Nakonec vybírám variantu pohorky, i když je mi jasné, že v nich bude ještě dva dny čvachtat studená voda. Přeci jenom takový kopytník, vážící 6 metráků, když šlápne člověku na malíček, tak to musí pořádně bolet i ve vodě.
A ne, nejsem v Andách, ani v Himalájích na treku v liduprázdné divočině. Naše stověžaté hlavní město je coby kamenem dohodil a okolní názvy v mapě naznačují, že před časem se tady scházeli o víkendech rádobykovbojové, své lesní chaloupky pojmenovávali po místech, která znali z filmů o americkém středozápadě, a po nocích teskně kvíleli u kytar.
A přes ten potok vede dřevěná lávka.
Jenže čtvernožec je na ní moc těžkej.
