Příběh je cokoliv, co má děj. Nemusí mít literární formu, může být vyprávěn ústně, ve filmu, na sociálních sítích… Může jít o krátké vyprávění, životní historku, třeba i anekdotu nebo zážitek z dovolené.
Povídka je psaná kratší forma beletrie. Má určitou strukturu, často spěje k pointě nebo překvapivému závěru. Je kratší než novela nebo román, ale je „hotová“, ucelená, kompozičně promyšlená. I román či novela mají svůj hlavní příběh. Ale i epizody, tedy další, vedlejší příběhy.
Povídka, novela a román se liší hlavně rozsahem, hloubkou vykreslení postav a komplexností děje.
Povídka
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy - Zločin na poště:
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Novela
Délka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Franz Kafka – ProměnaDélka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
Nejobšírnější žánr – od stovek po tisíce stran.
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
„Myslela jsem si, že jsem na Bohyně zapomněla. Ale ony se mi připomněly samy. Nejdřív nenápadně, jako šepot v uších.“
