude k dispozici.
Vladimír Havelka
 |
| 8. lekce dlouhodbého kurzu s Natašou 25.4.2024 v Opletalce |
Na 8 listečků napište:
1. oblíbené jídlo
2. obyčejné sloveso
3. sloveso zvířecí - štekat, pelíchat
4. přídavné jméno ( vztahující se ke smyslům) - chutný, teplý, hlučný
5. otázka, která vás rozčílí
6. oblíbené jméno
7. podivné křestní jméno
8. oblíbená barva
Nejprve poslepu vylosujte 2 lístky. Mrkněte, jestli z nich půjde vytvořit nějaký hezky název nebo námět.
Poté zkuste kombinovat a hledat nejlépe vtipné, nezvyklé, bláznivé kombinace. Chce se vám o něčem z toho napsat? Udělejte to!
Děkuji Markovi za super sváteční bábovku!
Nataša Richterová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Milá Dano,
Tvůj kurz byl skutečně inspirativní. Při setkáních se žáky a studenty budu svá vystoupení stavět jako poutavý a interaktivní příběh.
Naučil jsem se:
- neúprostě aplikovat Hemingwayův shit-detektor až do chvíle, kdy už v textu žádná zbytečnost nebude
- nejvíce záleží na první a poslední větě
- ubrat na "zajících", zaměřit se na klíčové
- neukazovat žádné zbytečné flinty na zdi
- vynechávat, JAK JSME SE TAM DOSTALI, ale čtenáře tam rovnou dostat
Posílám své práce o nezvaných hostech a o ruském vojínovi během okupace 1968.
Ještě jednou moc děkuji. Určitě jsme se neviděli naposledy.
Martin Uhlíř
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Proč tu visím? Abych počítal, kolik kurzů se tu za týden stihne? Kolik účastníků si to to užije a odchází s vědomím, že to nebyl ztracený čas? Nebo naopak sledoval, jak se potí před katedrou, kde ti největší saďouři instalují kameru a natáčí je při modelových situacích a pak po nich chtějí rozbory? Nebo povzbuzoval ty, kteří neví, co a jak psát?Možná jsem tu proto, abych - se vší skromností - připomínal, že psát můžete kdykoli a odkudkoli. A že vyřčené slovo má velkou sílu a nevrátíte ho zpět. Třeba. Určitě. Věřím, že inspiruji. Ale také odvádím pozornost těch, co tu sedí v pár lavicích před katedrou a snaží se být neviditelní, když je lektor vyzve, aby něco řekli, nebo dokonce vyjádřili svůj názor. Probouzím zvědavost, touhu po poznání těch, kteří by nejradši za tou katedrou jednou seděli sami. Anebo neříkám nic a sleduji ty, kteří koukají z oken do vnitrobloku a počítají, stejně jako hodiny nad šatní skříní v zadní části auly, minuty, když už to skončí a oni vyběhnou do centra Prahy a půjdou si po svých.
Lada Gadas
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
díky za workshop v Akademii ČTK.
Tereza Chaloupková
Ne vždy je dobře vše rozepisovat, lepší je psát stručněji a věcně
"hodit" čtenáře rovnou do děje
Dobře čtenáře seznámi se situací, aby se orientoval
Aktivně používat dialogy
Přečíst si po sobě text nahlas a proškrtat zbytečnosti
Klára Zámečníková
Co jsem se naučil:
Dynamičnost příběhu
Používat Hweingwayův sračkoměr
Jít už od začátku k věci
Proškrtávat balast
Dialog je lepší, než opis
(Požadavek muž zopakoval s větší naléhavostí. "Dej mi telefon!" I já zopakoval, že mu jej nedám. Pokračoval tedy, že mi něco udělá, když mu jej nedám. Řekl, že je magor. x "Dej mi telefon!" "Nedám." "Varuju tě. Jsem magor a něco ti udělám!")
Děkuji a přeji hezký den
Tomáš Rada
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Jít rovnou na věc
Naučit se vybírat jen to podstatné
Jsou zajímavé popisy očima toho, kdo se dívá
Literární pravda a realita není totéž
Text musí mít dynamiku
Monika Jindrová
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Slovesa v aktivním tvaru dávají textu dynamiku
Síla dialogu - jednoduchost
Císlová skupina - komu sdělení říkám, kdo to bude číst?
Jít rovnou na věc
Nechytat více zajíců
Lada Gadas
Moc díky za kurz!!! Bylo to super!
Snad jsem pochopila, jak psát tak, aby to zaujalo.Je nutné vyhazovat nedůležité.
Nepoužívat nepřirozené, kostrbaté obraty.
Více prostoru věnovat tomu nejzajímavějšímu.
Jitka Andrysová
Jak začít rozhovor? První věta je nejdůležitější. Měla by zaujmout, překvapit, šokovat.
Jak se ptát? Jednoduše. Nekošatit, nevětvit, zbytečně nevysvětlovat.
Na co se ptát? Mít danou strukturu, ale nebát se vybočit z připravených otázek.
Na co se ptát? Mít danou strukturu, ale nebát se vybočit z připravených otázek.
Vždycky poslouchat respondenta a reagovat na něj.
Světlana Witowska, Akademie ČTK
 |
| 5. lekce semináře letního semestru 24.4.2024 s Natašou |
Je důležité dělat si rešerše, dodá to příběhu věrohodnost, ale pozor na odklánění se od příběhu.
Příběh se dá shrnou do pár vět, případně pár slov.
První i poslední věta knihy či příběhu jsou důležité.
Při psaní je třeba držet určité tempo
Na konci příběhu by postava měla být jiná, vlivem okolností příběhu
Smutná esence se píše jednodušeji než veselá.
Kateřina Hošková, Fakulta designu a umění, Plzeň
Příběh se dá shrnou do pár vět, případně pár slov.
První i poslední věta knihy či příběhu jsou důležité.
Při psaní je třeba držet určité tempo
Na konci příběhu by postava měla být jiná, vlivem okolností příběhu
Smutná esence se píše jednodušeji než veselá.
Kateřina Hošková, Fakulta designu a umění, Plzeň
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Jana Prokopová
Zdravím a přidávám výstřižek z dnešního deníku Právo, pražské a středočeské vydání.
Vláďa Hnát
Milá Dano,
na webových stránkách kurzu tvůrčího psaní jste mi publikovali texty i s odkazem na můj FB klub Hřeším životem. Moc mě to potěšilo.
na webových stránkách kurzu tvůrčího psaní jste mi publikovali texty i s odkazem na můj FB klub Hřeším životem. Moc mě to potěšilo.
Čas strávený na tvých kurzech byl jedním z těch zásadních rozcestí, které mě nasměrovalo k tomu, k čemu se neustále vracím. K psaní. A tak s různými přestávkami píšu a v mezičase se snažím uspořádat si svůj život tak, abych na to měla víc prostoru.
Myslím i na vás a věřím, že si jednou zase vytvořím čas, abych se do komunity psavců a kurzistů mohla zase aktivně zapojit. Moc všechny pozdravuji a těším se zase někdy na setkání.
Míša Štěpánka Sedláčková
Myslím i na vás a věřím, že si jednou zase vytvořím čas, abych se do komunity psavců a kurzistů mohla zase aktivně zapojit. Moc všechny pozdravuji a těším se zase někdy na setkání.
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| Tvůrčí mejdan v Radotíně 18. dubna 2024 |
Zdravice mejdanu
dbala vskutku převelice
na sjezdy a tam zdravice.
A tak jsem začal dnes po ránu
vymýšlet zdravici mejdanu.
A to hlavně protože
my známe tu nej Danu.
Tak, jak malíř připraví si na paletě barvy,
Dana dílko rozcupuje i od Safi Narwy.
Nemluvě o Irčách, Marcích,
Asjách, ba i Bohunkách!
Ještě že nás psát neživí,
běhali bychom jak diví
s pojištěním po zvonkách.
Naštěstí nemáme nikdy dost
a snad že píšem´ si pro radost,
paříme teďka v Radotíně
v ulici Chatová -
každý z nás jako host.
A pokud soiré a s ním hic
potrvají až k ránu,
pojedem do Ďáblic na street u Parkánu,
já vás tam naučím hříšnému kankánu.
Marek Bucko
Ještě jednou děkuji za pozvání na čtvrteční tvůrčí mejdánek. Bylo to velmi zajímavé setkání!
Vladimír Havelka
Danuško, díky, tvůrčí večírek u Tebe v Radotíně byl krásný.
Asja
Moc děkuji za pozvání do Radotína, Dano. Užila jsem si bezvadný večer.
Zuzka Kratochvílová
Když mám neodbytný pocit, že písmenka klepou na dveře, otevřu je a píšu. Dnes už to jde snadno, rozumíme si. To, co spolu vytvoříme, ráda sdílím s ostatními a zveřejňuji tady na Facebooku. Nebylo to tak vždycky. Respektive, je to tak relativně krátce.
Do prvního kurzu tvůrčího psaní jsem nastoupila v lednu 2021. Číst před ostatními první texty a nechat je zveřejnit na webových stránkách kurzu, to bylo velké vykročení z komfortní zóny. Na kurzu Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou jsem ale našla něco, co jsem kdysi dávno měla a cestou životem jsem to ztratila. Nejen touhu psát, ale i novou odvahu. A tak jsem na konci srpna 2021 vytvořila svoji FB skupinu Klub Hřeším životem. Od té doby můžete číst moje texty tady na zdi, ale hlavně tam.
Máte pocit, že vašemu životu něco chybí? Že je v něm nějaké prázdno, které byste rádi zaplnili? Chybí vám křídla a máte rádi písmenka? Hlavou se vám honí spousta myšlenek a nápadů a ostýcháte se je hodit na papír? Plácáte se přes prsty, které by chtěly tančit po klávesnici a vyprávět vlastní příběhy, protože si nevěříte?
Chcete si vyzkoušet, jaké to je, když se pod vašima rukama vyloupne z písmenek příběh? Chcete se o o něj podělit s ostatními a nakouknout pod pokličku jejich příběhů? Přihlaste se na kurz
Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Všechno o nich najdete zde. A máte-li mezi svými blízkými nějakého psavce a chcete mu dát neobvyklý dárek? Darujte mu zážitek. Víkendový kurz PSANÍ PODLE LUSTIGA s Danou Emingerovou.
Určitě nebudete litovat. A třeba se tam někdy spolu potkáme. 🥰
Chcete si vyzkoušet, jaké to je, když se pod vašima rukama vyloupne z písmenek příběh? Chcete se o o něj podělit s ostatními a nakouknout pod pokličku jejich příběhů? Přihlaste se na kurz
Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Všechno o nich najdete zde. A máte-li mezi svými blízkými nějakého psavce a chcete mu dát neobvyklý dárek? Darujte mu zážitek. Víkendový kurz PSANÍ PODLE LUSTIGA s Danou Emingerovou.
Určitě nebudete litovat. A třeba se tam někdy spolu potkáme. 🥰
Stefanie Michael
 |
| 6. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 18.4. 2024 |
Místo tisku fotografií do knih je možné link z klipu na YouTube promítnout do QR kodu a ten potom otisknout do knihy... Je pravda, že namířit telefon na QR kód napadne jen někoho a není to krásné hned na první pohled, ale zase se tam dají uveřejnit i videa. Taky nevím, jak je to s autorskými právy, pokud link nevede k Vaší produkci. A další zádrhel - ten, kdo klip uveřejnil, ho může stáhnout a pak je QR kód slepá ulička. Posílám creator QR kodu, který je zdarma.
QR kod pod textem je můj o Islandu a ten druhý je o španělské tanečnici.
Pokud to někomu pomůže, budu ráda. Pokud to všichni znáte, omlouvám se.
Renata Urbanová
QR kod pod textem je můj o Islandu a ten druhý je o španělské tanečnici.
 |
| Island |
 |
| Španělská tanečnice |
Renata Urbanová
Právě jsem se dozvěděl, že s Bohumilem to bohužel nevyšlo, a tak se květnová cesta do Paříže, která se měla konat na jeho pozvní, ruší. Nevadí... I těšit se bylo hezké.
Marek Bucko
Marek Bucko
Je zajímavé, že úhel pohledu podléhá módě a vkusu.
Názory na úhel pohledu se po celou dobu existence románů měnily. Například v románech z 19. století převládala ER forma, takzvaný vševědoucí vypravěč. Tyto romány zkoumaly nejen vnitřní životy a vnější konflikty postav, ale také okolní společnost, třídní rozdíly, technické informace… Vševědoucí vypravěč zkrátka klidně přerušil děj a začal čtenáři vyprávět o filozofii nebo ekonomice.
V dnešní době jsou oblíbené ICH forma (vyprávění v 1. osobě) a ER forma (– omezený hlavní vypravěč ve třetí osobě).
ICH forma: V 1. osobě jsem vypravěčem JÁ.
 |
| 5. seminář letního semestru v Plzni 17. dubna 2023 |
Příklad ICH: Manželovi do e-mailů od jisté doby nelezu. Kdysi jsem neodolala, čmuchala a samozřejmě našla! Moc to bolelo! Nakonec se ale ukázalo, že to byl takový nevinný virtuální flirt a já byla za blbce. A tak jsem se zařekla, že už nikdy neporuším listovní tajemství svého manžela!
První osoba působí přirozeně - všichni jsme vypravěči v první osobě.
Tato forma umožňuje čtenáři snadný přístup k vypravěčovým myšlenkám. Ale právě jen k jeho myšlenkám, nemůže být v hlavách jiných hrdinů a nemůže být na několika místech zároveň. Je tak trochu omezený, a tím pádem do jisté míry nespolehlivý. A to ale autor to může využít k tomu, aby vytvářel napětí a překvapení. Při této formě si dejte pozor na to, kdy vypravěč sděluje něco zajímavého a kdy má sklony se jen tak vykecávat!
ICH forma působí autenticky. Čtenáři mívají tendence si myslet, že jde o autobiografii! Někdy to může vadit…
ER forma - vypravěč může mít dvě podoby: může být buď vševědoucí, nebo omezený.
Příklad: ER: Martin přemýšlí u regálu s alkoholem a zdá se, že řeší dilema. Ne snad nad značkou, ale množstvím. Rozhlíží se, zda jej někdo známý nepozoruje. Nakonec se rozhoduje a bere dvě půllitrové láhve vodky, prokleté božstvo alkoholika.
Pokud vypráví vševědoucí, jako bychom slyšeli hlas boží, který ví o postavách a prostředí úplně vše. Zde pak ale není místo pro pořádné tajemství. Vševědoucí bývá od postav trochu odtažitý. Jeho plusem je ovšem to, že má vědomosti o tom, jak fungují ponorky a ví, co by se stalo s nenarozenými dětmi postav. Ale to zase svádí k mnoha odbočkám a je těžké vyvážit vyprávění, aby čtenář neztratil pozornost.
