Balada utonulých souhvězdí - napsal Šimon Pravda

Kde se tu vzal?
Obyčejný polobůh
v hlíně na zemi
tu v troskách vstal.
-
Na jazyku... nic!
Hledí noci do tváře.
Až v té tmě uzře něco
víc... hle záře.
-
To světlo, hvězda jen?
Ta krásná hvězda mrkla
na něj z poza mraku.
Jak daleko je?
-
"Héj, Prší z toho mraku.
Za chvíli ti ji zakryje!"
On zeptá se vody
v jejím odraze.
-

Cestopisná senryu - napsal Šimon Pravda

Sen v Riu

Kriste, měl jsem sen:
V Riu skočils, na zádech
ti letěl jsem střem

Vzpomínka na Itálii

Městičko Chieti

Kde svítí slunce
v mém srdci Chieti vždy
stejně chčijety

Senryu je japonský satirický básnický útvar, podobný haiku, ale zaměřený na lidskou povahu a její nedostatky. Je charakteristický třemi neladěnými verši s počtem slabik 5-7-5.
Senryu se často vyznačuje ironií, humorem a satirou.

Tanka tragického dějepisce - napsal Šimon Pravda

Byl jeden motýl,
mávl křídly, v tu chvíli
udeřil blesk do Atlantídy

to ale on nevěděl
ve větru se jen zachvěl
a přepsal historii

(Tanka +7)

Tanka je japonská básnická forma dříve nazývaná waka, využívající sylabický verš. V 19. století se rozšířila i mimo japonskou poesii.

Senryu od moře - napsal Šimon Pravda

Afrodita

Senryu o desítce

Potkal jsem ditu
je krásná a má afro,
rozená v moři.


Senryu jednoho slova

Moře, amore.
More, more a more...
more and more and mors.

Senryu je japonský satirický básnický útvar, podobný haiku, ale zaměřený na lidskou povahu a její nedostatky. Je charakteristický třemi neladěnými verši s počtem slabik 5-7-5. 

Kdybych neuměl číst - napsal Marek Bucko

Dívám se na tebe a chtěl bych zkamenět 

a pomoci ti s koupelí.
Bronz a kámen 

snad doba a časy nedělí.

Chtěl bych s tebou být a vnímat těla jen.

Srůst tu v sousoší a žít ten sen.

Mýt tvůj, dívko, prs, ne nekoukej se skrz,
hladit záda tvá, kde nejsou už jen nevinná,
Vpít se do klína tam, co teče bystřina.

Opláchni tělo vodou a prsy tvé budu hníst,
opij mě touhou, nech rozkoš mě jíst.

Jen abych ti rozuměl, tak nesměl bych umět číst.