Uvozovací věty - napsaly Kamila Podlahová a Alena Zouvalová

"Podej mi tu tužku!" zařvala na něj.
Slyšíš mě? No tak sakra, Honzo. Jsi tady nebo jsi zase někde mimo? To je pořád dokola. Věci v tomhle domě mají svého majitele. A to co máš v ruce je čí? No moje samozřejmě. Takže ti říkám už po pátý, podej mi tu tužku.

Kamila Polahová

„Sakra, tak podej mi tu tužku!“

Alena Zouvalová

Má cesta za svobodou - napsala Lenka Liederhausová

Moji rodiče v rockových hudebnících viděli zdrogované, sexuchtivé maniaky a hudební festivaly pokládali za semeniště neřestí a mravního úpadku. Já jejich názor nesdílela. Mou velkou touhou bylo strávit víkend v epicentru takového semeniště. Odložit synka i s plínkami a dát možnost babičce a dědečkovi užít si vnoučka. Vymýšlela jsem si všelijaké báchorky o srazu se spolužačkami a důsledně tajila cíl své cesty: první svobodný rockový festival v tehdejším Československu.

Zahrada - napsala Kamila Podlahová

Dech času se na ní podepsal jako na každém z nás, přesto je na ní cosi, co nikdy nezevšední. Nabízí sladká jablka na podzim, úkryt před letním sluncem pod korunami vysokých dubů i zelenou oázu klidu pro jarní snídaně v trávě. 

A když je klidu příliš, člověk může tu a tam zaslechnout hlas malého chlapce, v jehož hřiště se často měnívá. 

Není nic, co bych na ní neměla ráda. Jen nevím, zda je tomu tak proto, že ji tvořily ruce mých rodičů nebo proto, že je to jediné místo, kde dokážu zapomenout na čas.

ČERT, POPELKA A ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA - NAPSALI KAMILA PODLAHOVÁ A MAREK BUCKO

Čert a Popelka z nedostatku místa sedí spolu v restauraci u jednoho stolu. Naproti nim sedí Šípková Růženka, platí za kávu, nechá si vysázet drobné do poslední koruny a odchází.
„No jo, načesasaná bída. Prdel ve zlatě, stříbrným rybím příborem žere i zavináče z papíru, ale dýško nenechá ani kačku! B L L L L L !!!“
„Ale no tak, pane Čerte. Nač ta hrubost. I já chodím po nocích na královské plesy v róbě zlatem vyšívané a ve dne máchám prádlo v ledovém potoce.“ A ani Růženka, jak víme, nemá lehký osud. Prospala hezký kousek života.“

Dovolená po svahilsku - napsala Kamila Podlahová

Vždy jsem milovala léto, možná proto, že jsem v létě narozená nebo proto, že je to roční období, kdy náplavky žijí tak, že kdyby se nestmívalo, nepoznali bychom, zda je ráno nebo noc. Ale zcela jistě ho mám ráda o něco více díky tomu loňskému.
Byl květen, když jsem se rozhodla jet na svou první dovolenou po šesti letech. 

Vidina moře, slunce, relaxuj a all inclusive drinků mě naprosto pohltila.