Při ER formě s omezeným věděním se vypravěč většinou drží jediné postavy. To, co autor může popsat je omezeno tím, co daný jedinec vnímá a zažívá. Toto je nejběžnější metoda v komerční beletrii a je ovlivněná filmem a televizí.
Když už jsme u filmu, tak je také důležité, zda je vypravěč objektivní či subjektivní. Objektivní vypravěč je jako oko kamery – nemá vlastní názor, nehodnotí, je jen pozorovatel. Objektivní vyprávění je velice přísné! Žádné poznámky a komentáře!
Naproti tomu subjektivní vyprávění si může trousit poznámek a názorů kolik chce. Subjektivní vyprávění umožňuje čtenáři vidět vnitřní myšlenky postav. Subjektivita není jen oko kamery, subjektivita zabarvuje vše kolem sebe, protože nejenže pozoruje, ale také vnímá svět jejíma očima, její myslí. Ale opět pozor! Pokud myšlenky, i třeba stokrát zajímavé, nesouvisí s příběhem, nemusíme je čtenáři předkládat.
Další podskupinou ER formy je tzv. přeskakující úhel. To znamená, že vypravěč přejde od jedné postavy k jiné. Ale pozor! Nemusíme slyšet nejniternější myšlenky všech postav. Dnešní zvyklostí bývá přeskakovat mezi úhly pohledu jen mezi scénami nebo kapitolami. Když autor poletuje mezi postavami v jedné scéně, působí to zmatečně.
Nicméně jsou i výjimky, kde to funguje a to jsou, například, romány pro ženy. Setkání hlavní hrdinky s osudovým mužem. Nejprve jsme svědky toho, jak reaguje ona na něj, pak hned on na ni. A to vše, aby vznikl dojem, že je to láska na první pohled. Je to v případě, že dvě postavy v jeden okamžik prožívají a vnímají téměř totéž a je to něco hlubokého. Zde může náhlá změna úhlu fungovat.
DU forma: DU forma umí navodit bezprostřednost a naléhavost.
Příklad DU: Stojíš v marketu v oddělení s alkoholem. Dobrý pozorovatel by si všiml lehkého třesu tvých rukou. Nejistě se rozhlížíš, jestli neuvidíš někoho, kdo nechceš, aby tě viděl, jak do košíku vkládáš dva půllitry vodky. Nechceš, ale musíš, chceš-li fungovat, musíš…
V DU formě autor oslovuje čtenáře ve druhé osobě (ty, vy).
Vyskytuje se v dopisech, v modlitbách a někdy i v reklamě.
Nataša Richterová
|
| 5. seminář letního semestru v Plzni 17. dubna 2023 |
Kateřina Surmová
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Marie Rysová
Probrali jsme první a poslední věty příběhu a jak jsou důležité. Také jsme si povídali o tom, jak najít pro své dílo přiléhavý a trefný název. A jak to udělat hravou formou.
Dále, jak je dobré umět příběh shrnout do třech vět. A jak může být zábavný příběh o sedmi slovech. Také jsme si řekli o něco peripetiích ( viz příloha a uč. str. 14)
Napište povídku podle následujícího vzorce: Někdo někam jde, něco tam zažije, jde tam druhý den (za kratší dobu) a potvrdí si to, jde tam za rok (za delší dobu) a zjistí, že vše bylo jinak.
Příběhy s tímto zadáním pro inspiraci najdete například zde:
Napište povídku podle následujícího vzorce: Někdo někam jde, něco tam zažije, jde tam druhý den (za kratší dobu) a potvrdí si to, jde tam za rok (za delší dobu) a zjistí, že vše bylo jinak.
Příběhy s tímto zadáním pro inspiraci najdete například zde:
Čarodějka z královského hvozdu, Šifry, Tajemství
1/ viz uč. str. 17 Příběh ve třech větách: Ve třech větách napište agentovi, o čem je váš dnešní příběh (historická postava)
2/ Napište krátký příběh, který bude končit větou: Nadechla se a skočila. (Nadechl se, nadechly/i se ...)
3/ příběhy na 7 slov - napište příběh přesně o sedmi slovech. Inspirace v uč. str.17.
1/ viz uč. str. 17 Příběh ve třech větách: Ve třech větách napište agentovi, o čem je váš dnešní příběh (historická postava)
2/ Napište krátký příběh, který bude končit větou: Nadechla se a skočila. (Nadechl se, nadechly/i se ...)
3/ příběhy na 7 slov - napište příběh přesně o sedmi slovech. Inspirace v uč. str.17.
Nataša Richterová
 |
| Kurz pro studenty Gymnázia bratří Čapků 15.-16. dubna 2024 |
Psaní nesmí být nuda
Nápaditý titulek a úderná první věta je to, co čtenáře přiměje číst dál
Prohození první a druhé věty je leckdy dobrá past na čtenáře
Nemusíme užívat při psaní zbytečná přídavná jména (hřejivé slunce, zelený les)
Dobrý příběh střídá akci, dialog a popis
Chování postav by mělo být uvěřitelné
Nemusíme užívat při psaní zbytečná přídavná jména (hřejivé slunce, zelený les)Musím vědět, co mi to dává, co si z textu má čtenář odnést
Isabella Bajo
Postava tvoří příběh
Dialog je oživení
Do textu se dá vložit všechno možný
Jednou z literárních cihel jsou emoce - smutek, radost
Jiný sovosled je často dobrá věc
Živost - ne nuda: tak musíme psát i panely pro poznávací stezku
Hanka Dědková
Jiný slovosled dokáže změnit energii textu
I o zajímavých vědech se dá psát nudně, pokud zvolím nezáživný popis bez rytmu a energie
V psaní platí: čím míň - tím lépe
Bajky nemusejí být jen o zvířátkách
V čem mi kurz pomůže v našem projektu tabulí pro hostivařskou kroužkovací stanici? Vynechávat zbytečnosti.
Tereza Kuncová
První věta a titulek jsou vždy nejdůležitější.
Neříkat věci, které nejsou pro příběh nutné
Ne všechno musí zaujmout všechny
Je dobré věci sdělovat skr podtext
Všechno může být zajímavé, když je to dobře napsané
I při psaní panelů pro kroužkovací stanici by to chtělo nějaké oživené, nejen strohou faktografii
Miriam Charawani
Čtivý titulek a zajímavá první věta
Psát dialogy
Důležité jsou pro příběh emoce
Vynechávat blbosti
Anastázie Šťastná
Nebýt příliš zdlouhavý, psát jasně, stručně
Popis osoby tak, aby jednáním ukázala, jaká je, ne přesně napsat třeba: je zlý
Používat dialogy a psát je uvěřitelně
Text musí být čtivý, zajímavý, mít nápad
Střídat popis / dialog / akce
Nela Case
Nadpis a první věta musejí zaujmout, aby se čtenář chytl
Psaní nesmí být nuda, musíme mít dobrý nápad a mít, co psát
Dialogy / přímé řeči dokážou skvěle oživit text
O naši postavě bychom měli vědět všechno
Změna slovosledu / pořadí vět dokáže naši práci oživit
Marina Laznik
Důležitý je název příběhu a první věta.
Měla bych psát tak, jako bych to říkala ve skutečnosti (třeba kamarádce)
Přímá řeč oživuje děj.
Nerozvíjet v ději něco, co není pro příběh důležité
V projektu infotabulí pro kroužkovací stanici mi kurz pomůže s vybíráním informací
Bajka může být i o barvách.
Anna Jílková
Autor by se měl v textech pro lajky vyhýbat odborným výrazům
Dobrý titulek
Neopakovat slova stejného základu
Lepší je kratší, ale propracovaný a přehledný text
Obecně si díky kurzu zlepším stylistiku
Matouš Padyásek
 |
| 5. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 4. 4. 2024 |
Jedna z možností, jak se vyhnout „vatě" v příběhu, je časový zámek. Tj. příběh se odehrává v nějakém daném časovém úseku a nemůže se libovolně roztahovat. Děj musí plynout. Zámek může být „libovolně" dlouhý, ale je předem daný. Během jedné hodiny, jednoho dne (24 hod.), než vybuchne bomba, než začne hořet, než dojde letadlu palivo, než se loď potopí, než dojede vlak do stanice... Čím kratší časový úsek, tím to může být lepší a dynamičtější příběh. Může jít i o kapitolu knihy bez konce, ale s háčkem na další kapitolu.
Klára Dvořáková
Posluchači se dozvěděli:
- proč ženská, která nemá ráda kuchařské knihy, napsala kuchařku
- zajímavosti z cest
- kam jezdíme rybařit
- jaké ryby chytáme a některé recepty z nich
- proč je norská treska tradičním portugalským jídlem
- proč si dávat pozor na olihně
Nataša Richterová
Do kurzu jsem šel jako amatér, který chtěl poradit se svým prvním dílem.
Dílo jsem měl sice z poloviny hotové, ale nebyl jsem s ním po přečtení spokojený.
Díky kurzu a učebnici z kurzu, jsem dostal zcela nové pohledy na mou tvorbu.
Dílo jsem měl sice z poloviny hotové, ale nebyl jsem s ním po přečtení spokojený.
Díky kurzu a učebnici z kurzu, jsem dostal zcela nové pohledy na mou tvorbu.
Techniky, které mi byly představeny, mi otevřely tolik neprobádaných možností, jak můj příběh uchopit.
Vše jsem přepsal, knihu budu vydávat a za svým dílem si stojím. Konečně se mi líbí, jak je napsané. Kurz a učebnice byly jedny z nejlépe investovaných peněz do mého seberozvoje.
Filip Stretz
Filip Stretz
 |
| 4. seminář letního semestru v Plzni 3. dubna 2023 |
Na čtvrté lekci jsme probrali rytmus, tempo a esence příběhu.
- hlavní postava by se měla „hodit“ k zápletce
- měla by sama jednat, být aktivní, ne pouze objekt v příběhu pro ostatní
- přijde mi že většina dobrých bajek je o interakci dvou rozdílných postav/věcí. dva pohledy na věc, ponaučení
- měla by sama jednat, být aktivní, ne pouze objekt v příběhu pro ostatní
- přijde mi že většina dobrých bajek je o interakci dvou rozdílných postav/věcí. dva pohledy na věc, ponaučení
Kateřina Surmová
Vyzkoušeli jsme, jak těžké je napsat něco opravdu veselého, nebo erotického a jak snadno jdou naopak smutné esence.
Probrali jsme základy k zápletce (uč. str. 32-35) a dramatické klenbě (uč. str. 14-15).
Pro více teorie o zápletkách doporučuji např. Knihu divů. Pro představu o dramatické klenbě - ta nejznámější Freytagova pyramida - je např. dobře popsaná zde.
Pro více teorie o zápletkách doporučuji např. Knihu divů. Pro představu o dramatické klenbě - ta nejznámější Freytagova pyramida - je např. dobře popsaná zde.
Nataša Richterová
Literární cihly jsou dialog, popis, akce
Přímá řeč na začátku příběhu text oživí
Pokud chceme zaujmout čtenáře, začínat akcí
Vyvarovat se zbytečného zabíhání do nepodstatných detailů
Kačka Hošková
 |
| 1. lekce na gymnáziu Bratří Čapků v Hostivaři 2. dubna 2024 |
Důležité jsou akční začátky
Neznala jsem Arnošta Lustiga
Zaujaly mě jeho zážitky z koncentračního tábora
Hemingway vyškrtával z textu zbytečná příslovce a přídavná jména
Tereza Kuncová
Chci si přečíst Daninu knihu Živel Lustig
Psaní nesmí být nuda
Učili jsme se o Aristotelovské struktuře textu (začátek-prostředek-konec) a neviditelné části - poučení aneb proč jsme text psali.
Četli jsme si ukázky: popis třídy očima prvňáčka nebo tělocvična "očima" smradu.
Seznámili jsme se s výukovou metodou a se spisovatelem Arnoštem Lustigem (mj. také prostřednictvím ukázky z knihy Živel Lustig, která nám zároveň posloužila jako příklad, co je to představení charakteru v akci).Arnošt Lustig byl i sprosťák, jak vyplynulo z ukázky.
František Tymr
Čas v příběhu nemusí jít lineárně
Nadpis je 80% úspěchu
Hodiny, čísla, údaje o čase čtenáři často nevnímají
Někdy dodá textu zajímavost jiný úhel pohledu, může to být ten správný směr
Hanka Dědková
Nejdůležitější pro „chycení čtenáře“ je nadpis a první věta.
Rovnou se vrhnout do děje.
Na Zelený čtvrtek je tu pro vás nová velikonoční CZECHÁRNA s Danou Emingerovou - spisovatelkou, novinářkou a organizátorkou kurzů tvůrčího psaní, kde jsme se před 10 lety také poprvé setkali. V rozhovoru 28. 3. jsme se dotkli časů, kdy Dana v redakci Mladého světa dělala rozhovory s politiky nového a po letech i starého režimu a také období kdy si vyzkoušela postavit týmy interní komunikace v několika velkých českých firmách. Rozmlouvali jsme o lukrativnosti spisovatelského řemesla a jakou má psaní knih budoucnost v době rozmachu umělé inteligence. A také v situaci kdy jen loni bylo v Česku vydáno 14 500 knih.
Zaujal mě životní příběh Lustiga a ukázky čtené z knih
Jiná metoda psaní
Psaní nesmí být nuda
Matouš Padyásek
Jiná metoda psaní
Psaní nesmí být nuda
Matouš Padyásek
Nadpis je 80% úspěchu
Hodiny, čísla, údaje o čase čtenáři často nevnímají
Někdy dodá textu zajímavost jiný úhel pohledu, může to být ten správný směr
Hanka Dědková
Rovnou se vrhnout do děje.
Nela Case
Kniha ŽIVEL LUSTIG mě zaujala především z hlediska plynulosti. Všudypřítomný humor Arnošta Lustiga je elegantně doplňován literárními texty účastníků kurzu a vzpomínkami na koncentrační tábor nebo celkově dění v Československu. Z celého díla jde i zásluhou pana Lustiga neuvěřitelně pozitivní energie, přestože témata mnohých stran nejsou zdaleka veselá.
Naučila jsem se, jak zaujmout čtenáře.
Vrhnout se rovnou do děje.
Způsob psaní podle Lustiga.
Anna Jílková
Vrhnout se rovnou do děje.
Způsob psaní podle Lustiga.
Anna Jílková
 |
| Eda Nosek z Vyšší odborné školy publicistiky 2.4.2024 |
Eda Nosek
Dobrý den,
již jsme přečetli zpětné vazby na práce našich soutěžících a jsou opravdu skvělé a k věci.
Děkujeme také za ohodnocení 1., 2., a 3. místa a za cenu pro vítěze v obou kategoriích PSAVCI, kteří od Vás získávají on-line kurz tvůrčího psaní zdrama.
