Zobrazují se příspěvky se štítkemAlena Magulová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAlena Magulová. Zobrazit všechny příspěvky

10. listopadu 2024

Roup a zákožka - napsala Alena Magulová

"Drrr! Drrr! Drrr!
Jsem rektální sbíječ.
Jsem prudič.
Nevítaný návštěvník.
Parazit.
Kdo je víc?
Jsem roup dětský.
Nezničitelný vetřelec všech dětských prdelek."

"Co to plácáš?
Já jsem lepší!
Dovolte mi představit se – jsem zákožka svrabová.
Jsem škodič, svrbič, roztoč.
Kdo je víc?"

6. listopadu 2024

Glóbus ve třídě - napsala Alena Magulová

Jsem malý a nadměrně kulatý, jsem oplácaný a mám nadváhu.
Mám obezitu vyššího stupně.
Mé BMI je vážně kritické a pohybuje se ve vysokých číslech.
A proč?
Protože mám málo pohybu.
Jen výjimečně mnou někdo zatočí, jen občas jsem uveden do pohybu.
Je to tak jediná příležitost jak trochu hubnout.

5. listopadu 2024

Metafory - napsali David Brabec, Alena Magulová, Kamila Doktorová, Zuzana Bohunská, Hana Č. Kratochvílová a Barbora Bilišňanská

První polibek chutná jako páření slimaků.
Pacient v nemocnicí se cítí jako okurka ve špajzu: kdypak přijede řada na mě .
Lepil oci na divku jako ona lepí oci na slevy v obchodě..
David Brabec

První polibek chutná jako vstupenka k herpesu.
Pacient v nemocnici se cítí jako onuce.
Její vnitřní rovnováha byla křehká jako mnohokrát slepovaná váza.
Život hrál jako hazardní kru, která nemá šťastný konec.
Spoutala ho svým kouzlem jako Siréna námořníka.
Neúspěch ho zlomil jako naštíplou sirku.
Závod byl napínavý jako dobře střižená kriminálka.
Byl ponořený do práce jako Descartes do svých myšlenek.
Atmosféra houstla jako omáčka s přemírou škrobu.

25. října 2024

Protikladnost v národnosti - napsaly Alena Magulová a Zuzana Bohunská

„Viskón Hatásra,“ pravil Kélemén Arpád, pěstitel papriky z Miškolce, něco zamrmlal maďarsky a vystoupil z vlaku.
„Do videnia,“ odpověděla na pozdrav Zuzka, která zůstala v kupé s Alenou.
Ta řekla: „No, sláva, už je pryč!“ 
„Vadia vám Maďari?“

19. října 2024

Abiturientský raz - napsala Alena Magulová

Tak fajn, mám na to přesně tři neděle. A bude to vážně šlágr. Jednadvacet dní mě dělí od malin přezrálých. Znáte to, ne? Fenomén zvaný abiturientský sraz.
Kolik se jen o něm napsalo sond, úvah, reportáží, esejů, článků, fejetonů, příběhů…
Ale žádný se dopodrobna nezaobíral podstatnou měrou STRACHEM.
Ano, mám přesně na mysli ten plíživý a neodmávnutelný strach z konfrontace.