Zobrazují se příspěvky se štítkemKryštof Pravda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKryštof Pravda. Zobrazit všechny příspěvky

3. ledna 2026

Haiku - napsal Kryštof Pravda

Lavina

Sníh utichl v rokli
dech dochází pohřběný
čas běží, popelí...

Haiku na kokotiny
Nervy na dranc, co?
Běž se zchladit do mrazáku.
Máš to na háku (haiku?)







22. října 2025

Haiku o nemoci - napsal Kryštof Pravda

Kataplexie
Nevyřčený vtip.
Nemoc je fakt svině, co?
Bůh se baví moc.

Jaký je rozdíl mezi narkoleptikem a narkotikem ležícím na zemi?
Jeden se válí z prdele a druhej bez prdele.

17. září 2025

Haiku z kuchyně - napsal Kryštof Pravda

Kolegyně Novozélanďanka
Mám zkažený den
když slepě jí kuře
Maorka ze země

Problém hranolek
Proč hranolka je,
kroket kuličkou není,
vše se snad změní.

11. října 2023

Moje cesta bez Prátru - napsal Kryštof Pravda

Tři životy, tři kytaristi bez talentu hrát na kytaru, tři lezci, bruslaři a trenéři. Šachisti? Ale jo, to taky. Rybáři? To je snad jasný. Tři mušketýři, kteří se nenechají ve štychu. Pravda, Pravda, Pravdoucí. To zní úplně, jako bychom všichni byli stejný. Tak trochu možná.
Jen vám to teď jednou větou celé vyvrátím. Tak já mám v hlavě bicáky, další brácha by furt betonoval, tedy krizový manažér, a poslední je bohém, kterého málokdy vidíte nohama na zemi a vypadá jak Harry Pottter…

24. září 2023

Poslední schod na Dobešce a máma - napsal Kryštof Pravda

Zpětně se dívám na časy, časy co bývaly na Dobešce. Na dětství, které jsem strávil od samého počátku láskou mateřskou, otcovskou a bratrskou.
Mami, mám tě rád. Strašně. Vzpomínám, jak jsme lítali po dřevěném schodišti jako prcci na tvé snídaně a ,,zázvoráče‘‘. Míchala si nám pacholíčkové ,,vylepšánky‘‘ s kakaem a my se jak utržený ze řetězu po nich vrhali. Jak si nám vyprávěla pohádky, pouštěla Harryho Pottera i Pána prstenů na kazetě. Tělem i duší jsme se objevili ve světě kouzel a dobrodružství.

14. září 2022

Kuklení - napsal Šimon Pravda

Video se scénkou natočil Milan Šteindler
„Psst, Otakare, usnuls nebo se ještě kuklíš?“
„Oooohhhhmmmm…“
„Hej, Otakare?“
„Jo, kuklim, vole, díky za optání, co chceš?“
„Néé nic. Já jen... mám tady strašnou tmu.“
„Hmm.“
„Héle, Otakare, může mít housenka klaustrofobii?“
„Co to meleš, Pavko? Běž se kuklit, ať to máme za sebou!“