A také jsem se chtěla zeptat, zda se vám sktuečně líbila některá povídka o dětech ztracených na internetu natolik, že byste ji otiskli v chystané knize Člověk naší doby?
Zpětnou vazbu jsme již zaslali PSAVCŮM a jsme velmi zvědaví, co na ni řeknou. Za nás TOP.
S pozdravem
Adéla Majerová, knihovna Třinec
A také jsem se chtěla zeptat, zda se vám sktuečně líbila některá povídka o dětech ztracených na internetu natolik, že byste ji otiskli v chystané knize Člověk naší doby?
Zpětnou vazbu jsme již zaslali PSAVCŮM a jsme velmi zvědaví, co na ni řeknou. Za nás TOP.
S pozdravem
Adéla Majerová, knihovna Třinec
Na Zelený čtvrtek je tu pro vás nová velikonoční CZECHÁRNA s Danou Emingerovou - spisovatelkou, novinářkou a organizátorkou kurzů tvůrčího psaní, kde jsme se před 10 lety také poprvé setkali. V rozhovoru 28. 3. jsme se dotkli časů, kdy Dana v redakci Mladého světa dělala rozhovory s politiky nového a po letech i starého režimu a také období kdy si vyzkoušela postavit týmy interní komunikace v několika velkých českých firmách. Rozmlouvali jsme o lukrativnosti spisovatelského řemesla a jakou má psaní knih budoucnost v době rozmachu umělé inteligence. A také v situaci kdy jen loni bylo v Česku vydáno 14 500 knih. 
Petr Beneš
Na lekci jsme opakovali pět způsobů psaní podle Aristotela - akce, rozpoznání, vzpomínka, zásah shůry, popis.
Každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Ahoj Dano,
život mi přinesl krásný, ale strašně náročný projekt. Pracuji externě pro Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, takový regionální CzechTourism. Letos v lednu jsem představil její Správní radě návrh produktu cestovního ruchu - Příběhy Orlických hor a Podorlicka. Všichni byli nadšení, odcházel jsem s potleskem. Nutno dodat, že členskou základnu tvoří starostové měst, majitelé hotelů, autodopravy, atp.
Vzniká několik příběhů od Lanškrouna po Dobrušku. Příběhů postavených na konkrétních historických událostech. Jsou to tak silné momenty dějin, že z nich běhá husí kůže. Projekt teď běží na plné obrátky a má několik etap. Mám k celému projektu obrovský respekt a pokoru, zároveň mě žene nadšení a strach :-) A tak jsem tě chtěl moc poprosit o supervizi při psaní příběhů. Chtěl bych, aby vyšly knižně, před Vánoci tohoto roku. Také je budeme natáčet. Začátek a konec každého příběhu bude stejný, jednotná znělka. Hudba k ní je již v přípravách, bude odrážet náladu příběhů. Úvodní slovo ve znělce bude mít František Kinský :-)
život mi přinesl krásný, ale strašně náročný projekt. Pracuji externě pro Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, takový regionální CzechTourism. Letos v lednu jsem představil její Správní radě návrh produktu cestovního ruchu - Příběhy Orlických hor a Podorlicka. Všichni byli nadšení, odcházel jsem s potleskem. Nutno dodat, že členskou základnu tvoří starostové měst, majitelé hotelů, autodopravy, atp.
Vzniká několik příběhů od Lanškrouna po Dobrušku. Příběhů postavených na konkrétních historických událostech. Jsou to tak silné momenty dějin, že z nich běhá husí kůže. Projekt teď běží na plné obrátky a má několik etap. Mám k celému projektu obrovský respekt a pokoru, zároveň mě žene nadšení a strach :-) A tak jsem tě chtěl moc poprosit o supervizi při psaní příběhů. Chtěl bych, aby vyšly knižně, před Vánoci tohoto roku. Také je budeme natáčet. Začátek a konec každého příběhu bude stejný, jednotná znělka. Hudba k ní je již v přípravách, bude odrážet náladu příběhů. Úvodní slovo ve znělce bude mít František Kinský :-)
Jakub Hlaváček
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu v Opletalce 11.4.2024 |
Zajímavý je deus ex machina, neboť život je plný zásahů shůry. V literatuře však deus ex machina většinou nefunguje.
Jsou ale výjimky, třeba román Forrest Gump amerického spisovatele Winstona Grooma z roku 1986. Vypráví život muže s IQ 75, který se náhodně dostává do mimořádných situací. Vyzkoušíme si něco podobného. Napíšeme příběh náhodách postavený. Dana Emingerová
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část, a to vědomí, proč jsme to psali.
My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno.
Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání…
Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách. Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh.
V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ!
Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno.
Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh. Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
.jpg) |
| Autorské čtení na pozvání knihovny v Hlinsku 26. března 2024 |
Autorské čtení v Hlinsku ve zdejší knihovně bylo moc hezké. Sjelo se nás devět autorů (Yakeen H., Nataša R., Míša Č., Katka P., Zdena S., Wilson N., Věra S., Radka V., Marek B.) a všichni jsme se moc rádi zase viděli. Konečně jsme poznali osobně i vozíčkáře Wilsona.
Bylo to moc milé setkání a díky Katce za organizaci i péči! Měla vše skvěle připravené. I pár diváků přišlo.😃 V sále nás bylo asi dvacet.
Věra Staňková
Vypravili jsme se s několika kolegy-psavci na autorské čtení do Hlinska. Pozvala nás Městská knihovna, kde jsme četli jsme krátké povídky, aby publikum udrželo pozornost... Ovšem publikum v Hlinsku bylo velmi pozorné a na závěr si žádalo dokonce nášup! Tím nás úplně dostalo!
Čtení na veřejnosti je pro autory dosti návyková disciplína.
Při psaní jste totiž sami. Dlouhé, dlouhé hodiny jen sami se sebou a se svým příběhem. A když si někdo pak vaše povídky (nebo romány) čte, vy u toho nejste. Nevíte, jestli to vůbec dočetl... Co na to říkal? Dalo mu to něco? Nebo nic?
A najednou autor sedí před publikem, před ním je živý čtenář z masa a kostí! Vidíte ho, slyšíte ho. Okamžitá reakce! Pro autora je to svátek. Alespoň pro mě ano.
Čtení na veřejnosti je pro autory dosti návyková disciplína.
 |
| Autorské čtení v Hlinsku 26. 3. 2024 |
A najednou autor sedí před publikem, před ním je živý čtenář z masa a kostí! Vidíte ho, slyšíte ho. Okamžitá reakce! Pro autora je to svátek. Alespoň pro mě ano.
Psaní má tu zvláštní vlastnost vtáhnout čtenáře do autorova světa. Do světa vzpomínek, zkušeností, fantazie. Jak autor propojí tyto světy, je jen na něm. Je to něco jako magická práce. Autor vaří magický lektvar. Do alchymistického tyglíku dá dva díly své zkušenosti, jeden díl zkušenosti někoho jiného, a jeden díl fantazie. Nebo namíchá jiný poměr. A kořením všeho je to, na co při psaní myslí. To totiž nějakou záhadou výslednému koktejlu dodá grády! Vše promíchá, přecedí přes síto (pravidel dobrého psaní) a čeká, co na to čtenář. A když se čtenář při ochutnávce lektvaru směje nebo pláče, a autor u toho může být naživo přítomen, je to něco jako vánoční nadílka a neskutečně nabíjející zkušenost.
Hlinsko, děkujeme!
Nataša Richterová
Bylo nám v knihovně moc fajn!
Katka Pospíšilová
Otužování v Hlinsku na veřejnosti po mé zdravotní anabázi jsem si užila. Díky, Katko. Četli jsme, smáli se, bylo mi s vámi prima.
Míša Čápová
Míša Čápová
zde je program na čtení v Hlinsku:
1. blok "Člověk naší doby" z mnoha úhlů pohledu (nebinárních tvorů a sci-fi je tentokrát méně)
Člověk má být opatrný na to, co si přeje - Katka
Trojka - Nataša
Tajemná záře nad balíkem - Marek
Kvantová sušenka - Zdenička
1. blok "Člověk naší doby" z mnoha úhlů pohledu (nebinárních tvorů a sci-fi je tentokrát méně)
Člověk má být opatrný na to, co si přeje - Katka
Trojka - Nataša
Tajemná záře nad balíkem - Marek
Kvantová sušenka - Zdenička
O kočkách a drápkách - Yakeen
2. blok "Loučeň"
2. blok "Loučeň"
Pohádky ve hvězdách - Míša
Fotbal - Katka
3. blok "FREESTYLE"
Ukázka z kuchařky - Nataša
Cestopis Francie - Věrka
Martin a Svoboda - Yakeen
4. blok "Přídavky" (pokus o vtip)
Bude-li potlesk neutuchající, jako možné přídavky v rámci freestylu navrhuji Zdenčino 1001. čtení, nebo Kalhotky, Natašinu Dračici, případně cokoliv dalšího krátkého a vtipného!
Fotbal - Katka
3. blok "FREESTYLE"
Ukázka z kuchařky - Nataša
Cestopis Francie - Věrka
Martin a Svoboda - Yakeen
4. blok "Přídavky" (pokus o vtip)
Bude-li potlesk neutuchající, jako možné přídavky v rámci freestylu navrhuji Zdenčino 1001. čtení, nebo Kalhotky, Natašinu Dračici, případně cokoliv dalšího krátkého a vtipného!
Těším se na Vás
Katka Pospíšilová
 |
| 4. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 21.3.24 |
Děkuji za úžasnou hodinu a vaše nápady. Jak jsem slíbila, tak vám zasílám časté chyby, které se nám mohou přihodit při psaní:
1) Držíme se otrocky reality.
2) Čtenář nám nevěří.
3) Neurčité (obecné) nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáme rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíme se při psaní své cílové skupiny. (Chuť psát pro všechny)
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený/odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečteme si texty nahlas.
1) Držíme se otrocky reality.
2) Čtenář nám nevěří.
3) Neurčité (obecné) nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáme rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíme se při psaní své cílové skupiny. (Chuť psát pro všechny)
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený/odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečteme si texty nahlas.
Klára Dvořáková
Děkuji mnohokrát za možnost přidat se ke čtvrtečnímu kurzu pokročilých psavců - myslím, že jsem profitovala maximálně, ačkoliv jsem nováček...
Úkoly budu posílat a rozhodně mám v úmyslu pokračovat pod Vaším vedením dál. Ještě jednou děkuji za ochotu a vstřícnost lektorů i účastníků.
Srdečně zdravím z Vídně
Sabina Prisender
Srdečně zdravím z Vídně
Sabina Prisender
 |
| 3. seminář letního semestru 20. 3. 2023 |
Ve škole se celý život učíme psát úplně strašně.
Je důležité znát cílouvou skupinu pro náš text.
Při popisu musíme zapojit co nejvíce smyslů.
Slovesa versus přídavná jména a příslovce
Valentýna HájkováVe 3. lekci jsme probrali pět způsobů dobrého psaní dle Aristotela a zkusili jsme si jeden ze způsobů - vzpomínku, kterou vyvolala vůně. (viz Aristotelova pětka - viz učebnice na str. 18 a 19).
Probrali jsme také úhel pohledu. ICH ER a DU formu. A zkusili si příběh v DU formě: Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde to jsi, ani co je za den…
Vzpomínka, kterou vyvolá známá vůně (dětský pudr, vůně povidel, povědomý parfém na saku manžela, pach dezinfekce,…)
Probrali jsme také úhel pohledu. ICH ER a DU formu. A zkusili si příběh v DU formě: Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde to jsi, ani co je za den…
Vzpomínka, kterou vyvolá známá vůně (dětský pudr, vůně povidel, povědomý parfém na saku manžela, pach dezinfekce,…)
Přečtěte si některé Ezopovy bajky, jednou z nich se nechte inspirovat a napište ji současným jazykem (a třeba i v současných reáliích). Nebo si vymyslete vlastní. Nezapomeňte na závěr - poučení.
Nataša Richterová
Každý si z příběhu může pamatovat úplně něco jiného
Je fajn začít akcí nebo něčím atraktivním, potom dovysvětlit (nebo taky ne)
Zajímavý je popis z pohledu neživé věci
Slovesa přidávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce ji zase trošku ubírají
Kateřina Surmová
Je dobré si s odstupem věci číst
Metafory nemusejí být klišoidní
Měníme tempo, akci atd… ať je text chytlavý.
Je důležité zachytit esenci- když je něco hnusné- napsat to tak, aby to na člověka tak působilo, esence je fajn také střídat
Vedlejší postavy by měli podporovat osobnost postavy hlavní
úvod, vývoj, kolize, krize, závěr
Hrdina by se měl za příběh aspoň trochu změnit
Je jednoduší psát o historických věcech, když si člověk udělá rešerši
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Je důležité zachytit esenci- když je něco hnusné- napsat to tak, aby to na člověka tak působilo, esence je fajn také střídat
Vedlejší postavy by měli podporovat osobnost postavy hlavní
úvod, vývoj, kolize, krize, závěr
Hrdina by se měl za příběh aspoň trochu změnit
Je jednoduší psát o historických věcech, když si člověk udělá rešerši
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Marie Rysová
Naučila jsem se:
Vymyslet něco rychle a pod tlakem
Vymyslet něco podle zvláštního zadání
Dostávat feedback na příběh
Navnadit čtenáře
Věci se dají shrnout, zjednodušit
Bára Pernicová
Musíme umět vystihnout, co je veselé, smutné, krásné, hnusné (trapné, erotické) - učíme se literární esence.
Veselé nás musí rozesmát (žádné "někde byla sranda a to jsme se nasmáli..." - smát se musí čtenář), smutné rozplakat.
Zároveň musíme pochopit, co je krásné a co je hnusné (občas potřebujeme pěkně hnusného padoucha...)
Veselé nás musí rozesmát (žádné "někde byla sranda a to jsme se nasmáli..." - smát se musí čtenář), smutné rozplakat.
Zároveň musíme pochopit, co je krásné a co je hnusné (občas potřebujeme pěkně hnusného padoucha...)
Jana Procházková
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 17.3.2024 |
Horor (z lat. horror – hrůza, zděšení) je umělecký žánr, jehož cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat pocity strachu, děsu a úzkosti. V hororech často vystupují i nadpřirozené postavy. Nejznámější je Drákula Brama Stokera. Za zakladatele hororu je považován Edgar Allan Poe. Mistrem současného hororu je Stephen King. U nás jsou známé horory Miroslava Švandrlika, které postraší a pobaví.
Lze se třeba i vrhnout na pohádky a například klasickou pohádku O červené Karkulce vyprávět jako horor.
