Generál a smrt - napsal Tomáš Dobrovolný

"Jsem rád, že jsem vás zastihl v dobré náladě. Jak vám chutná pití?"
"Hm, zajímavé. Ale nepamatuji si, že by ta lenoška, co jsme si odvezli z tažení v Benátkách, kdy mluvila. Nemůžeš příště třeba shodit vázu nebo tak něco? Vyděsil jsi mě k smrti."
"Zatraceně generále, vás ten stupidní humor nepřejde ani na smrtelné... křesle. Jeden se tady snaží o přímo divadelní nástup na scénu a vy mu to takhle pokazíte."
"A co bys chtěl? Abych se tu před smrtí plazil na kolenou? To by se ti u Habsburka líbilo, že?"

Císařský generál, Turci a poslední přání - napsal Tomáš Dobrovolný

Starý muž se pohodlně usadil do křesla. Letitá kůže sténavě zavrzala, kterak se lord snažil najít pohodlnou pozici pro své staré, unavené tělo. Když stařec konečně našel pohodlnou pozici, s lehkým úsměvem na vráskami zbrázděné tváři natáhl třesoucí se ruku po sklenici s whisky odpočívající na stolku opodál.
Opatrně pozvedl sklenici nad hlavu a ve světle naproti stojícího krbu si zkoumavým pohledem prohlížel její obsah.