Ten pocit uvnitř je zvláštní. Tak trochu obava, co přijde za člověka a jak budu reagovat.
A je to tady.
Proti mě přichází někdo, kdo je mi opravdu hodně podobný. Usmívá se a stejně jako já si mě pozorně prohlíží. Vysoukám ze sebe slova, která jsem se rychle naučil: "Ahoj, ty vole."
A přichází odpověď. "I haven´t see you for ages," říká s velkým úsměvem. A já tak nějak tuším, že to bude v pohodě.
Už tedy zbývá pouze u nás na pozemku v Albertě navrtat díru do země, osadit ropnou soustavu a užívat života...