Nataša Richterová
Jsou autoři, kteří - jako třeba S. King - hodí postavy do dramatické situace a "nechají je jednat", takže nikdo do poslední chvíle neví, jak se příběh vyvine. "Někdy se vám díky dialogu povede báječná věc, kdy postava něco řekne a povídka najednou směřuje jinam, než jste chtěli," uvádí i A. Lustig. A to je to nejlepší psaní, když se vám to takhle vymkne z ruky, protože příběh vyjde z charakteru postavy, která si začne dělat, co ona chce. Ne co vy chcete. Vy byste řekli ano a ta postava řekla ne. A to mají autoři nejradši. To je ta pravá literatura. A ne opisování života.
Jsou ale i spisovatelé, kteří mají vše promyšlené do posledního detailu. J.K. Rowlingová mluvila o vzniku struktury románové série Harry Potter v různých rozhovorech a interview. Prý získala inspiraci k napsání série knih o kouzelníkovi Harry Potterovi během cesty vlakem z Manchesteru do Londýna. Najednou se jí vynořil v hlavě obraz mladého chlapce, který je čarodějem a studuje na škole čar a kouzel. Hned začala rozvíjet příběh kolem této postavy.
Vytvořila rozsáhlý plán pro celou sérii, včetně klíčových událostí a osudů postav. J.K. Rowling měla celkovou představu o konečném ději a vývoji postav v sérii Harry Potter již před tím, než napsala první díl. Měla jasné představy o tom, jakým směrem se příběh bude ubírat a jak postavy skončí, ke každé měla celý životopis, stejně jako k dalším detailům.
To jí pomohlo vytvořit a propojit jednotlivé díly série tak, aby tvořily koherentní a do sebe zapadající celek.
V průběhu psaní měnila a upravovala jen některé detaily, ale obecně měla pevný rámec pro celou sérii od samého počátku. Tím bylo možné v knihách postupně odhalovat stále nové a hlubší vrstvy příběhu, což bylo jedním z klíčových faktorů pro úspěch série Harry Potter. Už od začátku si zvolila formát sedmi knih, což odráží tradiční literární strukturu a také odpovídá sedmi letům, které Harry stráví na Bradavické škole čar a kouzel. Každá kniha zahrnuje jedno školní léto a novou výzvu pro Harryho.
Dana Emingerová
Ahoj Dano,
tak jsem se spojil s Markétou Dočekalovou a ta také přislíbila účast na Festivalu o psaní. Je to 5. 10. 2024 v Praze. Od tebe budu potřebovat jaki vloni název přednášky, krátkou anotaci a dva či tři body, co si z toho účastníci odnesou + medailonek a foto, které můžeme použít na soc. sítích a webu.
Těším se na spolupráci
René Nekuda
René Nekuda
 |
| 3. lekce dlouhodobého čtvrtečního on-line kurzu s Danou 7. března 2023 |
Moc dĕkuji za včerejší seminář, baví mě to a velmi zaměstnává... Posílám zkorigovaný popis Sv. Iva na Karlově mostě a literární cihlu smutné, na dalších literárních esencích - veselém a hnusném (Oh Gott) - musím ještě zapracovat.
Dovolím si přeposlat i čtenářský dopis, který jsem před 3 lety poslala Ivo Novákovi po přečtení jeho Český život a doba. Sice to nijak nesouvisí s našimi úkoly, tak nutnými a smysluplnými, narozdíl od nich se mi to ovšem psalo enormnĕ lehce a rychle - ach jo. Je to dost dlouhé, takže jen pokud by náhodou někomu zbyl trochu čas...
Sabina Prisender, Vídeň
Probírali jsme antihrdinu. Je to záporný hrdina - archetyp klíčové postavy, jejíž charakter postrádá kvality hridiny a místo toho má vlastnosti, které jsou protikladem hrdinství (např. nešikovnost, nerozhodnost, zbabělost, nepoctivost, egoismus, krutost, bezcitnost apod.) Navzdory tomu, že antihrdinové nemají pozitivní vlastnosti připisované tradičním hrdinům, liší se od padouchů tím, že jejich cíle jsou v podstatě dobře míněné, zatímco cíle padouchů jsou zlovolné nebo sobecké.
Původně dobrých a šlechetných cílů je antihrdina často ochoten dosáhnout i pomocí rozporuplných či přímo "zlých" činů, v duchu hesla Účel světí prostředky. (Zdroj: Wikipedie)
Původně dobrých a šlechetných cílů je antihrdina často ochoten dosáhnout i pomocí rozporuplných či přímo "zlých" činů, v duchu hesla Účel světí prostředky. (Zdroj: Wikipedie)
Dagmar Kokešová
Máte na cestopisech skvělou partu a atmosféru. Kdybyste dělali ten víkendový kurz, berete i občasné návštěvníky?
Hana Hermanová
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 6. března 2024 |
jste opravdoví profíci a navíc se smyslem pro humor. Kurz cestopisů mne naučil nečekané, psát cestopisy a dal mi touhu poznávat nezvyklá místa. Mnozí z vás mi byli inspirací, laťka byla skutečně vysoko. Háčky, krizové situace, kuriozity, gradace, vtáhnout čtenáře do děje...to jsou věci, nad kterými se človék nyní zamýšlí.. A samozřejmě mám chuť na další aktivity:
Co podniknout: víkendový výjezdní kurz určitě, besedu se zkušenějšími cestovateli a také bych ráda od května dopsala chybějící úkoly i dále psala z cest. Zjistila jsem, že největší grády to má zřejmě přímo z místa. A případně se připojím k jinému online kurzu. Díky a těším se brzy!
Vendula Beaujouan Langova
 |
| Lavrov propaguje turistiku v Severní Koreji |
Ale ráda něco řeknu, možná trochu ostře.
Poslala jsem k Martinovu textu o návštěvě Severní Koreji ty současné podklady o tom, jak Putinův režim, konkrétně ministr Lavrov, propaguje turistiku v této zemi. V únoru tam byla první skupina ruských turistů a blogerů, kteří o tom vyprávějí zde. Byli i na horách.
Děkují za hezkou atmosféru.
Mám vás ráda.
Asja Žilová
Každou lekci se lepšíme nejen v psaní, ale i v projevu při čtení. Je prima se potkávat, dávat si zpětnou vazbu, i v dobrých textech se vždycky něco našlo k vylepšení.
A občas, když se sejde méně textů kvůli našemu pracovnímu vytížení, aspoň mají větší prostor autoři chystaných knih jako Martin a Bohunka.
Dá se vymyslet spousta hostů. Víkendový kurz by byl bomba, můžeme zkoušet psát cestopisy pro různá média - vždycky to musí vypadat trochu jinak.
Ačkoli teoreticky víme už hodně, pořád si myslím, že má ale smysl dál psát úkoly a hodnotit si je. Kvůli práci by pro mě možná bylo lepší mít kurz jen jednou za měsíc nebo jednou za čas víkendový. Posledních pár měsíců mi dalo velkou práci skloubit kurz s prací, a tak jsem nenapsala moc úkolů. Naprosto super byly hodiny kombinované s návštěvou novinářů a cestopisců. Pořád platí i to, co jsme si říkali na konci předešlého bloku: je vidět, že nás naše uskupení baví a byla by škoda s tím skončit.
Jana Venzlů
.jpg)
V kurzu jsem se naučil lépe zpracovávat svoje myšlenky a nápady, zaujmiut svým textem čtenáře. Velmi zajímavá byla setkání s profesionály, osobně jsme si nejvíc odnesl z povídání Jakuba Kynčla. Je skvělé slyšet názory ostatních na moje texty, protože právě díky nim se můžu posouvat dopředu. A velmi oceňuju připomínky Dany a Petra, bez nich by to nešlo.Pokud jde o možnosti do budoucna, nebyl by špatný víkendový kurs a zajímavá mi připadá i možnost kurzu psaní textů pro konkrétní média.
Marek Filičko
Ahoj,
díky za dlouhodobý kurz. Měla bych zájem pokračovat, protože se s Vámi ráda scházím. Určitě jsem i pro víkendový kurz nebo lekce nad knihami. Přizpůsobím se. Ve všech případech se teším.
díky za dlouhodobý kurz. Měla bych zájem pokračovat, protože se s Vámi ráda scházím. Určitě jsem i pro víkendový kurz nebo lekce nad knihami. Přizpůsobím se. Ve všech případech se teším.
Bohuna Kopřivová
Ahoj!
Pro další pokračování cestopisného kurzu bych preferoval dva formáty:
- individuální lekce nad texty do knihy (případně v menší skupině), možná kratší,
- pokračování jako dosud, ale psát a pilovat texty pro konkrétní média (opět s návštěvami odborníků) - novinky.cz, National Geographic, Koktejl atd.
Martin Paruch
 |
| 2. seminář letního semestru 6. 3. 2023 v Plzni s Natašou |
– Každá postava má nějaký svůj limit nebo rámec. Pro zvýšení dramatu ho můžeme ještě zúžit.
– Rozhodně nemusím psát jenom ze svých zkušeností/podle svých vlastností. Zkusit napsat něco pro sebe úplně nepředstavitelného.
– Hodná postava by měla být v příběhu hodnější, zlá ještě horší. Tímhle nadsazením může být příběh ještě zajímavější.
– Popis prostředí nemusí být pouze o vizuální stránce, můžeme popsat všemi smysly a přirovnávat vjemy.
Kateřina Surmová
Co jsem se naučila na druhé lekci:
Je potřeba znát svou postavu
Každá postava by měla být zakončena
Jméno postavy by ji mělo charakterizovat
Kateřina Hošková
Je potřeba znát svou postavu
Každá postava by měla být zakončena
Jméno postavy by ji mělo charakterizovat
Kateřina Hošková
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 4. března 2024 |
Sešli jsme se před budovou v Opletalově ulici, kde sídlí Česká tisková kancelář a zároveň i Akademie ČTK, kde máme absolvovat dnes školení. Jsem zvědavá, co nás tu čeká...
Je nás celkem 11 lidí v menší konferenční místnosti a lektorka Dana, která nás dnes bude školit v tom, jak být co nejlepší kreativní psavec, spolu s paní Martinou z ČTK.
Všichni jsme si připravili texty na téma Nezvaný host nebo Nejzajímavější zážitek, se kterými následně budeme pracovat a číst je. Skupina je kreativní a komentuje, opravuje a vylepšuje svými nápady text toho, kdo se o něj se všemi podělil. Témata jsou rozmanitá od výstupu na rozhlednu, přes návštěvu na jiné svatbě, než na kterou byli dotyční pozváni, až k nečekanému hostu v podobě smrti, která nakonec nepřišla. Nejzajímavější jsou pochopitelně praktické zážitky, a tak tu máme rozmanité příběhy z knihy Arnošta Lustiga, kterého kurzy paní Dana absolvovala a osobně znala, a paní Martina nám zprostředkovala čtením, až po příběhy zážitků rodičů a dětí z knihy Pokračování knihy Živel Lustig, kterou Dana Emingerová napsala.
Jistě se ze mě nestane Lustig ani Hammingway po absolvování tohoto kurzu, ale každopádně je to výborná zkušenost a obohacení pro člověka, pokud chce psát a dál se v tom i zdokonalovat. Skvělá inspirace, kterou můžu upřímně jenom doporučit.Jitka Vondroušková
Naučila jsem se, že
- učebnicové texty nejsou vždy ty nejčtenější
- první věta a titulek je to nejdůležitější pro upoutání čtenáře
- není potřeba všechno úplně vysvětlovat (Aristotelovo rozpoznání)
- je důležité, co chci svý textem říct, mít cíl
- musíme psát tak, jak se mluví naživo
Tereza Stolářová
To, co píšu, má sloužit čtenáři.
Nejdůležitější je titulek a první věta.
Flinta na stěně
Nenálepkovat, ale vylíčit charakter akcí nebo dialogem
Slovesa v činném rodu dávají textu energii, pasiva ji berou
Při akci je prima použít přímou řeč
Ilona Wright
když se mi povede první věta a titulek, jsem za vodou.
důležitý je rytmus - střídání literárních cihel (popis, dialog, akce), dlouhých a krátkých vět, nálady (literární esence)
zapojovat přímou řeč, psát úderně
držet se v jenom úhlu pohledu, v jednom čase
chci Ti ještě jednou poděkovat za možnost chodit do Tvých kurzů, protože se snažím psát o duševním postižení, se kterým mám vlastní zkušenost. Měl bych zájem o on-line podobu, protože jsem až z Frýdku Místku u Ostravy. Ale spíš než spisovatel bych se chtěl stát kvalitním novinářem. Mam svůj web www.vefm.cz. Myslíš, že mi Tvé kurzy pomohou i v této oblasti?
Petr Salamon
Držet se tématu, zařazovat přímou řeč a rozhovory, nesnažit se "dělat literatůru".
Vladimír Urbánek
Titulek a první věta 80:20 je první předpoklad úspěchu.
Je zbytečné používat některá přídavná jména jako např. zelený les
Zbytečně neprodlužovat úvod tím, že odběhnu od tématu.
Dej pryč výplňová slova - použij Hemingwayův shitdetektor - věci jsou jasné z kontextu
Piš, jako bys to vyprávěla kamarádovi, ne kostrbatě
Neboj se rařadit přímou řeč i do popisu
Marie Šimuničová
Jít hned k jádru věci
Snažit se o maximální akčnost děje
Dlouhé větné konstrukce nemusí být špatně, pokud to funguje (Hrabal) nebo když se střídají s kratšími větami.
Konkrétní detaily tvoří obraz ve čtenářově mysli
Střídání dialogů, popisu a akce tvoří rytmus literárního počinu.
Bára Hocková
Nevyprávět o někom, kdo pak nemá v příběhu žádnou další roli.
K umocnění příběhu používat přímé řeči.
Důležitý je nadpis a první věta.
Nepoužívat složitá šroubovaná slova, ale mluvit, jak zobát narostl.
Michaela Pacas
Přímo na komoru, k věci
Střídat literární cihličky - dialog, popis, akce
Titulek a první věta jsou zásadní
Nezav+šovat zbytečné flinty na zdi
Zaujmout, bavit čtenáře
Markéta Höfferová
Naučila jsem se několik klíčových věcí o psaní:
Pro větší dynamiku textu zařazovat přímou řeč
Je dobré sřídat stavební cihly textu - dialog, popis, akce
Je lepší dávat do titulku sloveso
Naučila jsem se psát dialog, který má hlavu a patu.
Lenka Kelbl
Zásadní je titulek a údernost první věty
Přímost, konkrétnost
Důležité jsou citace a přímá řeč
V titulku sloveso ne vždy bývá.
Bylo zajímavé si uvědomit, že musít udržet úhel pohledu - tedy oči toho, kdo se dívá
Nový pohled na strukturu textu a jeho stavební cihly
Co tvoří energii textu a co mu ji bere
Je třeba vědět důvod, proč se text píše a komu je určený
Nespat příliš rozvleklý úvod, ale jít rovnou na věc
Jitka Vondroušková
 |
| 5. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 29.2.2024 |
„Dívali ještě se někdy na někoho a přemýšleli jste, co se mu asi děje v hlavě?" Tak začíná animovaný film s názvem V hlavě.
