Strasti školkového věku - napsala Andrea Fulková

Snad není pro rodiče ve spojení s předškolním zařízením nic horšího, než když se ve školce na vchodových dveřích objeví cedulka s upozorněním na vysoce infekční nemoc nebo třeba vši. Jednoho dne to přišlo: „Milí rodičové, ve školce se objevily vši. Prosíme, kontrolujte dětem pravidelně hlavy,“ stálo na lístečku přilepeném na vchodových dveřích. Po první vlně studeného potu jsem rychle zahnala chmury a představy o zablešené hlavičce. A při odchodu jsem si už z upozornění nedělala zdaleka nic.
Jenže… nezvaný host v podobě parazitujícího mrňavého a těžko viditelného hmyzu na sebe nenechal dlouho čekat.

Směr - napsala Andrea Fulková

"Na těch druhých semaforech se dáme doprava."
"Seš si opravdu jistá? Víš, jak to dopadlo minule. Nerad bych znovu objížděl půlku Prahy." "Samozřejmě. Sem snad blbá, nebo co? Prostě až támhle dojedeš, dáš se vpravo, jasný?"
"Jak říkáš. Na další křižovatce se dám vpravo."
"Ano, vpravo. Pojedeš přesně za tím bílým autem. Vidíš ho tam, ne?"
"Jakým bílým autem? Vždyť tam žádné nejede. Kriste pane! Jediné bílé auto sice jelo, ale na druhou stranu, doleva!"
"No vždyť říkám doleva. To je pořád keců. Vlevo vpravo. Vždyť víš, že jsem levák, mám levou jako svoji pravou. Nevím, čemu se pořád divíš. Tak dělej a jeď."