Ale pro ty, kteří po tom touží, mám návod. Přihlaste se do kurzu tvůrčího psaní Dany Emingerové, a naučte se psát. Respektive nechte si zde od ní nebo jejích báječných lektorů a lektorek, jemně doladit vaše dosavadní nesmělé pokusy, a staňte se Mistrem. Teda někteří.
No a ti další, jako třeba já, to zkouší a zkouší a děsně je to baví. Takže už ani netouží po tom, být Mistrem, ale chtějí znovu a znovu prožívat to dobrodružství, když něco vzniká, a je to krásné, a hlavně – zůstane to už napořád.
A někdy společným úsilím vznikne Kniha, ve které zůstane kousek z vás.
A někdy, když se hodně zabere, tak vznikne kniha zámecká, která zůstane v zámecké knihovně na zámku Loučeň už na věky věků, a už napořád tam bude ten malý kousek z vás. A každý, kdo pak takovou knihu otevře, třeba za sto let, a přečte si vaši povídku, si řekne: „To je krása, a takhle skvěle psali lidé už před sto lety, to musely být hlavy otevřené!", a uznale pokývá hlavou. A půjde vyhledat další vaše díla, která již určitě budou zdobit nejednu knihovnu nebo knihkupectví. (Nebo jak to bude s půjčováním knih za sto let? To už by bylo asi na jinou povídku).
Trošku ovšem zůstává skryto, že my jsme většinou jen psali, ale hlavní tíha a zodpovědnost a spousta běhání a vyřizování a nervů spojených s vydáním knihy zůstala na bedrech Dany a Nataši a zámecké paní Kateřiny. Takže díky za to, že nám pomáháte býti nesmrtelnými!
Trošku ovšem zůstává skryto, že my jsme většinou jen psali, ale hlavní tíha a zodpovědnost a spousta běhání a vyřizování a nervů spojených s vydáním knihy zůstala na bedrech Dany a Nataši a zámecké paní Kateřiny. Takže díky za to, že nám pomáháte býti nesmrtelnými!
A řeknu vám, je to nádherný pocit!
 |
| Fotky: Martin Salajka |