Radost, Smutek, Strach, Nechuť a Vztek vládnou v našich hlavách na pomyslném velitelském můstku. Umí pohladit nebo potrápit, dělají nám ze života ráj nebo peklo.
Představte si figurky z kresleného filmu ve své nebo cizí hlavě a napište o nich příběh. Co dělají a co říkají v nějaké konkrétní situaci (v zácpě v autě, v čekárně u zubaře, na fotbalovém zápase, v divadle při komedii, tragédii, ve chvíli, kdy chcete pozvat na rande dívku svých snů (chlapce svých snů), nebo třeba v restauraci, když jíme něco opravdu lahodného nebo naopak nedobrého, zkrátka kdekoli...)
Nechte svou fantazii pěkně vyřádit!
Představte si figurky z kresleného filmu ve své nebo cizí hlavě a napište o nich příběh. Co dělají a co říkají v nějaké konkrétní situaci (v zácpě v autě, v čekárně u zubaře, na fotbalovém zápase, v divadle při komedii, tragédii, ve chvíli, kdy chcete pozvat na rande dívku svých snů (chlapce svých snů), nebo třeba v restauraci, když jíme něco opravdu lahodného nebo naopak nedobrého, zkrátka kdekoli...)
Nechte svou fantazii pěkně vyřádit!
😉 Nataša Richterová
Potkáme se, abychom probrali jako správné sudičky další osud rukopisu?
Jak ho vydáme?
Kateřina Šrámková
Kateřina Šrámková
Podle Lustiga pro spisovatele neexistuje žádné tabu. Jde o to vybrat si něco nedotknutelného a toho se "dotknout". Ale nikoliv samoúčelně, musí to být opravdu zajímavé a zábavné čtení.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta.
Příklady jsem hledala i zde.
Dagmar Kokešová
 |
| 2. lekce dlouhodobého kurzu psaní knih a povídek s Klárou 29.2.2024 |
Kdo chce používat umělou ingeligenci, může s ní pracovat např. zde:
nebo Bard.google.com
Slíbený odkaz na generátor jmen: http://www.jmenaprijmeni.cz/generator-jmen-online
Je online a zdarma.
Je online a zdarma.
Klára Dvořáková
Ahoj,posilam ulovek z dnesni noci na Lofotách. O polární záři jsem si vždycky jen četla. Sice jsem nikdy nepochopila, jak je to možné, skončila jsem vždy jen s poznatkem, že za auroru může magnetické pole a nějaké poruchy v atmosféře způsobené slunečním větrem. A ještě, že tyto úkazy vznikají od 80 km a výše nad Zemí.
Snila jsem o tom vidět ji na vlastní oči. Bývá vidět na Islandu, Aljašce a jiných severních lokalitách, které jsem navštívila, ale vždy jsme měli cestu špatně načasovanou. Navíc polární záře nebyla nikdy tou prioritou, pro kterou by se na sever jelo. Až letos! A povedlo se! Jinak stale vichr, déšť, sníh... No, počasí severu. Mejte se hezky, zdravím všechny účastníky kurzu cestopisů.
Bohuna Kopřivová
 |
| 1. seminář letního semestru na Fakultě designu a umění v Plzni s Natašou 21. 2. 2024 |
Baví ma kolektívna výuka
Učíme sa ak zaujať diváka a uplatnit pravidlá
Čítať trichu viac uvlnene
Slovesá + akcia = energia, príd. mená brzdia
Matúš Simončič
Psali jsme popis lepší formou, než jsem uměla
Slovesa dávají textu větší energii než přídavná jména a příslovce
Nesmím text přeplácat dlouhými větami
Nepřidávat do příběhu zbytečnosti, které s dějem nesouvisejí
Zapojit přímou řeč, pocity a smysly
Natálie Hovorková
Nepsat příběh popisně jako by to byl nákupní seznam.
Začáte (ideálně první věta) musí být háček na chycení čtenáře.
Popisovat jen to, co je důležité (šetřit s přídavnými jmény a příslovci, kde nejsou potřeba: zelený les)
Mít jasno, o kom a o čem píšu.
I popis může mít příběh.
Alena Zouvalová
Na prvním semináři jsem se naučila, že Literární pravda není totéž, co realita
Ukázat přes akci na vlastnosti postavy, ne popisovat slovy a hodnotit
Psaní je překvapivě rychlý
Hledat pravidla v příkladech, poznávat své chyby
Metafory obohacují text
Popis je kulisou pro příběh
Emma Petit
Úderný text, zapojení smyslů, přímá řeč, techno u Valiny, opakování slov, Arnošt Lustig
Ester Vargová
Kolektivní přístup k zadáním
Několikahodinové soustředění (týmová hra)
Role sloves a přídavných jmen
Literární cihly staví katedrálu
Dozvěděla jsem se, kdo je Káťa.
Veronika Wilhelmová
Na prvním semináři jsem se naučila, že
nemusím psát nudné texty jako na střední škole
můžu trochu přehánět, protože literární pravda není realita
psaní je zábava
důležitá je cílová skupina (musím zablokovat rodinu v sociální síti)
Pro mě je důležité vědět, jak ten příběh končí .
Nasťa Astashkina, Kazachstán
nemusím psát nudné texty jako na střední škole
můžu trochu přehánět, protože literární pravda není realita
psaní je zábava
důležitá je cílová skupina (musím zablokovat rodinu v sociální síti)
Pro mě je důležité vědět, jak ten příběh končí .
Nasťa Astashkina, Kazachstán
 |
| 9. lekce kurzu psaní cestopisů 21.2.2024 |
díky za pěknou hodinu cestopisů i vyprávění Petra o práci válečného zpravodaje.
Bohuna Kopřivová
Už jsem kolikrát chtěla s kurzy přestat, ale vždycky jsem se vrátila. Nemůžu bez vás žít.
Jste skupina báječných lidí, které chci pořád potkávat.
Asja Žilová
Dano,
bylo by prima se někdy sejít nejen na obrazovce, ale třeba při víkendovém kurzu zaměřeném na cestopisy, kde bychom se všichni osobně poznali.
Marek Filičko
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 15.2. 2024 |
Děkuji za skvělou práci v uplynulé lekci! Ještě teď se směju.
Pošlete, prosím, příspěvky na téma Spisovatel vrací úder! Všechny byly báječné!
Pro ty, kteří chyběli, zadání znělo: Spisovatel vrací úder!
Někdo vás namíchnul, urazil nebo dokonce šikanoval? Vyřiďte si si s ním účty jednou provždy! Alespoň na papíře…Vhoďte hříšníka do nějaké nepříjemné situace a pěkně ho zmáčkněte! Nekompromisní paní z finančáku? Vlezlá tchyně? Necitlivý doktor? Zatopte jim pod kotlem! Vše je dovoleno!
Nataša Richterová
Milá Dano a Mileno,
posílám povídku Jsem zvláštní a cvičení z hodiny Spisovatel vrací úder, kde jsme se dost všichni nasmáli. Úplně jsem přitom zapomněla, že jsem vlastně smutná z toho, jak jsem nemohla odjet na hory, protože syn onemocněl, a zaplacený pobyt nám pěkně propadnul
😉
Takže děkujeme Nataše, bylo to s ní hezké.
Irena Taterová
Irena Taterová
Dagmar Kokešová
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu tvůrčího psaní s Danou a Klárou 15. února 2024 |
Komplexní profil postavy děláme u hlavních hrdinů románu. Jde nám o to, aby vypadali a chovali se konzistentně, uvěřitelně a chápali jsme (čtenáři chápali) jejich motivaci. Z profilu v knížce použijeme jen zlomek informací. Pozor na Mary Sue (Postava není nikdy jen dobrá nebo hodná, kromě pohádek. Vždy je to mix vlastností, kde může část převládat).
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí.
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vaší hrdince/hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vaší hrdince/hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Klára Dvořáková
.jpg)
Dano, Kláro, Mileno,zdravím vás, milé dámy, a sypu si na hlavu popel z našeho kotle, což není ideální, protože je ještě hodně horký. Ale zasloužím si to. Před chvílí, asi hodinu před půlnocí, jsem si uvědomil, že jsem prošvihl první hodinu kurzu. Trestuhodné.
Nicméně pár slov na sebeobranu: začaly nám rodit kozy. V úterý první, takže klidný pomalý rozjezd, dnes odpoledne či k večeru najednou dvě. Nestíháme mít nachystány prostory, do toho zoufale coby dispečer chystám jízdy pro dopravce na další den, kozám připravuji ohrádky, do toho dostavuji boudu pro ovečky, někde nutno umístit kozla, který najednou překáží, a.. a... ufff. Bylo dnes asi hodinu před půlnocí (opakování je prý matkou moudrosti), kdy jsem si na kurz vzpomněl. Asi čtvrt hodiny poté, co jsem přišel zvenčí domů.
Ale polepším se. Kozy rodí pouze dočasně, boudy už budou brzy dostavěny... Takže, suma sumárum, dnes jsem neodpustitelně chyběl, ovšem na další termíny si nastavím běžné upozornění a pokud mě zvířata úplně nezdevastují, od příštího dílu kurzu jsem k dispozici.
(A právě jsem zjistil, že jsem u dopisování tohoto mailu usnul, takže dnešek už je včerejškem...)
Lumír Kubátko
Jestli dostal Lumír speciální úkol - pobavit omluvou spolužáky - splnil na výbornou
. Nejen vtipem, ale i zvratem a pointou.
Anna Vocelová. Nejen vtipem, ale i zvratem a pointou. |
| 8. lekce kurzu cestopisů 7.2.2024 s Jakubem Kynčlem, fotografem, šéfem přílohových rubrik Novinky.cz |
 |
| Nahrávka kurzu s Jakubem |
Povídání Jakuba KynčlaPovídání Jakuba Kynčla, jak psát pro všechny, bylo hodně zajímavý i v kontextu psaní pro NG, o kterém jsme si povídali minule.
- Vybírá si netypická místa
- Pokud nezná jazyk, najímá si místního průvodce
- Psát hlavně svoje dojmy a ne věci, které se dají najít na intenetu, ne wikipedii
- Neupravovat realitu
- návštěvy z několika cest je možné dát dohromady
- je dobré dávat k textu fotografie, jsou víc vypovídající než text
- zážitky si zaznamenává do diktafonu, někdy i body do poznámek
- čtenáře zaujme něco zajímavého, ne třeba to úplně hlavní, to je možné tam pak přidat
- přes nějakou kuriozitu chytit čtenáře
- text má mít dvě části – začátkem je třeba zaujmout a končit tím, co si má čtenář odnést
- je dobré i uvést dopravní i průvodcovské služby, případně rozpočet cesty
To je asi pro mne to hlavní, co jsem si zapamatovala, bylo toho jistě mnohem víc a vše moc zajímavé. Děkuji.
Bohuna Kopřivová
- návštěvy z několika cest je možné dát dohromady
- je dobré dávat k textu fotografie, jsou víc vypovídající než text
- zážitky si zaznamenává do diktafonu, někdy i body do poznámek
- čtenáře zaujme něco zajímavého, ne třeba to úplně hlavní, to je možné tam pak přidat
- přes nějakou kuriozitu chytit čtenáře
- text má mít dvě části – začátkem je třeba zaujmout a končit tím, co si má čtenář odnést
- je dobré i uvést dopravní i průvodcovské služby, případně rozpočet cesty
- mít důležité a vypovídající fotky,
- Jakub místo zápisníku používá diktafon a mobil,
Doporučení: pokud chci někomu poslat rukopis, musí být přesně uvedeno komu, slušně oslovit, a hlavně žádné hrubky, napsat krátký mail, zda se jedná o pravidelné zasílání, nebo cokoli jiného, plus 1 – 2 fotky.To je asi pro mne to hlavní, co jsem si zapamatovala, bylo toho jistě mnohem víc a vše moc zajímavé. Děkuji.
Bohuna Kopřivová
Povídání s Jakubem Kynčlem jsem si zpětně vyslechl. Děkuji za nahrávku, bylo to úžasné. Za mě možná zatím nejlepší. A doporučovaný Atlas Obscura je dokonalý.Michal Hejna
Je dobrý nápad otestovat si publikum - dávat na blog články a sledovat jejich čtenost.
I introvert může lákavě zaujmout pozorováním a najímáním průvodců. Introverti totiž vidí detaily, které extrovert často nevnímá, protože se víc zaměřuje na hovory s lidmi.
Důležité je umět zaujmout na začátku a na konci, i když to mezi může být průměrné.
Popsat krátce destinaci a čas a pak přenést lidi na konkrétní místo.
Umět konkrétně oslovit redakci a narovinu napsat, co očekávám a na jak dlouho chci spolupracovat.
Vendula Beaujouan Langová
1. Každé místo je potenciální článek.
2. Je potřeba hodně fotek.
3. Chci-li publikovat, musím psát konkrétní e-mail konkrétní osobě.
4. Nejdůležitější je začátek a konec článku.
5. "Nadšený laik je kolikrát lepší než znuděný profík."
Marek Filičko
Marek Filičko
I introvert může být novinář.
Hledání průvodců přes Tripadvisor.
Zase ty skvělé fotky.
400 emailů denně.
Přesné návody, jak si dělat poznámky, audio, jak poslat článek do redakce.
Jana Venzlů
 |
| 6. literární dílna na Loučeni 25.-28. ledna 2024 s Ondřejem Neffem |
Ahoj Dano,
tahle literární soutěž by mohla posluchače Tvých kurzů zajímat. Téma je skvělé, hodně podobné tomu z Loučeně - Tajemství staré knihovny. Než by studenti práce odeslali, rád se na vše mrknu.
tahle literární soutěž by mohla posluchače Tvých kurzů zajímat. Téma je skvělé, hodně podobné tomu z Loučeně - Tajemství staré knihovny. Než by studenti práce odeslali, rád se na vše mrknu.
Ondřej Neff
Inspirace knihami deníkového stylu (Deník Bridget Jonesové, Deník moderního fotra, Deníky Virginia Wolf). Zmapujte týden, měsíc nebo rok. Zkuste použit svůj nebo fiktivní deník. Nebo kombinaci - něco bude skutečnost, něco vymyšlené. Pište v ICH formě, jakoby to byl váš opravdový deník.
