Z posledních sil – napsala Hana Novotná

Už neudělám ani krok. Lehnu si tady na sníh a buď mě seberou, nebo prostě umřu. Je mi to fuk. Dojedu támhle k té zatáčce a končím.

„Do toho! Vydrž! Seš dobrá!“
No tak jo, před lidma nechci vypadat jako zoufalec, i když jsem na dně. Narovnám se, z posledních sil přiměju nohy k pohybu, který se podobá běhu na lyžích, a ne ploužení stoleté stařenky. Na tváři vykouzlím široký úsměv, abych poděkovala za povzbuzení.

Kdy vymřeli Přemyslovci? - napsala Bohuslava Kopřivová

Kdy opravdu vymřeli Přemyslovci? Ze školy všichni víme, že to bylo v roce 1306, kdy byl v Olomouci zavražděn Václav III. a tím vymřeli Přemyslovci po meči. Vládli v naší zemi od roku 995, kdy vyvraždili další mocný rod Slavníkovců. Ale není to pravda, jen datum jejich nástupu ano.
Možná každý z nás si ze školy vybaví nějakou nepodstatnou maličkost, která ho tenkrát zaujala a pamatuje si to. U mě je to právě vymření Přemyslovců roku 1521. Četla jsem tehdy knížku o Přemyslovcích, a tak jsem byla ráda, že jsem byla vyvolána a chtěla třídu i paní učitelku ohromit. Nepovedlo se, paní učitelka mi to neuznala a já dostala pětku.

Konec světa – napsala Zdena Součková

Úzká Lhota. Já bych spíš řekla konec světa, a to jsem pořád slušná. Jestli tady budu bloudit ještě chvilku, tak už tu „prdel“ řeknu.
Kdyby ještě ty baráky v dědině byly číslovaný nějak logicky, ale takhle fakt nevím. Vedle trojky sto sedmička. Dřív se číslovaly domy podle pořadí, v jakým se stavěly. Ale zase když má ten barák čtyřmístný číslo… V takové malé díře nemůže být přes tisíc domů! Celý mi to nějak nesedí. Moment, jakže to číslo vůbec bylo? Sakra, hlavně, že jsem si to napsala na papírek, ale ten zůstal doma na stole.

Výšlap – napsala Zuzana Kratochvílová

Po náročném letu přes oceán, pár dnech strávených v Limě a autobuse jsme konečně v horách a stoupáme na námi vytoužené místo – Machu Picchu. Linda jde přede mnou, abych ji mohl v případě pádu chytit. Je to její první velká cesta.

„Běž pomalu, miláčku, jo? Abys nepřehnala tempo. Máme toho před sebou docela dost...,“ pronesu laškovně, ale Linda se ani neotočí, ani neodpoví.
Doufám, že zase nemá ty svoje dny. To je s ní vždycky k nevydržení.