Jedna věc a tolik definic - napsala Martina Doskočilová

Nezvaný host. Podle definice slovníku je to návštěva, která přišla, aniž byste ji pozvali. A to platí i v případě toho, co si vybavím já. Navíc mi na mysli přistane i rčení: "Host do domu, hůl do ruky."
Je to jedno z nejoblíbenějších rčení mé babičky. Nahlas ho během mého života řekla jen jednou, ale sedělo tak dobře, že  jsem si ho spojila se vším, co dělala do té doby, i tím, co dělala potom.
Jak jste asi pochopili, nemá moc ráda návštěvy, vlastně nemá moc ráda lidi.
Přivést si domu kamarádku, bývalo opravdu výjimečné, natož kamaráda, nebo nedej bože kluka. Naposledy jsem si tohle rčení vybavila tuhle sobotu, když jsme malovali chodbu mého staronového bydlení. Ano, u babičky.

Babička - napsala Martina Doskočilová

Babička odbíhá od stolu. Uprostřed naší diskuze a od nedopitého kafe. To ale není nic nezvyklého, divný je ten její nadšený, trochu šibalský výraz. Proto sedím až nepřirozeně otočená, abych viděla na dveře, kterými se babička vrátí.
"Koukej!" zazní a kuchyní se mihne ruka, držící krabičku s obrázkem, který je však nerozeznatelný. "Mám ho... už několik let," ozývá se mezi zvuky zamykání a nastavování poplašného systému, spočívajícího v plechovce, obsahující jinou plechovku, který na provázku visí na každých dveřích a oknech u nás doma.