Dusím se!
Kolem stojí dalších šest osob a tváří se nezaujatě, ale nevěřím jim to.
Abych si zkrátil čas, čtu si nápisy na kovových zdech. Přemýšlím, který je nový a který přežil poslední čištění.
Nápisy nepomáhají. Pohledy ostatních začínají být zoufalé.
Všichni doufáme, že naše utrpení brzy skončí, ale i ta minuta je cítit věčností.
A to i přes roušku je nám to vše jasné.
A to i přes roušku je nám to vše jasné.
Někdo to má na botě. Jen doufám, že to nejsem já.
Dveře výtahu se otevřou a my se konečně vyvalíme ven. Jako povodeň.
Všichni zahazují roušky a zhluboka se nadechnou. Vzduch!
Lucie Jarešová
Dveře výtahu se otevřou a my se konečně vyvalíme ven. Jako povodeň.
Všichni zahazují roušky a zhluboka se nadechnou. Vzduch!
Lucie Jarešová