MRAK ZABIJÁK - napsal Jiří B.

„Mayday, mayday, mayday. Vletěl jsem se do mraku. Žádám o povolení stoupat do tři tisíce pět set stop.“

Na ruzyňské věži okamžitě pochopili, že pilot v malé Cessně má problém. 

Statistiky říkají, že když se letec bez speciálního výcviku dostane do mraku, zbývá mu v průměru 168 vteřin života.

Betonový květ - napsal Jiří B.

Foto: Wikipedie - Petar Milošević

Západní Slavonie, Chorvatsko 1993

„Už jedou,“ houkl jsem na Mattiho dívaje se dalekohledem přes Sávu.
Zahleděl se na druhý břeh a jako pravý Fin dlouho mlčel. 

„Snad tady dnes nikdo neumře,“ pronesl po chvíli svým severským basem.
Zamrazilo mě. Betonový památník ve tvaru obrovského květu, kam Srbové mířili, stál na chorvatské straně.

Vztahy mezi Chorvaty a Srby nebyly nikdy láskyplné. Někteří lidé se mě po návratu z mise ptali, proč vlastně v bývalé Jugoslávii tato bratrovražedná válka vznikla. Vysvětloval jsem jim, že to není nový konflikt po delším období míru, ale naopak. To jen v dlouhatánském, po staletí trvající krvavém sváru bylo donedávna relativně krátké období klidu. A nyní boj „jen“ pokračuje.