Po stopách Agathy Christie z ušáku - napsala Sabina Prisender

Kniha je výlet v hlavě. Když čtu, jsem detektivem a hledám spojitosti. A když čtu detektivku, hledám je ještě naléhavĕji.
Takhle asi uvažovala Agatha Christie, když se jako nešťastnĕ provdaná snažila vydĕlat peníze, osamostatnit se a zušlechtit jistý Story-Telling talent, který v sobě cítila. 

Byly 20. roky a jižní cíp Anglie se jen pomalu probíral z válečných ztrát a z rozpadu staletých kastovních struktur.

Po stopách Johna Henryho Pattersona v Keni - napsal Petr Janša

Duch a Temnota, dva lidožraví lvi, vstupují pod rouškou tmy do tábora spících, nic netušících dělníků. Každý si odnáší jednu vzpouzející se oběť. Těla požírají blízko tábora. Ti, kteří s nimi ještě před chvílí spali ve stanu, slyší, jak křupají lidské kosti. Prakticky každý den někdo v pracovním táboře padne lvům za oběť. Řádění obou lvů zastavil až plukovník Patterson, britský voják, pověřený stavbou železničního mostu přes řeku Tsavo.

Ztratila se Aghata Christie - napsala Jarmila Meera Williams

Aghata nakonec přece vždycky prozradila, kdo byl vrah. Ale co spisovatelčin vlastní život? Co její vlastní tajemství? Údajná ztráta paměti a nikdy neprokázaná ztráta vlastní identity, která provázela její bouřlivý rozvod. Víc jak týden byla prohlášená za nezvěstnou a pátralo se po ni po celé Británii. Kdo by tušil, že na ni, úplně náhodou, narazím právě tady, v Puerto de la Cruz, na Kanárských ostrovech.