Mírně pokročilí - Historická postava v současnosti (inspirace např. zde)
Začátečníci: erotická esence/erotická bajka - Napište erotickou bajku (popř. erotickou esenci)
Mrkněte na referáty na toto téma: https://www.psani-podle-lustiga.cz/2023/05/jak-se-pise-o-lasce-napsala-adela.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/jak-se-pise-o-lasce-napsal-stepan-klega.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/04/jak-se-pise-o-lasce.html#more
Inspirace pak např. zde:
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2022/01/laska-na-prvni-pohled-napsala-olga.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/bozenka-napsal-jiri-wilson-nemec.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/06/lazenska-bajka-napsala-hana-kavalova.html#more
Dana a Nataša
Začátečníci: erotická esence/erotická bajka - Napište erotickou bajku (popř. erotickou esenci)
Mrkněte na referáty na toto téma: https://www.psani-podle-lustiga.cz/2023/05/jak-se-pise-o-lasce-napsala-adela.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/jak-se-pise-o-lasce-napsal-stepan-klega.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/04/jak-se-pise-o-lasce.html#more
Inspirace pak např. zde:
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2022/01/laska-na-prvni-pohled-napsala-olga.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/bozenka-napsal-jiri-wilson-nemec.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/06/lazenska-bajka-napsala-hana-kavalova.html#more
Dana a Nataša
Poslechněte si rozhovor s Milanem (od minuty 23:20 mimo jiné mluví o kurzu tvůrčího psaní na zámku Loučeň): "K přednášení mě kdysi přivedla Dana Emingerová, spisovatelka a kamarádka, protože ona vede kurzy kreativního psaní. Říkala mi, jestli bych jim nepřišel něco říct o scénaristice... a byl z toho třídenní workshop na zámku Loučeň, což bylo hrozně hezký."Milan Šteindler v pořadu Blízká setkání v Radio Café s Terezou Kostkovou.
Krásný den, paní Emingerová,
srdečně Vás zdravím z Knihovny v Třinci.
Loni jsme uspořádali rámcovou literární soutěž PSAVCI, která se setkala s velkým ohlasem, a proto v ní pokračujeme i v roce 2024.
Každý měsíc byl věnován jednomu literárnímu žánru, který měl svého Patrona z řad českých spisovatelů a básníků. Leden je "startovací" - PSAVCI se přihlašují. Výzva samotná pak startuje v únoru. A já bych byla velmi vděčná, kdybyste ji mohla jako Patronka odstartovat právě Vy. Tematicky by se jednalo o příběh (max. 2 normostrany). Role Patrona spočívá v tom, natočit krátké video s tipy, jak na ten který žánr a pak práce ve dvou, třech větách vyhodnotí. Nezabere to mnoho času, ale soutěž díky Vaší energii získá na své hodnotě, což je také naším cílem.
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
srdečně Vás zdravím z Knihovny v Třinci.
Loni jsme uspořádali rámcovou literární soutěž PSAVCI, která se setkala s velkým ohlasem, a proto v ní pokračujeme i v roce 2024.
Každý měsíc byl věnován jednomu literárnímu žánru, který měl svého Patrona z řad českých spisovatelů a básníků. Leden je "startovací" - PSAVCI se přihlašují. Výzva samotná pak startuje v únoru. A já bych byla velmi vděčná, kdybyste ji mohla jako Patronka odstartovat právě Vy. Tematicky by se jednalo o příběh (max. 2 normostrany). Role Patrona spočívá v tom, natočit krátké video s tipy, jak na ten který žánr a pak práce ve dvou, třech větách vyhodnotí. Nezabere to mnoho času, ale soutěž díky Vaší energii získá na své hodnotě, což je také naším cílem.
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
Když učím na kurzech tvůrčího psaní, zadávam účastníkm různá cvičení, aby si rozproudili fantazii, zkusili si různá témata a styly psaní. Jením z nich je následující zadání: Vezmi svého oblíbeného (již nežijícího) spisovatele, herce, krále, vědce... na večeři nebo na drink a zeptej se ho na to, co tě zajímá.
Já bych se ráda zeptala Ernesta Hemingwaye...
 |
| 3. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 1.2. 2024 |
Ahojky spisovatelé,
slíbila jsem zjistit, kde publikovat:
https://medium.seznam.cz/ - frčí bulvární nadpisy, nejčtenější jde na hlavní stránku Seznamu. Skvělý způsob vyzkoušet si „novinařinu" a publikování v praxi.
https://Blog.idnes.cz – kritické prostředí, pokud to nedáváte, vypněte komentáře v nastavení blogu.
https://zenysro.cz/blogy/ - velmi vlídné prostředí, všechno vám pochválí.
https://pividky.cz/ - nemám zkušenost (povídky pivovary). Ale existují i pivovary, které vydávají časopisy tištěné a shání do nich obsah.
https://www.wattpad.com/ - aplikace pro knihy na pokračování (je v aj, ale jsou tam i české texty).
Obecně časopisy, které píší o vašich oblíbených tématech.
Literární časopisy: Publikovat v literárních časopisech jako je Host, Tvar, A2 nebo Psí víno je pocta se vším všudy. Sítem redaktorů projde jen pár jedinců, ale je to jistý krok k oslovení nakladatelem.
Soutěže – seznam z celé ČR
Další možnost, jak na sebe upozornit je účast a nejlépe i výhra v soutěžích: https://www.literarnialchymie.cz/literarni-souteze/
Seznam si projděte celý. Některé soutěže bývají „výroční", tj. vyhlásí je v lednu a do 30 dnů máte poslat text celé své knihy.
Krásné dny a ať vám to hezky píše.
slíbila jsem zjistit, kde publikovat:
https://medium.seznam.cz/ - frčí bulvární nadpisy, nejčtenější jde na hlavní stránku Seznamu. Skvělý způsob vyzkoušet si „novinařinu" a publikování v praxi.
https://Blog.idnes.cz – kritické prostředí, pokud to nedáváte, vypněte komentáře v nastavení blogu.
https://zenysro.cz/blogy/ - velmi vlídné prostředí, všechno vám pochválí.
https://pividky.cz/ - nemám zkušenost (povídky pivovary). Ale existují i pivovary, které vydávají časopisy tištěné a shání do nich obsah.
https://www.wattpad.com/ - aplikace pro knihy na pokračování (je v aj, ale jsou tam i české texty).
Obecně časopisy, které píší o vašich oblíbených tématech.
Literární časopisy: Publikovat v literárních časopisech jako je Host, Tvar, A2 nebo Psí víno je pocta se vším všudy. Sítem redaktorů projde jen pár jedinců, ale je to jistý krok k oslovení nakladatelem.
Soutěže – seznam z celé ČR
Další možnost, jak na sebe upozornit je účast a nejlépe i výhra v soutěžích: https://www.literarnialchymie.cz/literarni-souteze/
Seznam si projděte celý. Některé soutěže bývají „výroční", tj. vyhlásí je v lednu a do 30 dnů máte poslat text celé své knihy.
Krásné dny a ať vám to hezky píše.
Klára Dvořáková
Ráda bych se přihlásila na on-line čtvrteční kurzy psaní.
V poslední době jsem si jen tak pro sebe psala pár povídek a taky píšu do školního časopisu. Ráda bych zase četla před ostatními a poslechla si rady i zdravou kritiku :-).
Jasmin Carmel
V poslední době jsem si jen tak pro sebe psala pár povídek a taky píšu do školního časopisu. Ráda bych zase četla před ostatními a poslechla si rady i zdravou kritiku :-).
Jasmin Carmel
 |
| 6. literární dílna na Loučeni 25.-28. ledna 2024 |
Co jsem si o sobě uvědomil jako o autorovi v Loučni 25.-28.1. 2024?
Je fajn, že pokud jsem dostal (i když spolu s ostatními) úkol, co jsem si o sobě uvědomil jako autor, tak že teda asi už budu - alespoň trochu - ten autor. Tím, že jsem toho ještě moc nenapsal, tak nenesu na ramenou tíhu celého světa. Ale i pár nesourodých osob a osobností na čtyři dny zavřených na zámku nejčastěji v jedné místnosti způsobilo, že mi ta ramena tu a tam nějaká energie dokonale sešlápla. 
Někdo přečte vtipnou povídku a je z nás společenství přátel smíchu.
Druhého přes stůl zabolí kotník a já náhle řeknu au.
Soused vedle mě vzpomene na někoho, kdo už tu není a mně začnou slzet oči. Ne, ne žádná muška, žádná alergie.
Někdo přečte vtipnou povídku a je z nás společenství přátel smíchu. Další přečte dílko vážné a vzájemné mlčení spolu s jihnutím prozradí, že hluboké může být nejen jezero.
A to mi prozrazuje, že snad umím i něco cítit. Nejen pečínku z kuchyně do pokoje nebo hovno, když do něj šlápnu. Cítím to veselí, cítím ten smutek, tuším za tím děje a události. A to si tady díky všem kolem mě uvědomuju. A to musí mít autor.
Mohu mít hlavu plnou námětů a v té hlavě se hrabat jak chudá holka v kufru - nic nenapíšu.
Ale když cítím, tak píšu. Když píšu, tak cítím.
A potom perem i bez něj tvořím ty příběhy. A ty jsou to jediné, co tu po mně zbude.
Marek Bucko
Moji milí podivíni!Mám ráda svoji skupinu anonymních spisovatelů. Oni mi určitě prominou to anonymní, i když už
mnozí z nich publikují. Ale myslím tím jejich hemingwayovství, čapkovství nebo markovství,
standovství, šimonovství, irenkonvství atakdále. Svoje psaní budou pro literární svět ještě asi chvíli cizelovat. A snad nám všem k tomu pomáhá společné podporování, spisovatelské šťourání, hledání nesouvislostí, ale hlavně naše trpělivosti psát a výdrž sedacích svalů vysedět dobrý text. Pevně doufám, že nadání mých psacích kolegů je nakažlivé a přenese se i na mně.
Mám radost pozorovat, že jsem si dovolila svůj coming out a napsala a za velkého rudnutí přečetla své první erotické esence.
Co jsem se o psaní a o sobě jako autorovi dozvěděla během literární dílny na Loučeni? Že tahle činnost chce pořádnou dávku kuráže! Zkrátka, kdo se bojí, ať zapomene na kariéru spisovatele. Spisovatel a vůbec každý autor musí mít pro strach uděláno. Protože, když se chce dotknout ve svých textech například tajemna, je docela dobře možné, že na něj vypadne ze skříně kostlivec, či dva. Nebo se třeba může ztratit ve třinácté komnatě, která ani není jeho.
Autor by se neměl bát, navzdory své proklamované introverzi, být exhibicionistou, protože někdy se odhalí hodně a často až na dřeň. Na dřeň svých strachů, nepěkných vzpomínek, zasutých emocí, popřených událostí… A také musí být trochu masochista, když ty strachy a emoce sám v sobě pitvá.
I malinko bezohledný by měl autor být, jinak bude svázaný neustálými ohledy, zda svým dílem někoho neurazí či nezraní a nenapíše nikdy nic. Ale měl by být laskavého srdce a mít dobrou intuici, aby rozeznal, kdy už něco takového opravdu hrozí. Autor ať si svou intuici, duši a srdce hýčká. Jsou to jeho nejlepší nástroje. A s nimi se mu bude dobře psát i žít.
Ačkoli jsou na hotelové části zámku čtyři hvězdy, atmosféra kurzu nikoho nesvazovala, ba-naopak. Díky přátelské atmosféře a geniu loci místa, jsem se na okamžik mohl odprostit od všedních povinností, svého každodenního života. A to vše ve společnosti příjemných lidí, které na první pohled, spojuje upřímná a nefalšovaná láska k psaní. Zámek Loučeň pro mne bude již vždy spojen s pocitem možnosti tvořit a být kreativní.
Poučení z poslední lekce: umět se podělit a naslouchat ostatním.
Bohumil Fiala
„Na Loučeň tentokrát nejedu. Tři povídky o Turn-Taxisech jsou až dost.“
„To je škoda,“ říká Dana. „Rádi bychom tě tam měli. A bude jiné téma – Tajemno.“
Myslela jsem si, že mám jasno, ale evidentně ne.
Večer zpráva od Dany: „Safi by chtěla být s tebou na pokoji.“
A začínám jednat. Manžela, který si myslí, že jeden dlouhodobý kurz mně stačí, přesvědčím, že víkendový kurz na Loučeni je pro můj rozvoj naprostá nutnost.
Začínáme. Naše zámecká „partička“ je tentokrát menší.
Téma Tajemno v nás otevírá mnohé tajemné komnaty, které jsou, nebo dlouho byly, v nás uzamčeny. Zjišťuji, že každý nějakou má. A je důležité ji otevřít a může se o ní i psát.
Překonávám znovu i svou obavu z toho, že na určité téma v daném čase nic nevymyslím. Zvládnu to. Hotovo.
Rozbrečím se nad příběhem ze sedmi slov od Bohunky, přijmu kritiku Ondřeje Neffa, inspiruji se nápady ostatních.
Smích, pláč, podpora, láska, ťukání do klávesnice, šustění papíru. Přemítání nad postavami, které vznikají v našich představách a my jim vdechujeme životy.
To je psaní a stojí to za to😊
Děkuji za překrásné chvíle na Loučeni. Pro mě je důležité psát ihned to, co mi přijde na mysl. Když se rozhoduji co napsat, nikdy to není to, co ze mě vytryskne jako první. To je vždy upřímnější a přesvědčivější.
Ve Vaší společnosti je mi moc dobře.
Bohuna Kopřivová
Uvědomila jsem si, že psaní je niterná záleźitost, při které vypovídáme sami o sobě. Někdy na mě "vybafnou" záležitosti, které si nechci sama sobě přiznat a uvědomím si je až ve chvíli, kdy je veřejně prostřednictvím své povídky sděluji ostatním.
Psaní jsem měla jako občasný koníček, letos jsem si je zařadila do své každodennosti, každý den aspoň na chvilku si k němu sednu.
Jsem za kurzy, které vede Dana Emmingerová, vděčná.
Jitka Sova
Objevila jsem si, že vypouštět tajemno z 13. komnat a otevírat Safiny skřínky může být nevyzpytatelné, ba dokonce nebezpečné, zraňující a tíživé… a zároveň také krásné a osvobozující.
V týmu je síla nejen kreativní, což už mnoho let vím, ale někdy i ničivá, která promění Fénixe v popel, ale pak je důležitá vůle vyjít si vstříc. O to silnější, bohatší o poučení z chyb a vypjatých momentů vycházíme... A jsme si pak ještě bližší.
mnozí z nich publikují. Ale myslím tím jejich hemingwayovství, čapkovství nebo markovství,
standovství, šimonovství, irenkonvství atakdále. Svoje psaní budou pro literární svět ještě asi chvíli cizelovat. A snad nám všem k tomu pomáhá společné podporování, spisovatelské šťourání, hledání nesouvislostí, ale hlavně naše trpělivosti psát a výdrž sedacích svalů vysedět dobrý text. Pevně doufám, že nadání mých psacích kolegů je nakažlivé a přenese se i na mně.
