Jak se stal princ Erich brankářem FK Loučeň - napsal Šimon Pravda

Princ Erich ještě v době studií na Cambridge založil, s pomocí svého přítele Hodgsona, fotbalový klub. Sportovní klub Loučeň byl první fotbalový klub v Čechách vůbec.
Erich hrával na pozici brankáře, trenéra Hodgsona zvolili kapitánem. Do týmu se zapojil též vrchní zahradník, místní řemeslníci či hoši z vesnice. Tréninky pořádali v zámeckém parku, na které se chodil dívat místní lid. Často také knížecí rodina s váženými hosty. O hru se také zajímala paní kněžna, prý však spíše o anglického kapitána, ale to je příběh úplně jiný.

Vloupání - napsal Marek Bucko

Duc. „Ne!“ Buch, duc. „Už.“
Sklo povolilo. Cihla obalená bundou vykonala své. „Křřáp, třesk!“
Sklo proti plánu spadlo dovnitř a roztříštilo se na podlaze s patřičnou zvukovou kulisou.
„Sakra!“ zaklel jsem pološeptem. „No jo, zloději to nemají lehký,“ pomyslel jsem si.
„Nádhernej starej přepychovej barák, anglický typ, jen pálené cihly, porostlé břečťanem. Tři patra, sklepy a novější bazén. Kde začít? Budu to asi muset prohledat celý. Taková ratejna… Údajně by tu měl bydlet sám. No, nakonec asi proto tu jsem.

Ukradená láska - napsal Marek Bucko

Ťuk, ťuk!„ Šéf klepe na dveře. Na naše prosklený dveře. Vedle něj stojí týpek, trochu vypadá jako Jack Nicholson a stejně se i usmívá. Ale spíš jako JOKER, ne jako všichni ti sympaťáci, co hrál…“ Popisuji dění kolegovi, který je za rohem v odpočinkovém koutku naší kanceláře, ale poslední slovo už polykám, protože šéf vchází dovnitř.
„Zdravím vás, pánové obchodníci! Vedu vám posilu! Tady pan Petr Hrkal se bude ode dneška zacvičovat na pozici Account Manager!

Fotbal a kronika - napsala Míša Čápová

Už pár let se snaží Karolína Thurn-Taxis dát dohromady pozoruhodnou historii jejich rodu. Na dnešní odpoledne si naplánovala další část tvoření. Proč také ne. Za zády jí ševelí vítr, Gustav právě ve stájích pomáhá rodit hříbata a bratrovy děti už také vyrostly z dětských hrátek. Tudíž nehrozí, že jí každou chvíli některé z nich vtrhne do pracovny a bude chtít zavázat tkaničku, najít panenku nebo zamaskovat nějakou klukovinu. Ne, že by jí to nechybělo, milovala je, ale co si budeme namlouvat, klid je klid. A na Loučeni je na ticho spolehnutí.

Ortoped a léčitel - napsaly Dana Valehrachová a Jana Brabcová

V čekárně na úřadě stojí v dlouhé frontě ortoped a léčitel. Před nimi do dveří kanceláře právě vstoupil kulhající muž, který byl na řadě. 

Ortoped: Ten je zralý na operaci, podívejte na ten pohyb v pánvi. Celé to začíná v koleni, a když se to neléčí, začnou bolet kyčle a nakonec vyhřezne ploténka. Je vidět, že kašle na své zdraví a u doktora už pěkně dlouho nebyl.

Léčitel: Pokud ovšem alopatické medicíně věří. Špatné koleno signalizuje neochotu vykročit ve svém životě kupředu. Možná by se měl obrátit spíš na celostního doktora nebo léčitele.

TŘIKRÁT SMŮLA NESE ŠTĚSTÍ - NAPSALA HANA TUČKOVÁ

Matka chystá snídani a během přípravy se nervózně líčí. Přichází její malátný syn Ota.
„Co tu děláš? Měl ses vyspat, máš ještě čas.“
„Jdu se vysprchovat. Vzbudilo mě, když jsem ponořoval trojúhelník do kapaliny a měl jsem spočítat podle vytlačené kapaliny délku odvěsny. Už mi hrabe - a to mi připomíná, že si musím přečíst seznam
Hrabalových děl.“
Z koupelny se ozývá v proudu vody: „Pábitelé. Postřižiny. Něžný barbar. Jo, a ta s tím Hanzlíkem...“

Před bouří - napsaly Hana Hermanová, Zuzana Kratochvílová, Anna Vocelová, Jarka Rymešová

Poslední večeře před transportem do Terezína
Hana Hermanová

„Tondo, koukej to dojíst!“ 

Snažím se nacpat si velké sousto kynutého knedlíku se švestkou do pusy, ale mazlavá hmota se mi jen lepí na patro a nechce se jí sklouznout do krku. 

Čápy s mákem - napsala Kateřina Pospíšilová

Na zámek Loučeň přijíždí autorka kuchařských knih, aby sepsala publikaci o tradičních pokrmech zdejšího šlechtického rodu. Velmi touží po tom, aby se z jejího příštího díla stal bestseller. Ubytuje se v zámeckém apartmá a se svolením majitelky zámku se vypraví na soukromý průzkum zámeckých komnat a knihovny. V každém z navštívených zákoutí se jí v podvědomí začnou vynořovat postavy původních obyvatel zámku a jejich příběhy. Autorka střídavě píše knihu a upadá do snění o dřívějších dobách.

Získejte pozornost filmového producenta - napsala Anna Vocelová

Ilustrace: MIchaela Sedláčková

Najdou k sobě cestu?
Zbavila se jí jako porouchané hračky. S rozštěpem páteře se jí zřekla už v porodnici. Teď se s ní shodou náhod potkává tváří v tvář na pracovním pohovoru. Dozví se matka, že o jejím profesním osudu právě rozhoduje její vlastní dcera, která se neměla dožít dvou let? Najdou k sobě cestu?

Anna Vocelová


Zkuste si předtavit, že se podle Vašeho příběhu bude natáčet film. Vaším úkolem je získat zájem filmového producenta, který na vás nemá moc času. Takže vy musíte sdělit váš příběh ve třech větách a "filmového magnáta" nalákat. 

(Přesnější vysvětlení najdete na str. 17 nahoře v učebnici Kouzlo psaní knih.)

Dialog Semjona a Klause - napsal Stanislav Rokos

Podívejte se na video z této scénky

“No né, Klausi, bratříčku, vítej.”

“Zdravím tě, Semjone.” 

“Pojď dál a vysvleč si ten mokrý kabát.” 

“Nechci tě dlouho zdržet. Vidím, že pracuješ, stůl máš zavalený dopisy.” 

“No to víš, platu mnoho nepřidali, ale práce naložili, že ji nosím z úřadu domů. Ale ty už pojď a sedni si ke krbu. Přiložím pár polínek a postavím na čaj.” 

“Vodku nemáš?” 

“Klausi, dobře víš, že jsem abstinent. Nemám doma nic než čaj a mléko.” 

Utajené příběhy zámku Loučeň - napsali Míša Štěpánka Sedláčková, Katka Pospíšilová a Bořivoj Beránek

Dopis 

Míša Štěpánka Sedláčková

Zámeckou paní čeká u snídaně překvapení. Na stole leží balíček převázaný hnědým provázkem a u něj průvodní dopis.

Milá Kateřino,
v příloze zasílám rukopis. Najdete v něm všechno, co se do příběhů zámeckých prohlídek nevešlo.
S úctou Dana