Dementi – napsal Jiří Wilson Němec

Vypravěč a bulvární novinář se v hospodě náhodně setkají se starším mužem. Ten jim věrohodně vypráví, že v místní farmaceutické továrně, která za války patřila Hitlerovu osobnímu lékaři Morellovi, se vyráběly kyanidové kapsle pro sebevraždy esesáků a po válce byly sudy s nimi zakopány přímo v areálu fabriky. Tam leží, jako tikající bomba, dodnes.

Poté, co druhý den bulvární noviny otisknou alarmující zprávu o jedech pod fabrikou, ozve se novináři jiný pamětník, který chce uvést vše na pravou míru.

Člověk má být opatrný na to, co si přeje – napsala Kateřina Pospíšilová

Ležím v posteli, nemůžu usnout, v myšlenkách se mi neustále vrací jedno a totéž: co do vesmíru vysíláme, to nám vesmír posílá zpět. Zákon přitažlivosti. Stačí jen správně formulovat svoje přání a nechat vesmír pracovat. Vybavím si mámin komentář k jakékoliv zmínce na podobné téma: „Ale prosím tě, tyhle kecy, samá ezoterika a blábolení o duchovním růstu. Prostě věci v životě jsou tak, jak jsou. A ty se radši koukej soustředit na něco smysluplnýho.“

Za obzorem – napsal Michal Hejna

S námahou vystoupal na kopec, kde si se zděšením všiml, že přestoupil nejpřísnější klanová tabu a ocitl se na posvátném pahorku. Na místě, kam měli přístup jen stařešinové, kde se prováděly tajné obřady na počest bohů a kde nezasvěcené čekala klatba. Samozřejmě se zde ocitl omylem, pronásledoval raněnou laň a zabloudil.

Nepovedený rodinný výlet – napsala Anna Vocelová

S námahou vystoupal na kopec, kde si se zděšením všiml, že cíl jejich výpravy je od dnešního dne v rekonstrukci.

„A do prdele,“ blesklo Jirkovi hlavou. Jak vysvětlí synům, že se sem trmáceli zbytečně? V průběhu výšlapu jim nasliboval nejdřív colu a obří zmrzlinový pohár s paraplíčkem v horním patře věhlasné rozhledny, pak i to, že se cestou domů staví u Mekáče, který tolik nesnášel, zatímco oni ho milovali. To všechno za chvíli klidu a sliby, že se vyšplhají na kopec bez hádek, pošťuchování a přiblblých otázek, kdy už tam budeme.