Mám radost pozorovat, že jsem si dovolila svůj coming out a napsala a za velkého rudnutí přečetla své první erotické esence.S mými psavci miluji rozvíjet různé fantazie, například o nových postavách pro knihy. Kreslit si je, jako když jsem byla malá holka. Na tomto víkendu mezi námi vzniklo propojení a vnímavost, díky nimž jsme se odvážili plavat do tajemných hlubin. A potom si spolu pobrečet nebo hurónsky zařičet smíchy, někdy i vše najednou a necítit se přitom divně. A navzájem si podat se soucitem a laskavostí pomocnou ruku, když se někdo vypíše ze své bolesti.
Jsme nadšení psavci, ale v první řadě jsme lidi z masa a kostí. Se svými bolestmi i radostmi, touhami i pochybami. A to myslím, definuje i to, jak píšeme.
Že na nás neplatí, kdo to neumí, ten to učí, nebo kdo to nežije, ten o tom píše.
Kolegové moji, podivíni moji, děkuji že jste a že mě inspirujete!
Že na nás neplatí, kdo to neumí, ten to učí, nebo kdo to nežije, ten o tom píše.
Kolegové moji, podivíni moji, děkuji že jste a že mě inspirujete!
Alexandra Safi Narwa
Co jsem se o psaní a o sobě jako autorovi dozvěděla během literární dílny na Loučeni? Že tahle činnost chce pořádnou dávku kuráže! Zkrátka, kdo se bojí, ať zapomene na kariéru spisovatele. Spisovatel a vůbec každý autor musí mít pro strach uděláno. Protože, když se chce dotknout ve svých textech například tajemna, je docela dobře možné, že na něj vypadne ze skříně kostlivec, či dva. Nebo se třeba může ztratit ve třinácté komnatě, která ani není jeho.Autor by se neměl bát, navzdory své proklamované introverzi, být exhibicionistou, protože někdy se odhalí hodně a často až na dřeň. Na dřeň svých strachů, nepěkných vzpomínek, zasutých emocí, popřených událostí… A také musí být trochu masochista, když ty strachy a emoce sám v sobě pitvá.
I malinko bezohledný by měl autor být, jinak bude svázaný neustálými ohledy, zda svým dílem někoho neurazí či nezraní a nenapíše nikdy nic. Ale měl by být laskavého srdce a mít dobrou intuici, aby rozeznal, kdy už něco takového opravdu hrozí. Autor ať si svou intuici, duši a srdce hýčká. Jsou to jeho nejlepší nástroje. A s nimi se mu bude dobře psát i žít.
Nataša Richterová
Ačkoli jsou na hotelové části zámku čtyři hvězdy, atmosféra kurzu nikoho nesvazovala, ba-naopak. Díky přátelské atmosféře a geniu loci místa, jsem se na okamžik mohl odprostit od všedních povinností, svého každodenního života. A to vše ve společnosti příjemných lidí, které na první pohled, spojuje upřímná a nefalšovaná láska k psaní. Zámek Loučeň pro mne bude již vždy spojen s pocitem možnosti tvořit a být kreativní.Poučení z poslední lekce: umět se podělit a naslouchat ostatním.
Bohumil Fiala
„To je škoda,“ říká Dana. „Rádi bychom tě tam měli. A bude jiné téma – Tajemno.“
Myslela jsem si, že mám jasno, ale evidentně ne.
Večer zpráva od Dany: „Safi by chtěla být s tebou na pokoji.“
A začínám jednat. Manžela, který si myslí, že jeden dlouhodobý kurz mně stačí, přesvědčím, že víkendový kurz na Loučeni je pro můj rozvoj naprostá nutnost.
Začínáme. Naše zámecká „partička“ je tentokrát menší.
Téma Tajemno v nás otevírá mnohé tajemné komnaty, které jsou, nebo dlouho byly, v nás uzamčeny. Zjišťuji, že každý nějakou má. A je důležité ji otevřít a může se o ní i psát.
Překonávám znovu i svou obavu z toho, že na určité téma v daném čase nic nevymyslím. Zvládnu to. Hotovo.
Rozbrečím se nad příběhem ze sedmi slov od Bohunky, přijmu kritiku Ondřeje Neffa, inspiruji se nápady ostatních.
Smích, pláč, podpora, láska, ťukání do klávesnice, šustění papíru. Přemítání nad postavami, které vznikají v našich představách a my jim vdechujeme životy.
To je psaní a stojí to za to😊
Irena Taterová
Ve Vaší společnosti je mi moc dobře.
Bohuna Kopřivová
Psaní jsem měla jako občasný koníček, letos jsem si je zařadila do své každodennosti, každý den aspoň na chvilku si k němu sednu.
Jsem za kurzy, které vede Dana Emmingerová, vděčná.
Jitka Sova
 |
| 6. literární dílna na Loučeni 25.-28. ledna 2024 |
V týmu je síla nejen kreativní, což už mnoho let vím, ale někdy i ničivá, která promění Fénixe v popel, ale pak je důležitá vůle vyjít si vstříc. O to silnější, bohatší o poučení z chyb a vypjatých momentů vycházíme... A jsme si pak ještě bližší.
Bez Vás, Natašo, Kláro a Safi, bych to tentokrát s mou dočasnou hluchtou nezvládla… Díky, jak jste mě držely.
A vám ostatním děkuju nejen za krásné příběhy, ale za vstřícnost k sobě navzájem, za toleranci a prostředí skutečné lidskosti, ze které stavíte mou bublinu lásky, v níž je mi tak dobře.
Dana Emingerová
A vám ostatním děkuju nejen za krásné příběhy, ale za vstřícnost k sobě navzájem, za toleranci a prostředí skutečné lidskosti, ze které stavíte mou bublinu lásky, v níž je mi tak dobře.
Dana Emingerová
Čím víc pravidel a pouček znáš a můžeš je ignorovat, tím víc na ně myslíš.
Oprostit se od sebe sama a psát fikci je jedna věc, ale ta potvora osobnost se vždy nějak vetře a vyplave jak bójka na povrch. Je to ale v pořádku. Suchá fikce je totiž nuda bez emocí.
Ještě jednou díky za příjemné setkání.
Lenka Prosecká
Lenka Prosecká
6. literární dílna na Loučeni je psací maraton o tajemnu. Hned první den jsme byli vzhůru do půlnoci a psali příběhy, které končí větou: A od té doby už je (ji, ho) nikdy nikdo neviděl.
Přečtěte si třeba zde.
Dana
Tak po roce na Loučeni na kurzu tvůrčího psaní. Ve skupině úžasných lidí čerpám inspiraci a tvůrčí energii.
Po dlouhé době jsem napsala povídku.
Teď vám chci ale ukázat tibetské mísy v knize, kterou dala dohromady Dana Emingerová z textů, jenž vznikly právě tady na Loučeni.
Pořád říkám, že tibetská mísa sluší každému...
Pořád říkám, že tibetská mísa sluší každému...
Klára Dvořáková
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| 6. literární dílna na zámku Loučeň bude 25.-28. ledna |
Ahoj Dano,
děkuju za zaslání podkladů pro loučeňskou listerární dílnu a knihu ČLOVĚK NAŠÍ DOBY. Opět perfektně vymyšlená inspirativní témata!! Snad mě něco nakopne. Kdybyste si na Loučeni v pauze mezi psaním chtěli pustit něco podnětného, doporučuju tuhle epizodu Nepřirozený výběr z devadesátkovýho seriálu Krajní meze. Je v něm za 40 minut perfektně zpracováno to, co je v zadání jako téma 4 a zčásti i 5:
4. Znáte fostoreskujícího králíčka Albu? Díky biotechnologiím se budou lidé všelijak geneticky vylepšovat, takže nic nebude nemožné...
Příklad
5. Společnost, kde bohatí budou mnohem inteligentnější než zbytek světa (umělá inteligence zabudovaná v těle) a díky biotechnologiím prakticky bezsmrtní (vyměněné orgány), takže se ke zbytku "nevylepšených" lidí možná budou chovat tak, jako my dnes k "méněcennějším" živočišným druhům, tedy ke zvířatům.
4. Znáte fostoreskujícího králíčka Albu? Díky biotechnologiím se budou lidé všelijak geneticky vylepšovat, takže nic nebude nemožné...
Příklad
5. Společnost, kde bohatí budou mnohem inteligentnější než zbytek světa (umělá inteligence zabudovaná v těle) a díky biotechnologiím prakticky bezsmrtní (vyměněné orgány), takže se ke zbytku "nevylepšených" lidí možná budou chovat tak, jako my dnes k "méněcennějším" živočišným druhům, tedy ke zvířatům.
Užijte si zámek.
Martin Zvoníček
.
Pokud jste mě nepoznali, tak se vám ani nedivím. Fotka, koláž i vydání knihy - to všechno mi připomnělo, že je to už více než 10 let, co jsem potkala Danu a začala s ní psát a pak i učit tvůrčí psaní metodou Arnošta Lustiga. Díky, Dano, za ty krásné časy, důvěru i za kolážKlára Dvořáková
Zámek Loučeň je láska a místo, kam se ráda vracím. Na kurzech Psaní podle Lustiga vznikla už spousta povídek a příběhů založených na skutečných historických postavách a událostech. Jedním z nich je příběh Útěk z Pávie, který se odehrál, když Itálií otřásaly dozvuky revolučního roku 1848. Loučeňská knížecí rodina, kníže Hugo s chotí a malou dcerkou, v té době pobývala u příbuzných na zámku v Pavii.
a místo, kam se ráda vracím. Na kurzech Psaní podle Lustiga vznikla už spousta povídek a příběhů založených na skutečných historických postavách a událostech. Jedním z nich je příběh Útěk z Pávie, který se odehrál, když Itálií otřásaly dozvuky revolučního roku 1848. Loučeňská knížecí rodina, kníže Hugo s chotí a malou dcerkou, v té době pobývala u příbuzných na zámku v Pavii.Nataša Richterová
jistě to znáš, když jsi to napsala pro National Geographic, ale Tvoje reportáž ze Švýcarska Nejdelší úzkokolejný vlak na světě je nyní šlárgem internetu. A když mi to přišlo s uvedením, že "dle švýcarsých statistik má ČR nejhustší síť železnic", musím ti ten vlakový rekord přeposlat.
Moc zdraví Bohuna Kopřivová
Ahoj, milá Dano,
přepracoval jsem bajku Malířské plátno, která nebyla moc povedená.
Poslal jsem jí pak znovu Nataše a podívej níže co mi napsala:
přepracoval jsem bajku Malířské plátno, která nebyla moc povedená.
Poslal jsem jí pak znovu Nataše a podívej níže co mi napsala:
Tak. A já mám slzy v očích. Gratuluji!
Tomu říkám přepsat povídku😉.
Měl jsem a mám obrovskou radost!!!
Děkuji, že mohu s Vámi tvořit a rozvíjíte se.
Tomu říkám přepsat povídku😉.
Měl jsem a mám obrovskou radost!!!
Děkuji, že mohu s Vámi tvořit a rozvíjíte se.
Bohouš
A samozřejmě také o knize Kuchařka z rybářské chaty
Poslouchejte v archivu, odkaz zde.
Nataša Richterová
Encyklopedické informace najdu na wiki;
pro NG je důležitý český prvek
Michal Hejna
Michal Hejna
 |
| 7. lekce kurzu psaní cestopisů s Tomášem Turečkem, šéfredaktorem NG |
Moc děkuju za dalšího hosta - Tomáše Turečka, šéfredaktora Nationla Geographic Česko. Mluvil velmi zajímavě. Dozvěděl jsem se, jak je pro články do tohoto časopisu důležitá česká stopa.
Dá se ještě dělat žurnalistika mimo čas.
Martin Paruch
Martin Paruch
Výborné povídání, které mi dost dalo.
Článek prodá lidský příběh
Česká stopa
Ne encyklopedie,
Slow writting, slow reaing, ne aktuality
Marek Filičko
Článek prodá lidský příběh
Česká stopa
Ne encyklopedie,
Slow writting, slow reaing, ne aktuality
Marek Filičko
Nejžádanější - velké expedice - dobré fotky jsou nejtěžší - zajímavé je cokoliv, co se během expedice děje
Jana VenzlůVendula Langová
 |
| 2. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 18. ledna 2024 |
Milí psavci,
zdravím Vás v roce 2024, doufám, že se Vám dobře daří i tvoří a přicházím s následující nabídkou:
Když se nějak rozneslo, že občas navštěvuji kurzy tvůrčího psaní, požádala mě místní paní knihovnice, abych uspořádala autorské čtení u nich v Městské knihovně. Jak by to mělo vypadat?
Kdy: někdy v průběhu března, měsíce knihy; ve všední den, podvečer od pěti nebo půl šesté.
Kde: Městská knihovna, Adámkova třída 554, Hlinsko v Čechách
Jak: mělo by jít o 60 - 90 minut dlouhé pásmo ukázek naší tvorby z kurzů Psaní podle Lustiga (pokud by se nám podařilo takový rámec naplnit)
Vzhledem k mému trvalému tvůrčímu bloku je jasné, že takové čtení výhradně s použitím vlastních textů bych nikdy nevyplnila, proto Vás, kteří byste měli zájem a čas, prosím o podporu. Můžete mi, prosím, dát vědět, jestli by pro Vás bylo vystoupení v Hlinsku možné a kdy by se Vám to případně nejvíce hodilo? Knihovna přislíbila uhradit případným účinkujícím cestovné. Jako vrcholně vhodný se jeví termín úterý 26. března.
V minulosti jsem tady v knihovně měla přednášku o mém putování do Santiaga de Compostela a přišlo tam přes 20 lidí. Plakáty bývají na vývěsce městského úřadu a přímo v knihovně. Pokud nás bude dost, abychom program utáhli, o leták se postarám ve spolupráci s knihovnou - bude to propagace kurzů, našich textů a společně vydaných knih.
Zároveň tímto i prosím Danu, zda by s touto akcí souhlasila?
Děkuji za pozornost a prosím, ozvěte se, pokud Vás to zaujalo a byli byste ochotni přijet a společně si zase "začíst". Byla bych moc ráda:)
Srdečně zdravím,
Katka Pospíšilová
zdravím Vás v roce 2024, doufám, že se Vám dobře daří i tvoří a přicházím s následující nabídkou:
Když se nějak rozneslo, že občas navštěvuji kurzy tvůrčího psaní, požádala mě místní paní knihovnice, abych uspořádala autorské čtení u nich v Městské knihovně. Jak by to mělo vypadat?
Kdy: někdy v průběhu března, měsíce knihy; ve všední den, podvečer od pěti nebo půl šesté.
Kde: Městská knihovna, Adámkova třída 554, Hlinsko v Čechách
Jak: mělo by jít o 60 - 90 minut dlouhé pásmo ukázek naší tvorby z kurzů Psaní podle Lustiga (pokud by se nám podařilo takový rámec naplnit)
Vzhledem k mému trvalému tvůrčímu bloku je jasné, že takové čtení výhradně s použitím vlastních textů bych nikdy nevyplnila, proto Vás, kteří byste měli zájem a čas, prosím o podporu. Můžete mi, prosím, dát vědět, jestli by pro Vás bylo vystoupení v Hlinsku možné a kdy by se Vám to případně nejvíce hodilo? Knihovna přislíbila uhradit případným účinkujícím cestovné. Jako vrcholně vhodný se jeví termín úterý 26. března.
V minulosti jsem tady v knihovně měla přednášku o mém putování do Santiaga de Compostela a přišlo tam přes 20 lidí. Plakáty bývají na vývěsce městského úřadu a přímo v knihovně. Pokud nás bude dost, abychom program utáhli, o leták se postarám ve spolupráci s knihovnou - bude to propagace kurzů, našich textů a společně vydaných knih.
Zároveň tímto i prosím Danu, zda by s touto akcí souhlasila?
Děkuji za pozornost a prosím, ozvěte se, pokud Vás to zaujalo a byli byste ochotni přijet a společně si zase "začíst". Byla bych moc ráda:)
Srdečně zdravím,
Katka Pospíšilová
Hola hola, přátelé,
je to parádní nápad, také proto, že já sám moc rád veřejně čtu. Vlastně je to pro mne ten nejlepší způsob jak se radovat z toho, co jsem napsal, jak to sdílet - jedno tlesknutí má pro mne hodnotu tisíců laiků.
Na dálku s láskou objímá Yakeen
Na dálku s láskou objímá Yakeen
 |
| Křest knihy Arnoštova cesta 18. 1. 24 |
Jde o příběh v obrazech, který představuje hlavní momenty na jeho životní cestě. Mohou to být obrazy zásadní jak pro něj, tak pro jeho dceru Evu a syna Josefa.
Kniha je koncipována jako jejich dialog o cestě životem. Děti i Arnošt na ní stárnou a zjišťují o sobě nejrůznější věci – a tím se k sobě také přibližují. Zjišťují, kdo opravdu jsou, a kým jsou pro sebe navzájem.
Text Markéty Pilátové doprovázejí obrazové koláže Elišky Podzimkové.
Děkuji všem, kteří přišli.
Dana Emingerová
 |
| 6. lekce kurzu psaní cestopisů s Janem Pokorným 10. ledna 2024 |
Zaujalo mě, jak Honza Pokorný říkal, že dobrý novinář musí umět udělat třiminutový rozhovor o čemkoliv s kýmkoliv.
Dobrý autor musí mít hodně nastudováno a načteno.
Cestopisy se za posledních třicet let velmy změnily s možnostmi lidí, jak mohou cestovat. Zaujmout lze dnes hlavně příběhem nebo atraktivním prostředím.
Jan Pokorný naznačil, že kdo chce dobře psát, musí být otevřený světu jako dítě. Děti kladou spoustu otázek, jsou pořád v pohybu.
Vendula Beaujouan Langová
 |
| Psaní cestopisů 10. 1. 2024 s moderátorem Janem Pokorným |
Hodně lidí cestuje a každý je originál, takže my chceme originální příběhy s osobním zaujetím a unikátním pohledem na věci.
Asja Žilová
Mě, kromě vtipných historek, oslovují dvě věci: otevřenost vůči náhodě a rozdíl mezi turistou a “skoro rezidentem”.
Martin Paruch
Prodávají příběhy; čím žijí místní, nemusí být zajímavé pro našince; štěstí přeje připraveným, ale nepřipraveným někdy více
Z dnešního povídání jsem si odnesla nejen zajimavé příběhy, ale také je třeba jít vstříc náhodě, přemýšlet pohledem čtenářů a vybrat správné téma či místo.
Martin Paruch
Michal Hejna
Z dnešního povídání jsem si odnesla nejen zajimavé příběhy, ale také je třeba jít vstříc náhodě, přemýšlet pohledem čtenářů a vybrat správné téma či místo. Nelze podcenit znalosti, nutnost načíst si věci a vrstvit znalosti a zkušenosti.
Příběhy zasadit do atraktivního prostředí.
Bohuna Kopřivová
Lekce s rozhlasovým moderátorem Janem Pokorným:
Bohuna Kopřivová
Vtipně podané historky z „obyčejného“ života, pobavila mě metoda „Štěstí přeje nepřipraveným.“
Jako důležité mi připadá, že je třeba přemýšlet o tom, co zajímá čtenáře/posluchače v Česku, a že příběh zasazený do neobvyklého, neotřelého prostředí může na čtenáře/posluchače stále fungovat.
Marek Filičko
Marek Filičko
Co zajímá posluchače - už je potřeba, aby ten cestovatel mě vytvořený brand - příbeh zasazený do neobvyklého prostředí Být zvědavý a pořád se ptát a o všechno se zajímat Žít tím, co dělám
Jana VenzlůProbírali jsme také vliv literatury na čtenáře a já jsem si vzpomněla na úryvek z knihy Stephena Kinga Právo nálezce o fanouškovi knih, kvůli kterým je schopen i zabíjet:
"V té poslední knížce se Jimmy znovu setká s Andreou. Co ty na to?" řekne Pete a Vlkovi se rozšíří oči: "S Andreou? Fak? Jak to? Co se stane?"
Za daných okolností, kdy Vlk míří pistolí na jeho sestru, je to otázka víc, než bizarní. Ale je také upřímná, ryzí. Pete si uvědomí, že ta fiktivní Andrea je pro Vlka skutečná způsobem, jakým Petova spoutaná sestra nikdy nebude. Žádná lidská bytost pro něj není tak opravdová jako Andrea, Jimmy a další hrdinové románu. Je to rozhodně znamení skutečného, hlubokého šílenství... Ale pak je Pete taky blázen, protože ví, jak se ten šílenec cítí. Úplně přesně. Vzplálo v něm při čtení románu stejné nadšení, stejný úžas, když Jimmy zahlédl Andreu během chicagských bouří v roce 1968. Skutečně mu vhrkly slzy do očí. Také slzy, uvědomí si Pete - ano, dokonce i teď, vlastně zvlášť teď, protože na tom závisí jejich život - jsou znamení, jak obrovskou sílu má literatura. Právě ta způsobila, že tisíce lidí plakaly, když se dozvěděly, že Charles Dickens dostal mrtvici a zemřel. Díky ní celá léta jakýsi cizinec pokládal růžina hrob Edraga Allana Poea každý rok 19. ledna na Poeovy narozeniny. Kvůli ní by Pete tohoto muže nenáviděl, i kdyby nemířil pistolí na sestřino břicho.
Za daných okolností, kdy Vlk míří pistolí na jeho sestru, je to otázka víc, než bizarní. Ale je také upřímná, ryzí. Pete si uvědomí, že ta fiktivní Andrea je pro Vlka skutečná způsobem, jakým Petova spoutaná sestra nikdy nebude. Žádná lidská bytost pro něj není tak opravdová jako Andrea, Jimmy a další hrdinové románu. Je to rozhodně znamení skutečného, hlubokého šílenství... Ale pak je Pete taky blázen, protože ví, jak se ten šílenec cítí. Úplně přesně. Vzplálo v něm při čtení románu stejné nadšení, stejný úžas, když Jimmy zahlédl Andreu během chicagských bouří v roce 1968. Skutečně mu vhrkly slzy do očí. Také slzy, uvědomí si Pete - ano, dokonce i teď, vlastně zvlášť teď, protože na tom závisí jejich život - jsou znamení, jak obrovskou sílu má literatura. Právě ta způsobila, že tisíce lidí plakaly, když se dozvěděly, že Charles Dickens dostal mrtvici a zemřel. Díky ní celá léta jakýsi cizinec pokládal růžina hrob Edraga Allana Poea každý rok 19. ledna na Poeovy narozeniny. Kvůli ní by Pete tohoto muže nenáviděl, i kdyby nemířil pistolí na sestřino břicho.
Dagmar Kokešová
|
| 1. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou a Danou 4. ledna 2024 |
 |
| 1. lekce dlouhodobého kurzu 4. ledna 2024 |
Dobrý den,
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.PS. Vzkaz kotelníkovi, strejdovi Honzovi Rumlovi, jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že můj tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
Moc jsem si to užila, dlouho jsem si odnikud neodnesla tolik informací a vzpomínek.
Naučila jsem se, že:
Bez háčku se nehneš.
Méně je více.
Z flinty na zdi se musí vystřelit.
Nehruť se, když se tvůj příběh někomu nelíbí, někdo jiný si ho třeba rád přečte třikrát.
Máme na to!
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání!
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání!
Jinak jsem si objednala knihu Živel Lustig z knihobotu a už na mě čeká v boxu, tak se na ni moc těším.
A díky i za ten Vyšehrad, hned o víkendu se na to všechno vrhnu!
Jana Buchalová
Jana Buchalová
PS. Vzkaz kotelníkovi, strejdovi Honzovi Rumlovi, jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že můj tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.Krásný den, paní Emingerová,
srdečně Vás zdravím z Knihovny v Třinci. Loni jsme uspořádali rámcovou literární soutěž PSAVCI, která se setkala s velkým ohlasem, a proto v ní pokračujeme i v roce 2024.
Každý měsíc byl věnován jednomu literárnímu žánru, který měl svého Patrona z řad českých spisovatelů a básníků. Leden je "startovací" - PSAVCI se přihlašují. Výzva samotná pak startuje v únoru. A já bych byla velmi vděčná, kdybyste ji mohla jako Patronka odstartovat právě Vy. Tematicky by se jednalo o příběh (max. 2 normostrany). Role Patrona spočívá v tom, natočit krátké video s tipy, jak na ten který žánr a pak práce ve dvou, třech větách vyhodnotí. Nezabere to mnoho času, ale soutěž díky Vaší energii získá na své hodnotě, což je také naším cílem. Za účast na PSAVCÍCH náleží finanční odměna 3000,- Kč. Vše probíhá on-line.
Jak vypadaly loňské výzvy a kdo byl našimi Patrony se můžete podívat zde: www.knihovnatrinec.cz/psavci
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Děkuji Vám a těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
Jak vypadaly loňské výzvy a kdo byl našimi Patrony se můžete podívat zde: www.knihovnatrinec.cz/psavci
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Děkuji Vám a těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
I kdyz si na me urcite nevzpominate, ja ano 
(vecer venovany Viktoru Fishlovi v Maiselovce) a dekuji za FB pratelstvi a preji Vam dobrý a krasny a radostny novy rok 2024!!!
(vecer venovany Viktoru Fishlovi v Maiselovce) a dekuji za FB pratelstvi a preji Vam dobrý a krasny a radostny novy rok 2024!!!
Milí přátelé,
do nového roku 2024 nám přeju, abychom si vážili všeho, co máme. Abychom přijímali to, co nám osud přináší, jako bychom si to vybrali... a pokud se nám to nelíbí, snažili se to změnit hlavně sami u sebe a pořád se učili ze všech životních situací.
Dana
Emingerko, ty umíš lyžovat? 
)))
))) Dani, vše dobré i tobě, moje dobrá vílo. Ať se ti daří. Jsi plná lásky, slušnosti a empatie. Zasloužíš jsi jen to nejlepší.
Jaroslav Pohan
Alexandra Safi Narwa
Metodika Arnošta Lustiga: Kurzy jsou založeny na metodě tvůrčího psaní slavného spisovatele Arnošta Lustiga, kterou si Dana Emingerová osvojila a předává dál. Tato metoda klade důraz na to, aby psaní nebylo nudné, a je založena na zpětné vazbě, která pomáhá účastníkům rychle se zlepšovat.
Různorodost kurzů: Nabídka zahrnuje jednodenní, víkendové a dlouhodobé kurzy, které jsou přizpůsobeny jak začátečníkům, tak pokročilým. To umožňuje účastníkům vybrat si formát, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a časovým možnostem.
Praktické zaměření a publikace: Účastníci kurzů mají možnost publikovat své práce na webových stránkách projektu a podílet se na společných knihách. To poskytuje reálnou zkušenost s publikováním a motivuje k dalšímu psaní.
Individuální přístup a zpětná vazba: Kurzy jsou vedeny zkušenými lektory, kteří poskytují účastníkům osobní zpětnou vazbu. Tento přístup umožňuje cílený rozvoj psacích dovedností každého jednotlivce.
Spolupráce s firmami a speciální projekty: Kromě otevřených kurzů nabízí tým také kurzy na míru pro firmy a podílí se na speciálních projektech, jako jsou scénáře pro průvodce na zámku Loučeň nebo tvorba stezky pod Králickým Sněžníkem.
Tyto aspekty činí kurzy "Psaní podle Lustiga" s Danou Emingerovou jedinečnými a odlišují je od jiných kurzů tvůrčího psaní dostupných v Česku.
Praktické zaměření a publikace: Účastníci kurzů mají možnost publikovat své práce na webových stránkách projektu a podílet se na společných knihách. To poskytuje reálnou zkušenost s publikováním a motivuje k dalšímu psaní.
Individuální přístup a zpětná vazba: Kurzy jsou vedeny zkušenými lektory, kteří poskytují účastníkům osobní zpětnou vazbu. Tento přístup umožňuje cílený rozvoj psacích dovedností každého jednotlivce.
Spolupráce s firmami a speciální projekty: Kromě otevřených kurzů nabízí tým také kurzy na míru pro firmy a podílí se na speciálních projektech, jako jsou scénáře pro průvodce na zámku Loučeň nebo tvorba stezky pod Králickým Sněžníkem.
Tyto aspekty činí kurzy "Psaní podle Lustiga" s Danou Emingerovou jedinečnými a odlišují je od jiných kurzů tvůrčího psaní dostupných v Česku.
GPT
✈️ Cestuješ rád, ale tvoje fotky mluví víc než tvoje slova? 🌍📝
Víš, že jsi zažil něco úžasného – trek v Himalájích, jízdu na slonovi, nebo aspoň epickou bitvu s místním jídelním lístkem – ale když to chceš dát na papír, vyjde z toho jen „Bylo to super“?
To chce změnu! Přidej se k cestopisnému kurzu Psaní podle Lustiga a nauč se vyprávět tak, že tvůj příběh budou hltat i ti, co si na cestování netroufnou dál než do Lidlu pro francouzské sýry. 😆
🔹 Naučíš se, jak vtáhnout čtenáře do svého dobrodružství
🔹 Dozvíš se, co chtějí cestovatelské magazíny a jak se do nich dostat
🔹 Získáš zpětnou vazbu od profíků i lidí na stejné vlně
🔹 Možná si tě někdo přečte a řekne: „Tohle chci zažít taky!“
Přihlas se a proměň svoje cesty v příběhy, na které se nezapomíná! ✍️🌎🚀
📅 Startujeme 20. 11. 2025!
